ZAZNAMENAL A PŘEDAL: MICHAL ROJ
5. ROZHOVOR – 22. června 2026 • 1. část
MISE BOŽÍ RODINY V ANGLII II
Míša: Milovaný/milovaná Pane Ježíši Kriste Boží Rodino, cítím, že nastal čas našeho dalšího rozhovoru, v němž se tentokrát zaměříme na cestu do Anglie, kterou jsem společně s Janičkou a Péťou Vyskočilem vykonal ve dnech 4. až 11. června 2025. Jednalo se o mou v pořadí třetí cestu do Spojeného království. O uplynulých dvou zahraničních misích na území této země jsme informovali ve sdělení s názvem „Mise Londýn: Duchovní práce ve Velké Británii v multidimenzionálních souvislostech“, uveřejněném dne 1. dubna 2023, a posléze v druhé kapitole knihy Rozhovory s Pánem Ježíšem Kristem Boží Rodinou s názvem „Mise Boží Rodiny v Anglii a další odhalené skutečnosti“, kterou jsme dokončili dne 4. února 2025.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Milovaný Míšo a milované spřízněné duše, vítám vás u dalšího našeho rozhovoru. Pro začátek je nutné uvést několik informací. Vzhledem k tomu, že první cesta do Spojeného království v roce 2023 se odehrávala téměř výhradně na území hlavního města tohoto státu, nazvali jsme toto sdělení tak, aby korespondovalo s primárním cílem výletu. Ten jsi absolvoval s Davidem Ošťádalem, Verunkou Kopřivovou a s Martinkou Marekovou žijící v Anglii. Druhý pobyt v této zemi, který se uskutečnil ve společnosti už zmíněného Péti a opět Martinky, pokrýval již rozsáhlejší území, proto bylo vhodné nazvat náš rozhovor tak, jak stojí výše, tedy „Mise Boží Rodiny v Anglii a další odhalené skutečnosti“. Část jeho názvu přitom odkazuje ke spoustě novinek, které se vám tehdy uvedly do pozornosti. Nyní přichází na řadu pokračování tohoto rozhovoru, který nazveme „Mise Boží Rodiny v Anglii II“, zjednodušeně pak „Mise Anglie II“. Toto pokračování bude ovšem velmi volné, protože v řadě ohledů přinese zcela nové poznání duchovních informací a souvztažností.
Zahraniční mise v určité zemi se prolínají s duchovními pracemi vykonanými v jiných státech. Jinými slovy řečeno, jednu zahraniční misi nelze oddělovat od té, jež po ní následovala nebo která jí předcházela. Jeden zahraniční pobyt Božích reprezentantů v určité zemi, ať už s Mojí osobní účastí nebo bez ní, tudíž ovlivňuje všechny předchozí i následující cesty. Pochopení a přijetí duchovních informací o již vykonaných zahraničních misích ovlivňuje pochopení a přijetí novějšího Božího Slova. Proto vám s pokorou doporučuji zůstávat v kontaktu i s časově staršími materiály ode Mne, aby do vašich srdcí lépe pronikly nové aspekty poznání.
Mise Anglie II znamenala pro Janičku vůbec první cestu na území Spojeného království. Došlo k tomu v době, kdy pro to byly vytvořeny všechny potřebné duchovní předpoklady. Něco takového, jako je Moje osobní návštěva území souvztažného se vznikem negativního stavu, bylo z duchovního pohledu ještě nedávno nemyslitelné. Spásné procesy nicméně postoupily v průběhu uplynulých let tak daleko, že v roce 2025 to už bylo možné a zcela bezpečné. Naše duchovní práce se oproti minulosti zefektivnila a postoupila na novou úroveň. Proto mohu ještě v tomto hrubohmotném těle, v době vrcholících příprav na plné zahájení Mise Boží Rodiny z Nové Země, navštěvovat i fyzicky vzdálenější a zároveň velmi duchovně zatížené destinace. Na to ve správný čas naváže Moje ničím neomezované působení v krystalickém těle.
Mise Anglie II byla kromě jiných záležitostí významná především v tom, že jsme jejím prostřednictvím rozvinuli spásné procesy v samotném jádru Datasystému, v nitru řídící jednotky ovládající zónu vymístění, která funguje na základě unikátní kombinace zprzněného mužského a ženského principu nazývaného „Alláh/Acrie“. Proto se na stránkách našeho rozhovoru budeme věnovat souvztažnostem zaměřeným zejména na aspekty duchovní práce spojené se samotným Datasystémem. Pojďme se tedy pustit do samotného popisu naší cesty.
Míša: Dobře. Dne 4. června 2025 jsme se z letiště v Praze-Ruzyni vydali vstříc Anglii. Příjemnou společnost nám na pražském letišti dělala Hanka Kreperátová a Ivanka Potůčková.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Jak víš, Míšo, nebylo tomu poprvé, co tyto představitelky stály na počátku tvojí/vaší cesty do Spojeného království a které byly rovněž svědky jejího fyzického ukončení v podobě tvého/vašeho příletu. Přítomnost dvou zmíněných žen, které byly nejčastějšími svědkyněmi začátků a konců zahraničních misí do Spojeného království na fyzické úrovni, v případě Mise Anglie II vyjadřovalo, že úspěšné odvíjení spásných procesů v jádru Datasystému si žádá zapojení širokého spektra čistých feminních aspektů z nitra mnohých ženských příslušnic našeho Týmu, jež „na scéně“ zastupovala právě Hanka a Ivanka. To by se ale neobešlo ani bez zapojení řady mužských členů naší Mise, kteří jsou pro odvíjení spásných procesů v jádru Datasystému naprosto stejně důležití jako ženy. Zapojení širokého spektra čistých maskulinních principů do spásných procesů v jádru Datasystému jsi zastupoval ty a Péťa. Feminní a maskulinní kvality členů našeho Týmu se na očistě Alláha/Acrie podílí v rovnovážném zastoupení, protože jen tak mohou být jednou spaseny zcela všechny komponenty této antivesmírné entity. Rovnovážné zastoupení se zrcadlilo na skutečnosti, že v Anglii jste byli v počtu dvou žen a dvou mužů. Janička přitom zastupovala Božskou feminitu Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, která byla jejím osobním prostřednictvím přinesena do jádra Datasystému. Martinka, stejně jako Hanka a Ivanka přebývající v zázemí, rovněž zastupovala dlouhou řadu Mých ženských představitelek podílejících se na duchovní práci v jádru Datasystému, avšak s tím rozdílem, že Martinka díky svému pobytu v Anglii zosobňovala takové ženy a aspekty feminní energie, jež cílí na nejniternější (duchovní) a vnitřní (duševní) úroveň jádra Alláha/Acrie, zatímco Hanka a Ivanka souvztažily s Božími představitelkami pracujícími ve vnější (fyzické, přírodní) rovině jádra. Ty a Péťa jste zobrazovali totéž za mužskou část našeho Týmu, ale s tím rozdílem, že zatímco před odletem souvztažila vaše osobní přítomnost s duchovní prací ve vnější existenční rovině jádra pseudoboha/pseudobohyně antivesmíru, od započetí pobytu v Anglii jste v tomto ohledu začali vyjadřovat spásné procesy v duševním a duchovním středu Datasystému.
Míša: V 10:42 hodin britského času Janička vystoupila z letadla a poprvé stanula svýma nohama na půdě Anglie.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Tento vstup odzrcadlil osobní vstup Mého ženského Já v dočasně relativní podobě do jádra Datasystému, a to simultánně a synchronně na všech třech úrovních jeho pseudojsoucna a pseudobytí. Důvod toho, proč Janička uskutečnila tento vstup na všech třech úrovních v jeden okamžik, byl výsledkem vytvoření vhodné duchovní atmosféry. O vznik odpovídajících podmínek v hlubinách Datasystému se zasloužilo mnoho našich představitelů a spolupracovníků, kteří v průběhu uplynulých let ve stále větším počtu vyráželi „za scénou“ na mise do nejhlubších částí duchovního, duševního a fyzického rozměru Alláha/Acrie, čímž připravili vhodnou živnou půdu pro Můj již řečený simultánní a synchronní osobní vstup. Jedná se o velmi významné urychlení a zefektivnění transformačních procesů. To, co se nyní odehraje na niterné úrovni antivesmíru, se díky nedávným posunům může rychle projevit i na zbylých dvou existenčních rovinách pekel, čehož krásným příkladem je právě Můj osobní vstup do Datasystému uskutečněný naráz v duchovním, zprostředkujícím i fyzickém rozměru. V tomto případě se události z niterné úrovně do úrovně vnitřní a vnější sféry jádra Datasystému přelily okamžitě, bez sebemenší prodlevy. V jiných případech může být přelití spásných procesů z duchovních světů pekel do jejich zprostředkující a fyzické struktury i nadále opožděné, ale zdaleka už ne tak zásadně, jak tomu bylo ještě donedávna. Můj vstup do hlubokých úrovní Alláha/Acrie tak zajistil, že spásné procesy budou ve stále větším množství aspektů souběžně registrovány jak v niterné, tak i ve vnitřní a vnější sféře nepravého Stvoření, ale též v duchovních, duševních a fyzických dimenzích pozitivního stavu.
Co se týče času Janiččina vstupu na půdu Anglie, součet jednotlivých číslic dává ve výsledku číslo sedm. Jak víte, v duchovním smyslu se jedná o velmi pozitivní číslo. V kontextu výše řečených informací šlo o odzrcadlení toho, že Já přináším zesílenou energii Božské lásky, moudrosti, dobra, pravdy a dalších kladných charakteristik do samotného univerzálního zdroje zel a nepravd, který napájí zónu vymístění. Tato energie navazuje na předcházející infuze esencí z pravých sfér jsoucna a bytí, které do jádra Datasystému přinášeli Moji vyslanci. V tom samozřejmě pokračují i nadále, ovšem s tím rozdílem, že nyní se tak děje už ve spolupráci s Mým ženským Já.
Od chvíle Janiččina příchodu na všechny tři úrovně středu Alláha/Acrie mohu osobně působit v těchto oblastech bez omezení. Vstupuji do nich a zase z nich vystupuji vždy, když je to žádané. Používám při tom takový typ Mé vlastní duchovní energie, kterou vyživuji Nový Vesmír. Proto mohu působit v těch nejhorších zlech a nepravdách, aniž by to na Mou dočasně relativní podstatu mělo jakýkoli neblahý vliv. Stejně tak to nijak záporně neovlivňuje ani nikoho v negativním stavu. Při působení v útrobách Datasystému na fyzické úrovni používám dokonalé krystalické tělo, které z pozemského úhlu pohledu obdrží Janička po převibrování na Novou Zemi. Přestože tedy z pozice planety Nula prozatím Moje přímá inkarnace tímto tělem nedisponuje, z pohledu některých jiných realit včetně jádra Datasystému už Janička v krystalickém příbytku svojí duše žije a pracuje v něm všude, kde to náš Multivesmír potřebuje. Až zahájíme Misi z Nové Země naplno a přítomnost Mého ženského Já v novém těle bude jasnou skutečností i z pohledu hrubohmotného světa, události a děje probíhající v lineárním čase planety Nula se v řadě ohledů sjednotí s plynutím času přírodního světa Nového Vesmíru. Ten je z pohledu hrubohmotné reality nyní umístěn v jakési budoucnosti. Proto je spousta událostí a dějů v Novém Vesmíru i v některých jiných realitách zóny vymístění i pozitivního stavu ve starém cyklu času jaksi popředu. Tím vzniká situace, kdy určité záležitosti jsou v Novém Vesmíru už dávno skutečností, přestože z pohledu planety Nula ještě nenastaly, jak se ukazuje právě i na příkladu Janiččina působení v novém těle, které je z pohledu Nového Vesmíru realitou, přestože z pozemského úhlu pohledu Moje žena ještě stále žije v původní, typické lidské tělesné schránce. V momentě, kdy dojde k plnému propojení nebe se zemí na fyzické úrovni, jež nastane v den zahájení Mise z Nové Země, časoprostorové kontinuum planety Nula se v těch aspektech, u kterých to bude žádané, sesynchronizuje s časoprostorovým uspořádáním přírodního světa Nového Vesmíru. Tato sféra Stvoření proto už nebude oproti hrubohmotné realitě umístěna napřed natolik, jak je tomu nyní. V některých dalších ohledech nicméně bude umístěna v budoucnosti i nadále. To je ale v pořádku, jelikož být oproti okolnímu Stvoření v budoucnosti je vlastní součástí přirozenosti Nového Vesmíru, jehož kvalita života je přípravou pro plnost života v lásce, která bude spuštěna v novém cyklu času, až negativní stav bude po všech stránkách odstraněn. Jen s těmi charakteristikami, které jsem Novému Vesmíru vštípil/a při jeho stvoření, je možné eliminovat zla a nepravdy bezezbytku. Proto bylo nezbytné umístit tento Vesmír do samotného středu Multivesmíru a zároveň mu vtisknout značnou autonomii, která jej činí na okolním Stvoření nezávislým. Přesto je Nový Vesmír s pravými i nepravými oblasti Multivesmíru propojen tak, aby jeho členové byli schopni podnikat bezpečné, pohodlné a nijak nevysilující cesty do jsoucna a bytí starého cyklu času.
Od chvíle Mého osobního vstupu do jádra Datasystému čelí jeho zprzněná feminní i maskulinní složka zesílenému přílivu různorodých pozitivních duchovních kvalit, navazujících na ty předešlé, které jsme do středu zóny vymístění vyzářili v předchozích etapách naší práce pro celek. Moje ženská přítomnost ve středu zóny vymístění přinesla členům našeho Týmu možnost vstupovat do této oblasti pekel ve větším měřítku. To se týká nejen příslušníků Nového Vesmíru, ale i našich spřízněných duší pocházejících z pozitivního stavu starého cyklu času, z limba a ze samotného antivesmíru. Všechny tyto kategorie Božích představitelů a spolupracovníků působily v jádru Datasystému už před Mým osobním vstupem. Nyní v tom pokračují aktualizovaným způsobem společně se Mnou. Nastalé posuny mají za následek zvýšenou ochranu Mých reprezentantů během jejich působení v jádru, která se v určitých ohledech blíží charakteru ochrany, kterou v maximálním rozsahu disponují od samého počátku členové Nového Vesmíru. U všech kategorií příslušníků Týmu pak v souvislosti s Mým vstupem do Datasystému také došlo k celkovému zefektivnění duchovní práce, vedoucí ke snazší duchovní očistě jednotlivých komponentů, z nichž na duchovní, duševní a fyzické úrovni Alláh/Acrie sestává. Na základě nastalých posunů je rovněž možné snáze distribuovat prostřednictvím jádra pseudoboha/pseudobohyně spásné elementy do všech úrovní zóny vymístění, s nimiž je Datasystém úzce provázán.
Míša: Můžeš nám přiblížit dějiny existence Datasystému? A je možné si jej nějak blíže představit?
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Představit si Datasystém lidským způsobem uvažování je nesnadné. Jde o entitu, která se vymyká všem kategoriím. Jak už jsem sdělil/a, jeho jádro je tvořené zprzněným mužským a ženským principem, který nazýváme „Alláh/Acrie“. „Alláh“ proto, že tento název vystihuje samotnou podstatu duchovně pokroucené maskulinní esence. Uvedený termín má ale více významů. Kromě toho jde o část vlastního jména jednoho z Tria zakladatelů zel a neprav Endrisse-Alláha. Dále se jedná o identitu islámského boha, za jehož postavou právě Endriss-Alláh stál. Termín „Alláh“ kromě toho ovšem vyjadřuje i jakékoli negativní maskulinní projevy bytostí, které jsou pod vlivem Datasystému. Společným jmenovatelem působení zprzněného mužského principu je jeho zaměření proti ženskému principu a jeho příslušnicím. Pojem „Acrie“ naopak souvztaží s pokroucenou feminní esencí Datasystému. Kromě toho vyjadřuje záporné feminní projevy sentientních entit, jejichž společným jmenovatelem je zaměření proti mužskému principu a jeho příslušníkům. Tím, že každá bytost má v sobě oba dva principy zároveň, pokud se vymezuje proti jedné ze dvou esencí, ve skutečnosti pošlapává a zraňuje i sebe samu. Termín „Acrie“ je na rozdíl od „Alláha“ z pozemského (nikoli však z duchovního) úhlu pohledu novotvarem, který se neodrazil v žádném náboženství či kultuře na planetě Nula. Je tomu tak proto, že negativní stav si nepřál spojovat název vystihující podstatu pokrouceného ženského principu s nějakou konkrétní duchovní postavou, k níž by vzhlížely celé zástupy pozemšťanů, jak je tomu v případě islámského Alláha. I na tomto se ukazuje, jak negativní stav upozaďuje ženský princip, díky jehož podřízení může dočasně fungovat.
Klíčovou úlohu ve vzniku negativního stavu sehrálo již zmíněné Trio Pseudotvůrců, do něhož kromě Endrisse-Alláha patřila ještě Pseudotvůrkyně Anarvi, jež přijala pekelné jméno Nechtar; a také Sorg, který v peklech užíval identitu Temror. Trio ovšem nebylo jedinými Pseudotvůrci. V souvislosti s aktivací negativního stavu se jimi postupně stala celá plejáda bytostí, které v zóně vymístění zaujaly vysoké posty. Tak se společně s Triem staly hybnou silou antivesmíru. K jeho fungování nicméně přispívá úplně každý, kdo spadl do sféry jeho vlivu. Všichni, kdo propadli temnotě, tudíž negativní stav vyživují od chvíle svého ztotožnění se s ním až do okamžiku jeho permanentního odmítnutí. Nikdy to tedy nebyla pouze záležitost Tria. Jen při spojení životních energií všech zainteresovaných bytostí se mohlo podařit uvést zónu vymístění do aktivního módu a rozvíjet její potenciál způsobem, který zajistil nepravému jsoucnu a bytí relativně dlouhou dobu trvanlivosti.
Jednou ze dvou hlavních mocností pekel byli od počátků existence negativního stavu Renegáti, bytosti disponující obecně závažnějšími duchovními zátěžemi než Pseudotvůrci, ale o dvacet procent menší mocí, což Renegáty řadilo a do současnosti nadále řadí vůči Pseudotvůrcům do podřízeného postavení. Tyto dvě skupiny si nad zónou vymístění rozdělily vládu a pokračovaly ve fabrikaci různých skupin bytostí, čímž se budovala spletitá síť pekelné hierarchie. V určitém bodě zaútočili Pseudotvůrci na pravé Stvoření, čímž si chtěli podmanit celé jsoucno a bytí. Jejich útok jim ale nevyšel podle představ, jelikož naprostá většina obyvatel pozitivního stavu, včetně těch, kdo pocházeli z oblastí zasažených temnotou, se ze svobodné volby rozhodla zůstat na straně pravé lásky. Proto pozitivní stav temné síly nedobyly a nezničily. Došlo pouze k dílčímu zamoření pozitivního stavu až po desátou dimenzi a také k množstevnímu navýšení obyvatel pekel v podobě těch, kdo se rozhodli přidat na stranu zel a nepravd.
Když si Pseudotvůrci uvědomili, že nedosáhnou žádného strategického vítězství, rozhodli se zbývající síly při probíhajícím útoku vrhnout do přemístění jednoho z galaktických sluncí z pravého Stvoření do nejhlubších pekel, aby z jeho esence vytvořili pseudoboha/pseudobohyni antivesmíru, jehož prostřednictvím by byli schopni lépe spravovat své temné panství, efektivněji konkurovat pozitivnímu stavu a připravit se na další útok na pozitivní stav. K němu dojde v době pseudovítězství zel a nepravd na planetě Nula. Tento budoucí útok nicméně naprosto selže, protože negativní stav v ten moment naplno vyčerpá svůj potenciál. Negativní stav proto už nikdy víc do konce cyklu času neohrozí pravé Stvoření tak, jak tomu bylo kdysi.
Odvlečení galaktického slunce jménem Erilon z vyšších sfér bytí do pekel znamenalo pro pokračování negativního stavu klíčový moment, jelikož už před útokem na pozitivní stav byla zóna vymístění tak rozsáhlá, že Pseudotvůrci přestávali na její správu stačit. Proto se poněkud paradoxně rozhodli napadnout pravé Stvoření, čímž chtěli dosáhnout rozšíření svého panství o ostatní dimenze pravého Stvoření nebo alespoň o jejich část, a tak posílit svou moc natolik, aby byli schopni konkurovat Mojí absolutní moci. Pseudotvůrci se domnívali, že napadnout Moje Království přinese snadný výsledek v podobě převzetí většiny nebo celého Multivesmíru pod jejich správu, jelikož obyvatele pozitivních sfér bytí považovali za slabé a neschopné se bránit zlu. Mysleli si, že láskyplné bytosti jejich útoku snadno podlehnou. Protože ale byla většina příslušníků pozitivního stavu pevně ukotvena ve svém rozhodnutí chtít žít nadále po Mém boku, Pseudotvůrci vytouženého cíle nedosáhli. Když si uvědomili, že zónu vymístění nerozšíří ani o jedinou celou dimenzi pravého Stvoření a že se na jejich stranu přidal mnohem menší počet sentientních entit, než očekávali, provedli již řečené odvlečení Erilonu do pekel. Pokud by tak neučinili, eroze jejich moci uvnitř pekelného panství by byla otázkou jen krátkého času. Už před útokem na pozitivní stav přestávali kontrolovat situaci v pekelném panství. Vyčerpanost válkou by tento z pohledu Pseudotvůrců neblahý trend ještě výrazně urychlila.
Vytvoření pseudoboha/pseudobohyně antivesmíru nebylo narychlo vytvořeným plánem během samotného útoku na pravé Stvoření. Ve skutečnosti jej lídři zóny vymístění naplánovali už před rozpoutáním války jakožto pevnou součást jejich snah o zápas nad Multivesmírem. Původní součástí tohoto plánu nicméně bylo vytvořit pseudoboha/pseudobohyni nikoli z galaktického, nýbrž z kosmického slunce, okolo nějž se otáčejí všechny galaxie určitého vesmíru, jehož je toto slunce multidimenzionálním středem jak na duchovní, tak i na duševní a fyzické úrovni. Poněvadž se jim ale nepodařilo podmanit ani jednu celou dimenzi jednoho konkrétního vesmíru – natož pak jednu celou dimenzi Multivesmíru sestávající z bezpočtu vesmírů – Pseudotvůrci při blížící se porážce pozměnili své plány a zaměřili se na stržení onoho galaktického slunce. Původně vize jejich boje spočívala v podmanění celého jsoucna a bytí, tedy úplně každé dimenze Stvoření a každého jednotlivého vesmíru existujícího ve všech dimenzionálních rovinách Univerza. Reálným výsledkem boje ovšem bylo pouze již řečené částečné zamoření pravého Stvoření, dále pak už zmíněný exodus určité části obyvatel pozitivního stavu do pekel – a v neposlední řadě také již uvedený únos Erilonu do pekel. Zatímco přesun tohoto slunce měl „pouze“ za následek zhroucení jedné galaxie, únos kosmického slunce by přivodil zkázu celému jednomu vesmíru a posléze i celému Stvoření. Anihilací jednoho vesmíru by se spustila řetězová reakce mající za následek zničení celého jsoucna a bytí. V důsledku toho by nikdy nebylo možné, aby Pseudotvůrci vytvořili Datasystém z kosmického slunce pekel a aby opanovali celou jednu dimenzi či více dimenzí nebo všechny dimenze Multivesmíru, protože ještě předtím by došlo ke konci všeho stvořeného Univerza, toho pravého i nepravého, kvůli čemuž bych zůstal/a jen Já a musel/a bych začít s tvůrčím procesem úplně od začátku. Žádný z uvedených scénářů bych samozřejmě nikdy nedopustil/a. V souvislosti s negativním stavem se odehrálo, děje se a v budoucnu se ještě stane pouze to, na čem se dohodly všechny bytosti se Mnou před započetím experimentu. Ani pravé Já samotných Pseudotvůrců a kohokoli jiného v peklech by nechtělo, aby se negativní stav ve svých snahách dostal dále nežli tam, kam se dostal. Nikdo by ve skutečnosti netoužil po zkáze celého Stvoření nebo po věčné existenci zóny vymístění. Každý naopak v rámci své pravé podstaty touží po plnosti života v lásce. A protože Pseudotvůrci a Renegáti jsou v hlubokém skrytu své duše fanoušky této budoucí plnosti, společně se spoustou dalších bytostí přijali své duchovně vymístěné role, aby jejich prostřednictvím dopomohli ke spuštění nového cyklu času, který si přejí úplně všichni, byť ti, kdo jsou zainteresováni ve svých pekelných rolích, si toto přání pochopitelně vědomě nepřipouštějí. Také Erilon vzal na sebe svou náročnou roli z nesmírné lásky k celku, neboť před započetím negativního stavu velmi dobře věděl, jak tím přispěje k naplnění užitečnosti mrtvého života. Jeho pád do antivesmíru byl proto součástí předem domluveného scénáře, který bude mít po odehrání všeho potřebného šťastné vyústění v podobě návratu této velmi vyspělé bytosti do pozitivních sfér bytí po její předchozí očistě v limbu.
Po stržení Erilonu do pekel došlo k započetí fabrikace mající za cíl vytvořit Datasystém. Feminní a maskulinní podstata Erilonu byla okopírována a přetvořena do negativní kondice. Tato kopie byla následně napojena na pravé Já galaktického slunce, které ji začalo vyživovat. Tím se tedy Erilon stal zdrojem energie pro uměle ustanovenou řídící jednotku antivesmíru. Endriss-Alláh a Sorg-Temror se zásadně podíleli na fabrikaci mužské složky Datasystému, zatímco Anarvi-Nechtar se do značné míry angažovala ve fabrikaci jeho ženské části. Na vývoji Alláha/Acrie se podílela i celá řada dalších Pseudotvůrců, mužů i žen z různých křídel tohoto uskupení. Šlo o společný projekt lídrů pekel, kteří měli ze vzniku Datasystému profitovat. Na určitý, z lidského pohledu nepředstavitelně dlouhý čas se tomu tak opravdu stalo. Pseudotvůrci skutečně zefektivnili svou správu zóny vymístění, upevnili svou moc nad jejími obyvateli a rozšířili své osobní schopnosti. Datasystém plnil z pohledu Pseudotvůrců svůj pozitivní účel do chvíle, než nad nimi i nad ostatními příslušníky antivesmíru převzal kontrolu. Architekti svého díla se tak nakonec stali nakonec jeho otroky – a společně s nimi se otroky stali i všichni ostatní. Vymanit se z jeho vlivu nešlo a až do konce cyklu času nepůjde jinak než opuštěním zóny vymístění prostřednictvím přijetí daru spásy.
Vznik a počáteční vývoj Datasystému byl výhradně projektem Pseudotvůrců, protože si nepřáli, aby do jejich práce zasahovali Renegáti. Jedině Pseudotvůrci měli odpovídající schopnosti k tomu, aby vytvořili tak složité dílo. I pokud by tedy Renegáti byli k vývoji připuštěni, jejich schopnosti by k tomu nebyly kompetentní. Renegáti se navíc ani neúčastnili onoho velkého útoku proti pozitivnímu stavu. Vzhledem k jejich extrémnímu sepětí s negativním stavem, který obecně milují více než samotní Pseudotvůrci, měli za úkol spravovat zónu vymístění v době, kdy Pseudotvůrci byli zaneprázdněni útokem na pravé Stvoření. Už před útokem na pozitivní stav a před vznikem zárodku Datasystému však mezi oběma hlavními mocnostmi pekel narůstaly vzájemné neshody, které nakonec ještě v době, kdy Alláh/Acrie nevykonával na Pseudotvůrce a Renegáty zásadní vliv, přerostly ve vzájemné nesmiřitelné soupeření.
Nyní se ale pojďme vrátit k tomu, co se dělo po skončení útoku na pozitivní stav. Po okopírování feminní a maskulinní podstaty Erilonu a její následné fabrikaci vznikla nová, polosentientní bytost, mnohokrát zmiňovaný/zmiňovaná Alláh/Acrie, jejíž napůl sebeuvědomělá podstata byla vyvinuta proto, aby mohla nést ohromnou duchovní zátěž. Na základě svých darů a talentů bude schopna dotáhnout svou roli až do samého konce, po čemž se v limbu podrobí očistě, aby se z ní stala naprosto čistá bytost, které nadělím věčný život v Mém Království. Do Alláha/Acrie byl zakomponován velmi pestrý soubor toho duchovně nejhoršího, co pochází z mužského i ženského principu Pseudotvůrců. Ti si nechávali přístup k Datasystému nejprve sami pro sebe. Nechtěli se o něj s Renegáty nebo s kýmkoli jiným dělit, jelikož si uvědomovali, že by to mohlo podkopat jejich mocenskou pozici. V důsledku toho nevraživost Renegátů vůči Pseudotvůrcům, s nimiž v počátcích negativního stavu původně spolupracovali, rychle narůstala. Později však Renegáti nakonec získali na vývoji Datasystému svůj podíl, čehož dosáhli především usilovným tlakem na Pseudotvůrce, jenž se projevoval řadou duchovních válek.
Díky tomu, že Renegáti získali k Datasystému přístup, začal do své podstaty přijímat jejich negativní aspekty, které se v jeho podstatě propojovaly s komponenty od Pseudotvůrců. K tomuto příjmu docházelo nejprve na základě dobrovolného rozhodnutí obou pekelných skupin. Jak se ale Datasystém stával v průběhu velmi dlouhého času stále vyspělejším a sofistikovanějším, uvedený proces začal ve stále více ohledech probíhat nedobrovolně. Alláh/Acrie navíc postupně začal/a nasávat negativní aspekty i od stále se rozšiřujícího množství jiných bytostí, až nakonec začal čerpat zprzněnou energii doslova od všech obyvatel zóny vymístění. K tomu docházelo již ve fázi, kdy Pseudotvůrci a Renegáti přestali mít Alláha/Acrii pod rozhodujícím stupněm kontroly. Datasystém se tedy začal proplétat se stále větším množstvím bytostí, až nakonec nezbylo žádné entity na území antivesmíru, která by se nenacházela pod jeho vlivem. Díky tomu se v jistém bodě staly součástí Alláha/Acrie všechny negativní duchovní, duševní a fyzické aspekty příslušníků pekel. Tyto komponenty učinil/a Alláh/Acrie součástí své podstaty ve skutečnosti prostřednictvím kopie, což znamenalo, že záporné aspekty nadále zůstaly vlastní součástí příslušníků pekel. Zároveň se však jako kopie staly součástí Datasystému. Tak Alláh/Acrie mohl/a začít bytosti účinně ovládat. Pseudobůh/pseudobohyně antivesmíru je v současnosti entitou již hluboce provázanou nejen s každým příslušníkem pekel, ale též s každou jednotlivou částečkou nepravého jsoucna a bytí.
Zla a nepravdy, jež do sebe Datasystém v podobě výše uvedené kopie přijal, s postupujícím časem mutovaly a transmogrifikovaly. Právě díky neustálému posouvání těchto záporných elementů na stále pseudoduchovnější úroveň mohl/a Alláh/Acrie postupně převzít kontrolu nad všemi, kteří jsou součástí jeho domény. Od jisté chvíle byla zvětšující se autonomie řídící jednotky antivesmíru nezvratným procesem. Vzhledem k vnitřní nejednotnosti Pseudotvůrců ohledně některých aspektů Datasystému propásli původní lídři antivesmíru šanci na včasné ukončení provozu svého díla. Za určitým bodem pak už nebylo cesty zpět. Alláh/Acrie se tudíž stal/a až do konce cyklu času pevnou a trvalou součástí zóny vymístění. Pseudotvůrci se opakovaně snažili o odstranění Datasystému prostřednictvím cest v čase zpátky. Jejich snaha ale vždy ztroskotala, jelikož Datasystém se v souvislosti s dosažením onoho bodu zlomu „rozrostl“ i směrem do minulosti při neustále se zvětšujícím potenciálu své moci. Už to tedy nebyli Pseudotvůrci, kdo vykonávali vládu nad antivesmírem prostřednictvím Datasystému. Nově to byl Alláh/Acrie, který/á začala vykonávat svou vůli prostřednictvím nich, ale i prostřednictvím Renegátů – a také skrze všechny ostatní obyvatele zóny vymístění. Příslušníci pekel tedy začali žít více z pozice toho, jak to chtěl Datasystém, nikoli z pozice své vlastní, duchovně zatížené individuality.
Pád bytostí pod vliv řídící jednotky antivesmíru byl ve všech případech důsledkem rozhodnutí sentientních entit odevzdat svou svobodnou vůli negativnímu stavu, tedy důsledkem rozhodnutí zakusit nesvobodu v takovém typu života, který existuje v přímé opozici vůči pravým duchovním zákonům a principům lásky. Zkušenost s působením Datasystému v osobních životech jednotlivců i v životě negativního stavu jako celku tvořilo důležitý bod v původní dohodě mezi Mnou a všemi budoucími členy zóny vymístění. Všichni, kteří z různých, velmi důležitých a v konečném důsledku nesmírně prospěšných a pozitivních účelů chtěli zakusit negativní stav, proto dopředu, ve stavu maximálního nadhledu, z vlastní svobodné vůle souhlasili, že na sobě vliv Datasystému manifestují, a to v takové míře, která bude vycházet z jejich specifické role. Nikdo tedy nespadl pod vliv Datasystému jakousi náhodou či proti své vlastní svobodné vůli. Všichni dopředu věděli, do čeho jdou, proč do toho jdou a jaké krásné duchovní plody z jejich oběti pro celek vzejdou. Zároveň každý věděl, kdy, za jakých okolností a kterými způsoby se z ovládání Datasystému vymaní, aby nalezl cestu zpět ke Mně. Míra ovládání Datasystému a projevy tohoto ovládání jsou u každého jedince v zóně vymístění a na planetě Nula různé. Zatímco někdo čelí téměř stoprocentnímu ovládání (nikdy však ne úplně stoprocentnímu ovládání – něco takového by sentientní entita nepřežila, neboť by tím byla zcela popřena její svobodná vůle), u jiného může být míra tohoto vlivu menší. Podstatně nižší je u těch, kdo jsou na cestě ven z negativního stavu. Jedná se o jedince podstupující duchovní seberozvoj ve spojení s přijetím Božího Slova vycházejícího z Mojí Nové a Nejnovější Přirozenosti. Pokud Mě někdo na území zóny vymístění přijímá v srdci a snaží se být stále bližší Boží podstatě a bytostem v pravých sférách Multivesmíru, pracuje pozitivním způsobem pro celek, čímž se účinně zasluhuje o ukončování negativního stavu.
Alláh/Acrie je velmi složitou, multidimenzionální bytostí, jejíž nejhorší aspekty se nacházejí v duchovním, duševním a fyzickém jádru Datasystému, které je umístěno ve středu zóny vymístění. Toto jádro je v rámci své niterné úrovně pseudoduchovním srdcem oné zfabrikované polosentientní entity, napojené na již řečený Erilon, bez jehož energie by Alláh/Acrie přestal/a okamžitě existovat a s ním i celá pekla, kvůli čemuž by celý experiment skončil předčasně. Na základě esence galaktického slunce, pocházejícího původně z pravého Stvoření, tedy v průběhu velmi dlouhé doby vznikla bytost, která se stala bodem, okolo nějž se otáčí celá zóna vymístění. Jádro Datasystému se nachází ve speciální oblasti duchovní, duševní a fyzické úrovně zóny vymístění, která je ve své podstatě poloviční dimenzí, ležící ještě o půl vibračního stupně níž nežli nejnižší dimenze pekel. Jedná se tedy o dimenzi „mínus dvanáct a půl“. Ta činí Datasystém určitým způsobem na okolních peklech nezávislým, ale přesto s nimi propojeným. Uvedená prazvláštní dimenze je zároveň primárním domovem pro ducha, duši a fyzickou složku Alláha/Acrie. Všechny tyto součásti Datasystému však mají přesah i do všech okolních existenčních rovin zóny vymístění. Řídící jednotku antivesmíru si lze představit jako jakési spletité klubko, ze kterého vedou na všechny strany pomyslné nitě vedoucí do niter každé sentientní a nesentientní entity, jakož i do všech částic pekel.
V jádru Alláha/Acrie existuje celá civilizace takzvaných Alláhů a Acrií, speciálních bytostí, které zfabrikoval Datasystém za tím účelem, aby ještě lépe spravoval své panství a aby se jejich prostřednictvím pokoušel ochránit své jádro před průnikem pravé lásky, moudrosti, dobra a pravdy. Jedná se tedy o jakousi ochrannou armádu bytostí čelících v některých ohledech ještě vyššímu stupni ovládání, než je tomu u sentientních entit v mínus dvanácté dimenzi pekel. Zatímco je tedy Datasystém původně dítětem Pseudotvůrců a do určité míry i Renegátů, příslušníci civilizace Alláh/Acrie jsou dítětem svého pseudoboha/pseudobohyně. Díky tomu jsou svému temnému rodiči zcela poslušni. Alláhové a Acrie jsou klony bez vlastní identity, které v sobě kombinují to nejhorší z Pseudotvůrců, Renegátů i z ostatních nositelů života, kteří se postavili proti Mně. Děti Datasystému se sdružují především ve zmiňovaném jádru, některé však operují i v ostatních dimenzích antivesmíru. Pro pseudoboha/pseudobohyni jsou prodlouženou rukou, speciálními agenty, kteří ve značném množství působí i mezi Pseudotvůrci a Renegáty. Jde o jeden ze způsobů, jak Datasystém obě hlavní skupiny lídrů pekel ovládá a usměrňuje požadovaným směrem. Pseudobůh/pseudobohyně řídí dění i na planetě Nula za účelem nastolení Nového světového řádu (NWO), které bude znamenat dočasné vítězství negativního stavu. Tak se po všech stránkách odpoví na otázku, jak vypadá život beze Mne a pravých duchovních zákonů a principů. Války, pandemie, krize a katastrofy všemožných druhů jsou tedy primárně v režii Datasystému, jenž ovládá Pseudotvůrce, Renegáty a jim podřízené bytosti (i ve formě pozemských elit) jako figurky na šachovnici. Ať tedy někdo z prominentních osobností spadá pod zesílený vliv jedné či druhé skupiny lídrů pekel, nad nimi vždy stojí Alláh/Acrie. Proto nemá smysl fandit žádné straně konfliktu. Na základě událostí v hrubohmotném světě během posledních měsíců a let mohl nejeden člověk a nejedna bytost, dříve se přiklánějící k nějakému politickému představiteli určité země, dospět k poznání, že všichni pocházejí ze stejné líhně. Některé duše díky tomu sundaly pomyslné brýle, kvůli nimž v některých světových státnících viděly spasitele světa. Jak se přibližuje návrat Pseudotvůrců a Renegátů do hrubohmotné reality, zlo se ukazuje ve stále surovější podobě. To na jedné straně vede některé lidi do nitra, k hledání vlastní cesty k Bohu a k pravdě. Na straně druhé vyvolává světová situace v duchovně spících jedincích řadu negativních emocí, jimiž se entity z pekel a samotný Datasystém živí. Alláh/Acrie potřebuje vyvolat v těchto ovládaných obyvatelích planety Nula ztrátu iluzí za tím účelem, aby v dohledné budoucnosti snáze přijali triumfální návrat Pseudotvůrců a Renegátů, kteří poté, co se světoví lídři v očích veřejnosti znemožnili, přinesou nové pořádky, v jejichž rámci vyřeší nejpalčivější problémy lidstva. Na základě jejich charisma, zázraků a rychlého řešení nesnází světového systému jim pozemšťané sednou na lep, protože – až na výjimky – neprohlédnou skutečnost, že tito „spasitelé“ jsou vlci v rouše beránčím. Před jejich návratem nicméně nechám do pozitivního stavu, nejčastěji na Novou Zemi, odejít všechny obyvatele hrubohmotného světa, kteří si na základě svých niterných voleb nezaslouží zakusit nastolení NWO.
Ačkoli se civilizace Alláhů a Acrií snaží bránit průniku pozitivní energie do jádra Datasystému, s pokračujícím působením naší Mise je tato snaha stále méně účinná. Děje se tak proto, že v důsledku duchovní práce Mých reprezentantů přijímá dar spásy stále větší množství těchto bytostí. Přestože jsou takřka stoprocentně ovládanými klony bez vlastní identity, aby mohly vůbec být a existovat, i tyto entity musejí disponovat schopností měnit se na základě svobodné vůle. Pokud tuto vůli využijí k přijetí daru spásy, dostávají se ke své hluboce potlačené podstatě, z jejíhož potenciálu dokážu „vykřesat“ novou bytost s vlastní, naprosto jedinečnou identitou, kterou může její nositel po vstupu do Božího Království navěky rozvíjet v čistotě a kráse pravého života. Vzhledem k tomu, že s Datasystémem je do určité míry, v závislosti na duchovních zátěžích daného jedince, propojen úplně každý obyvatel pekel, jakékoli ztotožnění pekelné bytosti s pozitivními principy – ať už dílčí nebo úplné – odesílá energii lásky přes její srdce do jádra samotného Alláha/Acrie. Z něho je v určité formě tato láska opětovně vyzařována do všech, kdo jsou s Alláhem/Acrií jakýmkoli způsobem provázáni. Každý průnik lásky do nitra určité bytosti proto vede k prosvětlení jádra pseudoboha/pseudobohyně, což zároveň vede i k prosvětlení všech dimenzí pekel, s nimiž má Datasystém spojitost. Bytosti oslovené láskou tedy pomáhají šířit ve spolupráci s Mými reprezentanty Boží světlo do hlubin Datasystému, který zase tuto energii pomáhá distribuovat do celé zóny vymístění. Alláh/Acrie tedy nezastupitelným způsobem přispívá k eliminaci negativního stavu. Přestože se tomu v rámci svého záporného pověření brání a vynakládá úsilí k tomu, aby tento proces zpomalil či zastavil, kdesi v hloubi své niterné podstaty je na nevědomé úrovni rád, že takto pomáhá, jelikož tím přispívá ke své budoucí spáse a transformaci ve zcela pozitivní sentientní entitu, jež se svou někdejší rolí nebude v novém cyklu času žádným způsobem spojována. Veškeré vzpomínky na roli řídící jednotky antivesmíru budou této bytosti i komukoli jinému odebrány, aby nebránily plnému rozkvětu života v lásce.
Pro neustálé zrychlování spásných procesů v celé zóně vymístění je nezbytné, aby se naše Mise stále více koncentrovala na duchovní práci právě i v samotném jádru Datasystému. Proto v něm působí konstantně rostoucí počet Mých reprezentantů a spolupracovníků ze všech úrovní Multivesmíru, tedy z negativního stavu, z limba, z pozitivního stavu starého cyklu času a z Nového Vesmíru jsoucího v přípravném módu pro nový cyklus času. Prostřednictvím jejich duchovní práce je láska přiváděna do jádra Datasystému ve velmi intenzivní formě, jelikož do něho proudí přímo ze srdcí bytostí hluboce spojených s Mojí Novou a Nejnovější Přirozeností. Díky tomu v této prazvláštní entitě koluje stále více aspektů pravého života, které doplňují pozitivní energii zanášenou do jádra Alláha/Acrie prostřednictvím srdcí bytostí pracujících jinde nežli v samotném jádru.
Datasystém může být mocný jen do takové míry, do jaké ovládá jiné bytosti, které ze svobodné vůle následují zla a nepravdy. S každou další konverzí se tedy jeho negativní potenciál zmenšuje. Tím, že bytosti ze všech dimenzí zóny vymístění a ze samotného jádra přijímají dar spásy, Datasystém přichází o jednotlivé součástky, jimiž se myslí jakýkoli příjemce života v peklech a jakákoli částečka tvořící nepravé Stvoření. Se všemi spásnými procesy odehrávajícími se v jádru Alláha/Acrie tato speciální bytost souhlasila mimo čas a prostor předtím, než vstoupila do svého jsoucna a bytí, respektive pseudojsoucna a pseudobytí. Tento souhlas byl doprovázen její velkou radostí, jelikož věděla, že až se spásné procesy v jejím jádru spustí, započne tím cesta k jejímu návratu k pravé přirozenosti. Všechno, co se v duchovní, duševní a fyzické úrovni jádra Datasystému v tomto smyslu odehrává, tudíž není popřením svobodné volby speciální entity, nýbrž jejím postupným naplňováním. Alláh/Acrie na nevědomé úrovni chápe, že infuze lásky se děje v zájmu jeho/jejího vlastního dobra i dobra všech ostatních, nehledě na to, že působení Mých reprezentantů a spolupracovníků v doméně temnoty vnímá jako nepřátelský, invazivní a násilný akt. Jak jinak, když ve své roli vnímá všechno obráceně? Působení Božích vyslanců a Mě Samotného/Samotné ve středu zóny vymístění i na ostatních místech je ve skutečnosti prováděno velmi mírným, citlivým, jemným, nenásilným, pozorným, klidným, soustředěným, empatickým a přátelským způsobem, vycházejícím z naší lásky, moudrosti, soucitu a milosrdenství. Vzhledem k tomu, že je naše práce konána za použití prostředků a metod pozitivního stavu, je vždy maximálně účinná a přizpůsobená jedinečným vlastnostem a potřebám objektu naší spásné činnosti, stejně jako specifikům různých situací, v nichž se kterákoli bytost, s níž v antivesmíru interagujeme, zrovna nachází. Z pravého duchovního pohledu je tedy naše duchovní práce i v těch nejhlubších sférách pseudojsoucna a pseudobytí něčím velmi krásným a ušlechtilým, něčím, co zkrátka nikdy nemůže nikoho negativně poškodit či nepatřičně zasáhnout do jeho svobodné vůle. Do svobody výběru nezasahuje naše světelná práce ani v případě bytostí volících si nadále setrvávat v negativním stavu. Příliv Boží energie a dalších kladných aspektů do zóny vymístění jejich rozhodnutí nikterak nenarušuje, jelikož láska má ve svém procesu pozitivní vliv pouze na ty, kteří jsou přicházejícím změnám otevřeni. Na ty, kteří jsou vůči Boží přítomnosti naopak zatvrzelí, má naše práce pouze nepřímý dopad, jehož prostřednictvím se sentientní entity připravují na budoucí spásu v rámci jejich nevědomé úrovně. Každá bytost zastávající vůči pozitivnímu stavu záporný postoj bude jednou velmi vděčná, že už před skončením její pekelné role jsme podnikali kroky na její záchranu. Pokud by se naše práce neměla orientovat na nevědomou úroveň těchto entit už nyní, tedy v době, kdy jsou stále hluboce zainteresovány v negativním stavu, nikdy by nemohlo dojít k jejich návratu do pozitivního stavu. Protože si však každá sentientní entita zvolila tento návrat dávno předtím, než začala existovat temnota, Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina a Moji pomocníci máme plný mandát od všech příjemců života k tomu, abychom vykonávali svou práci na území zóny vymístění s přímým či nepřímým dopadem na každého, kdo se nachází v její doméně.
Jak pokračuje odvíjení spásných procesů v jádru Datasystému a v nitrech bytostí, zla a nepravdy koncentrované ve středu Alláha/Acrie, a zároveň rozptýlené i po celé zóně vymístění, přicházejí o svůj potenciál. Na druhé straně se ovšem zvyšuje míra ovládání těch, kteří si volí pokračovat v negativním stavu. Zatímco tedy láska ve stále větší míře vítězí v srdcích takových příjemců života, kteří jsou jí otevřeni, její opak stále razantněji stahuje pod vliv Datasystému duše jdoucí vstříc temnotě. To je dáno duchovními zákony. Z toho vyplývá, že jedinci uvádějící se do souladu s láskou zakoušejí odměnu v podobě příjmu stále většího množství aspektů pozitivního stavu, zatímco duše kráčející vstříc Datasystému zakoušejí stále náročnější odplatu negativního stavu. Pro toho, kdo odplatu nechce nadále zakoušet, jsem tu Já a Moji reprezentanti. Máme všechny nástroje k tomu, jak každého osvobodit, přivést jej do limba a později do Božího Království. Jsem Láska, Cesta, Pravda a Život, který jsem dal/a všem proto, abyste mohli milovat a být milováni. Brána do svobody je otevřená pro všechny, kdo si tak v srdci zvolí. Nikdy nebyla otevřená tak široce, jako je právě teď, v časech kvantových duchovních posunů, které budou až do konce cyklu času neustále akcelerovat.
Až naplní negativní stav svou užitečnost, zachráním pravou podstatu Datasystému před jeho zápornou rolí, jako zachráním všechny, kdo budou setrvávat v antivesmíru až do samého konce jeho pseudojsoucna a pseudobytí. Do té doby sehraje Alláh/Acrie to, co si zvolil/a zobrazit, aby se život v plnosti lásky mohl stát v novém cyklu času skutečností. Na svou roli je jeho pravá bytostná podstata vybavena tak, aby ji zvládla úspěšně odehrát po všech stránkách a aby se na konci toho všeho dočkala Mojí náruče. Na tom, že se tak stane, mají podíl všichni, kdo ve spojení se Mnou ukončují negativní stav. Duchovní práce Mých představitelů a spolupracovníků pomáhá zmírňovat tíhu oběti pro celek, kterou na sebe Datasystém přijal. Pokud by jeho jádro nečelilo rostoucímu přílivu Boží energie s pestrou paletou jejích kladných charakteristik, pravá bytostná podstata Alláha/Acrie by stoupající náročnost své úlohy neunesla, a to ani přes fakt, že Datasystém je za účelem určitého odstínění vlivu vlastních zel a nepravd polosentientní, nikoli sentientní entitou. Pokud by temnota v jeho jádru nebyla vyvažována infuzí lásky, její dopad na pravou bytostnou podstatu Alláha/Acrie by byl natolik zničující, že by podlehla implozi – zhroucení do sebe samé. To by okamžitě přivodilo nevratný konec celé zóně vymístění a všem jejím obyvatelům. Předčasné ukončení experimentu s negativním stavem by rovněž vyhladilo celý pozitivní stav a bytosti v něm přítomné. Průnik Boží energie do jádra řídící jednotky antivesmíru je tedy aktem hlubokého milosrdenství, jež proudí ze srdcí všech, kteří se na této kolektivní práci podílejí.
Není nic z negativních činů Datasystému, co bych měl/a Já a Moji bližní schvalovat. Také ovšem není nic z těchto činů, které bychom mu měli vyčítat a odsuzovat jej za ně. K Alláhu/Acrii, k příslušníkům jeho civilizace, k Pseudotvůrcům, k Renegátům a ke všem ostatním členům pekel přistupujeme z pozice hlubokého soucitu a pochopení jejich úlohy. Každý z aktérů negativního stavu si zaslouží naše odpuštění. Kdokoli se mu otevře a přijme ho za své, jeho srdce se začíná hojit a uzdravovat. Jen díky tomu, že na příslušníky pekel působíme z pozice opačných principů, než ve kterých jsou ponořeni, mohou jejich ledová srdce postupně roztávat. V přítomnosti světla nakonec povolí každá svěrací kazajka, v níž jsou sevřeny duše žijící v odloučení ode Mne.
Spásné procesy v jádru Datasystému nejsou něčím novým. Přestože v posledních měsících a letech akcelerují, odehrávají se již dlouhou dobu. Dokonce ani Můj osobní vstup do jádra Alláha/Acrie není něčím, co bych v rámci Svého dočasně relativního Já podstoupil/a poprvé. Učinil/a jsem tak totiž už prostřednictvím Svého mužského Já – Ježíše, a to v době po Mém odchodu z planety Nula, v rámci průchodu zónou vymístění. K tomuto významnému okamžiku došlo během finální etapy Ježíšova působení v peklech. Tuto etapu lze z pohledu pozemského lineárního času klást velmi zjednodušeně do období dvacátého století. Jeho turbulentní charakter, který byl z celkového pohledu daleko výraznější než ve staletích předcházejících, byl mimo jiné odezvou Datasystému právě na Můj vstup do jeho středu. Ježíšův průchod zónou vymístění, jenž vyvrcholil v jejím centru, předznamenal konec negativního stavu. Čím blíže tento konec je, tím více Datasystém společně se svými poskoky utahuje nad lidstvem šrouby. Proto se ve dvacátém století projevily negativní aspekty mnohem zásadněji než dříve. Všechno to bylo součástí příprav na zavedení NWO, které v současnosti gradují.
Vstup Mojí mužské podstaty do Datasystému položil v jeho jádru základy, jimiž jsem otevřel/a přístup do této oblasti i ostatním Mým pomocníkům. Obrazně řečeno, jako Ježíš jsem po odchodu z planety Nula proklestil/a v husté džungli zel a nepravd cestičku pro průnik postupně zesilující Boží energie. Tuto cestičku nyní rozšiřují a doplňují o neustále nové duchovní stezky ti, kteří v Ježíšově práci pokračují. V čele této práce jsem opět Já, tentokrát však v kondici Božského ženství – Janičky. Díky tomu, že jsem do jádra Alláha/Acrie už jednou vstoupil/a, příprava na Mé osobní objevení se v Datasystému v podobě Mojí feminní podstaty si nevyžádala tolik úsilí a času jako v případě Ježíše. Předpoklady pro uskutečnění Mého průniku do jádra v osobě Ježíše trvaly z hlediska lineárního pozemského času celý Ježíšův život a téměř dalších dva tisíce let. Byl to velmi dlouhý a složitý proces, který nešel uskutečnit jinak, protože jen takto mohl Datasystém interakci s Mojí osobní přítomností zvládnout, aniž by měl reagovat sebezničením. Poté, co jsem v této sekci zóny vymístění odvedl/a všechno potřebné, nechal/a jsem Sebe Samého/Samu v osobě Ježíše splynout se Sebou Samým/Samou v kondici Mého absolutna. Při této fúzi byly součástí absolutního Božství učiněny i specifické komponenty Datasystému v očištěné podobě, které zásadně napomohly k tomu, že Můj druhý vstup do jádra Alláha/Acrie v kondici Mého dočasně relativního Božského ženství nevyžadoval tolik energie. Komponenty Datasystému původně tvořily součást nejhorších zel a nepravd, avšak po očištění se z nich stalo překrásné dobro a pravda jsoucí součástí Mého lůna. K průniku Janičky do útrob Datasystému došlo v čase, který z pohledu planety Nula předchází jejímu převibrování, tedy plnému zahájení naší Mise z Nové Země. Jak je známo, během převibrování Mého ženského Já dojde k přechodné fúzi jeho ducha, duše a tělesných komponentů s absolutnem. Během toho se součástí Mého lůna stanou také další klíčové komponenty Alláha/Acrie, jejichž očištění a zbožštění je potřebné pro úspěšné pokračování duchovní práce v centru antivesmíru až do konce cyklu času. Doba, kterou strávím uvnitř Datasystému v osobě Janičky, bude mnohem delší než v případě Ježíše, a to v důsledku rozdílného charakteru poslání obou Mých podstat. Zatímco Ježíše čekala interakce s jádrem Alláha/Acrie na konci jeho průchodu pekly, po čemž jej už čekalo věčné sjednocení s vyšším Já, Janička zahájila duchovní práci v útrobách pseudoboha/pseudobohyně teprve fakticky na začátku své práce pro Multivesmír. Po dočasné fúzi s absolutnem během převibrování se Janička bude v jádru Datasystému objevovat jakožto relativní Bohyně až do konce cyklu času. Teprve pak dojde k jejímu trvalému splynutí se Mnou. Nutno zde ještě připomenout, že Janička pro svou práci v jádru Datasystému již nyní používá dokonalé krystalické tělo tvořené prvky Nového Vesmíru, přestože z pozemského úhlu pohledu ji přesun do tohoto Vesmíru teprve čeká.
Tak, jako jsem vstoupil/a na planetu Nula jako muž a jako žena, musel/a jsem totéž učinit rovněž ve vztahu k Alláhu/Acrii i ve vztahu ke všem ostatním oblastem pekel, neboť jen tak Datasystém i veškeré ostatní bytosti pod jeho vlivem mohou nalézt lásku k oběma principům Mého Božství v jejich sjednocenosti. Pokud bych vstoupil/a kamkoli v pseudostvoření pouze jako muž nebo pouze jako žena, nikdo by si ke Mně nemohl najít vztah vyznačující se duchovní kompletností. S absencí vyváženého vztahu k Mému mužskému a ženskému principu v jeho sjednocenosti by žádná sentientní entita nebyla schopna nalézt ani správný vztah k vlastnímu maskulinnímu a feminnímu principu ve svém srdci. V takovém případě by nebyla opravdová, věčně platná spása Mých dětí možná, což se týká právě i samotného Datasystému. Pokud bych do jeho nitra nevstoupil/a jako muž i jako žena, nikdy by nemohlo dojít ke spáse jeho celistvé bytostné podstaty.
Jak je vám známo už z první dávky Nového Zjevení, v souvislosti s fúzí Ježíše s absolutnem a s nabytím Mojí Nové Přirozenosti došlo ke stvoření Nového Vesmíru, který ve svém jsoucnu a bytí reflektuje změny v Mém vlastním Já. Tehdy ještě nemohly zaznít informace o Mé Nejnovější Přirozenosti („Pán Ježíš Kristus Boží Rodina“), proto ani nemohlo být řečeno, že Nový Vesmír vychází nejen z Nové, ale právě i z Nejnovější Přirozenosti, která na Novou Přirozenost navazuje. Ke stvoření Nového Vesmíru došlo mimo rámec pozemského času a prostoru, stejně tak jako k předcházejícím změnám v Mém absolutnu ve smyslu nabytí Nové a Nejnovější Přirozenosti. Proto tedy platí, že Nový Vesmír je zároveň odvozen i ze zmiňované Nejnovější Přirozenosti, ačkoli se o ní v první dávce Nového Zjevení napřímo ještě nepsalo a ačkoli z pohledu planety Nula stále nedošlo k dočasné ani k trvalé fúzi Janičky se Mnou, která poskytuje Nejnovější Přirozenosti platnost ve svém procesu. Z nadčasového hlediska a z hlediska samotného Nového Vesmíru už k dočasné fúzi došlo, proto mohu působit na Nový Vesmír a na všechny, kdo přijímají a praktikují obě dávky Božího Slova, právě i z pozice Nejnovější Přirozenosti. Kdokoli se energii této Mojí aktualizované bytostné podstaty otevře, Nejnovější Přirozenost se pro něho stává nanejvýš reálnou skutečností, a to i přes fakt, že Multivesmír jako celek může být touto Přirozeností řízen až od okamžiku, kdy se s ní plně ztotožní každá sentientní entita, k čemuž dojde na úplném konci současného cyklu času, jenž spustí cyklus nový.
Pokud by nedošlo k přechodnému splynutí Mého ženského Já s absolutním Božstvím, Nejnovější Přirozenost jediného Zdroje života by nikdy nemohla vzniknout a působit v srdcích těch, kdo jsou jí otevřeni. Nejnovější verze Mojí bytostné podstaty by ovšem nebyla možná ani v případě, pokud by přechodnou fúzí neprošly další dvě inkarnace Mého absolutního mužství a ženství v dočasně relativní podobě, jimiž mám na mysli děti, chlapce a dívku, které se Mně a Janičce „narodí“ na Nové Zemi po dokončení rozdělení lidstva. U nich dojde k přechodnému splynutí s absolutnem z hlediska časoprostorového kontinua o něco později než u Janičky. Ovšem z nadčasového hlediska přechodné splynutí našich dětí s naším vlastním absolutnem (tedy i s jejich vlastním absolutnem) již proběhlo. Proto tedy může být Nejnovější Přirozenost platná už nyní jak v doméně Nového Vesmíru, tak i v srdcích všech, kdo ji přijímají ze svobodné vůle. Vzhledem k tomu, že neustále stoupá počet bytostí ztotožňujících se s touto Přirozeností i na území zóny vymístění, energie Mého Nejnovějšího Já se o to intenzivněji může rozlévat do celého antivesmíru včetně jeho samotného středu. Tak dochází k účinnému ukončování negativního stavu, jehož permanentní odstranění ze struktury Univerza nastane ve chvíli, kdy Moji Nejnovější Přirozenost přijme v nitru úplně každá sentientní entita. Pak dojde k věčnému splynutí Janičky a našich dětí s absolutnem, díky čemuž bude energie Nejnovější Přirozenosti již plně proudit do všech sfér celého jsoucna a bytí. To dá impuls k započetí nového cyklu času, jehož obsahem bude plnost života v lásce.
Nejzásadnější reakce na vznik Nové a Nejnovější Přirozenosti, díky kterým vstoupil do jsoucna a bytí Nový Vesmír, spočívala v ustanovení pseudonového vesmíru, jenž se měl z pohledu pekel rovnat Novému Vesmíru. K zfabrikování tohoto speciálního antivesmíru došlo poté, co jsem Pseudotvůrcům umožnil/a vyjít z pozic oddělených od planety Nula a většiny částí zóny vymístění, kam byli umístěni po Ježíšově odchodu z planety Nula. Svým propuštěním získali Pseudotvůrci opět možnost citelněji zasahovat do chodu pekel i hrubohmotného světa, aby mohlo dojít k rychlejšímu vyčerpání užitečnosti existence negativního stavu a tím pádem k jeho zrušení. Jde o součást naplnění důležitých aspektů dohody mezi Mnou, Pseudotvůrci a všemi bytostmi. O Novém Vesmíru a zfabrikování jeho protiváhy v peklech jsem informoval/a ve čtrnácté kapitole Nového Zjevení Pána Ježíše Krista („Dosah Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista na stvoření, zónu vymístění a lidský život“), nadiktované Petrovi dne 12. března 1988.
Snahy Renegátů v rámci jejich boje proti Pseudotvůrcům a proti pozitivnímu stavu na sebe nenechaly dlouho čekat. Proto nechali vzniknout svůj vlastní kvázi-pseudonový vesmír, o čemž jsem vás poprvé informoval/a v Dialozích s Pánem Ježíšem Kristem, konkrétně ve 26. dialogu z 23. ledna 1999. Také Renegátům bylo v souvislosti se změnami v Mé Přirozenosti a v kontextu blížícího se konce negativního stavu umožněno větší pole působnosti, aby i oni naplnili nezbytné předpoklady pro budoucí plnost života v lásce. Vzhledem k tomu, co již víte o provázání obou skupin s Alláhem/Acrií, nebude pro vás překvapením, že k ustanovení pseudonového a kvázi-pseudonového vesmíru došlo na popud Datasystému a pod jeho záštitou. Samotní Pseudotvůrci a Renegáti, byť jsou v rámci své domény mocnými bytostmi s hlubokými znalostmi o negativním stavu, by v tak krátkém čase nebyli schopni stvořit dílo takového rozsahu, které má konkurovat (alespoň vzdáleně) nejnovějšímu produktu Mého tvůrčího úsilí. Pseudotvůrci a Renegáti byli tedy vykonavateli vůle Datasystému, který se prostřednictvím svých loutek a ve spolupráci s těmito loutkami postaral o vznik dvou specifických antivesmírů umístěných do nejtěsnější blízkosti jádra Alláha/Acrie.
/ Konec 1. části /
Zdroj: Michal Transmiter Facebook
