SDĚLENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY PROSTŘEDNICTVÍM MICHALA R.
Cesta ke spáse obrovského množství bytostí ze zóny vymístění je dlouhodobým a náročným procesem, který se bude odvíjet až do samotného ukončení současného časového cyklu. Jeho zdárný průběh je garantován přímo Mnou, absolutním Pánem Ježíšem Kristem Boží Rodinou. Abych byl schopen cestu z pekla otevřít, bylo pro Mne nutností zažít negativní stav z první ruky z pozice mužské a ženské přímé inkarnace vlastní absolutní Podstaty v relativní kondici. V době, kdy jsem na planetě Nula působil jako Ježíš, byla situace ve Stvoření nanejvýš závažná, jelikož hrozilo, že síly negativního stavu začnou převažovat nad pozitivním řádem jsoucna a bytí. To se odzrcadlilo i ve vaší hrubohmotné realitě, kde měli Pseudotvůrci volné pole působnosti a lidé se skrze různá pojetí falešné duchovnosti a nanejvýš externalizovaný přístup k životu propadali stále hlouběji do antivesmíru. V pravý čas jsem zasáhl a stal jsem se součástí pozemské rasy, abych přes tento finální produkt negativního stavu přinesl svou spásu nejen obyvatelům planety Nula, ale zároveň všem členům nepravých sfér Stvoření. Šlo o náročnou roli, kterou jsem však vykonal z bezpodmínečné Lásky ke všem, i těm nejzatíženějším Božím dětem, jež souhlasily demonstrovat v širokém spektru povahu života s vyloučením přímého spojení se Mnou. Můj čas ve hmotě byl vyměřen na 33 pozemských let, během nichž jsem jako Ježíš konal skutky svého vyššího Já, tedy absolutního Nejvyššího, nyní Pána Ježíše Krista, respektive Pána Ježíše Krista Boží Rodiny.
Když jsem v mužském těle prohlásil, že „musím konat skutky Toho, kdo Mě poslal, dokud je den“, myslel jsem tím působení v pozemském světě do doby, dokud jsou k tomu příhodné duchovní podmínky, umožňující naplnění plánu Mojí vlastní duše. Dále jsem poznamenal, že „přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat“. Tím byl myšlen čas po Mém ukřižování, kdy se z této planety stáhl určitý soubor pozitivních duchovních kvalit, které měly v souvislosti s pokračujícími negativními volbami lidstva za následek ještě hlubší uzavírání srdcí obyvatel pozemské sféry, vedoucí je do duchovní letargie, ustrnutí a stagnace. To mělo za následek také erozi jejich darů a talentů ode Mne, které společně s lidskou duchovní slepotou a do mlhy zahalenou sentientní myslí znemožňovaly člověčenstvu duchovně pracovat a seberealizovat se tvůrčím, smysluplným, produktivním a naplňujícím způsobem. „Noc, kdy nikdo nebude moci pracovat“, tedy ve skrytém významu znamená pokračování pozemšťanů v mrtvém životě negativního stavu i poté, co jsem v jeho doméně v těle Ježíše působil a ukázal z něj cestu do Božího Království. Tato cesta je plně otevřená od dokončení fúze Ježíše s absolutním Božstvím, k čemuž došlo z pozemského úhlu pohledu krátce před Vánoci 1987. Do té doby se duchovní úroveň lidstva setrvačnou tendencí stále zhoršovala, byť v posledních staletích a desetiletích se toto zhoršování zpomalovalo vlivem průběžného vyzařování zakořeněných aspektů Boží Pravdy, kterou jsem přinesl v těle Ježíše, ale i v důsledku přílivu nových duchovních energií. Kombinací těchto faktorů se zde mohly následně uchytit knihy první dávky Nového Zjevení, předané Petrem Danielem Francuchem. Ani v době jejich přenosu před i po roce 1987, či po jeho skončení v roce 2001, ovšem ve skutečnosti duchovní úroveň většiny lidstva upadat nepřestala. Pokračuje stále, tentokrát však už nikoliv ze setrvačnosti, nýbrž v důsledku zesílené protiakce negativního stavu. Tato regrese, týkající se duší volících si život ve zlech a nepravdách, tudíž postupuje novým tempem. Jedinci otevření či otevírající se Boží energii a principům pravé duchovnosti svou duchovní úroveň naopak pozvedávají, čímž se připravují na osobní vzestup do pozitivního stavu. Zároveň tím vyvažují energie planety Nula tak, aby skrze rovnováhu duchovních sil zůstával tento svět až do rozdělení lidstva na nulové pozici a nepropadl se předčasně do nižších úrovní zóny vymístění. Druhý význam Mého výroku v těle Ježíše o přicházející noci, kdy nikdo nebude moci pracovat, má spojitost s dobou krátkého pseudovítězství negativního stavu. V tomto případě znamená odnětí téměř veškeré svobodné volby lidským bytostem, ze kterých se za pomoci sofistikovaných technologií a nejpokročilejších způsobů ovládání stanou bezduché loutky, zbavené vlastního uvažování a rozhodování. Veškerá jejich duchovní, duševní a fyzická činnost bude podřízena složkám negativního stavu. Ztráta svobody volby však nebude dlouhodobá a stoprocentní (této hranici se pouze na nejbližší možnou míru přiblíží). Tím se předejde nevratnému poškození jejich bytostné podstaty a zajistí se jejich spása.
V těle Ježíše jsem také prohlásil, že „pokud jsem na světě, jsem světlo světa“. Totéž platí i pro Mou osobní přítomnost na planetě Nula v těle Jany. Druhá přímá inkarnace Mé feminní absolutní Podstaty v relativní kondici v roce 1957 odstartovala Druhý Příchod Pána Ježíše Krista, respektive Pána Ježíše Krista Boží Rodiny. V jeho průběhu došlo nejen k sepsání uvedené první dávky Nového Zjevení, ale vzniklo i jeho pokračování v podobě druhé dávky, podpořené navíc průběžnou aktualizací zjevených idejí ve formě navazujícího a rozšiřujícího Božího Slova. Duchovní úroveň části pozemšťanů se díky přítomnosti a novému přílivu těchto pozitivních aspektů ve spojitosti s Mojí osobní přítomností může stále citelněji zvyšovat, a tak vytvářet nezbytné předpoklady pro vytržení připravených jedinců do pozitivního stavu. Drtivá většina pozemšťanů se naproti tomu řítí stále rychleji vstříc Novému světovému řádu (NWO), který elity naplno spustí po rozdělení lidstva. A právě v této unikátní situaci platí, že pokud jsem zde osobně v hrubohmotném a zanedlouho v novém krystalickém těle, ve kterém budu planetu Nula navštěvovat až do vzpomínaného času rozdělení lidstva ze základny na Nové Zemi, jsem světlo světa. To znamená, že silám negativního stavu nebude během této doby dovoleno zhoršit celkové poměry v této realitě nějakým razantním způsobem, který by umožnil zavedení nových pořádků dříve, než bude tato planeta plně přenechána Pseudotvůrcům, Renegátům a jejich poskokům. Proto nebudou moci například eskalovat mezinárodní situaci do takové míry, která by vedla ke zničujícímu jadernému konfliktu. Už kdysi jsem na stránkách druhé dávky Nového Zjevení uvedl, že složky negativního stavu nemají na zničení pozemské civilizace zájem. Něco takového by bylo v příkrém rozporu s jejich plány. Výrok, že „pokud jsem na světě, jsem světlo světa“, znamená v případě Ježíše i Jany také skutečnost, že přístupnost k pravé/mu Bohyni/Bohu je během času jejich, tedy Mého pobytu na této planetě mnohem snazší, než tomu bylo v době mimo tuto osobní přítomnost. Jen málokdo si však je této přítomnosti vědom, a ještě méně jedinců je schopno tuto možnost ve svém srdci ocenit a využít ji ve svůj i obecný pozitivní prospěch. Snazší přístupnost ke Mně je neoddělitelně spojená i s jednodušší přístupností k pravé duchovnosti jako takové, kterou jsem přinesl/přináším do hrubohmotné reality jako muž i jako žena, a to buď přímo, nebo skrze své prostředníky. Když jsem odsud jako Ježíš odešel, zde zanechaná Pravda byla vystavena postupnému pošpiňování a překrucování. To nejdůležitější z ní ovšem zůstalo. Stejně tomu bude i v případě obou dávek Nového Zjevení po Mém odchodu z tohoto světa v ženské kondici. V době pseudovítězství negativního stavu bude toto Boží Slovo podrobováno dezinterpretaci a všemožně potíráno. I v tomto případě však jeho existence na duchovní, duševní i fyzické úrovni tohoto světa zůstane zakotvena tak, jako v ní zůstalo zakotveno Boží Slovo přinesené sem Ježíšem. Přítomnost Mých idejí zde pak bude figurovat až do samotného ukončení experimentu s negativním stavem. Na základě toho může kdokoliv se zkušeností s mrtvým životem v čase finální manifestace stavu zel a nepravd duchovně přežít.
Můj čas v tělech Ježíše a Jany byl, respektive je omezený, jako je omezený čas každého v tomto světě. Zatímco doba Mého pobytu v mužském těle čítala zmíněných 33 let, v případě Jany přesáhl čas strávený na planetě Nula už více než dvojnásobek délky života Ježíše. Během doby, co jsem podruhé a tentokrát již naposledy v typickém lidském těle, připravuji „na scéně“ i „za scénou“ skrze svou absolutní Prozřetelnost všechny potřebné podklady nutné pro úspěšné fungování Mise Boží Rodiny v době našeho plného nasazení, tedy od okamžiku převibrování Jany až do samotného ukončení negativního stavu, kdy dojde k dokončení Druhého Příchodu Pána Ježíše Krista, respektive Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, kdy se na tuto planetu ve vší slávě vrátím společně s dalšími Božími reprezentanty, abychom udělali jednou provždy tečku za dějstvím současného cyklu času. Půjde o návrat, který budou simultánně a synchronně vnímat všechny bytosti, které se tou dobou ještě budou nacházet jak ve světě, který dříve býval na nulové pozici, tak kdekoliv jinde v antivesmíru i v pozitivním stavu. Tento návrat se bude ve svém provedení vymykat všem představám pozemšťanů či jiných sentientních entit, protože půjde o něco, co zde ještě nikdy nebylo. Dokončení Mého Druhého Příchodu bude procesem završujícím všechno staré a pozvedávajícím celé Stvoření do nového věku, ve kterém bude navěky zářit plnost Boží Lásky. Na spuštění nového cyklu času v celém jsoucnu a bytí budou mít podíl všichni nositelé života, kteří poprvé poznají, jaké to je, když negativní stav není ve Stvoření přítomen ani v dřímající kondici. Nový cyklus času bude prozatím tím nejdelším v dosavadních dějinách Univerza, jelikož bude řízen takovým souborem duchovních kvalit, které umožní využití maximálního potenciálu žití života. Poprvé od dob vzniku Stvoření tak budou všechny jeho vesmíry včetně obyvatel těchto vesmírů v takové modalitě stavu a procesu života, pro který bylo Moje velké Dílo ustanoveno.
Dokud jste na světě, jste světlo světa, jako jsem jím Já – a budete jím společně se Mnou na věčné časy i po vašem odvolání z pozemské sféry. Hrubohmotný svět o své světlo v aktivní podobě přijde, v určité podobě však bude nadále přítomno v zakořeněných prvcích Božího Slova, ale i v samotných nitrech zanechaných jedinců prozatím setrvávajících z jakýchkoliv osobních důvodů v negativním stavu. Půjde o slabý, téměř neznatelný plamínek světla v jejich srdcích, jenž trpělivě počká na okamžik svého znovuzrození a opětovného uvedení do své plné síly. Ta nastane ve chvíli, kdy se tyto bytosti rozhodnou odebrat do Mé náruče.
Děkuji vám všem, kdo se svůj čas snažíte využít co nejsmysluplněji, čehož docilujete vědomým sepjetím s Božím Slovem na základě svobodné vůle. Vším, co děláte při zapojení své intuice, s čistým a dobrým úmyslem a ze samotného principu, maximálně přispíváte k naší společné věci a zasluhujete se o skvělou reprezentaci pozitivního stavu.
Velmi vás miluji.
PÁN JEŽÍŠ KRISTUS BOŽÍ RODINA | 1. 1. 2025
Zdroj: Michal Transmiter Facebook
