Děkuji ti Michal Rafael za týdenní modlitbu PJK a krásnou koláž
Kolem sebe vidíme mnoho příkladů těch, kteří každý den ukazují světu svou víru, kterou uvádějí do svého života. Tato víra není nic nehmatatelného, ale něco nanejvýš reálného. Z tohoto stavu přechází do bodu osvícené vědoucnosti, jež je důkazem neustálého vedení a péče Pána Ježíše Krista, který/která nás procesem postupného vyvádění ven ze zajetí negativního stavu připravuje pro plné světelné nasazení, kdy všichni přímo zúčastnění v Boží misi vzlétnou jako fénixové z popela vstříc přípravě pro Nový věk, ukončujícího všechno nízké, zaslepené a trpké, nahrazující staré novou vznešeností, rozšířeným vědomím a sladkou odměnou za skvěle odvedenou práci. Nenapodobuji ostatní, namísto toho ukazuji a dokazuji víru v dokonalý plán způsobem vlastním a mně osobně nejbližším, protože nejsou dvě cesty ani bytosti stejné. Nic není zadarmo, proto nepolevuji ve svém úsilí úspěšně završit tuto dobu velké a poslední přípravy, která vyústí v otevření Duchovního centra Boží rodiny.
Toto místo bylo mnohými hledáno ve svých srdcích, kde se mělo dojít k poznání, že na nic z toho se nelze upínat, poněvadž upjatost brání v pokroku a přivádí jedince ke stagnaci. Proto kým už bylo centrum nalezeno v nitru, ten ještě rychleji a odhodlaněji následuje Pána Ježíše Krista, snáze překonává duchovní zkoušky a v neposlední řadě si sám/sama sobě dokazuje, že je hoden/hodna být součástí něčeho tak významného. Kdo žije v přítomném okamžiku, v tichosti kráčí ve šlépějích své cesty, kterou si před zrozením vytyčil/a, a s pokorou čeká na okamžik, až se všechny zábrany odsunou a tato osobní cesta se protne se stezkami přátel z duchovní rodiny. Poté už budeme pokračovat společně, abychom v jednotě a pospolitosti plnili ve štěstí a radosti naše poslání na plný úvazek, jejichž splnění vyvrcholí v nanebevstoupení na Novou Zemi, kde budeme pokračovat dál.
Zdroj: Jana Kyslíková – Google+
