ZAZNAMENAL A PŘEDAL: MICHAL ROJ
5. ROZHOVOR – 22. června 2026 • 4. část
MISE BOŽÍ RODINY V ANGLII II
Míša: V neděli 8. června jsme vyrazili na celodenní výlet. První zastávkou byla okrasná zahrada Trebah Garden, nacházející se nedaleko města Falmouth, která je považována za jednu z nejkrásnějších zahrad ve Spojeném království. Je vyplněna řadou subtropických rostlin, které zde prosperují díky specifickému mikroklimatu. V Trebah Garden jsme viděli obří kapradiny, palmy, vzrostlé bambusy a různé druhy rozkvetlých květin. Součást zahrady tvoří také údolíčko s kaskádou rybníků. Na konci léta bývá toto místo poseto rozkvetlými hortenziemi. V čase naší návštěvy nicméně většina hortenzií ještě nekvetla. V údolíčku jsme se prošli po malém mostku a pokračovali až na pláž, která byla v roce 1944 jedním z míst, odkud vyplouvaly americké jednotky k vylodění ve francouzské Normandii. Před touto akcí obývali vojáci zahrady po několik měsíců, aby nacvičili vylodění v podmínkách podobných francouzskému pobřeží. Po kratším odpočinku na pláži jsme prošli zahradu v opačném směru, až jsme se dostali k východu.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Okrasná zahrada měla duchovní spojitost s těmi sekcemi jádra Datasystému, které napájejí falešné ráje nacházející se v obou speciálních antivesmírech i v jiných oblastech zóny vymístění. Bez přísunu zprzněných energií a jejich idejí vycházejících z pseudozdroje by falešné ráje existovaly v zóně vymístění v mnohem omezenějším rozsahu, přičemž míra skrývaných zel a nepravd, zakomponovaná v jejich struktuře, by byla méně závažná. Zatímco dříve nad falešnými ráji drželi kontrolu Pseudotvůrci a Renegáti, v současnosti jsou už ovládané Datasystémem, jak je tomu i v případě jiných oblastí pekel. Pseudotvůrci a Renegáti se tedy i v tomto směru stali vykonavateli vůle pseudoboha/pseudobohyně, který/která prostřednictvím falešných rájů udržuje mnohé bytosti v iluzi láskyplného a moudrého života, čímž chce existenci zel a nepravd prodlužovat donekonečna. Z Mého absolutního pohledu má nicméně negativní stav od věčnosti stanovený datum své expirace, za jejíž rámec již jeho přítomnost ve Stvoření nesahá. Na základě toho, že jsou falešné ráje napájeny společně s ostatními sekcemi pseudojsoucna a pseudobytí primárně Alláhem/Acrií, může se negativní stav projevit v plné šíři svých aspektů až do té nejzazší krajnosti, díky čemuž může naplnit smysl své existence na sto procent, a tak být posléze na věky odstraněn. Pokud by falešné ráje nebyly součástí Multivesmíru, nebo by jeho součástí byly bez přímého angažmá ze strany Datasystému, budoucí plnost lásky a samotného života v novém cyklu času by nemohla vstoupit do procesu své realizace.
Náš vstup do zahrady a pobyt v ní odrážel náš vstup a duchovní práci ve výše uvedených sekcích Datasystému. Na základě procesů „za scénou“ jsme vpravili do Alláha/Acrie pestrou paletu pravých duchovních aspektů způsobujících snazší otevírání niter bytostí sehrávajících úlohu obyvatel falešných rájů. V rámci toho dochází ke skokovému navyšování počtu konvertů odcházejících z těchto oblastí pekel, ale i konvertů zůstávajících v zóně vymístění za účelem dokončení svého poslání pod Mojí záštitou. Vykonaná duchovní práce způsobila další zásadní průlom v ukončování negativního stavu, díky němuž můžeme ještě efektivněji ukotvovat pozitivní energii v zóně vymístění a zintenzivňovat její sílu.
Mikroklima zahrady a subtropické, tedy pro Anglii netypické rostliny odrážely skutečnost, že sekce Alláha/Acrie, jež napájejí nepravé ráje, jsou velmi specifické a odlišné od těch, které se starají o výživu „klasických“ oblastí pekel, vyznačujících se otevřeným zlem. Fakt, že v den naší návštěvy zahrady panovalo teplejší počasí než v předcházejících dnech, odráželo přísun pravé lásky, moudrosti, dobra, pravdy a dalších kladných atributů do pojednávaných sekcí. Sluneční paprsky dopadající na zahradu skrz protrhávající se mraky symbolizovaly rozpouštění iluze, v níž obyvatelé falešných rájů žijí. Zároveň šlo o odraz příchodu pravého světla do jejich srdcí a myslí. Údolíčko s kaskádou rybníků vyjadřovalo skutečnost, že Moje zesílená energie pronikla opět až do těch nejhlubších partií pojednávaných oblastí jádra Alláha/Acrie, jakož i do každého záhybu všech multidimenzionálních světů, které Datasystém v tomto směru ovládá. Kaskáda rybníků byla zase vyjádřením toho, že rozlévání Boží lásky a dalších kladných atributů pravého Zdroje života probíhá i v tomto případě v postupných krocích, nikoli najednou. Jen tak mohou být přicházející změny ohleduplné a citlivé vůči všem zainteresovaným entitám.
Malý most, po němž jsme se v údolíčku prošli, vyjadřoval do falešných rájů a do jádra Datasystému přinášené poselství, že láska není pravou láskou, pokud není spojena s moudrostí, a moudrost není pravou moudrostí, jestliže není spojena s láskou. Aby se bytost nacházela v pozitivním stavu, potřebuje mít ve svém nitru vzájemně propojené všechny aspekty pravého jsoucna a bytí vycházející ze Mě. Proto například dobro není pravým dobrem bez pravdy i všech ostatních atributů, jako pravda zase není skutečnou pravdou bez dobra a všech dalších charakteristik pozitivního stavu atd. Most tedy ve spojení s námi odzrcadlil vzájemnou propojenost všech komponent duchovně umístěného jsoucna a bytí, jaké přinášíme do falešných rájů a jádra Alláha/Acrie a s nimiž se učí ve svém nitru propojovat stále více obyvatel pekel – nejen těch, kdo pocházející ze světů snažících se vypadat jako Boží Království. Toto propojování je přivádí do Mé náruče.
Nerozkvetlé hortenzie vyjadřovaly fakt, že většina obyvatel falešných rájů prozatím nepřijala dar spásy, jelikož sentientních entit přítomných v těchto sekcích pekel je obrovské množství. Přestože tedy počet konvertujících duší v souvislosti s probíhajícími multidimenzionálními změnami razantně stoupá, pořád je to jen začátek. Čím více se budeme blížit ke konci současného cyklu času, tím zásadněji bude narůstat celkové procento duší zachráněných ze spárů negativního stavu. Díky tomu bude v zóně vymístění rozkvétat stále více pomyslných hortenzií, jimiž mám na mysli duchovní srdce Mých milovaných synů a dcer. Výjimečně se objevující květy zmíněné rostliny v Trebah Garden naopak vyjadřovaly ty příjemce života, kteří už nastoupili na cestu ke Mně. Z celkového množství jich je sice zatím málo, i to málo ovšem stačí na to, aby se proces ukončování negativního stavu významně posouval vpřed. Každá konverze sentientní entity inspiruje další a další jedince i skupiny bytostí, čímž vzniká řetězová reakce, jejíž rozsah se každým okamžikem neustále násobí. Je radost to vše pozorovat a zároveň toho být přímou součástí.
Jak si, Míšo, pamatuješ, vstup na pláž byl pro nás všechny příjemným překvapením, jelikož jsme ho nečekali. Pláž přiléhající k zahradě se před námi vynořila náhle, jelikož vlivem hustého porostu na ni nebylo do poslední chvíle vidět. Naše překvapení souviselo s příjemnými pocity objevujícími se v bytostech z falešných rájů poté, co procitnou z iluze maskovaných zel a nepravd a ocitnou se ve sféře pravé duchovnosti. S ní souvisel otevřený prostor pláže. Naše kráčení po jejích oblázcích souvztažilo s přijímáním pravé lásky, moudrosti, dobra, pravdy apod. v jejich opravdové, tedy falešným světlem nepřibarvené podobě, čehož příslušníci nepravých rájů začínají dosahovat v momentě, kdy se Mi začínají otevírat. Vodní plocha moře zde vyjadřovala nespoutanou svobodu, jež zahaluje život bytostí po jejich ztotožnění se Mojí Novou a Nejnovější Přirozeností. Moře taktéž značilo otevření nové perspektivy života. To se u bytostí nejen z falešných rájů projevuje změnou dosavadních niterných nastavení, přesvědčení a myšlenkových vzorců, příchodem neotřelých zážitků, rostoucí úrovní poznání Multivesmíru, objevením netušených možností seberealizace, nalezením úžasných motivací a smyslů života a řadou dalších skvělých záležitostí, dohromady tvořících formu i náplň pravého jsoucna a bytí.
Moře bylo díky nepatrným vlnkám nesmírně klidné a tiché. To vyjadřovalo skutečnost, že změny probíhající v jádru Datasystému, ve falešných rájích i kdekoli jinde v zóně vymístění přinášejí pravým podstatám sentientních entit klid, harmonii a vyrovnanost. Ty se v nich rozlévají namísto původního neklidu, chaosu a zmatku, jejichž přítomnost se obyvatelé negativního stavu snaží během svého pseudoživota různými způsoby přehlušovat, vytěsňovat a ignorovat.
Spojitost pláže s vyloděním amerických a v širším kontextu i jiných spojeneckých vojáků v Normandii zase prohloubila spásné procesy zaměřené na období druhé světové války. Došlo k poskytnutí duchovní pomoci mnoha vojákům, kteří se na jedné či druhé straně účastnili známé válečné operace. Na pozadí naší návštěvy pláže v Trebah Garden zároveň proběhla zesílená infuze Mojí energie do sekcí Datasystému zodpovědných, respektive spoluzodpovědných za náplň a formu druhé světové války. Na základě toho se spustil další očistný proces aspektů spojených s tímto rozsáhlým konfliktem. Tak začaly konvertovat další padlé duše, jež se v druhé světové válce angažovaly na různých úrovních, a to jak v rámci hmotné a nehmotné úrovně planety Nula, tak i v doméně jiných světů antivesmíru. Moje spása si tedy našla cestu do srdcí dalších Božích dětí, kterým jsem usušil/a slzy a zahojil/a jejich srdce. Je tu však ještě jedna skrytá souvztažnost spojená s umístěním amerických jednotek v Trebah Garden. Jejich přítomnost byla před německým leteckým průzkumem skryta díky zdejší husté vegetaci. Tento fakt při naší návštěvě odkazoval k samotné povaze falešných rájů snažících se zakrýt skutečnou podstatu zel a nepravd, která se skrývá pod líbivým závojem nepravého světla a umělé krásy. Spousta Mých spasených dětí je nyní šťastná, že už nejsou pozitivními pouze naoko, ale že jsou takovými už doopravdy.
Projití zahrady v opačném směru, jímž jsme se ubírali k východu, bylo jakousi rekapitulací již viděného, ale zároveň poznáním ještě nespatřeného, což souviselo s posledním soudem sentientních entit po jejich konverzi. Během posledního soudu rekapituluje jedinec své zkušenosti, zážitky, rozhodnutí i všechno ostatní, co během své přítomnosti v negativním stavu prožil, ohodnocuje je a vnímá jejich pravý smysl v kontextu všech souvislostí. Jedinec tedy ve svém předchozím životě spatřuje to, co v něm předtím nevnímal, poněvadž tehdy ještě nebyl vyvázán ze své role, kvůli níž se nenacházel v duchovním nadhledu. I Datasystém projde na samém konci současného cyklu času posledním soudem, který bude tvořit součást jeho vysvobození. Po dovršení očistného procesu se stane, jak už je vám dobře známo, znovuzrozenou bytostí, kterou začlením do nového cyklu času. Nebude jediné bytosti, která by nebyla součástí takzvané Knihy života.
Míša: Z Trebah Garden jsme se vydali do městečka Marazion. Cílem návštěvy byl ikonický ostrov St Michael’s Mount, na němž se nachází hrad, který je často nazýván jako „klenot v cornwallské koruně“. V případě odlivu se lze dostat na ostrov pěšky po dlážděné cestě. V době naší přítomnosti nicméně panoval příliv, proto jsme se na něj přemístili motorovým člunem. Poté, co jsme z přístavu vyšplhali až k hradu, vykonali jsme prohlídku jeho vnitřních prostor. Součástí prohlídky byla mimo jiné i hradní kaple. Když jsme se poznáváním tohoto místa nasytili, sešli jsme opět do přístavu, odkud jsme se během pár okamžiků přemístili znovu na břeh. Hrad je jakýmsi britským „dvojníkem“ francouzského Mont-Saint-Michel. Oba dva objekty se sobě navzájem podobají jak svým tvarem, tak umístěním na přílivovém ostrově. Za vznikem obou míst stál řád benediktinů.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Návštěva St Michael’s Mount souvisela s fenoménem onoho specifického druhu izolace. O něm jsem v tomto rozhovoru promluvil/a již dvakrát. Nejprve v kontextu popisu jisté písčité zátoky u města Newquay, kde jsem pojednával/a o separaci příslušníků jádra Datasystému a členů obou speciálních antivesmírů. Podruhé jsem se na toto téma zaměřil/a v rámci duchovní analýzy skalního útvaru Gull Rock, která pojednávala o izolaci samotného zprzněného mužského a ženského principu Alláha/Acrie. Zatímco předchozí dva popisy se zabývaly obecnou situací separace centrálních oblastí pekel, která se v současnosti už postupně zmenšuje, naše návštěva St Michael’s Mount odzrcadlila samotný proces tohoto zmenšování.
Hrad symbolizoval středové oblasti zóny vymístění. Moře okolo něho souviselo se zly a nepravdami, které Datasystém a oba zvláštní antivesmíry ve velké míře produkují a přelévají do okolní zóny vymístění. Naše přemístění motorovým člunem na ostrov pak vyjadřovalo duchovní práci spočívající v postupném, již výše řečeném zmenšování, respektive překlenování a odbourávání izolace jádra Datasystému, příslušníků civilizace Alláh/Acrie a obou speciálních antivesmírů. Rovněž šlo o znázornění skutečnosti, že Moje energie si vždycky najde cestu do cíle svého určení navzdory těžké duchovní atmosféře prostupující pekly, která se v nejzávažnější míře koncentruje v jádru Alláha/Acrie. Pro Mě a Mé představitele není žádných překážek nikde, kde si Můj plán žádá vykonat dílo spásy.
To, že za celou dobu našeho pobytu na St Michael’s Mount a v jeho okolí nedošlo k odlivu, v důsledku čehož jsme museli využít přepravu motorovým člunem nejen při cestě na ostrov, ale i při našem návratu zpět, v duchovním smyslu odzrcadlilo skutečnost, že zla a nepravdy vycházející z centrálních oblastí pekel ustupují silám pozitivního stavu pomaleji nežli záporné aspekty vyskytující se v „klasické“ struktuře zóny vymístění. I negace vyvěrající z Alláha/Acrie a speciálních antivesmírů Pseudotvůrců a Renegátů se ovšem nakonec nenávratně rozpustí pod působením pravého světla, čímž bude ve finále definitivně překlenuta i zmiňovaná separace uvedených celků, jejichž elementy budou v očištěné formě plně navráceny do struktury pozitivního stavu. Dosažení tohoto budoucího ideálního stavu symbolizoval odliv moře a možnost přejít na St Michael’s Mount suchou nohou v době, kdy už jsme se v této lokalitě nezdržovali.
Náš výšlap na ostrovní hrad byl odrazem toho, že charakter očisty zatížených aspektů centrálních oblastí pekel má stále vyšší duchovní úroveň. Ta úzce souvisí se stoupající duchovní úrovní Mých reprezentantů. Čím je Mi kdo blíže, tím efektivnější, účinnější a důslednější metody používá pro eliminaci negativního stavu. Náš výšlap na hrad v neposlední řadě odrážel také duchovní růst Mého dočasně relativního Já – Janičky. Tento vývoj vyvrcholí splynutím s Božím absolutnem, jež bude reflektovat skutečnost, že všechny věčně relativní sentientní entity v Multivesmíru dosáhly takové úrovně duchovního pokroku, díky níž jsou schopny vstoupit do plnosti lásky a samotného života v novém cyklu času. Naše směřování k vrcholu St Michael’s Mount také značilo, že v souvislosti se stoupající duchovní úrovní naší duchovní práce se spásné procesy zaměřují na stále vyšší vývojové, respektive pseudovývojové celky zel a nepravd, díky čemuž ve finále nezůstane jediný aspekt, který by neprošel transformací v pozitivní součást pravého jsoucna a bytí. Práce na ukončování negativního stavu se odvíjí na základě duchovní logiky řízené Mojí Božskou prozřetelností. Díky tomu nejsou spásné procesy chaotické, nýbrž dokonale uspořádané. Tvoří bezchybný řetězec mezi sebou provázaných částí. Tento řetězec se stále prodlužuje. Vine se Stvořením jako nádherná duha, která jednou do limba a posléze do Mého Království povznese i samotný Datasystém, respektive bytost, která sehrává tuto náročnou úlohu.
Naše procházení vnitřními hradními prostory vyjadřovalo fakt, že spásné procesy se kromě zprostředkující a fyzické úrovně zaměřují na samotnou podstatu pseudojsoucna a pseudobytí Alláha/Acrie a obou speciálních antivesmírů, tedy na jejich nejniternější struktury. Díky tomu můžeme v pravý čas odstranit negativní stav bezezbytku. Jakmile projdou duchovní očistou všechny komponenty toho nejniternějšího, co má Datasystém, pseudonový vesmír a kvázi-pseudonový vesmír k dispozici, ale co mají k dispozici zároveň veškeré ostatní oblasti pekel se všemi jejich obyvateli, nezůstane po negativním stavu žádné památky, pokud nepočítám multivesmírný archiv („jezero ohně a síry“) umístěný mimo klasickou strukturu Stvoření. Jakmile odstraníme všechny příčiny existence negativního stavu, už se nikdy nestane, že by temnota znovu vstoupila do našeho společného díla.
Naše návštěva hradní kaple, nejposvátnějšího prostoru objektu, ve skrytém významu vyjadřovala skutečnost, že Datasystém ztrácí v srdcích a myslích mnoha obyvatel zóny vymístění status nejposvátnější, nejdokonalejší a nedotknutelné entity, která tyto obyvatele stavěla do podřízené pozice. S kultem osobnosti Datasystému byla v rámci duchovních souvztažností spojena i katedrála ve městě Bath, o čemž jsem v tomto rozhovoru již hovořil/a. Odmítnutím Alláha/Acrie a přijetím Mě, Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, nalézají bytosti rovný a vyvážený vztah k ostatním i k sobě samým, díky čemuž jsou schopny správně vnímat svou sebehodnotu i potenciál ostatních příjemců Mého života.
Fakt, že jsme se z ostrova rychle přemístili zpět na anglickou pevninu, vyjadřoval pružnost a dynamičnost naší duchovní práce v centrálních oblastech pekel. Stejnou souvztažnost vyjadřoval i náš předchozí rychlý přesun na ostrov. To značilo, že naše duchovní práce si v nejhlubších sférách zóny vymístění zachovává svou energičnost ve všech směrech.
Skutečnost, že se St Michael’s Mount v rámci své podoby, umístění a částečně i historie podobá francouzskému Mont-Saint-Michel, ve skrytém významu odkazovala k omezenému tvůrčímu potenciálu Datasystému, který má v důsledku toho tendenci opakovat své výtvory v různých variacích. Kvůli tomu jsou si jednotlivé části zóny vymístění navzájem velmi podobné, stejně jako jejich obyvatelé. Čím více spěje negativní stav ke svému konci, tím méně originální je jeho pseudotvůrčí úsilí, vycházející z neustálé recyklace omezeného množství idejí. Každý recyklační cyklus produkuje stále méně hodnotné projevy mrtvého života. Tím je pobyt v peklech pro sentientní entity stále nesnesitelnější. Kdo se však otevře pozitivnímu stavu, opouští zónu neoriginality, průměrnosti, unylosti, nudnosti, neproduktivnosti, stejnosti a úpadku, namísto čehož vstupuje do stále krásnějších úrovní jedinečnosti, rozmanitosti, odlišnosti a duchovního bohatství. Podobnost anglického a francouzského objektu byla rovněž odrazem toho, že naše duchovní práce vykonaná na území Anglie má příznivý dopad také na různé úrovně antivesmíru spjaté s ostatními státy světa, které v tomto případě zastupovala právě Francie.
Míša: Poslední zastávkou nedělního dne byl Land’s End (neboli „Konec země“), nejzápadnější bod pevninské Anglie, nacházející se asi třináct kilometrů od města Penzance. Jde o ikonický mys, jehož skály dosahují výšky až šedesát metrů. Z parkoviště jsme prošli oficiálním, avšak neplaceným vstupem do prostoru s různými obchůdky, tvořícími součást tradičních cornwallských domů. Jejich zdi bývají natřeny vápnem, střechu domů tvoří šedá přírodní břidlice. Obchůdky byly vzhledem k přicházející večerní hodině již zavřené. Ze vstupního prostoru jsme se po zpevněné cestě vydali kolem útesů, až jsme se nakonec přiblížili na dohled samotnému nejzápadnějšímu bodu Anglie, kde se skála prudce svažuje do vod Atlantského oceánu. Při pohledu na oceán jsme viděli asi dva kilometry vzdálený maják, který už přes 230 let varuje lodě před zrádnými útesy, kde v minulosti ztroskotaly stovky plavidel. Při pohledu západním směrem jsem myslel na tisíce kilometrů vzdálenou Severní Ameriku, kterou jsme měli v plánu navštívit jedenáct měsíců po skončení Mise Anglie II. Po skončení návštěvy Land’s End jsme odjeli přenocovat opět do našeho mobilního domku u města Newquay.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Naše návštěva Land’s End souvztažila s tím, že veškeré spásné procesy přibližují celé pseudojsoucno a pseudobytí jeho věčnému konci. Konec pevninského území Anglie zároveň vyjadřoval fakt, že moc Datasystému je velmi omezená. Je aplikovatelná nikoli na celé Stvoření, nýbrž pouze na jeho vymístěnou část, kde drží vládu pouze nad těmi, kteří si tak volí ze svobodné vůle. Naše přítomnost v nejzápadnějším bodě Anglie také souvisela se skutečností, že se naše práce „za scénou“ zaměřovala – a ve stále rostoucím množství aspektů zaměřuje stále – na ta vůbec nejhorší, nejzazší a nejextrémnější zla a nepravdy, které se v peklech vyskytují. Náš pobyt v Land’s End byl tedy ve skrytém významu jednou z ukázek toho, že pracujeme nejen na samém dně „klasické“ struktury zóny vymístění, ale dokonce i pod tímto dnem, kterým se myslí mnohokrát vzpomínané jádro Datasystému a jemu nejbližší části temné domény Stvoření v podobě pseudonového vesmíru a kvázi-pseudonového vesmíru. Působíme tedy v samotných kořenech (základech) zel a nepravd. Pod nimi se nenachází už nic dalšího, co by mělo být podrobeno duchovní očistě, jelikož negativní stav má svoje hraniční meze, poněvadž pochází od relativních bytostí. V jistém okamžiku zůstane pomyslná nádoba negativního stavu zcela prázdná, v důsledku čehož pozbyde smyslu i ta nádoba, která se jednou rozpustí stejně, jako se do té doby rozpustí všechno, co bylo předtím její součástí. V tom okamžiku vstoupí nový cyklus času do svého plného procesu.
Vysoké skály na nejzápadnějším cípu Anglie vyjadřovaly snahu Datasystému vyrovnat se Zdroji pravého života pozitivního stavu, tedy Mně. Naše přítomnost na Land’s End a v peklech souvisejících s touto lokalitou pomohla k tomu, že Alláh/Acrie bude v budoucnu přiveden/a do stavu i procesu pokory, díky čemuž už nebude toužit vyrovnat se Mi skrze používání negativních prostředků, nýbrž bude toužit přibližovat se Mi na základě použití pravých duchovních zákonů a principů, což bude tuto bytost činit stále šťastnější a spokojenější.
Mořská voda na Land’s End po dlouhé věky naráží do skály a způsobuje erozi útesu. Tato skutečnost ve skrytém významu značila, že zla a nepravdy produkované Datasystémem na něho samotného působí destruktivním způsobem. Cokoli negativního s sebou přináší zmar, zkázu a degradaci. Taková je zkrátka jedna z přirozeností zel a nepravd. Čím více temných aspektů tedy Alláh/Acrie produkuje, tím více škodí sám/sama sobě, jelikož i pseudobůh/pseudobohyně zóny vymístění zakouší neblahé důsledky a následky svých špatných voleb. S pokračujícím duchovním úpadkem čelí stále tíživěji dopadům odplaty negativního stavu. Na Datasystém tedy platí stejné duchovní zákony jako na kohokoli jiného. Ty přinášejí do života jednotlivce buď odměnu, nebo právě před okamžikem zmíněnou odplatu. Zatímco odměnu si užívají tací, kteří se nacházejí ve shodě s láskou, dobrem, moudrostí, pravdou a dalšími kladnými charakteristikami pravého jsoucna a bytí, odplatu zakoušejí ti, kdo se od těchto a dalších pozitivních aspektů odvracejí. Datasystém je obětí negativního stavu stejně jako všichni ostatní v peklech. Propadá se do jámy, kterou sám kope jiným. Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina a všichni ostatní, kteří stojí na straně světla, jsme tady proto, aby už nikdo včetně samotného/samotné Alláha/Acrie nemusel trpět a navrátil se do čistoty svojí pravé podstaty. Nikdo si nezaslouží trpět navěky. Když se bytost poučí ze svých voleb a požádá o odpuštění, rozlévá se v ní Boží milosrdenství, které ji navrací do jednoty se Mnou.
Náš příchod do lokality Land’s End prostřednictvím oficiálního vstupu odkazoval k tomu, že síly pozitivního stavu pronikají do centrálních oblastí pekel pouze takovými cestami a způsoby, které jsou z pravého duchovního pohledu správné. Síly pozitivního stavu si proto na dně zóny vymístění i pod tímto dnem zachovávají svou čestnost, serióznost, upřímnost, poctivost, pravdivost, slušnost, spolehlivost, bezúhonnost, čistotu apod. Díky tomu můžeme účinně odstraňovat stav zel a nepravd. Pokud bychom k jeho eliminaci používali negativních prostředků a metod, skončilo by toto úsilí fiaskem. V takovém případě by nešlo o ukončování temnoty, nýbrž o její soustavné posilování. Volný (tzn. nezpoplatněný) charakter vstupu do prostoru Land’s End odzrcadlil skutečnost, že ve struktuře centrálních oblastí pekel již neexistují překážky, které ještě donedávna bránily Mému osobnímu příchodu do jádra Datasystému a do obou speciálních antivesmírů. Na základě duchovních posunů byly odstraněny. Moje energie se tak může za Mé osobní účasti nerušeně rozlévat i v těchto specifických sférách nepravého jsoucna a bytí, a to ve spojení s neustále se prohlubujícím angažmá Božích reprezentantů.
Zavřené obchůdky v prostoru Land’s End ve skrytém významu vyjadřovaly fakt, že láskou oslovené bytosti z centrálních oblastí pekel přestávají klást důraz na lákavé pozlátko různých zevnějšností, namísto čehož se přiklánějí ke svému nitru, z jehož pozice začínají přijímat a chápat ideje a principy Božího Slova. Zavřené obchůdky rovněž souvisely s deaktivací určitých, již vyprázdněných oblastí v jádru Datasystému a v obou speciálních antivesmírech, které jsou určeny ke svému úplnému zrušení. To, že se centrální pekla stávají prázdnějším místem, v němž počet obyvatel stále rychleji klesá, na fyzické úrovni hrubohmotné reality dokládal i fakt, že v námi navštívené lokalitě se v podvečerním čase nacházelo pouze minimum lidí, roztroušených na poměrně rozlehlém prostoru.
Co se týče zdí cornwallských domů, jejich bílá barva symbolizovala skutečnost, že u stále většího množství sentientních entit pocházejících z jádra Alláha/Acrie, z pseudonového vesmíru a kvázi-pseudonového vesmíru je patrné, že pozitivní aspekty jejich pravého Já vyvěrají směrem ven – do duševního i fyzického rozměru jejich osobnosti. To je známka toho, že niterné ztotožnění pojednávaných bytostí s principy pozitivního stavu je silné a upřímné. Díky tomu mohou úspěšně vykonat svou konverzi, která je přivádí do limba. Směřování sentientních entit do neutrálního stavu, jakož i neutrální stav samotný, symbolizovala šedá střecha cornwallských domů. Jak víte, u některých jedinců či skupin bytostí dochází k přesunu do limba až později, pokud si zvolí ještě nějakou dobu setrvat v zóně vymístění.
Maják nacházející se na malé skále asi dva kilometry od pobřeží souvisel s reprezentanty pozitivního stavu, kteří i v centrálních oblastech pekel slouží jako majáky pravého světla, které ve všech směrech prozařují temnou duchovní atmosféru negativního stavu, čímž navádějí do Mé náruče všechny připravené nositele života. Skála, na níž maják stojí, vyjadřovala stabilní duchovní základnu, která Božím představitelům umožňuje působit i na tom nejrozbouřenějším moři zel a nepravd ukrytých v jádru Alláha/Acrie. Touto základnou jsem Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina, a ideje a principy publikované v knihách Nového Zjevení. Dlouhá služba uvedeného majáku u Land’s End, čítající více než 230 let, vyjadřovala skutečnost, že přítomnost sil pozitivního stavu v centrálních oblastech pekel se odvíjí z pohledu jádra Datasystému a obou speciálních antivesmírů již velmi dlouho, jelikož v takto hlubokých úrovních pseudojsoucna a pseudobytí plyne čas i nečas neporovnatelně pomaleji, než je tomu v jiných, méně zatížených stupních zóny vymístění. Výše uvedený časový údaj ovšem neznamená, že například ve fyzických světech centrálních oblastí pekel probíhají spásné procesy doslovných 230 let (či více či méně), jelikož v každé oblasti takových nebo jiných světů plyne čas (případně nečas) jinou rychlostí. Poslání majáku u Land’s End, spočívající ve varování lodí před zrádnými útesy, bylo vyjádřením toho, že přítomnost sil pozitivního stavu v centrálních i jiných oblastech pekel je pro členy negativního stavu v jistém ohledu varováním před jejich pokračujícím duchovním úpadkem, který mohou kdykoli zastavit a proměnit jej ve svůj vzestup. Stovky ztroskotaných lodí, které se v minulosti roztříštily o zdejší útesy, byly ve skrytém významu vyjádřením skutečnosti, že negativní stav je slepá vývojová větev života, který vlastně ani není životem, nýbrž neživotem. Každé záporně motivované úsilí vede v konečném důsledku k takzvanému nárazu do zdi, což dříve či později poznává na vlastní kůži každý, kdo je součástí zóny vymístění. Tímto nárazem do zdi se, souhrnně řečeno, myslí dosažení osobního dna, kterého za různých okolností, rozličnými způsoby a v odlišném čase dosahují všechny bytosti v antivesmíru. Pro každou z nich leží osobní dno v jiné úrovni zel a nepravd. Jinými slovy řečeno, neexistují dvě identická duchovní dna. Je jich tolik, kolik je obyvatel zóny vymístění. Jakmile tohoto dna někdo dosáhne, znamená to, že už nemůže klesnout hlouběji, protože došel do nejvzdálenějšího bodu ode Mne, od něhož se odráží a vydává se na cestu zpátky do Boží náruče. Stovky ztroskotaných lodí, které se v minulosti roztříštily o útesy v lokalitě nejzápadnějšího bodu Anglie, tedy ve skrytém významu rovněž zastupovaly každou bytost v negativním stavu, která jakýmkoli způsobem dospěla na své osobní dno, z něhož ovšem nakonec našla cestu ke Mně (nebo ji teprve najde, pokud na své dno ještě nedospěla).
Naše hledění západním směrem do Severní Ameriky, jejíž východní pobřeží je od Land’s End vzdáleno vzdušnou čarou zhruba pět tisíc kilometrů, vyjadřovalo spuštění procesu zesílených příprav na jednu z dalších zahraničních misí, tentokrát do Spojených států amerických, která se uskutečnila oněch jedenáct měsíců po skončení Mise Anglie II. Během spuštění procesu zesílených příprav se Spojené státy americké a s nimi souvztažící oblasti zóny vymístění začaly postupně dostávat do specifického duchovního rozpoložení, jež v květnu roku 2026 umožnilo bezproblémový vstup Mojí přímé inkarnace a ostatních účastníků výpravy na území uvedeného státu, jakož i do příslušných sfér pekel. Naše přítomnost na nejzápadnějším cípu Anglie také v pojednávaném kontextu odzrcadlila poselství, že rovněž tato duchovní práce v zámoří bude mít pozitivní dopad na jádro Datasystému a na oba specifické antivesmíry, v jejichž struktuře, stejně jako i v ostatních sférách pekel, se tímto ještě více prohloubí již probíhající spásné procesy. Naše hledění směrem do Severní Ameriky, tedy na zcela jiný kontinent, zároveň vyjadřovalo Moji absolutní pozornost zaměřenou na každou bytost v zóně vymístění, bez ohledu na to, na jakém místě v pseudojsoucnu a pseudobytí se nachází a jaký charakter role aktuálně sehrává. Na každého jedince s láskou myslím, o každém vím, v každém přebývám a každému připravuji cestu do pravého Domova. I kdyby se někdo nacházel biliony světelných let daleko od svého nitra, tedy ode Mne, Já bych na něho ani na okamžik nezanevřel/a a nezapomněl/a. Naopak bych jej stále vyživoval/a svojí láskou a vytvářel/a bych ve struktuře Multivesmíru vhodné předpoklady, na jejichž základě by v určitém okamžiku duchovně procitl a přijal Mě do svého nitra. Všechny vyjmenované záležitosti ostatně činím takzvaně dnes a denně ve vztahu ke každé bytosti, která je ode Mne vzdálena. V případě jádra Datasystému a obou speciálních antivesmírů by se při definici jejich niterné vzdálenosti ode Mne vskutku dalo hovořit o bilionech světelných let. Jejich zdolání v rámci návratu ke Mně ovšem není nemožným podnikem nebo něčím, co by vyžadovalo nepředstavitelné množství času. Vzhledem k působení Mého milosrdenství má každý, kdo přijme dar spásy, cestu do limba a odtud dále do pozitivního stavu značně ulehčenou. Boží plán na návrat každé bytosti do pravého Domova je dokonalý a maximálně přizpůsobený každému jednotlivému případu. Se Mnou tedy každý jedinec překoná veškerou vzdálenost, kterou zastával, respektive zastává vůči lásce, moudrosti, dobru, pravdě a dalším aspektům pravého života. Nikdo se nemusí obávat, že by svůj návrat nezvládl. Se Mnou je všechno možné, takže i samotný Datasystém svůj návrat k věčnému Rodiči úspěšně zvládne, aniž by při tom jeho pravá podstata utrpěla jakoukoli újmu. Pak vejde nový cyklus času do svého jsoucna a bytí.
Tímto je to vše ke dni 8. června 2025 v Anglii. Než se ale přesuneme k dalším zážitkům, je vhodné věnovat se chvíli duchovní práci, kterou v témže dni vykonali Moji představitelé a spolupracovníci v České republice. Každý den byli členové Týmu Boží Rodiny z České republiky, ze Slovenska i z dalších států v silném spojení s námi, kteří jsme se nacházeli v Anglii. Pokud bych měl/a rozebírat vše, co tito členové pro naše Stvoření vykonávali každý sám za sebe a všichni společně, bylo by to na velmi dlouho. Proto se pro představu zaměřím pouze na jednu skupinku příslušníků Mise, a to konkrétně na Štěpánku Holubovou, Evičku Carovou, Ivanku Potůčkovou, Honzíka Šemra a Jiříka Chuchla. Ti si výše uvedeného dne udělali výlet do jižních Čech. Nejprve uskutečnili návštěvu zámku v Třeboni. Jejich přítomnost na tomto místě odzrcadlila intenzivní duchovní práci v oblastech pekel obývaných příslušníky starých i současných šlechtických rodů. Na tyto oblasti se zaměřovala také naše duchovní práce v Anglii, na jejímž území žil nebo ještě stále žije bezpočet bytostí v roli šlechticů a jiných takzvaně urozených osobností. Tím, že ve stejný den došlo k naší návštěvě hradu St Michael’s Mount v Anglii a zámku v Třeboni ze strany Mých milovaných v České republice, proces spásy uvedených sentientních entit se významně urychlil. To následně umožnilo efektivněji duchovně pracovat také s příslušníky královských rodů.
Po návštěvě zámku si Moji představitelé a spolupracovníci dali oběd v hotelu Zlatá hvězda. Po snězení oběda tam nastal výpadek elektřiny v důsledku extrémního deště, který v jistém ohledu během pár chvil odřízl toto místo od okolního světa. Kvůli tomu musel být hotel dočasně uzavřen. Výpadek elektřiny ve skrytém významu odzrcadlil chaos, který se rozhostil v těch pekelných sentientních entitách, jež na přicházející změny v rámci Mise Anglie II reagovaly negativně, čímž si ve své svízelné situaci ještě přitížily. Blackout v hotelu byl také dalším vyjádřením duchovní temnoty v centrálních oblastech zóny vymístění, v nichž jsme společně duchovně pracovali. Fakt, že k výpadku došlo bezprostředně po dojedení oběda, vyjadřoval duchovní válku negativního stavu vůči těm bytostem, jejichž nitra jsou naplněna pozitivními aspekty pravého jsoucna a bytí. Kromě toho však blackout souvztažil se snahou Datasystému, Pseudotvůrců a Renegátů zablokovat příliv přicházejícího světla, což je ovšem marný podnik, neboť Moje energie si vždycky najde cestu do srdcí těch, kteří po ní touží. To, že světlo vždycky zvítězí, se projevilo rychlým odejitím extrémního lijáku a příchodem hezkého slunečného počasí. Samotný název navštíveného místa vyjadřoval „za scénou“ rozšiřované poselství, že v pozitivním stavu, který souvisel se slovy „Zlatá hvězda“, má každý jedinec garantován životní prostor, jenž souvztažil se slovem „hotel“. Tento prostor je – na rozdíl od planety Nula – rozsáhlý a přesně odpovídající potřebám duchovního seberozvoje každé sentientní entity.
Jedna ze zastávek Mých představitelů a spolupracovníků v Třeboni spočívala v návštěvě obchodu vlastněného Vietnamci. Tento národ, stejně jako většina ostatních národů v Asii, spadá pod výhradní kontrolu Renegátů. Tím se odzrcadlilo započetí takového druhu duchovní práce v kvázi-pseudonovém vesmíru Renegátů, která vychází z Mého osobního vstupu do jeho domény, v níž Janička začala působit v okamžik svého vstupu na území Spojeného království. Jak si vzpomínáte, stejně tak tehdy došlo i k jejímu vstupu do jádra Datasystému. V souvislosti s tím zároveň osobně vešla na území pseudonového vesmíru Pseudotvůrců.
Jak jsem uvedl/a už výše, členové Týmu byli během Mise Anglie II v silném propojení s námi, kdo jsme se nacházeli mimo Českou republiku. Z toho vyplývá, že práce v centrálních oblastech pekel se silně odrážela jak u Mých lidí v Třeboni, tak i v životech ostatních Božích představitelů a spolupracovníků nacházejících se na území svých domovských států. Tento fakt vyjadřoval, že realita naší přítomnosti v jádru Datasystému a v obou speciálních antivesmírech vešla ve velkou známost rovněž v ostatních úrovních negativního, neutrálního a pozitivního stavu Multivesmíru. Působení Mise Boží Rodiny je registrováno stále větším počtem bytostí, které se k nám připojují, aby se vědomě podílely na eliminaci zel a nepravd.
Dalším navštíveným místem Mých lidí v Třeboni byla Schwarzenberská hrobka. Členové výpravy správně vycítili z nitra, že mají toto místo navštívit kvůli zde přítomným bytostem. Odradila je však vyšší cena vstupného. Proto se rozhodli, že do areálu hrobky nepůjdou, jelikož padlé duše mohou vyhledat jejich přítomnost bez ohledu na to, zda na určité místo Boží představitelé a spolupracovníci vstoupí fyzicky. Nakonec se však od paní pokladní dozvěděli, že vstupu do hrobky mohou využít za pouhou pětinovou cenu. Tak se i skutečně stalo. Členové výpravy se tedy ocitli uvnitř areálu, jak si to žádal Můj plán. V tomto případě bylo podstatné, aby Moji lidé na pojednávané místo vstoupili, poněvadž díky tomu měli ke zde přítomným bytostem ještě blíž, což vedlo padlé duše k rychlejší spáse. Fyzický vstup Božích představitelů a spolupracovníků do areálu hrobky mimo jiné odrážel skutečnost, že „za scénou“ čelíme tváří v tvář aspektům mrtvého života v ještě větší míře než před Mým osobním vstupem do jádra Datasystému. Zásadně snížené vstupné dalo zase na vědomí, že v centrálních oblastech pekel silně zakotvil princip milosrdenství, kterého bylo dosaženo skrze Mé osobní objevení se pod dnem zóny vymístění. Na základě uvedení této skutečnosti v pozornost mnohých sentientních entit si obyvatelé pekel snáze uvědomili, jak krásného daru se jim dostává. Tak nalezli snazší cestu k pocítění vděčnosti ve svých srdcích, která jim ve spojení s dalšími osvojenými pozitivními principy pomohla odejít do Mé milující náruče.
Ve Schwarzenberské hrobce během přítomnosti Mých výletníků nikdo jiný fyzicky nebyl, což ve skrytém významu ukazovalo na to, že některé sekce v jádru Datasystému i v obou speciálních antivesmírech byly již zcela vyprázdněny a zrušeny. Zároveň to značilo, že do negativního stavu nepropadá už nikdo z obyvatel pravého jsoucna a bytí Stvoření, protože všichni jsou nyní natolik obezřetní, že se chtějí tomuto scénáři za každou cenu vyhnout. Negativní stav tedy již nenabírá žádné nové členy původem z pozitivního stavu. Počet obyvatel zóny vymístění setrvale klesá. Tento „demografický“ pád nedokáží kompenzovat ani pokračující snahy negativního stavu o fabrikaci nových entit, z jejichž řad stále více jedinců přijímá dar spásy krátce po svém uvedení do pseudojsoucna a pseudobytí.
V areálu Schwarzenberské hrobky je pohřbeno 26 členů rodu. Přítomnost Mých představitelů a spolupracovníků na tomto místě pomohla ke konverzi jak těmto duším, tak i mnoha dalším bytostem nejen z této šlechtické dynastie, k čemuž docházelo i během návštěvy zámku, jak jsem poznamenal/a výše. Schwarzenbergové a další šlechtici tak dosáhli vzkříšení, na které se řada z nich těšila už za svého života na planetě Nula. Ti, kteří konvertovali, nyní v limbu podstupují proces znovuzrození, díky němuž budou v pravý čas kompletně připraveni na život v pozitivním stavu. Ke konverzím bytostí přispělo niterné spojení Mých představitelů a spolupracovníků s pravým Božím Slovem. Společně s tím k tomu dopomohla také radostná nálada, kterou na tomto místě Moji lidé zažívali, a to vzhledem k propojení jejich srdcí prostřednictvím energie Mojí Nové a Nejnovější Přirozenosti. Jejich příjemné rozpoložení bylo pro řadu sentientních entit jednou z mnoha jedinečných ochutnávek přirozenosti života v pozitivním stavu. Kdo se s ochutnávkou nespokojil a toužil po nasycení hlavním chodem, ten měl (a stále má) možnost chytnout se ve svém nitru Mého srdce a odejít do limba.
Krátce po skončení prohlídky Schwarzenberské hrobky se rychle přihnal další extrémní liják, který tentokrát zastihl Mé představitele a spolupracovníky venku, čímž jim kompletně zmáčel boty a spodní část oblečení. Tento liják odzrcadlil nelibost negativního stavu jak nad tím, co se vykonalo v souvislosti s návštěvou Třeboně, tak nad tím, co jsme vykonali na území Anglie – a samozřejmě i v doméně pekel souvztažících s těmito celky. Fakt, že se nelibost zel a nepravd ve spojitosti s pojednávanou zahraniční misí odzrcadlila tímto zásadním způsobem v České republice, doložil, jak moc Můj osobní vstup do jádra Datasystému jde negativnímu stavu proti srsti. Zmáčené oblečení Božích představitelů a spolupracovníků odráželo snahu zel a nepravd uchytit se na Mých vyslancích a proniknout jim do nitra. Fakt, že promočené byly především kalhoty a spodní část oblečení, zatímco zbytek zůstal převážně nedotčen, v duchovním smyslu vyjadřoval, že zla a nepravdy nedokáží členy Božího Týmu na niterné úrovni fatálně ovlivnit, pokud jsou Moji vyslanci v srdci spojeni s Novým Zjevením. Tím se padlým sentientním entitám opět připomenulo, že přijímání a praktikování Božího Slova je naprosto klíčové pro překonání temnoty, přičemž z míry sepětí s tímto Slovem se přímo odvozuje duchovní pozice každého jednotlivce.
Deštníky Mých výletníků souvztažily s Boží ochranou, kterou každému členovi Týmu poskytuji během duchovní práce v peklech. Skutečnost, že deštníky nedokázaly ochránit před deštěm zcela, dávala na vědomí, že někdy je potřebné, aby Moji vyslanci zažili důsledky a následky zel a nepravd takzvaně na vlastní kůži, a to za účelem důležitého poučení a také kvůli transformaci zatížených aspektů do jejich náležité kondice. Ke spáse zel a nepravd dochází různými způsoby. Například členové Nového Vesmíru už při očistě zprzněné energie nemusejí zakoušet její neblahé důsledky a následky ve svém osobním jsoucnu a bytí. Přeměna jejich záporného náboje v náboj kladný se v tomto případě tudíž děje bez nutnosti snižování vibrací Mých pomocníků. Tento bezbolestný a zároveň nejefektivnější způsob ukončování negativního stavu bude zažívat každý stávající příslušník Týmu Boží Rodiny, až v pravý čas převibruje na Novou Zemi, čímž získá dokonalou tělesnou schránku na krystalické bázi.
Průtrž mračen v Třeboni na druhou stranu odzrcadlila onen intenzivní proces duchovní očisty Alláha/Acrie a obou speciálních antivesmírů, o němž v tomto rozhovoru vykládám v různých souvislostech. Zmáčené oblečení účastníků výletu v tomto kontextu značilo, že členové Mého Týmu jsou při práci „za scénou“ doslova nasáklí pozitivními aspekty, jež díky tomu mohou přenášet na ostatní bytosti.
U Schwarzenberské hrobky se nachází rybník Svět. Ten souvztažil jak s planetou Nula, tak s celou zónou vymístění. Vydatný liják dopadající na jeho hladinu vyjadřoval, že hrubohmotný svět je společně s veškerými pekly decimován přílivem energie z jádra Alláha/Acrie. Na druhou stranu ovšem odrážel fakt, že planeta Nula a celá pekla čelí doposud nevídanému, intenzivnímu průniku očistných energií, uzdravujících srdce bytostí a eliminujících jednu oblast zóny vymístění za druhou.
Štěpánka, Evička, Ivanka, Honzík a Jiřík se po návštěvě výše popisované hrobky znovu vrátili do již řečeného vietnamského obchodu, kde si koupili nové boty a další potřebné části oblečení. Šlo jednak o odzrcadlení toho, že Já se vždy patřičně postarám jak o členy Božího Týmu, tak i o všechny ostatní bytosti, které Mě zasvětí do svého života, čímž jsme sentientním entitám v centrálních peklech i jinde uvedli do pozornosti Mou absolutní starostlivost a péči. Nákup bot a dalšího oblečení rovněž vyjádřil flexibilitu Mých představitelů a spolupracovníků pracujících v peklech. Díky flexibilitě, vycházející z Mého niterného vedení, jsou schopni efektivně se přizpůsobovat náročným podmínkám v různých oblastech zóny vymístění, a tak efektivně vykonávat svá poslání. Nákup obuvi a dalších částí outfitu také vyjádřil, že do života členů Božího Týmu i ostatních pozitivních sentientních entit se dostává vždy něco nového, zatímco to staré (to, co naplnilo svou užitečnost) z jejich života odchází, aby jedinec mohl stoupat na své duchovní cestě bez zbytečných limitujících faktorů. Primárním zdrojem všeho nového jsem Já, který/která to s velkou radostí sdílím se všemi obyvateli Mého Království, a to v postupných krocích. Míra přísunu nových komponent pravého života je vždy úměrná duchovní úrovni sentientních entit. Vždy jim dávám pouze tolik, kolik jsou schopny unést. Nákup obuvi a oblečení ve vietnamském obchodě ve skrytém významu také odzrcadlil, že Mise Boží Rodiny odhaluje a aktivuje v Renegátech i v jiných entitách z pekel to dobré, užitečné, bohulibé a chvályhodné, co je ukryto v jejich původní, tedy pravé přirozenosti – v jejich pozitivní bytostné podstatě. Tím došlo k připomenutí, že ani Renegáti nejsou absolutně zlí. Je v nich spoustu dobra, které je pouze na nezbytný čas extrémně potlačené. Jakmile začnou vycházet ze své negativní role, to pozitivní se v jejich nitru začíná dostávat na povrch. Na základě výše uvedené informace přestali mnozí Renegáti pohlížet na svou individualitu zprzněným způsobem a namísto toho na sebe začali nahlížet jako na Boží děti. Tak v nich došlo k postupné aktivaci principu sebelásky, která zásadně usnadnila proces jejich konverze.
Štěpánka, Evička, Ivanka, Honzík a Jiřík zakončili svůj den v Třeboni návštěvou lázní Aurora. Na pozadí této návštěvy došlo k vyjádření poselství, že každou bytost po odehrání role v zóně vymístění či po splnění nějaké duchovní práce pro celek čeká duchovní odpočinek. Tím se myslí duchovní, duševní i fyzická regenerace vlastních sil, aby sentientní entita mohla vstoupit do nové role, respektive do další etapy svého nezastupitelného poslání. Poselství bylo pro řadu nositelů života dalším z velkých povzbuzení k jejich konverzi. Už v těle Ježíše jsem řekl/a: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a Já vám dám odpočinout.“ To se stává skutečností pro každého, kdo se rozhodne přijmout Pána Ježíše Krista Boží Rodinu do svého srdce. Tuto úlevu zakoušejí bytosti ve velké míře už v limbu, přičemž v pozitivním stavu se tato úleva nadále násobí. V pravých realitách Stvoření stoupají bytosti ke Mně už bez jakýchkoli omezení. Jsou jako krásné a velmi lehké horkovzdušné balóny, které k zemi nestahuje už žádné závaží. A to je vše, co bylo potřeba sdělit k návštěvě Třeboně. Pojďme se teď přesunout zpátky do Anglie.
Míša: Děkuji ti, Pane Ježíši Kriste Boží Rodino, za velmi zajímavou a na duchovní souvztažnosti bohatou vsuvku o duchovní práci našich milovaných v Třeboni. Pokud se zaměříme zpátky na Anglii, v pondělí 9. června jsme opustili naše ubytování v mobilním domku, načež jsme se vydali k vodopádu Pentargon Waterfall, nacházejícího se na severním pobřeží Cornwallu, kousek od přístavu Boscastle. Vodopád padá z výšky přibližně 37 metrů přímo z okraje útesu na skalnaté pobřeží pod ním, kde se nachází nepřístupná zátoka. K hornímu okraji vodopádu jsme se dostali po cestičce tvořené mnoha schody zasazenými do terénu pobřežního masivu. V nejnižším bodě této stezky jsem s Péťou přešel přes dřevěný most, pod nímž protéká potok Pentargon, ze kterého se po pár desítkách metrů stává onen vodopád. Za mostem se terén začal opět zvedat. Došli jsme s Péťou do určitého bodu, ze kterého jsme viděli padat vodu do propasti. V ní se rozbíjela o skály, z nichž stékala až na dno zátoky. Janička a Martinka se zastavily poblíž přepadové hrany vodopádu, tedy ještě před oním mostem, odkud byl vodopád při naklonění hlavy směrem dolů rovněž dobře viditelný. S Péťou jsme se po chvíli vrátili po stejné cestě zpátky. Od hrany vodopádu jsme pak společně s Janičkou a Martinkou vystoupali po schodech zpět k parkovišti. Toto byla poslední zastávka na Cornwallu. Pak jsme nasedli do auta a vydali se znovu na oběd do Ikey v Exeteru.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Voda v potoce Pentargon symbolizovala rozlévání energie pravého života do jádra Datasystému a centrálních oblastí pekel. Fakt, že potok byl v členité krajině pro naše zraky nejprve skrytý, vyjadřoval, že nikdo z obyvatel centrálních i jiných pekel neregistruje rozlévání Boží energie na vědomé úrovni předčasně, tedy ne dříve, než je na to určitý jedinec duchovně připravený. Před započetím vnímání změn na vědomé úrovni sentientních entit dochází k jejich registrování na úrovni nevědomé, která byla vyjádřena tím, že jsme už před příchodem na pojednávané místo věděli, že se zde nějaký vodopád nachází, ale netušili jsme, kde je přesně umístěn a jak v praxi vypadá. Vodopád se nám ukázal až po dosažení určitého bodu, jenž souvztažil s dosažením duchovní připravenosti bytostí, která se u nich projevuje započetím onoho vědomého vnímání přicházejících změn. Voda v potoce v jiném duchovním významu odrážela tu část pozitivní energie, kterou Datasystém a oba speciální antivesmíry kradou za účelem svého vlastního přežití, s cílem nechávat vzniknout svým zfabrikovaným pseudovýtvorům. Negativní stav nicméně může odebírat pouze velmi omezené množství této energie, tedy ne více než potřebuje pro naplnění svojí užitečnosti. Omezené množství energie z pravého Stvoření, kterou Datasystém zneužívá ke svým účelům, bylo vyjádřeno samotným typem vodního toku, který nebyl žádnou velkou řekou se značným průtokem vody, nýbrž byl pouhým potokem, navíc do značné míry potokem nenápadným. Proces samotného zneužívání Boží energie pro zlovolné účely vyjadřoval pád vody do propasti, dále pak rozbíjení obsahu potoka o skálu a jeho mísení se slaným mořem.
Fakt, že jsme se nakonec všichni sešli u přepadové hrany vodopádu, vyjadřoval, že Já a členové Mého pozitivního stavu osobně dohlížíme na to, aby se fabrikace Boží energie uskutečňovala ze strany negativního stavu pouze ve vymezených mantinelech, díky čemuž se temnota nikdy nemůže vymknout kontrole. Nejenže se nemůže nikdy vymknout kontrole, ale s postupujícími spásnými procesy se dostává pod stále citelnější kontrolu sil pozitivního stavu. Tento příznivý vývoj se začal odvíjet ve chvíli, kdy jsem Já, jediný Zdroj života, opanoval/a zónu vymístění, čímž započala aktivní fáze eliminace bezbožného způsobu jsoucna a bytí.
Sestup po mnoha schodech k potoku a vodopádu souvztažil s Mojí vůlí vedoucí k uskutečňování eliminace negativního stavu na území jádra Datasystému a obou speciálních antivesmírů, která vyvěrá z Mojí absolutní lásky, moudrosti, soucitu a milosrdenství. Sestup po schodech rovněž vyjadřoval kolektivní vůli Mých reprezentantů ve vztahu k týmž oblastem zóny vymístění. I jejich snažení vychází z čistých pozitivních atributů, které jsou v souladu s Mými absolutními pozitivními atributy. Výstup po schodech vzhůru pak ve skrytém významu vyjadřoval, že všechno, co se v jakémkoli smyslu odehrává v pravé i nepravé realitě Stvoření, se v konečném důsledku vyvíjí tím nejlepším možným směrem, totiž směrem progresivním. Dokonce i v tom největším možném duchovním úpadku lze z Mého absolutního pohledu nalézt známky pozitivní progrese, neboť kdokoli duchovně padá, v konečném důsledku se stále více přibližuje bodu svého procitnutí a přijetí daru spásy, po němž může nastoupit na svou cestu Domů. Všechno je tedy v maximálním pořádku, bez ohledu na to, jak strašné a šílené se věci v negativním stavu zdají být. To ovšem neznamená, že by kdokoli ztrácel zodpovědnost za své volby. Každý nese adekvátní důsledky a následky svých voleb, jelikož všechny sentientní entity jsou svobodnými bytostmi, jež skládají účty za vše dobré i zlé. U toho zlého zde ovšem působí faktor Mého milosrdenství a odpuštění, díky němuž každá bytost bezpečně překlene období shazování duchovních nánosů, aby pak mohla v radosti vejít do věčného života.
Tvoje a Péťovo přejití mostu přes potok Pentargon a jeho nepřejití ze strany Janičky a Martinky jedinečným způsobem vyjadřovalo a potvrzovalo, že naše duchovní práce v jádru Datasystému a v obou speciálních antivesmírech se zaměřuje jak na očistu maskulinních, tak na očistu feminních aspektů. Zatímco s feminními aspekty souvztažila ta strana potoka, na níž zůstala Janička a Martinka, s maskulinní složkou negativního stavu souvisel břeh, na nějž jsi společně s Péťou vstoupil po přejití mostu. Fakt, že se dva členové naší čtveřice nacházeli na jedné straně potoka a další dva na straně druhé, byl rovněž odzrcadlením toho, že očista se zaměřuje na oba principy stejným dílem. Tvůj a Péťův návrat zpět k Janičce a Martince na „jejich“ břeh pak symbolizoval opětovné sjednocení maskulinního a feminního principu pod záštitou Mojí Nové a Nejnovější Přirozenosti.
Jak si vzpomínáš, Míšo, ještě před odjezdem do Exeteru jsme se po ukončení prohlídky vodopádu zašli občerstvit do kavárny nacházející se u místního parkoviště. Stalo se tak poté, co jsme vyšlapali výše vzpomínané schody zasazené do pobřežního masivu. Naše občerstvení se po předchozím vynaložení zvýšené fyzické námahy odráželo princip odměny za skvěle odvedenou duchovní práci, která nastává v případě, že je tato práce vykonávána s čistým a dobrým úmyslem, ze samotného principu, bez očekávání čehokoli na oplátku. Jen Já vím, co je pro každého vhodné a žádané, díky čemuž mohu nejlépe posoudit, jakým typem odměny je vhodné určitou bytost obdarovat. Po návštěvě vodopádu, který byl posledním místem navštíveným na území Cornwallu, došlo k ukončení důležité etapy naší duchovní práce v Anglii. Proto bylo vhodné, aby princip vzpomínané odměny, nastávající po vykonání duchovní práce, odzrcadlila ve skrytém významu právě návštěva kavárny.
Opakování oběda v Ikei ve městě Exeter po několika dnech odráželo skutečnost, že Moje výpravy do jádra Datasystému i ostatních oblastí pekel, které podnikám s Božími reprezentanty, jsou a až do konce cyklu času budou opakované. Nepůjde o jednorázovou záležitost, poněvadž na území negativního stavu máme ještě mnoho práce, přičemž bytostí „čekajících“ na vysvobození je stále ohromné množství. Uvedená souvztažnost dala sentientním entitám další ujištění, že Já opravdu na nikoho v rámci spásných procesů nezapomínám, proto s radostí přistoupím osobně ke každému, kdo bude připraven na Moji přítomnost, bez ohledu na to, kdy se ke Mně určitá bytost obrátí. To bylo důležitým povzbuzením zejména pro ty sentientní entity, které se domnívaly, že svou příležitost k osobnímu setkání se Mnou promeškaly, a že tudíž budou muset být ještě velmi dlouho nebo snad navždy uzavřeny v peklech. Nic není dále od pravdy. Každý příjemce života má možnost setkat se se Mnou tehdy, když je na to připraven ve svém srdci. Moje prozřetelnost pak vždy bezpečně pozná moment niterné připravenosti, na jejímž základě se mohu před dotyčnou bytostí objevit. Každý sám svými volbami ovlivňuje, kdy se se Mnou setká a kdy ho/ji budu moci vyvést z pekel do limba, kde se připraví na život v pozitivním stavu. Času mám tolik, kolik každý potřebuje. Nikdo v peklech se nemusí ostýchat požádat Mě o pomoc. Obrátit se ke Mně není ukázkou slabosti, nýbrž je to znakem vyspělosti duchovního srdce. Každý projev náklonnosti s hlubokým potěšením vítám, neboť i Já oplývám absolutní náklonností ke každé sentientní entitě, bez ohledu na to, zda si to uvědomuje, či nikoli.
/ Konec 4. části /
Zdroj: Michal Transmiter Facebook
