7 královských pečetí

Děkuji Lukáši

 

   V písmu nenajdeme místo, o něž bychom mohli opřít začátek a sled (chronologii) lámání pečetí v nebi. Indicií nám však mohou být znamení na nebi. Vycházejme z předpokladu, že Pán rozlomil první pečeť v roce, kdy začalo poslední pokolení lidstva a pučení fíkovníku. Potom by to ale znamenalo, že rozlomení 7 pečetí odpočítává poslední dny světa. Ježíš se světu v evangeliu Jana sedmkrát představil jako „Já jsem“, Při těchto slovech odhaloval 7 tajemství toho, kým On je. Podobně i v nebi láme sedm pečetí knihy života a tím spouští všechny děje poslední generace. Dotknou se celé země i nebe. Sedm pečetí uzavírá tu část dějin lidstva, kdy negativní stav (hřích a porušování duchovních zákonů) zcela ovládl skutky lidstva.

   (Zjevení Janovo 5:1-10) A v pravici toho, který sedí na trůnu, spatřil jsem knihu úplně popsanou, zapečetěnou sedmi pečetěmi. Tu jsem uviděl mocného anděla, který vyhlásil velikým hlasem: „Kdo je hoden otevřít tu knihu a rozlomit její pečetě?“ Ale nikdo na nebi ani na zemi ani pod zemí nemohl tu knihu otevřít a podívat se do ní. Velmi jsem plakal, že se nenašel nikdo, kdo by byl hoden tu knihu otevřít a podívat se do ní. Ale jeden ze starců mi řekl: „Neplač. Hle, zvítězil lev z pokolení Judova, potomek Davidův; on otevře tu knihu sedmkrát zapečetěnou.“ V tom jsem spatřil, že uprostřed mezi trůnem a těmi čtyřmi bytostmi a starci stojí Beránek, ten obětovaný; měl sedm rohů a sedm očí, což je sedmero duchů Božích vyslaných do celého světa. Přistoupil k tomu, který sedí na trůnu, a přijal knihu z jeho pravice. A když tu knihu uchopil, čtyři bytosti a čtyřiadvacet starců padlo na kolena před Beránkem; každý měl loutnu a zlatou nádobu naplněnou vůní kadidla, což jsou modlitby Božího lidu. A zpívali novou píseň: „Jsi hoden přijmout tu knihu a rozlomit její pečetě, protože jsi byl obětován, svou krví jsi vykoupil lidi ze všech kmenů, jazyků, národů a ras a učinil je královským kněžstvem našeho Boha; a ujmou se vlády nad zemí.“

Pán Ježíš Kristus (PJK) je v celém Multivesmíru jediný (a je to logické pozn.), kdo je hoden otevřít 7 pečetí knihy života. Když to Jan uviděl, velmi plakal. Na malý okamžik totiž zakusil za celé lidstvo tu obrovskou beznaděj, co by bylo, pokud by Ježíš Kristus nepřišel a nezvítězil jako Beránek Boží na kříži. Byli bychom navždy ztraceni. Nenašel se nikdo, kdo by byl tak spravedlivý, aby mohl zaplatit cenu za lidský příběh a zachránit život každého z nás z negativního stavu pro věčnost. Očistit člověka od hříchu (negativního stavu), vzít jej na sebe a navěky vymazat (eliminovat) jeho vliv a vinu. To všechno nemohl vykonat nikdo, pouze jediný v celém Multivesmíru – Beránek Boží = Ježíš Kristus (nyní PJK).

   (Jan 1:29) Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa“.

   Pokud by nás někde v přírodě obklíčil velký požár, máme jedinou šanci na přežití. Vypálit kolem sebe místo o průměru alespoň 50 metrů. Až vypálené místo dohoří, postavit se do jeho středu. Oheň, který se potom přes nás přežene, nám neuškodí. Spálené místo už podruhé hořet nebude. A přesně to se stalo na Golgotě. Problém s šířícím se ohněm negativního stavu (hříchu) byl zastaven tam. Ježíš vzal na sebe naše viny a nedostatky pramenící z povahy negativního stavu. Tím byl položen základ pro jeho budoucí úplnou eliminaci. Nechal se přibít na kříž místo nás („shořel“ – sám sebe zmařil) a pak nás postavil do středu spáleného kruhu (do centra sebe sama – své oběti). Tato milost se přijímá pokáním a vírou.

   Slovy Ježíše Krista – (Jan 5:24) Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti (mrtvého života negativního stavu pozn.) do života (pozitivního stavu = nebes).

   Mnozí si myslí, že je zachrání pravidelné chození do kostela či členství v nějaké církvi. Ale to není pravda. Žádná církev nemůže za nikoho vyřešit problém s negativním stavem (hříchem). Nebyla to církev, kdo umíral na kříži. Byl to Ježíš. On jediný je pro každého člověka cestou ke spáse (záchraně z negativního stavu). K Janovi přišel jeden ze starců a řekl mu: „Neplač. Hle, zvítězil lev z pokolení Judova“. Ježíš na kříži přemohl svět, aby zachránil každého, kdo v něho uvěří. Neumíral tam proto, že by byl neschopný a nemohl by se ubránit. Pokud by chtěl, měl po ruce dvanáct legií andělů (Matouš 26:50-56). On tam umíral proto, že nikdo v celém Multivesmíru to udělat nemohl. Nikdo nebyl tak silný a čistý jako on. Nikdo nebyl tehdy hoden postavit se před Nejvyššího (Otce) a ukázat místo člověka svou svatost a čisté probodnuté ruce bez jediné viny. Svět uznává tvrdou sílu, ale Ježíš Kristus právě tento silný svět přemohl svým ponížením a pokorou (což bylo mnohými v jeho době nepochopeno). Byl opovržený, zdrcený a opuštěný, aby nás zachránil pro věčnost. Takovým činem ten nejmocnější, který kdy chodil po této zemi, zaplatil tu nejvyšší cenu, aby položil základ řešení problému s šířícím se ohněm negativního stavu, aby nám získal věčný život v pozitivním stavu nebes.

(Jan 16:33) „Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět“.

Text je výtažkem z knihy Sergej Mihál – Vytržení + doplnění Tyrona pod vedením PJK

Zdroj:  Jana Kyslíková – Google+

Print Friendly, PDF & Email