Povánoční bonus k tématickému celku o nevěstce Babylonské – pád nevěstky Babylonské

Děkuji Lukáši

 

   „Běda, běda, ty Veliký Babylone, město tak mocné, jak v jedinou hodinu byl nad tebou vykonán soud. Běda, běda, tak veliké město, které se oblékalo do kmentu, purpuru a šarlatu, které se zdobilo zlatem, drahokamy a perlami – a v jedinou hodinu je zničeno takové bohatství.“ (Zjevení Janovo 18:10,16)

   Z předchozích sdělení s názvem „odhalení a charakteristiky nevěstky babylonské“ víme, že nevěstka Babylonu je Vatikán a ten sídlí v Římě. Vzpomínal jsem tedy, kde (mimo Bibli) a kdy jsem za život ještě četl o věcech budoucích ve vztahu k pádu nevěstky Babylonu = Vatikánu (čili Římu). A vzpomněl jsem si. Bylo to ve spisech Nostradama, jejichž úryvky s výklady jsem četl cca před 5-8 lety. Tehdy jsem ovšem nechápal celkový obraz a hloubkou souvislostí do takové míry, jako je tomu dnes. Knihu jsem si tedy po letech pořídil opět k letošním Vánocům a začal v ní pátrat. S pomocí Pána Ježíše Krista, který mě přesně navedl tak, že jsem zázračně otevřel knihu 25.12. ve 4:30h ráno přesně tam, kde bylo třeba, jsem ty statě v knize po letech objevil. A to dalo mj. popud k tomuto celému mimořádnému doplňkovému sdělení.

NOSTRADAMUS TOTIŽ PSAL MIMO JINÉ O PÁDU NEVĚSTKY BABYLONU.

Nostradamus, ať už si o něm myslí kdokoli z nás cokoli, napsal o pádu Babylonu (Říma = Vatikánu a papežské moci) toto:

   „Mocné město plné uprchlíků, mrtvý i jen zpola zůstal taky. S Parmou aquilejští v jednom šiku vpadnou dovnitř neviděni zraky.“ (Centurie IV.69)

   V Itálii zuří válka (jestli globální či občanská, není až toliko podstatné). Je až překvapivé v dnešním kontextu sdělení, že město (města) je (jsou) plné(á) uprchlíků. Má to snad co dočinění s dnes již probíhající tzv. Migrantskou krizí (papež František je velkým zastáncem uprchlíků/migrantů pozn.)?

A jdeme dále a sice přímo do Říma:

   Hřímá hlas pak nad pahorky v Římě (Řím je město na 7 pahorcích pozn.): „Pryč! Opusťte zemi, jež se poltí! Hněv pomine: rudých krev se řine, Prato, Rimini a Řím se hroutí“ (Centurie IX.2)

   Římská moc je zaražena v bláto, pocházejíc z činů od souseda, skrytá nenávist a půtky nato, hloupí tupci v šoku tropí: „běda“ (Centurie III.63)

   Nezní náhodou „běda“ rovněž v Bibli nad pádem sídla – města – toho velikého Babylonu? Není již pochyb, že jde v obou případech o Řím.

   „Lide římský, boj se přijít blíže městu, které spláchnou vlny řeky. Kdo jsou drazí ti, když kvete růže, plijí krev – a to ty budeš taky. Blesky v církvi hluboko dopadnou. Občané se v kostela zdech kryjí, s dobytkem, jak vody kolem stoupnou, i ti slabí o stravu se bijí“. (Centurie II.97, III.6)

Zdá se, že nejen válka, ale naneštěstí i povodeň a hladomor dovršuje zkázu města.

   „Mocný Říme, zas se blíží ruiny, ne k tvým zdem, leč do tvých čtvrtí. Hrůzy zříš od toho, jehož runy jméno značí, jehož meč tě zdrtí“ (Centurie X.65) – to je obraz války.

   Smrt jde spěšně po Tibery toku (Řím leží na Tibeře), před povodní z hladiny se noří. Kapitán lodi je zajat v doku, hrad a zámek neuhasitelně hoří. Velké město (Babylon) bude vyvráceno: z jeho lidu nikdo již nezbývá. Hradby, chrámy, vše je zneuctěno, meč, mor, oheň hlady po nich zívá. (Centurie II.93, III.84) – obraz povodně, války, hladomoru a totální zkázy

A co se děje s papežem?

   „Leo v Lyonu slavit bude smět, na svazích Jury pak zloba a řež. Lid vzpoury v počtu jedenácti set, zrazen pak nato skoná v trepkách papež“. (Centurie VIII.34)

   Řím je v troskách a papež prchá z Itálie přes Alpy někam do Francie k Lyonu (Lyon leží poblíž pohoří Jura). Jenže i ve Francii je zloba a řež (globální nebo občanská válka zuří v plném i tam – občanská válka evropanů s arabskými migranty?). A právě ta se mu stává osudnou. Je zrazen, zajat – zřejmě rebely/vzbouřenci (evidentně Evropany, kteří si v té době budou velmi dobře pamatovat, kdo všechno před časem vítal, zval a dával zelenou arabským uprchlíkům), vysvlečen až do naha – tím je zneuctěna papežská moc, symbol nevěstky Babylonu a „v trepkách“ nemaje zhola nic, je pak zabit. Papež odchází (je zabit) zcela nahý pod jásajícím řevem vzbouřenců/rebelů.

   Neplní se tím náhodou Zjevení Janovo 17:16? A těch deset rohů, které jsi viděl, i ta šelma pojmou nevěstku v nenávist, oberou ji o všecko až do naha a budou rvát její tělo a spálí ji ohněm.

   Ale kdo je ten Leo, který toto „slavit bude smět“ a proč bude slavit skonání papeže? Leo = Lev. Bude to někdo, kdo sám sebe takto bude prezentovat. „Já jsem Leo – Lev z Judy (Lev z Judy = Ježíš – Zjevení Janovo 5:5 např.).“ Kdo se může takto titulovat? Nikdo jiný, než-li Antikrist – Falešný Mesiáš. Tomu se totiž nejdříve bude role nevěstky Babylonské zamlouvat, neboť právě ona mu připraví cestu a dlážděné chodníky slávy, ale pak se jí zbaví (zradí ji), protože ji již nebude ke své další globální vládě potřebovat a nebude ochoten dělit se s ní o moc („oberou ji o všecko“ – zabaví Vatikánu veškerý jeho majetek ve prospěch systému Antikrista – a svět tomu opět zatleská). Šelma („Antikrist“) tedy pojme nevěstku Babylonu v nenávist a její roli odstraní navždy z povrchu zemského. I tak se naplní Zjevení Janovo 17:16. Šelma v tomto kontextu není jen Antikrist sám (ačkoli je jejím hlavním čelním představitelem – bude to jedna osoba, o tom není pochyb), ale celý systém globální vlády Antikrista (Nový Světový Řád). Tomu se již Vatikán s papežem nebude hodit do karet. Poslední papež tak sehraje roli „dočasně užitečné loutky“ systému vlády Antikrista (což je Nový Světový Řád).

A kterýže to bude papež?

   Je několik dobrých důvodů pro tvrzení, že jde již dnes o toho současného a tedy posledního – papeže Františka.

1. Jednak je tato skutečnost uvedena přímo v Novém Zjevení Pána Ježíše Krista, Boží Rodiny (v 5. kapitole – Náboženství na Zemi)
2. Je to i v Bibli, ačkoli „zakódované“.
3. A navíc (jako bonus) existuje ještě tzv. Proroctví sv. Malachiáše, který žil na přelomu 11. a 12. Století n.l.. Malachiáš v tomto svém proroctví popisuje vesměs jednoduchými přídomky všechny papeže od poloviny 12.stol až do časů konce = pádu/zničení Vatikánu (je jich 112 – Náhoda, že se toto číslo používá jako tísňová linka?). Nás hlavně zajímají poslední 3 papeži (koho by zajímali další, ať si najde definice na internetu). Pojďme si stručně popsat jejich přídomky s možnými výklady.

110 De Labore Solis (Ze zatmění Slunce, z námahy slunce nebo též z plodnosti slunce) – To je Jan Pavel II. (pontifikát 1978 – 2005), vlastním jménem Karol Wojtyla. Proč?

1. Pocházel z Polska, což může být chápáno jako národ Slunce.
2. Také byl za nacistické okupace Polska nasazen na práci v kamenolomech, kde by splnil přídomek „z námahy slunce“.
3. Jan Pavel II. se narodil během zatmění Slunce 18. května 1920.
4. I v den jeho pohřbu 8. dubna 2005 nastalo v Americe zatmění Slunce. V té době byla celkově sluneční aktivita nejintenzivnější za posledních 1500 let. To by snad do výčtu stačilo.

111 Gloria Olivae (Sláva Olivy) Benedikt XVI. (pontifikát 2005-2013 rezignoval na papežský úřad), vlastním jménem Joseph Ratzinger

1. Hlava ve tvaru olivy.
2. Joseph Ratzinger si vybral své papežské jméno velmi příhodně. Je totiž známo, že olivová ratolest je jedním ze symbolů sv. Benedikta z Nursie (480-543). A kromě toho jsou jednou z kongregací benediktínského řádu tzv. Olivetáni, založení roku 1313 blahoslaveným Bernardem Ptolomei. Sám Benedikt XVI. krátce po svém zvolení uvedl, že svým jménem hodlá symbolicky navázat na pontifikát papeže Benedikta XV., který vedl církev v neklidných dobách 1. světové války. Připomenul i postavu svatého Benedikta z Nursie a vyznal se z toho, že jej jako svého přímluvce prosí o pomoc. Je velmi zajímavé, že se zde objevuje právě souvislost s válečným obdobím. Holubice s olivovou ratolestí je nejznámějším symbolem míru, který však bude po skonu Benedikta XVI. dle Malachiášových proroctví velmi dramaticky přerušen (po Vytržení pozn.). Papež Benedikt XVI. oznámil rezignaci na svou funkci dne 11. 2. 2013. Tento velmi neobvyklý akt je přitom dokonale v souladu s proroctvím o Sedmi králích ze Zjevení sv. Jana, kdy 7 král z 8 zůstane jen na krátký čas. (Polemizuje se rovněž nad tím, že Benedikt XVI. pochopil až jako papež, čeho je ve Vatikánu součástí a proto na funkci dobrovolně rezignoval)
3. papež „olivové = nevalné slávy“ (cosi jako „nemastné – neslané“) – takto chápáno by poukazovalo na 3 věci – a.) předčasný odstup z pontifikátu (slávy jako papež si užil „nevalně“), b.) že měl přímo ve Vatikánu mnoho odpůrců, pro něž byl „nemastný – neslaný“ (nerozuměli mu, nerozumněli jeho krokům – je také možné, že se ne vždy držel dané agendy a dostal se tím do nevole kardinálů) a také to, že byl c.) za mlada členem Hittlerovy mládeže.

112 Petrus Romanus (Petr – Říman) František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio

   „In persecutione extrema S.R.E. sedebit Petrus Romanus, qui pascet oues in multis tribulationibus: quibus transactis ciuitas septicollis diruetur, et Iudex tremendus iudicabit populum suum. Finis“.

   „Během extrémního pronásledování svaté římské církve (Kdy? Tehdy, když Boží lid – pošetilé panny – vyjdou ze středu Babylonu, leč pozdě – již po Vytržení – pozn.) bude sedět na stolci Petrus Romanus, který bude pást svá stáda uprostřed mnohého soužení (v Době Jákobova Soužení pozn. = v době vlády Antikrista); po jejich skončení bude město na sedmi pahorcích = Řím – zničeno a obávaný Soudce – myšlen Pán Ježíš Kristus bude soudit lidstvo. Konec“.

   Můžeme nějak zjistit, kdy to zhruba bude? Kdy bude čas soudu nad nevěstkou Babylonu a bude tedy již dávno po Vytržení vrcholit tzv. Doba Jákobova Soužení?

Tak to se musíme vrátit zpátky k Nostradamovi.

   „Blízko Raka a Septentrionu, hvězdy Vozu, vlasatice svítá. Suse, Sieně, Eretrionu, Thébám. Zmizí – Velký Řím smrt zvítá.“ (Centurie VI.6)

   Zde Nostradamus totiž vztahuje papežovu smrt k očekávané vlasatici = kometě a vrhá trochu světla na její pravděpodobnou dráhu. Zdá se, že bude tato kometa nejlépe pozorovatelná v Itálii a Řecku (tedy na severní polokouli by měla být vidět obecně) a bude se nacházet blízko souhvězdí Raka. Pokud tedy nalezneme takovou situaci na obloze někdy po roce 2025 (spíše po r. 2030), budeme zřejmě chytřejší.

Text je přímým sdělením Tyrona pod vedením PJK a není součástí knihy Sergej Mihál – Vytržení.

Zdroj:  Jana Kyslíková – Google+