Děkuji Lukáši
5. A NA SVÉM ČELE MĚLA NAPSÁNO JMÉNO: „TAJEMSTVÍ, BABYLON, TEN VELIKÝ, MATKA SMILNIC A OHAVNOSTÍ ZEMĚ.“
(Zjevení Janovo 17:5) A na svém čele měla napsáno jméno – je v něm tajemství: „Babylón veliký, Matka všeho smilstva a všech ohavností na zemi.“
Babylon symbolizuje touhu přivlastnit si slávu a autoritu, která patří pouze absolutnímu Bohu (nyní Pánu Ježíši Kristu – PJK). Vzpoura je rysem Antikrista (= Pseudotvůrců a veškeré Zóny vymístění = Pekel), který za každou cenu zpochybňuje Boží slovo, kde se dá. Tma proti světlu, přičemž je velmi těžké rozpoznat, co je tma a co světlo. Lež proti pravdě. Modlářství (a falešné evangelium) proti uctívání Boha (PJK). Je to světu skryto jako tajemství. I velkým církevním vůdcům naší doby, kteří Babylon obdivují v osobě již dnes mediálně velmi známého papeže Františka (který budí dojem sjednocování rozděleného) a duchovně se s ním sjednocují.
(2 Korintským 6:16) Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: „Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.“ A proto: „vyjděte z jejich středu a oddělte se“, praví Pán a ničeho nečistého (myšleno duchovně jako podíl na jejich duchovním smilstvu – skutcích tmy) se nedotýkejte, a já vás přijmu (nebudete zanecháni při Vytržení pozn.) a budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami (budete pravý Boží lid i přesto, že vás nevěstka klamala), praví Pán zástupů. (Řečeno jinak – pokud se oddělíte včas od nevěstky, budete se mnou na Svatbě Beránkově).
Před 2. Příchodem PJK nastane velké odpadnutí. Ti, kteří se drželi PJK, od PJK odpadnou. Jedním z hlavních důvodů bude duchovní sjednocení s duchem Babylonu a odmítnutí autority Písma (nejčastěji tedy Bible). Namísto toho, aby věřící opustili Babylon a ctili Písmo (veškeré Boží slovo včetně knih Nových Zjevení PJK v absolutním současném kontextu), odpadnou od Písma a budou ctít Babylon.
6. „JE ZPITÁ KRVÍ SVATÝCH A KRVÍ JEŽÍŠOVÝCH SVĚDKŮ.“
(Zjevení Janovo 17:6-7) Viděl jsem tu ženu, zpitou krví svatých a krví Ježíšových svědků. Velice jsem užasl, když jsem ji viděl. Ale anděl mi řekl: „Čemu se divíš? Já ti odhalím tajemství té ženy i té sedmihlavé a desetirohé šelmy, která ji nese“.
Jediná instituce na světě, o níž můžeme zodpovědně prohlásit, že byla zpitá krví svatých a Ježíšových svědků, je „SVATÁ INKVIZICE“. Středověká církevní soudní a policejní organizace pro potlačování kacířství. Na to nepotřebujeme ani osobního učitele dějepisu ani diplom z Univerzity Karlovy. Pán Ježíš Kristus prohlásil, že JEHO KRÁLOVSTVÍ NENÍ Z TOHOTO SVĚTA, aby jeho služebníci museli bojovat mečem. Kdo mečem bojuje a bojovat chce, mečem také zahyne (Matouš 26:52). Z historie víme pouze o jediné církvi, která založila svou říši a vliv na těžkém násilí vůči těm, kdo milovali Boha Bible (tedy Pána Ježíše Krista). Zpitá krví svatých (Židé) a krví Ježíšových svědků (věřící – křesťané – oddaní pravdám Božího slova a evangelia) znamená, že těch pozabíjených bylo velmi mnoho. Za tím je však utrpení konkrétních rodin, mužů, žen i dětí. Pokud by se to dělo dnes a byli by zabíjeni naši nejbližší, stále bychom věřili, že je to ta jediná pravá Kristova Církev, v niž jedinou je záhodno (ne-li rovnou nutno) věřit? Stále bychom tvrdili, že jen prochází jistou – řekněme „krizí“? NE! Řekli bychom, že je to satanova církev a Písmo by nám dalo za pravdu.
(Jan 8:44) Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.
Ale co prohlásil apoštol Jan, když uviděl obraz nevěstky? Jan prohlásil: „Velice jsem užasl, když jsem ji uviděl“. Nad čím tak užasl? Když viděl lidi, kteří celému světu hlásají, že slouží Pánu Ježíši Kristu a přitom v jeho jménu zabíjejí ty, kdo Pána Ježíše Krista srdcem milují. To muselo Janovi – řečeno naší hrubější mluvou – zvednout kufr. Ale není tomu dnes tak? Ježíš to však předpověděl.
(Jan 16:2-3) Budou vás vylučovat za synagóg; ano, přichází hodina, že ten, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tím uctívá Boha. To s vámi budou činit, protože nepoznali Otce ani mne.
Falešná církev v průběhu své existence pozabíjela miliony takzvaných kacířů. Většinou to byli věřící lidé, kteří chtěli zachovat čistotu své víry neposkvrněnou modlářstvím falešné církve. Odmítali se modlit k Marii (a dalším „svatým“) a zavrhovali všechny církevní bludy (a nesmysly) té doby. Zaplatili životem. Vyhlazení Hugenotů ve Francii pro odhodlání nevzdat se Písma – to je jen slabý odvárek. Upálení Jana Husa, kazatele evangelia Pána Ježíše Krista, který se odmítal vzdát autority Božího slova. Vyvraždění Valdenských v Itálii, kteří stovky let přepisovali Bibli a rozšiřovali lásku k lidem i Písmu atd. Proto PJK Janovi ukázal, že na nevěstce bude učiněna odplata za krev skutečných (povětšinou tedy zabitých či umučených) učedníků.
(Zjevení Janovo 19:1-2) Potom jsem slyšel mocný hlas jakoby obrovského zástupu na nebi: „Haleluja! Spasení, sláva i moc patří Bohu našemu, protože pravé a spravedlivé jsou jeho soudy! Vždyť odsoudil tu velikou nevěstku, která přivedla zemi do záhuby svým smilstvím, spravedlivě ji odsoudill za krev svých služebníků, která lpí na jejích rukou.“
Pravá církev nikdy nezabíjí (pro jiný názor), spíše křísí mrtvé. Nešíří nenávist, ale lásku, protože její hlavou je Pán Ježíš Kristus a jeho přikázáním je: „Milovat budeš bližního svého jako sebe samého“. Vraždění je důkazem, že hlavou této falešné církve nikdy nebyl Pán Ježíš Kristus. A ti, kteří po nich přebrali štafetu, se v ničem nezměnili. Ve veškerém modlářství pokračují a stavějí na stejném duchovním základu. Na vzpouře proti učení Písma (2.list Janův 2:9). Kolik lidí promarní svůj život jen pro nepochopení skutečnosti, že mají Pána Ježíše Krista a jeho/její Boží Slovo ctít a poslouchat nade všechno ostatní (Jan 12:48)?
7. „SEDÍ NA SEDMI PAHORCÍCH“
(Zjevení Janovo 17:9) „Ať pochopí ten, komu je dána moudrost. Sedm hlav je sedm pahorků, na nichž ta žena sedí“
Je pouze jediné město, které v současné době nese přídomek „MĚSTO NA SEDMERO PAHORCÍCH“. Na sedmi pahorcích leží Řím – tzv. matka všech měst, v jehož centru sídlí VATIKÁN. Pahorky tu ženu demaskují jako tu, která sedí ve Vatikánu na sedmi pahorcích italského Říma.
8. „JE VELIKÉ MĚSTO, KTERÉ MÁ MOC NAD KRÁLI ZEMĚ“
(Zjevení Janovo 17:18) „Ta žena, kterou jsi viděl, je veliké město, panující nad králi země.“
1. Řím byl ve svém čase impériem, o jehož velikosti by snad mohl pochybovat jen úplný neznalec dějepisu.
2. I když je Vatikán „městský stát“, ve skutečnosti je to království. Je to monarchie v čele s římským biskupem = papežem. Mít královskou moc nad králi země znamená mít nad nimi svou moc a právo je korunovat. Pouze dějiny Vatikánu jsou toho plné a propletené s dějinami světových království a korunovací jejich králů.
(Zjevení Janovo 18:1-4) Potom jsem viděl jiného anděla, jak s velikou mocí sestupuje z nebe; a země byla ozářena jeho slávou. Zvolal mohutným hlasem: „Padl, padl veliký Babylón a stal se doupětem démonů, skrýší všech nečistých duchů a každého zlověstného a nenáviděného ptáka; neboť z vášnivého vína jejího smilstva (té nevěstky) byly opojeny všecky národy, králové světa s ní smilnili a bohatí kupci země bohatli z její rozmařilosti a přepychu.“ A slyšel jsem jiný hlas z nebe: „Vyjdi, lide můj, z toho města, nemějte účast na jeho hříších, aby vás nestihly jeho pohromy“.
Reformace, která začala 31. října 1517 (letos tedy 500 let pozn.) a probíhala v 16. století, byla ve skutečnosti uposlechnutím této výzvy. Reformátoři poslechli a opustili Babylon. Nevěstka pak proti nim rozpoutala války a násilí po celé Evropě. Ve skutečnosti to byl duchovní boj o zachování víry v čisté Boží slovo. Pán Ježíš Kristus vyzývá oddané věřící uvnitř Babylonu jak tehdy, tak i dnes, aby vyšli z jeho středu a zachovali svou čistotu a oddanost Božímu Slovu. Mnozí o těchto věcech vědí, ale zůstávají tam pod záminkou, že chtějí pomoci těm, kteří tam žijí. Pán Ježíš Kristus však neřekl, že máme Babylon změnit, máme ho opustit, stejně tak, jako se nemáme pokoušet měnit tuto realitu planety Země/Nuly, protože měnit realitu budeme až na Nové Zemi a to bude až po Vytržení a úplně někde jinde než tady.
Text je výtažkem z knihy Sergej Mihál – Vytržení + doplnění Tyrona pod vedením PJK.
Zdroj: Jana Kyslíková – Google+
