Vytržení III – 2. příchod Pána Ježíše Krista a soud národů

Děkuji Lukáši

 

   (Matouš 24:36) „O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám“.

   Ježíš zde mluvil o příchodu na Olivovou horu. Potvrzuje se to ještě v jiných dvou textech Bible, které přesvědčivě dokumentují, že se jedná o den a hodinu 2. Příchodu Pána Ježíše Krista na Zemi a ne o den a hodinu Vytržení věřících. Učedníci se ptali Pána, kdy obnoví nebeské království a On ve své odpovědi potvrdil, že si tento den ponechal Otec (tehdy Nejvyšší) ve své moci.

   (Skutky 1:6-7) Ti, kteří byli s ním, se ho ptali: „Pane, už v tomto čase chceš obnovit království pro Izrael?“ Řekl jim: „Není vaše věc znát čas a lhůtu, kterou si Otec ponechal ve své moci“.

   Podobně píše o příchodu na Olivovou horu také Zacharjáš, že je to den známý pouze Nejvyšímu. (Zacharjáš 14:4-7) V onen den stanou jeho nohy na hoře Olivové…. A nastane den jediný, známý jen Panovníku (Nejvyššímu).

   Druhý příchod bude naplněním všech proroctví Písma o návratu Pána Ježíše Krista a jeho svatých. Přijde přesně tak, jak odešel a sestoupí přesně na to místo, z něhož odešel. Zvěstovali to andělé apoštolům, když Pán odcházel k Otci.

   (Skutky 1:9-12) Po těch slovech byl před jejich zraky vzat vzhůru a oblak (odcházel „na oblacích nebeských“ = „mimozemská“ andělská technologie) jim ho zastřel. A když upřeně hleděli k nebi za ním, jak odchází, hle, stáli vedle nich dva muži v bílém rouchu a řekli: „Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet.“ Potom se z hory, které se říká Olivová, vrátili do Jeruzaléma.

„TEHDY SE NA NEBI OBJEVÍ ZNAMENÍ SYNA ČLOVĚKA“

   Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvějí. Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou. On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice (z jiných překladů polnic) a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým.

   Je to popis 2. Příchodu PJK. Opět vidíme, že i styl 2. Příchodu PJK se odehraje podobně, jako když odcházel – „na oblacích nebeských“ a tentokrát ještě umocněno „s velkou mocí a slávou“. Čili to bude opravdu velkolepé a nepřehlédnutelné. Všechna pokolení země uvidí na vlastní oči jeho obrovskou slávu. To je důležité vědět, abychom si nemysleli, že kvůli té polnici (polnicím) a shromáždění vyvolených se jedná o popis Vytržení. Tady je jinými slovy řečeno totéž, co řekl Pán i v Lukáši 13:28-30, kdy budou vzkříšeni Abraham, proroci a celý dům Izraele. Při Vytržení věřících Pána Ježíše Krista v žádném případě neuvidí všechna pokolení země. Avšak při jeho 2. Příchodu na Zemi ho uvidí celý duchovní i neduchovní svět.

„UZŘÍ HO KAŽDÉ OKO“. VŠECHNY BYTOSTI V MULTIVESMÍRU UVIDÍ 2. PŘÍCHOD PÁNA JEŽÍŠE KRISTA.

   Zjevení Janovo 1:7-8) Hle, přichází v oblacích („na oblacích nebeských“)! Uzří ho každé oko, i ti, kdo ho probodli, a budou kvůli němu naříkat všechna pokolení země. Tak jest, amen. Já jsem Alfa i Omega, praví Pán Bůh, ten, který jest a který byl a který přichází, Všemohoucí.

   Všimněte, jak se Bůh představil v úvodu Zjevení Janova, jak ho tam oslovují bytosti v nebi, když uctívají jeho jméno.

   (Zjevení Janovo 4:8) Všechny čtyři bytosti jedna jako druhá měly po šesti křídlech a plno očí hledících ven i dovnitř. A bez ustání dnem i nocí volají: „Svatý, svatý, svatý Pán, Bůh všemohoucí, ten, který byl a který jest a který přichází.“

   „Bůh, který přichází (přijde).“ Jeho 2. Příchod je tedy jedna z nejvážnějších událostí v celých dějinách Multivesmíru. Proto ho uvidí úplně každá bytost, i ti, kteří ho probodli (to v širším kontextu znamená i bytosti zóny vymístění = pekel). Při jeho 2. Příchodu se celá říše smrti, nebe i země v bázni a respektu skloní před absolutním Pánem Ježíšem Kristem a každý jazyk vyzná, že Pán Ježíš Kristus je Bůh a Pán, jediný absolutní a nedělitelný.

   (Filipským 2:9-11) Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno – na nebi, na zemi i pod zemí – a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.

   Toto slovo se tedy naplní při jeho 2. Příchodu. Bude to taková sláva, že na to nenajdeme slova. Každá bytost padne na kolena. Chvět se bude nebe i země a uvidí to každé oko.

   (Zjevení Janovo 19:11-14) A viděl jsem nebesa otevřená, a hle, bílý kůň, a na něm seděl ten, který má jméno Věrný a Pravý, neboť soudí a bojuje spravedlivě. Jeho oči plamen ohně a na hlavě množství královských korun; jeho jméno je napsáno a nezná je nikdo než on sám. Má na sobě plášť zbrocený krví a jeho jméno je Slovo Boží. Za ním nebeská vojska (zástupy) na bílých koních, oblečená do bělostného čistého kmentu.

SOUD NÁRODŮ

   2. Příchodem PJK nastane nový věk pro celé lidstvo. Proběhne soud nad žijícími národy (nejen na Zemi, jak by se to mohlo z doslovného významu knihy Zjevení chápat, ale souběžně nad celým Multivesmírem a specificky nad Zónou Vymístění = pekly – to je třeba si uvědomit). Žijící na Zemi však nebudou souzeni podle Mojžíšova zákona ani podle zákona svědomí ani podle víry. Kdo tedy bude souzen a na jakém základě? Souzeni budou ti, kteří zažili svět pronásledující Kristovy nejmenší. Proč? Paragrafem na tomto typu soudu bude to, jak se v tom velkém soužení světa zachovali vůči zanechaným křesťanům a pronásledovaným Židům. Jak se zachovali vůči Kristovým nejmenším. Svědčí to o dvou věcech. Jak těžké bude soužení světa pro ty, kteří budou zanecháni a taktéž o tom, jak velkou lásku má Bůh k těm, které musel na Zemi zanechat. Jelikož všechny národy na Zemi budou souzeny podle toho, jak se vůči nim v té peci soužení světa zachovali. Ale proč ty zanechané Pán Ježíš Kristus nazývá „mí nejmenší bratři“? Pochopíme to možná z toho, co řekl o Janu Křtiteli.

   (Matouš 11:11) „Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je větší nežli on“.

   První na zemi je menší než poslední v nebi. V poměru k nevěstě v nebi je každý na zemi už jen menší. A to je ten důvod, proč je nazval „mí nejmenší bratři“. Byli zanecháni a nestali se tak součástí Kristovy nevěsty. Nejmenší jsou tedy všichni věřící (křesťané), kteří nebyli vytrženi na Beránkovu svatbu, ale museli projít výhní soužení světa. V tom ohni se však drželi Pána a On, ačkoli je zanechal, nikdy je neopustil.

ROZLOMENÍ SEDMÉ PEČETI (ROK 2052?)

   (Zjevení Janovo 8:1) A když Beránek rozlomil pečeť sedmou, nastalo na nebi mlčení téměř na půl hodiny.

   Domnívám se, že to může být půlhodina ticha a lítosti za ty, kteří na soudu národů zahynuli. I přestože nepřijali dar věčného života a milost odpuštění (potkala je tzv. druhá smrt), každý z nich nesl obraz (jiskru) a dech života svého Stvořitele.

Text je výtažkem z knihy Sergej Mihál – Vytržení plus doplnění Tyrona pod vedením PJK.

Zdroj:  Jana Kyslíková – Google+