ZAZNAMENAL A PŘEDAL: MICHAL ROJ
4. ROZHOVOR – 3. března 2026 • 2. část
MISE BOŽÍ RODINY V EGYPTĚ
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Teď bych se chtěl/a zaměřit na Mé dětství v Egyptě, když jsem po této planetě chodil/a jako muž. Jak je známo z Matoušova evangelia, do Egypta jsem se se svými rodiči Marií a Josefem přesunul/a proto, že král Herodes Veliký nařídil v Betlémě a okolí povraždit všechny chlapce ve věku do dvou let, neboť se obával narození „židovského krále“, kterého vnímal jako hrozbu pro svou moc. Tímto „králem“ jsem byl/a Já, ovšem ve zcela jiném smyslu, než jak to chápal Herodes a většina Mých pozdějších následovníků. Josef dostal informaci od andělské bytosti, aby se se Mnou a s Marií přemístil na nezbytně dlouhý čas do Egypta, kde bychom byli v bezpečí. Josef neměl možnost využívat vedení z nitra prostřednictvím zesílené intuice způsobem, jak je tomu u Mých současných představitelů, proto bylo nutné, aby dostal instrukce na základě konkrétního, viditelného zážitku s oním pověřencem z pozitivního stavu. V Egyptě jsem pak s rodiči strávil/a první tři roky života, tedy do roku 4 před novým letopočtem, kdy Herodes Veliký opustil tělo, čímž pominulo hlavní nebezpečí. V té době jsem sice už nebyl/a ve věku, kdy by Mi hrozila fyzická smrt, v hledáčku negativního stavu jsem byl/a ovšem společně s Marií a Josefem stále. Proto jsme se nevrátili do Betléma, nýbrž jsme zapustili kořeny v Nazaretu, a to poté, co se Josefovi opět zjevila bytost z jiné dimenze, která mu sdělila, kam by se měl vydat. Negativní stav v té době ještě přesně nevěděl, kdo jako Ježíš jsem, tušil ale, že jsem někým výjimečným. Proto se Mě snažil zastavit všemožnými způsoby už ve věku dítěte, v důsledku čehož byla potřeba různá ochranná opatření, jako bylo právě i přestěhování do jiného nežli rodného města.
V Nazaretu jsem prožil/a klidné a spokojené dětství. Ve věku dvanácti let Mě rodiče poprvé vzali do Jeruzaléma na svátek Pesach, čímž jsem se ocitl/a v centru společenského a náboženského dění. Zde jsem se svým rodičům ztratil/a. Nalezli Mne až za tři dny v Chrámu, jak sedím uprostřed židovských učitelů, naslouchám jim a kladu jim otázky. Na Josefovu a Mariinu otázku: „Proč jsi nám to udělal? Hledali jsme tě s úzkostí,“ jsem jim odpověděl/a: „Proč jste Mě hledali? Nevěděli jste, že musím být tam, kde jde o věci Mého Otce?“ Pro oba rodiče bylo Moje ztracení a hledání v Jeruzalémě náročnou duchovní zkouškou, kterou však zvládli na jedničku. Jejím prostřednictvím prokázali, že si jsou vědomi toho, kým jsem, přičemž toto uvědomění se u nich po Mé odpovědi v Chrámu ještě více prohloubilo. Proto se na Mě nezlobili a nic Mi nevyčítali. Namísto toho pocítili, že Mi mohou dát takzvaně volnou ruku v tom, co budu dělat a říkat. Po interakci v Chrámu ke Mně Josef a Marie začali přistupovat jako k dospělému jedinci. Následně jsme se vrátili zpět do Nazaretu, odkud jsem se pak ve věku osmnácti let odebral/a na cestu kolem světa. Na Blízký východ jsem se vrátil/a až ve věku třiceti let, kdy došlo ke spuštění Mého veřejného působení v této oblasti. Tehdy se ke Mně postupně začali přidávat Moji učedníci a učednice.
Míša: Jaké byly skryté duchovní důvody toho, že ses z Egypta přemístil/a s rodiči do Nazaretu, namísto do rodného Betléma?
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Skrytý význam Mého přesunu do Nazaretu spočíval v tom, že toto místo souvztažilo s pravým životem pozitivního stavu, který byl reprezentován sladkovodním Galilejským jezerem, v jehož blízkosti se uvedené město nachází. Betlém je namísto toho v blízkosti Mrtvého moře, které v daném kontextu souvztažilo s pekly a s fenoménem smrti. Stejnou souvztažnost měl v tomto ohledu také Jeruzalém, kde došlo k Mému ukřižování. To ovšem bylo následováno Mým vzkříšením a nanebevstoupením, čímž jsem překonal/a smrt a celý negativní stav. Tím bylo do Jeruzaléma vtisknuto mnoho pozitivních souvztažností.
Nyní se opět vrátím k Mému odchodu z Betléma do Egypta. Skutečnost, že informace o této události je k nalezení pouze v Matoušově evangeliu, zapříčinily zásahy negativního stavu, který si přál vymazat co nejvíce souvislostí o Mé první přímé inkarnaci. O Ježíšově přítomnosti v Egyptě samozřejmě věděli všichni učedníci, přičemž tento fakt zaznamenali ve svých evangeliích kromě Matouše také Jan, Lukáš a Marek. Při cenzurních zásazích se nicméně představitelé zel a nepravd postarali o jeho odstranění. Záznam o Egyptu ale nebylo dovoleno vymazat z Matoušova evangelia, kde se dochoval alespoň ve velmi stručné podobě. Je mnoho záležitostí, které byly z evangelií zásahem negativního stavu odstraněny. Mimo jiné šlo o informaci o Mém vztahu s Marií Magdalenou, z něhož vzešla dcera Sofie, čímž došlo k položení základu takzvané Kristovské linie. Ta se začala do Evropy šířit primárně z jižní Francie (tehdy římská provincie Galie Narbonská), kam se Marie se Sofií uchýlily v době, kdy jsem jako Ježíš už nebyl/a přítomen na této planetě. Z jižní Francie se mohla Moje linie v průběhu času šířit dále do Evropy z mnoha důvodů podstatně snáze než z jiných směrů, kde by Moji potomci museli čelit většímu nebezpečí. Historicky pravděpodobnější verze o Mariině přemístění do tureckého Efezu tedy není pravdivá.
Je zde ale ještě jedno tajemství, které nebylo dosud nikde publikováno. Jako Ježíš jsem sexuálně poznal/a nejen Marii Magdalenu, s níž jsem navázal/a vztah po Mém návratu na Blízký východ, nýbrž jsem tímto způsobem poznal/a i další ženy. K tomu docházelo v průběhu Mých cest po světě, které výše uvedenému návratu na Mou tehdejší pozemskou základnu předcházely. O těchto cestách pojednává šestá kapitola knihy Doplnění Nového Zjevení Pána Ježíše Krista Boží Rodiny. Zažití rozmanitých sexuálních vztahů s osobami opačného pohlaví v průběhu Mého dvanáctiletého putování zastávalo při vytváření co nejkomplexnějšího souboru zkušeností s lidským životem své nezastupitelné místo. Prostřednictvím těchto vztahů se také spustila zesílená očista lidské sexuality, čímž došlo k započetí postupného návratu jejích aspektů do pozitivní kondice. Tím, že jsem se jako muž sexuálně spojil/a se ženami z různých částí světa, došlo také k položení základů pro zesílenou očistu rozličných lidských ras.
Z některých Mých sexuálních vztahů vzešli potomci, díky čemuž došlo k založení Kristovské linie na více místech světa, a to v lineárním čase ještě dříve, než nastal její vznik na Blízkém východě, respektive v jižní Francii na základě Mého vztahu s Marií Magdalenou. Proto Moji potomci už před dvěma tisíci lety byli přítomni v Indii, Tibetu, Číně, Japonsku, na Filipínách, v Indonésii, Austrálii, na některých ostrovech jižního Tichomoří a také v Jižní, Střední a Severní Americe. Kristovská linie tudíž začala ještě za Mého pobytu na této planetě existovat na všech kontinentech světa vyjma Afriky (ledový kontinent Antarktidu v tomto případě nepočítám). Proč jsem tuto linii nezakládal/a i v Africe? Protože Afrika se Mnou silně souvztažila právě skrz Můj pobyt v Egyptě a také prostřednictvím území Mého rodného Blízkého východu, od něhož tehdy Afrika nebyla oddělena uměle vybudovaným Suezským průplavem. Díky tomu tvořila Asie společně s Afrikou jeden celek, byť i tehdy šlo fakticky o dva kontinenty. Proto nebylo nutné zakládat Kristovskou linii v Africe, kam se časem její členové stejně rozšířili, s čímž jsem z pozice absolutna počítal/a dopředu. Do společného celku Asie a Afriky ovšem v dané době spadala také Evropa, která s Asií dodnes tvoří souvislou pevninu zvanou Eurasie. Ani při návštěvě západní Evropy na závěr Mého dvanáctiletého putování světem tudíž nebylo nutné, abych na jejím území s nějakou ženou počal/a potomka. Vznik Kristovské linie na území Evropy počkal až na příchod Sofie, která mezi Mými potomky zastávala zcela specifické postavení. Vzešla totiž ze vztahu se ženou, se kterou jsem zažíval/a největší lásku a která Mi byla ze všech následovnic na této planetě duchovně nejblíže, neboť ze všech nositelek feminního principu nejvíce přijímala a chápala Moje učení, Moje kroky a Můj osud. Tím se vytvořily podmínky pro to, aby se naší dcerou stala vysoce vyspělá bytost z pozitivního stavu.
Do Kristovské linie spadá z celosvětového hlediska velké množství lidí, aniž by o tom jakkoli tušili. Její součástí je i několik členů Týmu Boží Rodiny včetně Mojí druhé přímé inkarnace Janičky, feminní podstaty absolutního Božství v dočasně relativní kondici. V současnosti se příslušníci Kristovské linie nacházejí už mezi všemi lidskými rasami. Existence Božského genu velmi přispěje k budoucí spáse všech, kdo v minulosti byli, kdo v přítomnosti jsou nebo kdo v budoucnosti budou členy pozemského lidstva.
Jak je uvedeno jinými slovy výše, Sofie se narodila až po Mém ukřižování, vzkříšení a nanebevstoupení. Proto se se Mnou osobně setkala až poté, co završila své poslání v hrubohmotném světě. I v rámci svého lidství ovšem Sofie věděla, že její otec byl vtělením jediného Zdroje života. Když se se Mnou opět shledala ve vyšších realitách bytí, byly to pro nás oba hluboce radostné chvíle, které budou v různých formách pokračovat ve svém nastávání až na věčnost. V pravý čas se v nehmotných realitách setkám také s ostatními přímými potomky Svého mužského Já. U některých bytostí tohoto druhu se tak již stalo – a byla to stejně krásná setkání jako se Sofií. Jiní ovšem z různých důvodů přebývají v nevědomém rozpoložení v zóně vymístění, odkud ve správný čas po přijetí daru spásy konvertují. Je nutné si uvědomit, že každý z Mých potomků má jiný plán duše, přičemž skutečnost, že Já jsem byl/a jejich biologickým otcem, ještě neznamená, že po opuštění fyzického těla šli automaticky do limba a odtud dále do pozitivního stavu.
Všimněte si, prosím, že i když popisuji Svůj život v těle Ježíše a když hovořím o Svém propojování se ženami, vedle mužského rodu používám zároveň rod ženský. Je tomu tak proto, že o tom mluvím jak z pozice absolutní maskulinity, tak i z pozice absolutní feminity. Navíc tím dávám najevo, že i v těle Ježíše jsem v sobě obsahoval/a ženský princip. Doslova každá bytost v Multivesmíru má v sobě zahrnuty oba principy, jinak by nemohla být a existovat. Život jakékoli sebeuvědomělé entity je možný jen na základě přítomnosti obou esencí. Ve starším Božím Slově jsem obvykle hovořil/a pouze v mužském rodě, jak tomu bylo v dobách přenosu první dávky Nového Zjevení i v éře přenosu druhé dávky Nového Zjevení a dalšího Božího Slova v čase formování jádra Týmu Boží Rodiny. V současnosti už k vám ale v písemné formě promlouvám zároveň jako žena, což je dáno posuny ve struktuře Stvoření a v atmosféře planety Nula i ve vašich individualizovaných životech. Tyto posuny vám umožňují častěji a hlouběji si Mě uvědomovat v kondici Mého absolutního ženského Božství. Ve vztahu k Mému dočasně relativnímu Já v těle ženy si uvědomujete Moje ženské Božství v zásadě automaticky, ve vztahu k absolutnu je ovšem situace poněkud jiná. V souvislosti s výše uvedenými posuny se ovšem tato situace mění. Dochází ke stále větší sjednocenosti vašeho vnímání mezi Mojí absolutní maskulinitou a absolutní feminitou. To, že k vám v současnosti promlouvám takřka vždy už v mužském i ženském rodě zároveň, nicméně neznamená, že tomu tak bude, respektive že tomu tak musí být vždy. Pokud si to situace vyžádá, budu k vám hovořit opět za použití pouze jednoho mluvnického rodu. Případně k vám budu promlouvat na některých místech v rámci jednoho sdělení či rozhovoru kombinací obou možností – pokud to bude z Mého hlediska žádané. Ať to bude jakkoli, vždy bude Moje Slovo vycházet z absolutního stavu, ve kterém jsou oba principy v naprosté harmonii.
Pokud se zaměřím na sexuální vztahy Mého ženského Já, v tomto případě nebylo potřebné, abych s partnery opačného pohlaví zplodil/a tolik potomků jako Ježíš. Kristovská linie je totiž na této planetě již značně rozvětvená a konsolidovaná. Proto se Janičce na fyzické úrovni narodili „pouze“ dva potomci, dcera Michala a syn Václav, které jsem měl/a s jedním mužem – s někdejším manželem Janem, jenž opustil tělo v roce 2019 a nyní přebývá v limbu, kde se stal plnou součástí Mise Boží Rodiny a kde se připravuje na budoucí život v pozitivním stavu. Za desítky let života v hrubohmotném těle jsem jako žena poznal/a více sexuálních vztahů s různými muži, až na jednu výjimku ale na rozdíl od Ježíše šlo o příslušníky jednoho, tedy českého národa. Onou výjimkou byl Můj krátkodobý vztah s Řekem při Mé návštěvě ostrova Ithaka v devadesátých letech minulého století. Přestože k tomuto vztahu došlo v době, kdy ještě Janička na vědomé úrovni o svém Božství nevěděla, dosažení tohoto spojení splnilo svůj velmi pozitivní účel v zájmu budoucí spásy celého lidstva. Příslušník řeckého národa ve spojení se Mnou v těle ženy totiž zastoupil také ostatní mužské příslušníky rozmanitých národů a ras přítomných v hrubohmotném světě, díky čemuž měl tento sexuální vztah stejný globální dopad na lidstvo, jak tomu bylo v případě Ježíšových intimních interakcí s různými ženami na vybraných místech planety, z nichž každá zase souvztažila se všemi ostatními ženskými obyvatelkami planety Nula. Pro pokračování zesílené očisty pozemšťanů a pro navrácení důležitých aspektů lidského života do správné kondice ovšem byly důležité také všechny ostatní sexuální vztahy, které jsem v těle ženy měl/a s těmi muži, kteří příslušeli ke stejnému národu jako Moje feminní Já.
Míša: Děkuji ti za přísun přelomových informací a souvislostí. S postupujícím časem je nám umožněno chápat stále více.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Já děkuji za přenos Mého Slova, Míšo. Těší Mě, že už nastala vhodná doba, kdy vám mohu přinášet stále konkrétnější poselství a odhalovat rostoucí počet záležitostí. Díky tomu můžeme opravovat pohled i na Moji první přímou inkarnaci do těla Ježíše, jehož postavu zná v podstatě celý svět, ale téměř všichni ji vnímají zkresleně. Proto se lidé mimo jiné často domnívají, že Ježíš žil v celibátu. Opak je ale pravdou. Byl lidský více, než si většina dokáže připustit. A přesto v žádné situaci, rozhodnutí a interakci nikdy neztratil nic ze svého Božství. Tak je tomu i u Mojí druhé přímé inkarnace. Čistota záměrů Ježíše a Janičky byla ve všech případech vždy zachována, protože všechno, co kdy udělali a řekli, bylo v plném souladu s Mým absolutním Božstvím, s nímž tvoří jednotu a ze kterého byli stoprocentně vedeni po všechny dny jejich (tedy Mé) přítomnosti na tomto světě. V případě Janičky mohu hovořit i v přítomném čase, protože v době, kdy toto píšeme (rok 2026) je stále jeho pevnou součástí. To se změní s jejím převibrováním na Novou Zemi. Tehdy už nebude pevnou součástí hrubohmotného světa, protože její základna bude ležet v Novém Vesmíru. Na planetu Nula se ovšem, jak mnozí velmi dobře vědí, bude navracet až do rozdělení lidstva. Její stoprocentní vedení absolutním Božstvím a plný soulad s ním bude po převibrování nejenže zachován, což je samozřejmé, ale zároveň bude ještě zřetelnější a citelnější, a to díky Janiččině přítomnosti v krystalickém těle a na základě její krátkodobé fúze s absolutnem, které nastane ještě před samotným přesunem její duše do nového těla (pokud se na to díváme z hlediska plynutí pozemského lineárního času). Nyní můžeš položit další dotaz.
Míša: Dobře. Už v šesté kapitole našeho Doplnění Nového Zjevení je uvedeno, že cesty kolem světa jsi jako Ježíš absolvoval/a prostřednictvím létajícího talíře. Jaký je smysl toho, že pro tyto cesty jsi využíval/a služeb vesmírných přátel, zatímco po tvém návratu na Blízký východ jsi tyto vymoženosti už nevyužíval/a?
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Moje putování po planetě za využití létajícího talíře má několik významů. Za prvé, využitím služeb vesmírných lidí jsem začal/a do procesu transformace lidstva a celého Multivesmíru novým způsobem zapojovat ty bytosti ze zóny vymístění, které svým svobodným rozhodnutím přešly na stranu pozitivního stavu. Už před Mým působením v těle Ježíše jsem měl/a v antivesmíru Své spojence, spolupracovníky a vyslance, nicméně tím, že jsem nabídl/a spolupráci vesmírným lidem ve formě žádosti o zprostředkování Ježíšovy dopravy po planetě Nula, zapojení bytostí do transformačních procesů získalo zcela nový rozměr, který svou hloubkou přesahoval všechny předchozí podoby pomoci, s níž se obyvatelé zóny vymístění zapojovali do duchovní práce pro Multivesmír. Určitá skupina vesmírných lidí, jejichž dopravním prostředkem jsem se přemisťoval/a po světě, tudíž byla v oblasti spolupráce se Mnou a se členy Mého pozitivního stavu průkopníkem. Díky tomu inspirovali k intenzivnější spolupráci s Nejvyšším (jak jsem se tehdy jmenoval/a) také řadu dalších bytostí z pekel. Mnohé z nich pak tvořily první vlnu sentientních entit, které v souvislosti s Mým působením v antivesmíru konvertovaly do limba. Stejní vesmírní lidé, jejichž kosmickým plavidlem jsem se přemisťoval/a po planetě, vyzdvihli 19. května roku 27 na svou palubu Můj vzkříšený tělesný duplikát, k čemuž došlo v rámci procesu Mého nanebevstoupení. Loď byla tehdy schovaná v oblaku páry, kvůli čemuž ji běžní pozorovatelé neměli šanci spatřit na vlastní oči. Bylo to v zájmu jejich dobra. Pokud by létající talíř viděli, vyvolalo by to v nich mnoho rozpaků a nepochopení. Skutečnost, že jsem při nanebevstoupení opět využil/a služeb vesmírných lidí, znamenala dosažení dalšího stupně spolupráce mezi Mnou a obyvateli zóny vymístění, přičemž bytostem v záporném i kladném stavu Multivesmíru to dalo na vědomí, že bez spolupráce s relativními nositeli života se při ukončování zel a nepravd neobejdu a že každý je v tomto procesu jedinečně platný a přínosný. Proč se bez zapojení bytostí neobejdu? Protože pro ukončení negativního stavu je nutný jejich aktivní přístup vycházející z jejich svobodné vůle. Kdybych měl/a temnotu ukončit bez spolupráce s ostatními sentientními entitami, odporovalo by to zákonitostem života a anulovalo by to svobodu výběru, kterou bytosti neustále mají k dispozici. Ukončení experimentu s negativním stavem by v takovém případě postrádalo duchovní platnost. Temnota může být zrušena jen s přičiněním všech bytostí. Ostatně, byla to právě určitá skupina relativních sentientních entit, která stojí za vznikem negativního stavu. Nebyl/a jsem to Já. Proto musí být pseudoživot eliminován na základě odpovídajících voleb těch bytostí, které jej aktivovaly, ale také těch duší, které se v něm jakýmkoli způsobem angažovaly. Negativní stav ovšem nelze ze Stvoření odstranit ani bez finální volby členů pozitivního stavu, kteří se nikdy nestali jeho přímou součástí.
Druhý význam Mého využívání létajícího talíře při cestách po světě spočívá v prostém faktu, že díky tomuto prostředku jsem ušetřil/a při přesunech na dlouhé vzdálenosti cenný čas a energii. Na putování po planetě a duchovní práci s tím spojenou jsem měl/a pouhých dvanáct let, proto bylo nutné užívat sofistikovaný mimozemský prostředek. Bez něho by bylo nemožné, abych stihl/a navštívit všechny kontinenty, navíc za tak relativně krátkou dobu a v maximálním bezpečí. Jiná možnost přesunu nepřicházela v úvahu, jelikož jsem byl/a vázán/a hrubohmotným tělem, které nemělo samo o sobě schopnost teleportace. Využívání tajných teleportačních bran, rozmístěných na různých místech planety, také nebylo z mnoha důvodů v plánu, především proto, že tato technologie nebyla na planetě Nula v držení nikoho z Mých spojenců, navíc by jejich použití bylo zbytečně přímočaré. Doprava prostřednictvím létajícího talíře byla z mnoha hledisek mnohem vhodnější, zejména kvůli tomu, že vesmírným lidem a následně i dalším bytostem umožňovala začít se novými způsoby podílet na procesech eliminace negativního stavu, jak jsem uvedl/a už před chvílí. Bylo pro Mě milé přicházet v lidském těle do interakce s příslušníky jiné civilizace, jejíž členové byli s pozemšťany hluboce spřízněni.
Míša (s nadsázkou): Půjčili ti vesmírní přátelé v létajícím talíři na chvíli řízení?
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina (s pobavením): Nepůjčili. Líto mi to ale nebylo. Touhu pilotovat loď silou myšlenky jsem neměl/a, soustředil/a jsem se na jiné aspekty toho, co Mi přicházelo do cesty. Pilotáž z Mojí strany navíc nebyla součástí naší dohody.
Míša: Chápu. A byla loď pokaždé zahalena v oblaku páry i v rámci tvých přesunů po světě?
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Ano, byla, pro dobro všech přítomných. Teď bych ještě rád/a vysvětlil/a, jaký byl smysl toho, že na Blízkém východě jsem létající talíř nevyužíval/a až do okamžiku nanebevstoupení. Po návratu do lokality tvořící Mou pozemskou základnu jsem musel/a demonstrovat veškerá omezení vyplývající z pobytu v hrubohmotném těle v podmínkách panujících před dvěma tisíci lety. Tato omezení jsem zakoušel/a od Svého narození do osmnácti let věku a následně od doby krátce před Svými třicátými narozeninami až do ukončení Svého pozemského poslání o zhruba tři roky později. Na Blízkém východě jsem se již navíc obklopoval/a úzce spolupracujícími učedníky, pro něž by bylo nepochopitelné, pokud bych vstupoval/a do létajícího talíře a vystupoval/a z něj. Už konání různých zázraků bylo pro jejich mysl velkou náloží, kterou museli po určitou dobu zpracovávat. Přidat k těmto událostem ještě zázrak s viditelnou kosmickou lodí už by na ně bylo příliš. Nikomu by to nepomohlo. Užívat mimozemského dopravního prostředku nebylo potřeba ani z toho důvodu, že Moje působení v Galileji, Judeji, Samaří, Pereji a Dekapoli se odehrávalo na relativně malém prostoru, proto jsem se Svými učedníky chodil/a především pěšky. Často jsme však využívali i rybářské lodě, které nám usnadňovaly cestu z jednoho břehu Galilejského moře na druhý. Při vjezdu do Jeruzaléma jsem pak jel na oslátku. K tomuto tématu je to vše. Nyní se můžeme vrátit zpět k tématu „Egypt“.
Míša: Děkuji ti za jasné a výstižné odpovědi. Pokud máme zaměřit naši pozornost zpátky na Egypt, zajímalo by mě, v jaké oblasti této země jsi jako malý Ježíš s Marií a Josefem pobýval/a a co jste tam dělali.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Po útěku z Betléma jsem se s rodiči vydal/a na cestu vedoucí zhruba podél pobřeží Středozemního moře. Přes Gazu a Rafáh jsme se dostali na území Sinajského poloostrova, odkud jsme pokračovali do úrodné delty Nilu. Tuto cestu jsem s Marií absolvoval/a rovněž na oslíkovi, zatímco Josef šel většinu času vedle nás pěšky. Po okraji delty jsme se následně dostali do osady jménem Babylon, která se nacházela na území dnešní Staré Káhiry. V tehdejší době existovala v této lokalitě velká židovská komunita. Bylo to v časech, kdy nad Egyptem vládli Pseudotvůrci, kteří si ještě dlouho před Mým příchodem vzali od Renegátů tuto zemi nazpět. Právě proto mohlo dojít k návratu Židů na toto území, kteří na něm posléze velmi prosperovali. Tehdy byl v Egyptě přítomen zhruba jeden milion Židů, což byla asi jedna osmina tehdejší populace země. Jejich největší komunita se nacházela v Alexandrii na pobřeží Středozemního moře. Klidnější život ovšem panoval v Babylonu, proto bylo v plánu, abychom se usadili mezi svými lidmi právě tam. Zde si Josef našel práci tesaře, v níž se angažoval už ve své domovině, a zajistil nám skromný příbytek, ve kterém Mě matka s otcem láskyplně vychovávali. K oběma rodičům jsem měl/a blízký a vřelý vztah. Jako malé dítě jsem si také často hrál/a s ostatními dětmi, především s židovskými vrstevníky. Skutečnost, že jsem v Egyptě prožil/a klidné, bezstarostné a šťastné dětské roky, dala peklům poprvé konkrétněji na vědomí, že bytosti v pozitivním stavu jsou taktéž klidné, bezstarostné a šťastné, ale rovněž čisté, nevinné a bezelstné.
Koptská tradice (tradice egyptských křesťanů) tvrdí o Mém dětství něco jiného. Podle ní jsem s Marií a Josefem během etapy života spjaté s Egyptem nacestoval/a přes dva tisíce kilometrů, přičemž jsme měli navštívit celou řadu míst nejen v oblasti dnešní Káhiry, nýbrž i jiné lokality v různých částech země. Podle těchto legend se měly stát i různé fantastické věci. Pod Mýma rukama se například měly hroutit pohanské modly a sochy. Jinde jsem měl/a zázračně nechat vytrysknout pramen. Na dalším místě jsem zase měl/a zabránit pádu skály. Trasa našeho putování a viditelné zázraky, které měly být této cesty součástí, jsou ovšem fantazírováním negativního stavu, který rád vytváří smyšlené příběhy. K čemu by takové zázraky za tehdejších podmínek byly? Akorát by přitáhly nechtěnou pozornost Herodových zvědů, ale též významných představitelů Egypta i obyčejného lidu. Naším úkolem bylo zůstat v utajení po celou dobu pobytu v Egyptě. Život v ústraní jsme vedli i po návratu na Blízký východ. Z koptské tradice naopak vyplývá, že v podstatě kamkoli naše rodina v Egyptě přišla, tam jsme způsobovali skrze uplatnění Mých zázračných schopností rozruch, v důsledku čehož jsme byli pronásledováni a nuceni se přesouvat z místa na místo, dokud jsme nenalezli přijetí a klid v jisté osadě. Faktem je, že jako malý Ježíš jsem zázraky nevykonával/a kromě výše řečeného také proto, že v tak útlém věku jsem na vědomé úrovni ještě nevěděl/a, že jsem Bůh v těle. To jsem se dozvěděl/a až ve Svých dvanácti letech. I tak ale trvalo až do Mých třiceti let, než jsem začal/a působit veřejně a konat zázraky. To ovšem platí pro region Blízkého východu. Na jiných místech světa jsem totiž při svém putování konal/a zázraky už od svých osmnácti let věku.
V Egyptě jsme byli usazeni poblíž východního břehu Nilu. Tím se odzrcadlil fakt, že Já přináším na tuto planetu a do zóny vymístění aspekty pravého života. V hlubokých peklech, s nimiž souvztažil Egypt už za tehdejší situace, jsem tak společně s Josefem a Marií reprezentoval/a pozitivní stav, aniž bychom se měli stát nedílnou součástí stavu negativního. To je hlavní důvod toho, proč jsme se neusadili na západ od Nilu, například ve vzpomínané Alexandrii. Moje přítomnost na území souvisejícím s mínus dvanáctou dimenzí zóny vymístění, navíc v bezprostřední blízkosti spjaté s počátky dvanácti izraelitských kmenů, vedla v negativním stavu k prvním rozsáhlejším otřesům na multidimenzionální úrovni.
Po fyzickém skonu Heroda Velikého jsme se začali chystat na zpáteční cestu, která z velké části kopírovala trasu, po níž jsme se ubírali do Egypta. V Gaze jsme ovšem nezabočili do vnitrozemí směrem na Betlém, nýbrž jsme pokračovali zhruba podél pobřeží až do Cesareje Filipovy. Zde se potom naše kroky stočily do Nazaretu. Cestu nám opět usnadňovala jízda na oslících, tentokrát už jsme měli dva. To je vše, co je potřeba sdělit k Mému dětství v Egyptě.
Míša: Jaké byly tvé roky v Nazaretu?
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Žil/a jsem životem běžného židovského chlapce a mladého muže, avšak s tím rozdílem, že Moji rodiče od začátku věděli, kdo jsem. To se odrazilo na tom, jak ke Mně přistupovali. Jak už jsem sdělil/a výše, od Mých dvanácti let věku Mě brali jako dospělého, což bylo v souladu s Mým tehdejším osobním vědomým uvědoměním si toho, že jsem Bůh v lidském těle. S jejich přispěním jsem se stal/a láskyplným, moudrým, empatickým, citlivým, ale zároveň duševně i fyzicky odolným jedincem. Všechno, co Mi rodiče předali, bylo z pozice absolutna součástí Mého dokonalého plánu. Sám/Sama jsem nejlépe věděl/a, jaký/á mám v lidském těle být, jakými vlastnostmi mám disponovat. Ježíše, Svou přímou inkarnaci, jsem tudíž stvořil/a k obrazu svému. A to, jaký/á budu, jsem věděl/a v rámci svého bezčasí už od věčnosti. Na úrovni hrubohmotné reality se nicméně Moje povaha, vlastnosti a schopnosti musely ustanovit prostřednictvím procesu postupného zrání Ježíšovy osobnosti. Nezastupitelnou součástí tohoto procesu byli právě Marie a Josef, kteří prostřednictvím své výchovy vštípili do Ježíše to dobré a pozitivní, co vzniklo už v Mém absolutnu, aby to na základě určité posloupnosti bylo v hrubohmotné realitě následně uvedeno do svého pohybu.
V těle Ježíše jsem navštěvoval/a synagogu a studoval/a Tóru, jak tomu bylo i u ostatních židovských chlapců. Můj zájem o Písmo byl hluboký již od začátků získávání jeho vědomostí. S postupujícími roky jsem pak Své znalosti stále rozšiřoval/a, abych co nejlépe pronikl/a židovským náboženským systémem a dokonale poznal/a podstatu a projevy jeho nepravé duchovnosti stvořené Pseudotvůrci. Zároveň jsem se tím připravoval/a na Své budoucí působení mezi lidmi, kdy jsem přinesl/a zcela nové pojetí Boha, při čemž jsem také změnil/a spoustu zavedených pořádků v přístupu lidí k sobě samým a též k jejich bližním. Moje studium židovských svatých textů předcházelo Mému poznávání dalších směrů zprzněné duchovnosti, jejichž učení jsem do sebe vstřebával/a při Svém putování hrubohmotným světem. Při vstřebávání poznatků jsem se nicméně s žádným zcestným aspektem těchto učení neztotožňoval/a, protože jsem dobře věděl/a, jak se věci mají.
Během Svého dospívání jsem se u otce vyučil/a tesařem a začal/a jsem si vydělávat peníze prací na stavbách v okolí Mého domova. Ještě předtím, než jsem v lidském těle dosáhl/a plnoletosti, Josef opustil tělo, které bylo stiženo chorobou. Navzdory nemoci se jeho odchod nesl v poklidném duchu, za Mojí a Mariiny osobní přítomnosti. Nebylo v plánu, abych ze Své pozice zasáhl/a a prodloužila otci fyzický život. Josef byl totiž potřebný na jiné nežli pozemské základně, jak vyplývalo z jeho plánu duše. Na cestu po světě jsem se tak vydal/a až v době, kdy Josef už nebyl součástí hrubohmotné reality. Co se týče Marie, ta po Mém odchodu do světa nezůstala sama. Po celou dobu byla v úzkém kontaktu s ostatními členy naší rodiny a s blízkými přáteli.
Míša: Věděla Marie a ostatní tví blízcí, že se chystáš na cestu kolem světa?
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Odpověď na otázku vezmu lehce zeširoka. Ačkoli byla kulatost planety v době Ježíše již obecně přijímaným faktem (zejména mezi vzdělanci a mořeplavci), nikdo si nedovedl představit, že by ji měl procestovat kolem dokola. Povědomí tehdejších obyvatel planety o okolním světě bylo chabé. Na mapě existovalo spoustu bílých míst, přičemž možnosti a schopnosti tehdejších lidí neumožňovaly cestovat na extrémně dlouhé vzdálenosti. Přesto bylo mnoho těch, kdo vyráželi takzvaně „na zkušenou“ daleko od svého domova. Takovým případem jsem byl/a i Já v těle Ježíše. Marii ani komukoli dalšímu jsem nemohl/a jednoznačně sdělit, jaký charakter Moje cesta bude mít. Informaci o tom, že se budu po planetě přemisťovat létajícím talířem, včetně faktu, že se podívám na jiné, „neexistující“ kontinenty, jsem tudíž se Svými příbuznými a přáteli v zájmu jejich dobra nesdílel/a. Věděli však, že se chystám někam velmi daleko – kamsi na východ. Aby se o Mne nestrachovali a nevyhlíželi Můj návrat každým dnem, řekl/a jsem jim, že se zcela jistě vrátím, ale neučiním tak dříve než za jedenáct až dvanáct let. Tak se i skutečně stalo. Po necelých dvanácti letech jsem se před nimi opět ukázal/a. O detailech cest po světě jsem pochopitelně musel/a pomlčet. Téměř nikdo tehdy na fyzické úrovni nebyl schopen přijmout úplnou pravdu o tom, jak to se Mnou bylo. Proto jsem se omezoval/a na odpověď, že jsem ostatní učil/a Boží lásce a pravdě tam, kde to bylo potřeba, a Sám/Sama jsem se učil/a všemu, co zde život obnáší, jak jsem uvedl/a v šesté kapitole Doplnění Nového Zjevení. V uvedené kapitole nicméně nezaznělo, že těm zcela nejbližším, jako byla zejména Moje matka Marie, Marie Magdalena a učedník Jan, jsem některé bližší detaily putování po planetě odhalil/a, protože jejich stupeň pochopení toho, kdo jsem, převyšoval ostatní Mé blízké.
Moje opětovné začlenění se do společnosti v Mém rodném regionu Blízkého východu proběhlo rychle a bez problémů, protože jsem byl/a na tuto úlohu patřičně připraven/a po duchovní, duševní i fyzické stránce. Po tomto návratu, před dosažením třicátého roku života, jsem dokonce na několik měsíců ještě navázal/a na svou někdejší práci truhláře. Poté jsem však této činnosti zanechal/a a začal/a se naplno věnovat Svému poslání mezi lidmi. To bylo odstartováno Mým pokřtěním Janem Křtitelem, ke kterému došlo ve vodách Jordánu. Jak si patrně pamatujete, tuto událost blíže zmiňuji v předchozím rozhovoru. Za krátkou dobu se pak kolem Mě seskupili nejbližší spolupracovníci v roli učedníků, kteří toho času patřili mezi duchovně nejvyspělejší duše inkarnované na této planetě. Mezi tyto duše patřily i Moje ženské následovnice, jako například už vícekrát vzpomínaná Marie Magdalena a rovněž několik dalších nositelek feminního principu (mezi nimi například Marie a Marta – Lazarovy sestry, nebo Jana – manželka správce Herodova dvora). Do tohoto uskupení samozřejmě patřila i Moje biologická matka Marie. Ta měla díky své úloze mezi ostatními ženami specifické postavení.
Hlavní aspekty Mého působení na Blízkém východě jsou zaznamenány v Bibli. Své skutky a ideje formulované v podobenstvích jsem rovněž probral/a a vysvětlil/a na různých místech první i druhé dávky knih Nového Zjevení. Proto není na tomto místě potřeba dále se věnovat Mému životu v těle Ježíše. Nyní toto téma opusťme a pojďme se zaměřit na samotný průběh Mise Boží Rodiny v Egyptě. Ještě předtím bych rád/a uvedl/a v pozornost, že rozsah analyzovaných duchovních souvztažností nebude tak velký jako v rozhovoru o Jordánsku. Za prvé, náš pobyt v Egyptě nebyl na fyzické úrovni tak nabitý událostmi. A za druhé, pro váš duchovní růst i pro duchovní pokrok celého Stvoření by nebylo žádoucí analyzovat každý váš/náš krok v zahraničí tak podrobně, jako právě v rozhovoru o Jordánsku. V předchozím Božím Slově se mělo ukázat, že doslova v každé maličkosti se skrývá nějaká důležitá duchovní souvztažnost a že za každým vaším/naším krokem v zahraničí i v zázemí pozemských základen, jakož i za všemi situacemi a interakcemi, které obnáší vaše/naše duchovní nasazení, lze nalézt hluboký smysl, kterým pomáháme ukončovat negativní stav. Není ale nutné se zas a znovu zaobírat těmito záležitostmi v takové šíři. V rozhovoru o Egyptu to platí i proto, že tato zahraniční Mise na území arabského světa byla pokračováním toho, co jsme spustili jen o kousek vedle v Jordánsku, jak už jsem poznamenal/a jinde v našem povídání. Proto nebudu opakovat znovu to, co jsem uvedl/a v předcházejícím Božím Slově, pokud to samozřejmě nebude z nějakého důvodu žádané. A nyní se už skutečně pojďme zaměřit na sobotu 5. dubna 2025 ráno.
Míša: Tehdy jsme se my, členové výpravy, sešli na letišti v Praze. Pro tvou ženskou podstatu Janičku to byla první cesta letadlem po čtyřiadvaceti letech. Za necelé čtyři hodiny od startu jsme přistáli na pobřeží Rudého moře v Hurghadě.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Do Egypta jsme cestovali v době, kdy v Evropě začínalo jaro. Tehdy začínaly kvést první stromy. Jaro v kontextu naší cesty do pouštní země odráželo skutečnost, že jsme do nejhlubší dimenze pekel přinesli svěží energii pozitivního stavu a obzvlášť Nového Vesmíru. Pravé sféry jsoucna a bytí jsou neustále svěží, zářivé, voňavé, hřejivé a barevné, což se jistým způsobem manifestuje i na podobě jara v podmínkách mírného klimatického pásu.
Duchovní práce vykonávaná v nejhlubším stupni antivesmíru, reprezentovaného Egyptem, měla přímý vliv také na samotné jádro Datasystému, v němž někteří během pobytu v této zemi pracovali. Ponoření Mých představitelů do sféry Alláha/Acrie opět navázalo na duchovní práci vykonanou v této oblasti během Mise Jordánsko. Působení pověřených Božích reprezentantů v Datasystému rovněž vytvořilo podmínky, na jejichž základě jsem mohl/a zhruba o dva měsíce později, v souvislosti s Misí Anglie II, vstoupit do jeho jádra i Já osobně prostřednictvím Mého dočasně relativního ženského Já. Tehdy nastal Janiččin první vstup do nehmotné podstaty Alláha/Acrie. Od té doby (z pohledu pozemského lineárního času) mohu coby ženská podstata Sebe Samého/Samé, která je do konce tohoto cyklu času součástí relativní struktury Multivesmíru, vstupovat do útrob Datasystému opakovaně.
Moje cesta letadlem, která byla první cestou tohoto druhu v rámci Mise Boží Rodiny, odstranila poslední zbytky aspektů izolace, které jsem v ženském těle zažíval/a v souvislosti se Svojí vědomou duchovní cestou. Z této izolace jsem postupně vycházel/a v souvislosti s budováním Týmu Boží Rodiny na fyzické úrovni od roku 2015. Teprve září roku 2019 ovšem přineslo významný posun týkající se možnosti častého setkávání se s Mými představiteli, spolupracovníky a přáteli na různých místech České republiky a Slovenska. Odbourávání dalších prvků izolace pokračovalo v následujících letech, kdy jsem začal/a se členy Týmu vyrážet na cesty do zahraničí. První delší cestou byla návštěva Chorvatska v roce 2022. V roce 2025 pak došlo k odstranění zbývajících duchovních faktorů, které Mi v hrubohmotném těle zabraňovaly účastnit se dalekých cest za využití letecké dopravy. Tyto posuny mají souvislost se zlepšováním životních podmínek Mého fyzického Já, jejichž manifestací ve Svém osobním jsoucnu a bytí na planetě Nula ukazuji cestu z pekla do ráje na Nové Zemi, kam se v pravý čas odeberu prostřednictvím převibrování. Cestováním do různých destinací a zažíváním volnočasových aktivit, jako jsou třeba návštěvy akvaparků, koncertů, divadel, kulturních památek, výlety do přírody apod., společně s dalšími členy Týmu ukazuji, že duchovní práce a žití v souladu s duchovními principy nespočívá v životě v askezi a odříkání, jak si mohou někteří lidé a bytosti z antivesmíru myslet. Pozitivní stav, jehož prvky přenášíme prostřednictvím svých životů na planetu Nula a dále do zóny vymístění, sestává z krásných, příjemných, naplňujících, obohacujících a dobrodružných skutečností. Duchovní práce v zahraničí i v zázemí na druhou stranu obnáší i různé nepříjemné a náročné aspekty, které jsou způsobovány odezvou negativního stavu na naši činnost. Žádný takový aspekt ovšem nemá na Mé členy Týmu zdrcující vliv, protože nikomu není nikdy naloženo více než unese, přičemž každý, kdo je se Mnou spojen v nitru, má odpovídající ochranu. Děkuji všem, kdo podstupujete dočasné nepříjemnosti a kdo zároveň využíváte ke svému užitku i k užitku celého Stvoření veškeré dary, které přináším do vašich životů.
Moje přímá inkarnace Janička navštívila kontinent, jehož součástí je Egypt, již v letech 2000 a 2001, kdy pracovně přicestovala do Jihoafrické republiky. V dubnu 2025 jsem tedy v tomto těle zavítal/a do Afriky již potřetí, v září téhož roku pak počtvrté v rámci jednodenního výletu do Maroka v kontextu Mise Španělsko. Přestože při cestách na přelomu staletí Janička ještě netušila, kým ve skutečnosti je, obě tyto výpravy přinesly Africe a s ní souvisejícím sférám pekel spásné kvality. Na ně pak zcela novým způsobem navázaly duchovní aspekty vyzářené v souvislosti s Misí Egypt i s Misí Španělsko. Skutečnost, že jsem jako Bohyně navštívil/a Afriku během života v hrubohmotném těle čtyřikrát, souvisí s tím, že tomuto regionu už v době přípravné fáze Mise Boží Rodiny bylo potřeba věnovat zesílenou duchovní pozornost a z ní vyplývající péči, jelikož jde o nejzatíženější oblast planety. Její nízké vibrace bylo nutné pozvednout ještě před přesunem Mého ženského Já na Novou Zemi, protože jen tak budou moci v této lokalitě světa úspěšně pokračovat procesy vedoucí k eliminaci negativního stavu. Pokud by se Africe a jejím peklům nedostávalo zvýšené pozornosti a péče ze strany Mé a Mých reprezentantů působících v lidských tělech i mimo ně už v současné době, Afrika by v době vrcholící transformace nedokázala pojmout zesílený přísun energií z Nového Vesmíru ani z Pravého Stvoření starého cyklu času. Tato nepřipravenost na přicházející změny by měla za následek vážné narušení duchovní, duševní, a nakonec i fyzické struktury Afriky, jejích pekel a sentientních entit nacházejících se v doméně tohoto celku. V důsledku toho by Afrika nesplnila ve vztahu k planetě Nula, k zóně vymístění i vůči pravému jsoucnu a bytí požadovanou úlohu v pozitivním i negativním spektru. To by kvůli principu vzájemné provázanosti všeho a všech ohrozilo život veškerého Stvoření. Takový scénář je ovšem zhola nemožný. Charakter duchovní zátěže u jiných kontinentů na planetě Nula si v době příprav na plné zahájení Mise Boží Rodiny naopak nevyžaduje tolik pozornosti, proto jsem jako Bohyně žádný další kontinent v hrubohmotném těle v uplynulých letech či desítkách let nenavštívil/a. To se nicméně mění. V roce 2026 zavítám do Severní Ameriky v rámci Spojených států amerických. V roce 2027 pak navštívím Asii v rámci Malediv a Izraele. Na ostatní kontinenty Moje noha vstupovat ve starém těle nemusí, protože to netvoří předpoklad pro úspěšné pokračování transformačních procesů. Je zařízeno, že Moje osobní působení na vyjmenovaných kontinentech ovlivňuje a bude ovlivňovat i ty lokality, kam se v hrubohmotném těle nikdy nepodívám, proto není potřeba, abych ještě během přípravné fáze Mise navštívil/a také Jižní Ameriku, Austrálii nebo dokonce Antarktidu. Na tato území budu chodit až z Nové Země, stejně jako na kontinenty, kde jsem se předtím ocitl/a (nebo teprve ocitnu) do času převibrování.
Míša: V odpoledních hodinách 5. dubna jsme přistáli v Hurghadě. Ve chvíli, kdy jsme měli společně s dalšími pasažéry našeho letadla absolvovat pasovou kontrolu, počítačový systém na jednotlivých přepážkách vypověděl službu. Kvůli tomu nastalo asi půlhodinové čekání ve frontě. První osobou z našeho Týmu, která po vyřešení problému prošla kontrolou, byla Janička.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Výpadek počítačových systémů byl odezvou negativního stavu na váš vstup do jejich rajónu. Zobrazení těchto komplikací jsem dovolil/a proto, aby se ukázalo, jak nikdo z naší výpravy není z pohledu zóny vymístění v Egyptě vítaný a jak moc si její představitelé přejí, abychom zůstali před pekelnými branami. To, že jsem následně prošel/prošla pasovou kontrolou jako první z Týmu, ukázalo, že jen Já vlastním všechny účinné prostředky na to, abych mohl/a pokořit pekelné brány a vyvést ze zajetí do svobody všechny, kteří jsou ochotni Mě následovat. Jak víte, jsem ta Láska, Cesta, Pravda, Život.
Vzhledem k tomu, že Egypt souvztaží s hlubokými pekly, z jiného úhlu pohledu se Mým vstupem na půdu této země po rozběhnutí počítačových systémů ukázalo, že Já zaštiťuji každou cestu do zóny vymístění, kterou podnikají Moji reprezentanti v rámci pomoci zatíženým bytostem. Bez Mojí zesílené přítomnosti v jejich srdci a ochrany by Moji vyslanci své působení pod vlajkou pozitivního stavu na území antivesmíru nezvládli. Skutečnost, že jsem v těle Janičky byl/a první, kdo prošel onou přepážkou, také odzrcadlila průnik Mojí zesílené přítomnosti na území mínus dvanácté dimenze pekel, v nichž Moje láska, moudrost, dobro a pravda zapouští stále více kořenů nejen prostřednictvím duchovní práce Božích pomocníků pracujících ve prospěch pozitivního stavu, nýbrž právě i skrze osobní přítomnost Mého ženského Já, které novými způsoby navazuje na někdejší osobní přítomnost Mého mužského Já. Tím, že jako Bohyně vstupuji do pekel, což se po zahájení Mise z Nové Země bude odehrávat už na vědomé úrovni Janiččina života se zapojením jejího fyzického těla, se vytváří další nezbytné předpoklady pro budoucí úplnou eliminaci negativního stavu. Vše se odehrává na základě dokonalé posloupnosti, kterou řídím ze Svého absolutna.
Fakt, že nás v Egyptě bylo téměř třicet, souvisel s rostoucí angažovaností Mých představitelů v záležitostech zóny vymístění. S postupujícím časem se stále více členů Mého Týmu přímo podílí na duchovní práci na území pekel. Současné spásné procesy probíhající v pseudojsoucnu a pseudobytí jsou zatím jen začátkem konce negativního stavu. Už teď ovšem dochází v antivesmíru i v celém Stvoření k obrovským změnám, jak vyplývá ze všech Mých textů, které vám poskytuji od osmdesátých let minulého století.
Míša: Už při nástupu do autobusu na letišti jsme museli v podstatě povinně odevzdat bakšiš za nakládku našich kufrů do zavazadlového prostoru. Muž byl při vyžadování peněz velmi neodbytný. V Egyptě jde o velmi rozšířený zvyk.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: I na tom se ukazuje, že tato africká země je mnohem zatíženější než blízkovýchodní Jordánsko, kde pomoc není vždy podmíněna penězi a kde je tamní kultura kultivovanější a klidnější. V porovnání s Jordánskem navíc Egypt působil celkově umělejším dojmem. Turistické resorty a lokality byly postaveny na systému majícím za účel dostat z návštěvníků co nejvíc peněz, ohromit svým zevnějškem a zakrýt podstatu reality, jejíhož bídného charakteru si ovšem nešlo nevšimnout. Také jsme poznali, jaké to je, když nám místní lidé – nikoli ti „obyčejní“, nýbrž ti, kdo jsou pověření starat se o hladké zajištění pobytu – lžou do očí, a to opět ve snaze dostat z nás co nejvíc finančních prostředků. Sice šlo jen o pár euro či dolarů navíc, tedy o částku, která je pro většinu Evropanů zanedbatelná, přičemž prezentovaná lež, respektive pololež ze strany Egypťanů nebyla ničím, co by nás mělo doopravdy poškodit nebo přivést do problémů, nicméně na těchto maličkostech se jasně ukázaly prohnilé aspekty negativního stavu, které jsme pomáhali očišťovat tím, že jsme se jim přímo i nepřímo vystavili. Zatíženost Egypta je dána samotnou podstatou toho, že souvisí s již několikrát zmíněnou mínus dvanáctou dimenzí zóny vymístění. S tím souvisí také obrovská zátěž, kterou na území této země zanechaly dějiny psané Pseudotvůrci a Renegáty. V současnosti je Egypt pod správou obou skupin, byť Pseudotvůrci disponují větším, asi sedmdesátiprocentním podílem moci nad touto zemí. V některých dějinných obdobích zde ovšem Pseudotvůrci drželi plný podíl moci, jak tomu bylo například v dlouhém časovém období po vyvedení Izraelitů do jejich domoviny, odkud se po nějaké době začali zčásti rozšiřovat zpět do Egypta. Vzhledem k tomu, v jakém počtu jsme se na území Egypta a v příslušných peklech angažovali, do čehož je nutné započítat nejen naši fyzickou přítomnost, ale i obrovský počet bytostí z různých úrovní Stvoření, Pseudotvůrcům a Renegátům jsme zprostředkovali značné množství spásných kvalit, na jejichž základě budou ochotni v ještě větším rozsahu konvertovat. Těžkosti a nepříjemnosti, které jsme v Egyptě různými způsoby zažívali, se tak děly v zájmu pomoci oběma skupinám lídrů pekel, stejně jako i v zájmu pomoci ostatním, v duchovní hierarchii níže postaveným entitám. Veškeré radosti a příjemné chvíle a zážitky během tohoto pobytu byly rovněž použity na tyto účely. Všechno prožité v této zemi pomáhá k tomu, že i nejhlubší pekla budou moci být na konci cyklu času ze Stvoření bezezbytku odstraněna a že veškeré aspekty zel a nepravd, jež se v Egyptě hojně manifestují, budou obráceny v elementy dobra a pravdy, které se stanou součástí Nového Multivesmíru po boku ostatních pozitivních elementů. Všem, kteří hráli negativní role, bude – jak je známo – odpuštěno všechno, čeho se jako autentičtí herci v tomto cyklu času dopustili. Už nyní je jim odpuštěno, ačkoli blahodárný účinek na jejich životy to může mít až tehdy, pokud se tomuto odpuštění otevřou ve svém nitru, tedy pokud o něj ze srdce požádají a zároveň budou ochotni odpustit ostatním i sobě. Odpuštění, stejně jako láska a další aspekty vycházející z Mého lůna, se nikomu nevnucují na základě zákona o svobodné vůli a volbě.
Jsem velmi rád/a, že jste jako praví Boží reprezentanti přistupovali k rolím Egypťanů, nehledě na případné chvilkové myšlenky a emoce, na základě soucitu a milosrdenství, díky čemuž jste je v nitru neodsuzovali a nedívali se na ně s opovržením a despektem, protože víte, jak se věci s tímto světem mají. Tím jste jim z nadčasového hlediska ukázali cestu do jejich budoucího Domova v pravých sférách Stvoření. Kdo jiný než vy, kdo jste spojeni s Božím Slovem, by měl na této planetě lépe chápat negativní role ostatních? Jako Moji reprezentanti se učíte být stále více jako Já, čímž v rostoucí míře hledisek svého života potvrzujete, že jste opravdu Mojí prodlouženou rukou, Mými mluvčími a zprostředkovateli všeho dobrého, co přes vás proniká do srdcí a myslí připravených bytostí. Nyní pojďme pokračovat v popisu našeho pobytu v pojednávané zemi.
Míša: Děkuji za tvá Slova. Pobyt v Egyptě byl zajímavým vhledem do světa extrémních protikladů. Pro příklad: Jízda nevzhlednou Hurghadou, která skončila u našeho velmi pěkného hotelu se spoustou palem, bazénů, květin a zelených trávníků. Nebo čistá pláž, která končila plotem, za kterým se nacházela opuštěná pláž se spoustou odpadků a ruinou obrostlou stromy a křovisky. Či hromady odpadků válející se podél silnice. Odpad je v Egyptě často spalován na poušti, jak jsme zaregistrovali zejména před vjezdem do Luxoru, kde byly kvůli dýmu horší rozptylové podmínky. O tomto dýmu se zmíním ještě později. Bylo toho ještě víc, toto jsou jen vybrané příklady.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Na tom se ukázalo to, o čem hovořím výše, tedy že v Egyptě je všechno jenom takzvaně „naoko“. Tak je tomu obecně v celém negativním stavu, který je celý sám o sobě iluzorní realitou, v níž mohou být hezké pouze dílčí části, jako celek je ovšem škaredý, špinavý a drsný. Takováto realita naštěstí nebude mít věčného trvání. Negativní stav dusí a požírá sám sebe, jelikož vznikl v opozici pravým duchovním zákonům a principům. Proto nemůže produkovat nic opravdu hodnotného a smysluplného. Jeho přínos se skrývá v jeho absurdnosti, marnosti a nesmyslnosti, kterou dává odpověď na otázku, jaký typ života si nikdy nezvolit za věčnou realitu. Extrémy, kterých jsme si v Egyptě všímali, byly způsobeny jak spojitostí této země s nejhlubšími pekly ve všeobecnosti, tak i její souvztažností s falešnými ráji nacházejícími se v těchto nejhlubších peklech. Proto ty krásné hotely, palmy, bazény, květiny a trávníky, ale na druhé straně nevzhledné ulice a stavby o kousek dál, pustá poušť všude okolo, odpadky podél silnice, zaneřáděná pláž sousedící s naším resortem apod. Naše interakce s těmito skutečnostmi přivedla do falešných rájů mnoho energie z pozitivního stavu, čímž osvobodila řadu jejich obyvatel. Konvertující příjemci života pochopili, že pravý ráj není hezký pouze navenek, jak tomu bylo v zóně vymístění, nýbrž i na vnitřní a niterné úrovni jsoucna a bytí. Proto není nikdo v Mém Království krásný jen v rámci svého zevnějšku, ale i v rovině svého ducha a svojí duše. Kondice bytostné podstaty příslušníků pozitivního stavu je proto vždy v plném souladu s přírodním (fyzickým) stupněm jejich osobního jsoucna a bytí, do něhož se promítají duchovní a duševní kvality jejich vlastního Já. Protože mají tyto kvality u každého člena Božího Království tu nejskvělejší úroveň, jakou jsou schopni v každém okamžiku svého života pojmout, je pozitivní stav vyplněn jen kladnými skutečnostmi, a to jak v osobní rovině sentientních entit, tak v rovině celého pozitivního stavu, na jehož udržování a rozvoji se podílí každý jeho obyvatel. Výsledek podoby pozitivního stavu jako celku je tedy výsledkem podoby osobního stavu, procesu a zevní manifestace toho procesu každé sentientní entity, která je součástí pravého jsoucna a bytí.
Místem, které mělo největší spojitost s falešnými ráji, byl samotný hotelový komplex, ve kterém jsme byli ubytováni. Tuto spojitost vyjadřovalo nejen to, jak hotel vypadal na první pohled, nýbrž i to, jak byly uspořádány budovy objektu, jehož pokojová okna byla orientována společně s balkony dovnitř areálu, nikoli do okolních ulic. Na tom se ukázalo, že obyvatelé falešných rájů odvracejí zrak od toho škaredého, co je kolem nich, a to ve snaze budovat svou iluzi vnější krásy a dokonalosti. Tyto skutečnosti také odkazovaly k sebestřednosti, nadutosti a obecně k velkému egu příslušníků falešných rájů i ostatních pekel. Čisté bazény uvnitř areálu pak souvztažily s tím, že zla a nepravdy se ve falešných rájích snaží tvářit jako nesmírně nevinné, neškodné a úžasné. Naše koupání v bazénech odráželo ponoření se do samotné podstaty prohnilých zel a nepravd a naši hlubokou zainteresovanost ve spásných procesech, aniž bychom se měli ztotožnit s tím, co falešné ráje reprezentují.
Příjemné klima v přímořské oblasti, díky němuž nebylo na tomto místě začátkem dubna ještě typické egyptské vedro, pak ve skrytém významu značilo, že vy, členové Týmu Boží Rodiny, jste společně se Mnou přišli do této země a do příslušných pekel přinést duchovní atmosféru mírnosti, klidu a vyváženosti, která v postupném procesu pomáhá transformovat extrémní antivesmírné energie do kladné podoby.
Obrovská centrální hotelová restaurace s nepřeberným množstvím jídel pak v duchovním smyslu vyjadřovala situaci, kdy členové falešných rájů i pekel obecně se snaží svou vnitřní prázdnotu, způsobenou odděleností ode Mne, vykompenzovat vnějšími požitky, bez uvědomění si duchovního rozměru života, čehož dosahují mimo jiné právě jídlem a jeho nepřiměřeným příjmem. Mrtvý způsob života vychýlený ze své rovnováhy má tendenci snadno upadat do rozpoložení různých nepřirozeností. Pak může vznikat třeba ono upnutí se na jídlo, ale i jakákoli jiná závislost, jako třeba závislost na alkoholu, na určité osobě, lokalitě, movité i nemovité věci, na domácím zvířeti apod. Tak, jak je prázdný život členů pseudojsoucna a pseudobytí, prázdný je i obsah různých forem negativního stavu, jimiž se členové zóny vymístění obklopují. To se pěkně manifestovalo na řadě dezertů, které jsme měli v restauraci k dispozici. Vypadaly navenek sice pěkně a zajímavě, ale měly obyčejnou, nevýraznou až umělou chuť, která byla v zásadě u všech dezertů stejná, respektive velmi podobná. Jinými slovy řečeno, obsah dezertů byl v duchovně přeneseném slova smyslu fakticky prázdný. Na tom se rovněž ukázalo, že negativní stav nemá kromě své iluzornosti a pomíjivosti nikomu co nabídnout.
Velké rozměry centrální restaurace, jakož i celého hotelového komplexu, odzrcadlily přetrvávající rozlehlost zóny vymístění, která je v porovnání se stavem, v jakém bude v budoucích etapách současného cyklu času, stále značná. I přesto se tento obrovský antivesmír – který je ovšem v porovnání s pozitivním stavem malý – zásadně smršťuje, a to rychlostí, která je v lidských měřítkách nepředstavitelná. Tento trend se odehrává už od časů, kdy jsem v multidimenzionální struktuře Stvoření působil/a v těle Ježíše. S každým dalším uplynulým dnem, ba dokonce s každou další vteřinou, která nastane na planetě Nula, uvedený proces akceleruje.
Fakt, že každý z nás byl umístěn v jiném pokoji několikapatrové budovy, ve skrytém významu vyjadřoval různorodé rozmístění Mých reprezentantů na různých úrovních nepravého jsoucna a bytí, ale též zóny umístění. Tato souvztažnost se manifestovala za jiných okolností i během vašeho pobytu v Jordánsku, stejně jako též některé další skutečnosti, o nichž je nebo může být řeč v našem povídání o Egyptu. Některé souvztažnosti je z duchovních důvodů nutné uvádět v patřičném kontextu znovu, aby se v aktualizované formě dostaly znovu do vaší pozornosti, jakož i do duchovních srdcí a myslí všech, kdo Moje Slovo čtou, vnímají a přijímají v nitru. Opakováním souvztažností i dalších informací, které podobným způsobem zazněly už na jiných místech Božího Slova, se nastolují další předpoklady pro odstranění temnoty ze struktury Stvoření. Jak víte, Můj plán je dokonalý, a čím blíže Mi jste, tím více dokážete chápat jeho podstatu. Úroveň pochopení se skokově zvýší po vašem přesunu na Novou Zemi. V každém okamžiku víte vždy to, co máte vědět. Pokud však ani po několikerém přečtení Mých textů v první a druhé dávce Nového Zjevení nevíte, oč přesně v určité pasáži běží, respektive tomu nedokážete uspokojivě porozumět, nemusíte smutnit, protože v takovém případě to znamená, že danou problematiku nedokážete obsáhnout z nějakých velmi důležitých důvodů. Po vašem odvolání z této planety budete chápat Mé Slovo už bez omezení, protože nebudete zatíženi hrubohmotným tělem a nepravou realitou jsoucna a bytí. Stejně tak budete toto Slovo uvádět do svého života již zcela bez potíží. Nic vám nebude činit problém. Schopnost milovat Mne, druhé a sebe, odpouštět bytostem z antivesmíru a být vůči nim milosrdný budete využívat naplno.
Zdroj: Michal Transmiter Facebook
