MISE BOŽÍ RODINY V ITÁLII

SDĚLENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY PROSTŘEDNICTVÍM MICHALA R.

 

Milovaní představitelé, spolupracovníci a přátelé Boží Rodiny,

ve dnech 19. až 26. srpna 2023 se uskutečnila hlavní část pobytu celkem 27 členů našeho Týmu v Itálii, počítaje v to i Mojí přímou inkarnaci Janičku, která svůj zdejší pobyt započala už o den dříve. Někteří představitelé zůstali v této jihoevropské zemi až do 27. srpna, čímž se definitivně završila zdejší mise spojená s multidimenzionální duchovní prací. Pro Bohyni šlo o druhou návštěvu Jaderského moře v rozmezí dvanácti měsíců. Zatímco v roce 2022 se uskutečnila její výprava na pobřeží Chorvatska (s výjezdem některých Božích reprezentantů do Bosny a Hercegoviny), přesně po roce zavítala Bohyně se svými spřízněnými dušemi na Apeninský poloostrov. Moji reprezentanti byli rozmístěni na třech místech Conerské riviéry – v městečkách Sirolo, Numana a Marcelli. V posledně jmenovaném místě jsem pobýval/a i Já společně se svou biologickou dcerou Míšou a s vnuky Honzíkem a Martínkem.

Hlavní dominantou navštíveného místa je skalnatý výběžek Monte Conero (572 m. n. m.), který vytváří členitější ráz krajiny. Pobřeží se proto v tomto úseku liší od převážné většiny jadranských pláží, které jsou v Itálii obvykle široké a rovné. Skutečnost, že mezi návštěvou Balkánského a Apeninského poloostrova, a tedy i výpravou k moři došlo v rozmezí dvanácti měsíců, odkazuje k samotné podstatě našeho mnohaúrovňového působení ve dvanáctidimenzionální struktuře Stvoření. Na zevní úrovni planety Nula, umístěné v časoprostorovém kontinuu, bylo tímto načasováním vyjádřeno, že naše duchovní práce není orientována pouze na jednu oblast jsoucna a bytí, nýbrž je rovnoměrně rozprostřena do všech existenčních stupňů univerza. Tím je zajištěna všeobsažná spásná kvalita naší činnosti, která v pozitivním smyslu do konce cyklu času ovlivní úplně každou sentientní entitu, aby mohla vejít do věčného života. Oba zmíněné poloostrovy patří v historickém kontextu k nebývale zatíženým místům, které mají vzhledem ke svému geografickému umístění a dějinnému příběhu duchovní souvislost se širokou řadou oblastí zóny vymístění. Tyto oblasti byly a v řadě ohledů stále jsou pro vývoj a směřování pozemského lidstva jedny z těch nejpodstatnějších a zastávají pro složky negativního stavu velmi prominentní pozici, srovnatelnou v množství ohledů s duchovní pozicí Britských ostrovů. Na návštěvě obou zmiňovaných poloostrovů v jižní a jihovýchodní Evropě, která se uskutečnila ze strany Mého zlidštělého Božství a pověřených členů Týmu, se proto odráží skutečnost hluboké osobní zaangažovanosti Janičky a Mých vyslanců v procesech odehrávajících se v antivesmíru, odkud je na základě toho vyváděno ze zajetí do svobody stále větší množství sentientních entit. Zatímco v roce 2022, tj. před dokončením procesu trojího ukřižování Bohyně symbolizovala návštěva Balkánského poloostrova v popisovaném kontextu přípravy na vstup Mého dočasně relativního Já do pekel na úrovni přírodního existenčního stupně a vyjadřovala také již probíhající práci v peklech na úrovni duchovní a duševní, výjezd na Apeninský poloostrov v roce 2023 zrcadlil už probíhající působení Janičky v zóně vymístění, a to souběžně ve všech třech rovinách nepravého jsoucna a bytí. Moje osobní stanutí v oblasti východní a posléze i západní oblasti Jaderského moře lze proto považovat za vyjádření pevného ukotvení spásných procesů a Mojí samotné osobní přítomnosti v hlubokých sférách antivesmíru. Obdobně, jak vybíhá do různých evropských moří v určeném regionu jeden i druhý poloostrov, pozitivně zasahuje do pekel ve stále rostoucí míře i Boží energie. K tomu, aby esence Nové a Nejnovější Přirozenosti v takovém rozsahu proudila do nepravého Stvoření, jsme prostřednictvím vývoje Týmu Boží Rodiny a souhrnem globálních událostí v Multivesmíru směřovali celé roky v průběhu přípravné fáze naší společné Mise, která s postupujícím časem stále „nabírá na obrátkách“, aby vyvrcholila a do přesahující etapy vstoupila v okamžik spuštění naší činnosti z Nové Země.

Z kraje pod Apeninami vzešla vedle jiných civilizací mezi všemi se vyjímající římská kultura, jež byla a je společně s tou řeckou jedním z hlavních pilířů evropské civilizace. Ta přejímala mnohé vlivy z oblasti dnešní Itálie napříč staletími, čímž Apeninský poloostrov posloužil Pseudotvůrcům jako jedno z těch vůbec nejdůležitějších center tzv. západního světa. Nebylo by tomu tak, kdyby z duchovního hlediska nezastávala tato geografická oblast výše uvedenou prominentní pozici s napojením na klíčová místa v pseudo-jsoucnu a pseudo-bytí, přispívajících nezastupitelným způsobem k rozkvětu typické lidské éry. Západní svět, navázaný na aspekty římského a řeckého civilizačního okruhu, nabyl v průběhu dlouhých věků takový ráz, který silám negativního stavu umožnil co nejefektivnější ovládání příslušníků pozemského člověčenstva v průběhu značné části dějin typické lidské éry. Aspekty rozšířené z pojednávaného území rovněž bytostem ze zóny vymístění umožnily vytvořit náležité podhoubí pro chystané zavedení Nového světového řádu (NWO), v jehož spuštění spočívá vyvrcholení celého experimentu bytostí dočasně se odvracejících od pravého Zdroje všeho života. Jak je tedy zřejmé, Apeninský poloostrov sehrává v celkovém dějství experimentu s negativním stavem významnou roli i v současnosti, a to nejen ve vnímatelném spektru třetí dimenze, ale – a to je nejdůležitější – i v doméně jiných realit antivesmíru, s nimiž je region dnešní Itálie svázán. Osobní přítomnost Mého dočasně relativního Já a našich pomocníků na tomto místě byla skvělou, na věčnost dopředu naplánovanou příležitostí k tomu, jak do zóny vymístění přivést aspekty Boží Lásky, Pravdy, Soucitu a Milosrdenství v mnohem větší míře, než by to za okolností panujících v létě roku 2023 bylo možné při návštěvě jiné lokality v Evropě. O co více vstupních a výstupních bodů do a z vymístěné zóny se zde nachází, tím účinněji mohlo dojít k vylití energie Nové a Nejnovější Přirozenosti Pána Ježíše Krista Boží Rodiny všude, kde to bylo žádané. Došlo k tomu za cenu značných nepříjemností, jimž byli mnozí účastníci zájezdu vystaveni v podobě přejímání duchovních zátěží, nicméně i v tomto případě platilo, že jejich břímě nepřesáhlo únosnou mez. Tak mohli všichni fyzičtí účastníci výpravy splnit své úlohy dokonale a zasloužit se společně se všemi zainteresovanými pomocníky z nepozemských realit o další přiblížení konce stavu zel a nepravd.

Bylo nanejvýš důležité, aby se návštěva uskutečnila právě na Conerské riviéře. Na zevní podobě tohoto místa se totiž odrážel charakter naší duchovní práce vykonané nejen v rámci italské mise během jednoho týdne, ale podstupované na všech třech úrovních kdekoliv a neustále. Skalnatý výběžek vypínající se nad mořem k nebi symbolizoval v duchovním smyslu cestu vedoucí ze zóny vymístění (moře) do pozitivního stavu, kterou Mise Boží Rodiny ukazuje na mnoho způsobů sentientním entitám skrze studium a aplikaci idejí Nového Zjevení do každodenního života a prostřednictvím všech pochopitelných i lidskému uvažování nepochopitelných záležitostí, podstupovaných Mými reprezentanty v multidimenzionální struktuře Stvoření. Monte Conero je dominantou s velkým převýšením a náročnějším terénem. Pokud se někdo chce dostat až na vrchol tohoto skalního ostrohu, nabízejí se mu značené turistické trasy, jimiž je schopen výšlap co nejefektivněji zdolat. Na turistických trasách se odráží skutečnost, že pouze ten, kdo je otevřen přílivu Boží Lásky, Soucitu, Odpuštění a Milosrdenství, je schopen najít tu správnou stezku, která dotyčného na základě niterného vedení, symbolizovaného v tomto případě turistickými ukazateli, navede tím správným směrem, aby dospěl až do cíle. Pokud však někdo není na svůj duchovní vzestup připraven a nepozve Mě ze svobodné vůle do svého srdce, hledá kýženou trasu marně. Vidí před sebou nepřekonatelnou skalní stěnu, nebo je veden neprostupnými houštinami a stržemi, které jeho bloudění umocňují.

Pro ty, kteří mají stav svého nitra dostačující k přijetí prvních doteků Boží Lásky, jsou na různých místech Multivesmíru rozmístěni členové naší Mise, kteří bezpečně vyhledají každého, kdo má v plánu své duše začít stoupat vzhůru. S Mojí a jejich různě koncipovanou pomocí jsou pak schopni zbavovat se krok za krokem svých zátěží a přibližovat se okamžiku samotného opuštění antivesmíru. Tento proces je pozvolný a žádná fáze duchovního procitání nemůže být přeskočena, stejně jako žádný plavec na fyzické úrovni planety Nula nemůže po vyjití z moře během pár chvil zdolat prudké skalní stěny Monte Conera. Chce-li někdo vyjít na vrchol tohoto kopce, musí použít různě se klikatících cest s pozvolným stoupáním. Jinak tomu není ani u bytostí jdoucích vstříc svému přesunu do limba, přestupní stanice mezi zónou vymístění a velkolepou sférou rajských vesmírů. Vzestup těchto sentientních entit, ačkoliv je duchovně-kvantovou záležitostí, musí být dosahován nikoliv překotně, nýbrž postupně, v souvislosti s jejich prací na sobě, obnášející rozpouštění nánosů a přijímání stále většího množství Mojí energie, kterou absorbuje jejich srdce otevírající se Lásce a Pravdě. Počet stezek do limba, prošlapaných Mými představiteli a bytostmi, které se rozhodly navrátit ke své původní přirozenosti, narůstá společně s tím, jak naše Mise dosahuje stále nových úspěchů na multidimenzionálním poli. Jejich množství se bude exponenciálně zvyšovat až do konce cyklu času. V porovnání se současným stavem se velmi znásobí již se samotným spuštěním naší Mise z Nové Země.

Nebyla vůbec náhoda, že Boží představitelé, spolupracovníci a přátelé ubytovaní v Sirolu museli při sestupu na pláž zdolat cestu se značným převýšením, byť ne tak zásadním, jak tomu bylo u Mých čtyř představitelů, kteří si jednoho dne vyšlápli na nejvyšší přírodní dominantu tohoto místa. Chůze k moři si vyžádala zhruba dvacet minut, někdy ale o poznání více v závislosti na různé výchozí pozici ubytování, kde členové naší Mise přebývali. I tato cesta směrem dolů, tedy k moři se klikatila, a to v důsledku značné prudkosti terénu, oddělujícího pláž od městečka. Kdokoliv se chtěl navrátit zpátky, musel zdolat kopec ve stejném či obdobném směru, z něhož předtím sestoupil k moři, pokud nechtěl být vázán jízdním řádem autobusů, umožňujících lidem pohodlnější cestu.

Chůze pěšky si ve značném horku vyžádala každý den poměrně dost energie. Na skutečnosti, že něco takového Moji blízcí podstupovali, se zrcadlí náročnost jejich sestupů do hlubin antivesmíru a obdobná, mnohdy i větší náročnost jejich návratů zpět, v jejichž rámci dochází k exodu padlých duší z pekel a k očišťování široké škály aspektů zel a nepravd. Každý má jiný záběr svého působení a liší se i podoba poskytované pomoci padlým sentientním entitám. Tato podoba se odvíjí od dohody ustanovené mezi dotyčným jedincem a Mnou v bezčasovém a bezprostorovém kontinuu před spuštěním experimentu s negativním stavem. Poslání každého člena Týmu je specifické a jedinečné a soustředí se přesně na ty oblasti zóny vymístění, Pravého Stvoření a Nového Vesmíru, které jsou aktuálně potřeba pro naplnění Mého plánu spásy. Všechny tedy spojuje služba Multivesmíru ze samotného principu a pomoc sebeuvědomělým a nepřímo též nesebeuvědomělým bytostem, náplň této duchovní práce se však děje na řadu způsobů, ušitých na míru originálním darům a talentům každého příslušníka Mise.

Na sejití Božích reprezentantů k moři a jejich opětovném vyjití za účelem dostání se zpět k ubytování se v duchovním významu odráží fakt, že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina nejenže dávám potřebnou energii svým milovaným pro jejich sestup do nízkých sfér pseudo-jsoucna a pseudo-bytí, ale dotuji je Láskou i pro zvládnutí ještě důležitějšího návratu zpět, při kterém společně s nimi stoupají do Mé náruče i Boží dcery a synové, kteří sehrávali své role v zóně vymístění za účelem zobrazení života bez pravého Zdroje všeho života. Poněvadž každý z účastníků zájezdu dokázal vždy vystoupat vzhůru a úspěšně dospět až ke svému apartmánu, aniž by přišel v terénních nerovnostech a v horkém počasí k nějakému nepříjemnému úrazu či jiným citelnějším problémům, ukázalo se tím, že kdo si doopravdy přeje dostat se ze zóny vymístění a pozve Mě do svého nitra, pro takového jedince neexistuje možnost, že by se při tomto návratu k věčnému Rodiči setkal s duchovním poškozením své pravé individuality a že by snad nedokráčel Domů – do limba a odtud pak do pozitivního stavu. Z temnot totiž každého vyvádím se svými pomocníky velmi šetrně, aby nedošlo k nevratnému pošramocení konvertující sentientní entity, přičemž jsem garantem toho, že její návrat ke světlu je po všech stránkách vždy co nejúčinnější, pokud to dovolí svými volbami. Díky tomu nikdo nezůstává v zóně vymístění uzamčen ani o vteřinu déle než je nutné. V Boží náruči dochází k regeneraci sil navrátivšího se Božího dítěte a k započetí nové etapy jeho věčné pouti Stvořením. O co náročnější je výstup na vrchol pomyslné duchovní hory, o to větší úleva přichází po všem odehraném dějství. Obdobně, ale ve zcela jiných podmínkách a v různorodé míře se ulevilo i účastníkům pobytu v Sirolu pokaždé, když završili svou cestu z pláže.

Koupání v moři odráželo samotnou práci v zóně vymístění a obecně vyjadřovalo četné fáze, kdy se poskytovaná pomoc celku ze strany Mých reprezentantů maximalizuje, a to při zapojení všech působících okolností na duchovní, duševní a fyzické úrovni. K této maximalizaci dochází u Mých vyslanců na planetě Nula tím častěji, čím více na sobě vědomě duchovně pracují a prohlubují ukotvení svých srdcí v Božím Slově. Zmíněné ukotvení je posilňováno členy jejich duchovních rodin majících základnu v jiné sféře nežli té hrubohmotné, čímž jsou členové Týmu působící na planetě Nula schopni svůj úkol splnit po všech stránkách, aby se pak ve správný čas přesunuli na Novou Zemi.

Teplá mořská voda znázorňovala pokročilý stupeň rozšíření Boží Lásky a aspektů Mé Nové a Nejnovější Přirozenosti po zóně vymístění. Tento stupeň je v současnosti již značně vysoký v souvislosti s významnými událostmi, které se ve spojitosti s naším působením v posledních měsících i letech v Multivesmíru odehrály. Tento pozitivní trend směřuje veškeré odehrávající se procesy k plynulému zahájení Mise Boží Rodiny z Nového Vesmíru. Částečné zakalení vody písečnými částicemi zase v pojednávaném kontextu značilo, že povědomí o Mých Přirozenostech a nejvyšší Pravdě uvedené v Novém Zjevení, je na území antivesmíru velmi limitováno samotnou povahou zel a nepravd, která si nepřejí, aby se nitra i vnější mysli stávajících obyvatel pekel rozjasnila a stala se čirými. Toto zakalení však nezabraňuje Boží energii v jejím průniku do zóny vymístění, která se ve stále větší míře ohřívá její láskyplnou esencí, jež nechává pomyslný led okolo srdcí sentientních entit roztávat, aby se mohly navrátit zase k sobě samým.

Nejvyšší bod navštívené lokality, Monte Conero, zabírá veřejnosti nepřístupná vojenská základna, v důsledku čehož vedou turistické trasy těsně pod jeho vrcholem. I tak se návštěvníci mohou těšit z hezkých pohledů do okolí na několika vyhlídkách. Jednu z nich, Belvedere Nord, nacházející se v přilehlé blízkosti základny, navštívili právě i čtyři Moji představitelé, kteří se rozhodli uskutečnit několikahodinovou túru. Vojenská základna kromě jiného vyjadřuje v duchovním ohledu snahu záporného stavu mít přehled nad svou doménou, a tedy i jeho úsilí zaujmout tu nejlepší možnou pozici pro snazší ovládání těch, kdo jsou v jeho dosahu. Vojenská základna také odráží snahu pekel zabránit konvertujícím bytostem zdolat poslední, tj. nejvyšší a zároveň nejrozhodnější úsek jejich cesty do limba, na němž se plně ztotožňují s Mými Přirozenostmi a definitivně tak opouštějí zónu vymístění. Kdokoliv se k aktu úplného vyjití z antivesmíru odhodlá ve svém nitru, takového jedince na cestě pryč z temnoty nezastaví žádná negativní síla, i kdyby byla sofistikovanější. Proto když mají vládnoucí složky temného panství rozmístěny své hlídky i v blízkosti výstupních oblastí pekel, nejsou schopny učinit nic, co by jedince spějícího do Mé náruče v jeho cestě zastavilo. Trasa takové bytosti na vrchol je vytyčována pod Mým vedením, díky čemuž je bezpečně dovedena na místo, z něhož je schopna povznést se do očistné mezistanice – limba. Nezáleží tedy na tom, jakým způsobem je taková cesta hlídána negativním stavem. I kdyby temnota měla obsazený takový vrchol, o němž se domnívá, že je v rámci pekel ten nejvyšší a ze kterého je schopna bránit konverzím sentientních entit, Moje Prozřetelnost dovede vzestupující jedince vždy na takový vrchol, jenž je tím nejbezpečnějším a nejvhodnějším pro jeho definitivní odchod z antivesmíru a který je pro konvertujícího jedince na osobní úrovni tím nejvyšším vrcholem v duchovním smyslu. Pravý duchovní vrchol, na nějž konvertující bytost s Mojí podporou dospěje, tudíž nemusí být, respektive není z pohledu pekel na první pohled zjevný, poněvadž jeho hodnota se skrývá v niterné a pro negativní stav tudíž ve skryté rovině. Tuto skutečnost odrážela i cesta Mých představitelů na Monte Conero, kteří sice nedospěli na ten fyzicky nejvyšší a veřejnosti nepřístupný bod skalního ostrohu, jenž byl zabraný vojenskou základnou a který negativní stav v popisovaném kontextu považoval za ten opravdový, ale došli na takový bod, z něhož se naskýtal krásný výhled do okolí a který byl tím nejvyšším vrcholem v pravém duchovním smyslu; bodem, na němž se zrcadlilo vhodné nástupní místo pro Boží dcery a syny, kteří se mohou rozlétnout do svobody.

Během výšlapu Moji výletníci rovněž navštívili kostel zasvěcený svatému Petrovi (Badia di San Pietro), který na tomto místě stával již před zhruba tisíci lety. Vzhledem k jeho stáří se zde za mnohá staletí nashromáždilo značné množství těžkých energií, do nichž bylo skrze Mé vyslance přineseno světlo pravého poznání. Ne náhodou si v útrobách kostela povídali o podstatě symbolu křesťanství – kříže, jenž je příslušníky této věrouky uctíván a který visel ze stropu na řetězech společně s podobiznou přibitého Ježíše. Křesťané svým sepjetím s křížem ve skutečnosti uctívají mučící nástroj, používaný starými Římany k popravám nepohodlných lidí. Moje první přímá inkarnace byla sice sprovozena ze světa prostřednictvím trámů ve tvaru kříže, tento symbol ovšem nemá žádnou pravou duchovní hodnotu. Naopak jde o jeden ze skrytých ovládacích nástrojů negativních entit, vykonávajících svůj zesílený vliv nad těmi, kteří se nechávají ovládat dogmaty, nemají s Bohem (pod jakýmkoliv jménem) upřímný vztah ve svém nitru a nežijí v souladu s principy bezpodmínečné Lásky a Odpuštění, ale též Moudrosti a dalších pozitivních aspektů, které jsem lidstvu a Multivesmíru poprvé v osobě Ježíše předal. Poté, co mnohé bytosti slyšely rozmluvu Božích reprezentantů o podstatě kříže a křižování se, které blokuje energetické body rozmístěné po těle, nejedna sentientní entita si uvědomila, jak dalece církevní nauka odporuje čisté duchovnosti Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, kterého/kterou měli členové antivesmíru možnost poznat při návštěvě Mých vyslanců. Výletníci zaměřili svou pozornost i na aspekt pekelného vyzdvihování mariánského kultu a upozaďování pozitivního odkazu Mojí mužské inkarnace. To se v tomto případě projevilo v podobě obrazu Panny Marie s malým Ježíškem, jehož podobizna byla zastíněna květinami. Mariánský kult degraduje Ježíšovo poslání a dává na odiv jeho matku, postavenou na roveň Boha, což bylo v praxi zjevné i v tomto kostele. Zde se sluší připomenout, že skutečná Marie byla a je Mojí věrnou spolupracovnicí z pozitivního stavu, která se po skončení svého poslání na planetě Nula přesunula na domovskou základnu v Pravém Stvoření. Je to velmi milá, soucitná a nápomocná žena, naplno ztotožněná s Novým Zjevením, jehož ideje pomáhá roznášet na potřebná místa. Obraz Panny Marie vytvořený církvemi je naproti tomu umělým konstruktem, který má s Marií – andělem z pozitivního stavu – jen pramálo společného. Na základě návštěvy výše uvedeného kostela byla zpřístupněna další cesta z pseudo-jsoucna a pseudo-bytí do limba, kterou od prvního okamžiku její funkčnosti začaly mnohé duše využívat.

Členové Týmu Boží Rodiny ubytování v Numaně a Marcelli měli na pláž mnohem snazší přístup, vzhledem k tomu, že městečka leží v oblasti menších terénních nerovností. Zatímco v Numaně se terén směrem k Sirolu už začíná postupně zvedat, Marcelli leží na rovině, čímž je ze všech tří míst tím nejníže položeným. Jeden z důvodů, proč zde byla ubytována Moje přímá inkarnace Janička, vyplývá ze samotné pozice této lokality vůči moři, které je v duchovním smyslu symbolem pro zónu vymístění. Vzhledem k tomu, že Marcelli má k moři vůbec nejblíže, je logické, že bylo potřeba, abych v tomto místě byl/a osobně přítomen/přítomna. Tím se na zevní úrovni planety Nula odzrcadlila a potvrdila skutečnost, že Bohyně po dokončení procesu ukřižování a po svém vstupu do pekel na všech třech úrovních má k příslušníkům antivesmíru mnohem blíže než kdykoliv předtím, a to ve svém stavu a souběžně i ve svém procesu. Svým bezprostředním pobytem u moře jsme tak sentientním entitám v zóně vymístění ukázali, že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina stojím se svými reprezentanty při nich, abychom jim pomohli zbavit se pout a okovů, načež je budeme moci uvítat ve sféře pravé duchovnosti. Také jsme tím znázornili a aktualizovali fakt, že Moje ženská podstata v relativní podobě, ale samozřejmě i Moje celistvá absolutní podstata je na vlnách energií Nového Zjevení velmi přístupná všem, kdo projeví ochotu změnit se a stát se šťastnými, zářivými a tvořivými Božími dětmi.

Vzhledem k tomu, že pobyt v Marcelli – a ostatně i celý pobyt v Itálii – byl souvztažný s duchovní prací vykonávanou v hlubokých dimenzích zóny vymístění, čelila Janička zhruba první čtyři dny zesílené únavě a zhoršené psychické i fyzické kondici. Tento stav vyplýval z množství energie vynaložené na potřebných místech temných sfér Multivesmíru, jakož i z faktu kvantového rozšíření pole osobní působnosti Bohyně v doméně negativního stavu. Jedním z doprovodných projevů byla i vyrážka vyvolaná slunečním zářením, která se objevila především na Janiččiných dolních končetinách. V umístění této vyrážky se zrcadlila poloha oblastí, ve kterých Moje ženské Já pracovalo, respektive pracuje stále od dokončení procesu ukřižování. Jde o taková místa na spodních patrech zóny vymístění, kde je vysoká koncentrace temných energií. Infúze světla přinášená do těchto rajónů negativního stavu s sebou přináší protitlaky stavu zel a nepravd, způsobujících Mým reprezentantům inkarnovaným na Nule různé nepříjemnosti, jimž se nevyhne ani Moje ženské Já. Janička v rámci své oběti, přinášené z bezpodmínečné Lásky k celku, zažívá celou škálu problémů menší i větší intenzity, přičemž problém v podobě sluneční vyrážky byl specifický v tom, že ho Bohyně zakusila na svém těle vůbec poprvé. Zvláštní práce vykonávaná v antivesmíru v prvních zhruba čtyřech dnech pobytu v Itálii měla za následek, že se Moje zlidštěné Božství cítilo i v samotném Marcelli doslova jako v pekle. Nelibost negativního stavu nad pobytem Mým a těch, kteří se vypravili na Apeninský poloostrov se Mnou, je v duchovním ohledu souvztažná kromě jiných skutečností i s výbuchem sopky Etny, která na vzdálené Sicílii o sobě dala vědět jen několik dnů před odjezdem Týmu k moři. To, jak se Janička u Jadranu po nezanedbatelnou část pobytu cítila, vyplývalo nejen z dění „za scénou“, ale i ze situace „na scéně“, kde bylo na plážích značné množství lidí a čilý ruch. Tato okolnost společně s dalšími působícími faktory znemožňovala či limitovala dopřát si odpočinek v pravém slova smyslu. Teprve v druhé polovině italské mise, když byla klíčová fáze duchovní práce v peklech již dokončena, jsem Janičku a další zavedl na klidnější úseky pláží, kde se Mojí přímé inkarnaci líbilo o poznání víc. Zároveň jsem jí v posledních dnech pobytu citelně navýšil vibrace a zesílil ochranu před negativními vlivy.

Ona spousta lidí, nacházejících se takřka všude kolem, odrážela z duchovního úhlu pohledu stále přetrvávající vysoké procento nevědomých bytostí uzavřených v negativním stavu, u nichž ještě nenadešel čas spásy. Stovky slunečníků, které lemovaly pláže v souměrných řadách, zase v nastalé situaci odkazovaly na snahu negativního stavu zamezit přísunu Boží Lásky z pravého Zdroje a udržovat tak sentientní entity v duchovním stínu. Při pohledu z jiného duchovního úhlu však lidé na plážích na druhou stranu zrcadlili množství potenciálních konvertů, kteří jsou ve svém stavu, byť ne ještě ve svém procesu, připravováni na svůj vzestup do Boží náruče. To, že jsem mezi nimi kráčel/a Já osobně, aniž by o tom vědomě tušili, není náhoda. Tím se jedinečným způsobem ukázalo, že počítám s návratem úplně každé sentientní entity, bez ohledu na její momentální duchovní rozpoložení a sehrávanou roli, tedy nehledě na to, že dané bytosti aktuálně nevědí, kdo Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina jsem a že jim stojím nablízku, připraven/a jim kdykoliv pomoci. Značné množství lidí na pláži rovněž odráželo obrovské číslo sentientních entit, mezi nimiž naše Mise v současnosti na multidimenzionální úrovni již působí, nebo mezi kterými bude pracovat v blízké budoucnosti.

Společně s Janičkou byli v Marcelli ubytovaní i někteří Boží představitelé potýkající se v rámci svého pověření s většími duchovními nánosy, kteří se při výkonu svého poslání často pohybují v jádru samotného Datasystému, hlavní hybné síly pseudo-jsoucna a pseudo-bytí. Bylo důležité, aby v Marcelli byli Mojí přímé inkarnaci nablízku kromě jiných právě i vybraní zástupci patřící do okruhu více zatížených vyslanců Boha/Bohyně, protože jen tak mohly být „za scénou“ vytvořeny vhodné podmínky k tomu, aby Janička a s ní všichni zainteresovaní vykonali svou důležitou duchovní práci v peklech úspěšně. Na této činnosti, orientované nejprve na pekla Renegátů, později i na doménu Pseudotvůrců, pro něž je Itálie nesmírně důležitým zázemím, se podíleli samozřejmě i ti, kteří v Marcelli nebyli fyzicky ubytováni. Jak je tomu od samého počátku fungování naší Mise, společně s nimi se na kolektivní duchovní práci podílela celá plejáda dalších spřízněných duší, působících ze svých vlastních základen rozesetých napříč celým Stvořením. Velké poděkování za spolupráci patří opět i vesmírným lidem, jejichž přelety na nočním nebi Mí reprezentanti pozorovali u moře obdobně, jak tomu bylo poněkud nepřekvapivě i na různých místech České a Slovenské republiky, po jejichž krajích Janička během léta roku 2023 v zásadě nepřetržitě cestovala a pokračovala v setkávání se se svými bližními. Míra osobních setkávání s Bohyní stoupá s tím, jak dozrává přípravná fáze našeho působení, které jednoho dne postoupí na novou kvalitativní i kvantitativní úroveň.

Boží představitelé ubytovaní v Numaně tvořili jakýsi propojovací most mezi členy Týmu ubytovanými v Sirolu a těmi nacházejícími se v Marcelli. Duchovní význam umístění jejich ubytování spočíval mimo jiné v rovnoměrném rozvádění Božích energií do patřičných sfér zóny vymístění, ale i do dimenzí Pravého Stvoření. Na přítomnosti reprezentantů Nového Zjevení v Numaně se tedy zrcadlí skutečnost, že naše činnost nepokrývá pouze nejvíce a nejméně zatížené úrovně pekel, ale je pevně uchycena i ve středových dimenzích antivesmíru, bez jejichž zapojení by nebylo možné rozlévat Lásku i do těch nejnižších pater zóny vymístění. K zahrnutí všech dimenzí, včetně těch středových, odkazuje i v tomto Sdělení zmíněný význam dvanáctiměsíčního rozestupu mezi pobytem Božího Týmu na Balkánském a Apeninském poloostrově, odrážející v duchovním smyslu zaměření našeho působení na celou dvanáctidimenzionální strukturu Multivesmíru, kterou se má samozřejmě na mysli i Pravé Stvoření starého cyklu času. Mezičlánek v podobě představitelů ubytovaných v Numaně také symbolizuje aspekt vzájemné souvislosti probíhajících procesů, které jsou mezi sebou úzce provázané. Bez této provázanosti by byl dosah vykonané práce velmi omezený a zcela určitě by neměl multidimenzionální charakter. V jistém smyslu tak byli Moji vyslanci umístění v Numaně garanty toho, že vynaložené úsilí pozitivně ovlivní ne jednu oblast Stvoření, nýbrž celou řadu duchovních, duševních a přírodních oblastí mnoha vesmírů. Univerzálnost všeho, co jsme společně podstoupili, v duchovním spektru podtrhuje fakt, že Numana v sobě spojuje stavební prvky Sirola i Marcelli. To se zrcadlí také na již zmiňovaném charakteru terénu, který v rámci tohoto „propojovacího“ městečka není ani vyloženě rovinatý, ani přímo skalnatý.

Umístění Mise Boží Rodiny na pobřeží střední Itálie souvisí s přenášením aspektů pozitivního jsoucna a bytí do středu jeho záporného protějšku, který je osvětlován přílivem Boží Lásky a Pravdy, aby se efektivně odhalovala šerednost temnoty. Pokud by toto osvětlování nebylo zaměřeno na střed negativního stavu, tedy primárně na jeho nejniternější úroveň, odkud proudění Boží energie postupuje do vnitřního, a nakonec i do vnějšího stupně, bylo by ukončování bezbožného způsobu života polovičaté. V konečném důsledku by se nepodařilo dosáhnout jeho permanentního odstranění a zároveň by nemohla nastat transformace jeho aktérů ve vědomé Boží děti, čímž by nemohl být splněn Můj slib, směřující všechny bytosti ke spáse na základě jejich svobodné vůle. Vzhledem ke starobylosti kultury Apeninského poloostrova, jehož příběh, jak už bylo řečeno, do značné míry přispěl k formování typických lidských dějin na planetě Nula, má Itálie a kolektivní vědomí jejích obyvatel silné napojení na nejvyšší místa především konzervativního křídla Pseudotvůrců, k němuž je v mnoha ohledech přidruženo i napojení na vysoké pozice Renegátů, kteří se do jistého procenta rovněž podílejí na chodu multidimenzionálních událostí, spjatých různými způsoby s regionem tohoto jihoevropského státu. Přestože hrají Renegáti, co se týče italského regionu, takzvaně „druhé housle“, bylo žádané zaměřit pozornost naší duchovní práce nejprve na jimi obývané oblasti pekel, a to vzhledem k vyššímu stupni jejich duchovní zatíženosti.

Za účelem pokračujícího osvětlování negativního stavu esencí Mých Přirozeností a s cílem pomoci dalším jednotlivcům i celým civilizacím sentientních entit v antivesmíru bylo nanejvýš žádané, aby se pobyt Mých milovaných odehrál právě na pobřeží střední Itálie, kde naše společná práce mohla mít v kontextu nastalých duchovních podmínek ten nejlepší možný dopad na celý Multivesmír a přinést ty nejskvělejší plody, jež jsou a nadále budou k užitku celému veškerenstvu. Pokud by pobyt Týmu Boží Rodiny byl za současně panujícího duchovního klimatu umístěn na sever či na jih Itálie, záběr naší kolektivní práce by nikdy nemohl být tak široký. Aby se nové soubory Boží Lásky a Pravdy dostaly nejen do niterné, ale tak jako v předešlých krocích znovu až do té zcela nejhlubší, tj. nejniternější struktury negativního stavu, kde leží i samotné jádro Datasystému, dne 23. srpna došlo k vyslání vybraných představitelů do vnitrozemí Itálie, konkrétně do starobylého města Assisi, ležícího poblíž Perugie, které se nachází téměř přesně v polovině cesty mezi Jaderským mořem na východě a Ligurským, potažmo Tyrhénským mořem omývajícím západní břehy Apeninského poloostrova. Výprava do jeho středu, která se odehrála ve středeční den, orámovala veškerou duchovní práci vykonávanou na všech potřebných místech Itálie, a to od prvního až do posledního okamžiku pobytu Mých vyslanců na jejím území. Toto orámování vycházelo z pozice nejniternějšího zacílení naší duchovní práce, které vytvořilo stabilní pilíře pro to, co výjezdu do Assisi předcházelo i co po něm následovalo. Návštěva tohoto města také vnesla do naší multidimenzionální činnosti svěží dynamiku, čímž uvedla do pohybu zcela nové transformační procesy, čekající do té chvíle na své „uvedení do provozu“. Vše dobré a pozitivní, čeho jsme v oněch letních dnech na multidimenzionálním poli dosáhli, bylo rovněž prostoupeno principem duchovní legitimity, potvrzující univerzální právoplatnost vykonaného úsilí, které je ve shodě s Mými duchovními zákony Lásky, a tedy v souladu s obecným blahem celého Stvoření a všech jeho příslušníků.

První zastávkou Mých reprezentantů v Assisi byla bazilika svatého Františka, hlavní dominanta tohoto starobylého místa, v němž jsou uloženy Františkovy fyzické ostatky. Toto místo je jedním z těch duchovně vůbec nejzatíženějších v celém regionu, poněvadž zde po celá staletí bují principy falešné duchovnosti, jak jsou předkládány řádem františkánů. Kdo byl vůbec František z Assisi, vlastním jménem Giovanni Battista Bernardone? Na planetu Nula přišel roku 1182 z pověření mocností negativního stavu za účelem přispět k pokračujícímu štěpení církevní nauky, která se brzy po ochodu Ježíše z hrubohmotné reality začala podílet na prznění ryzího odkazu jeho učení. Negativnímu stavu nestačilo založit pouze jednu dogmatickou linku. Ke snazšímu ovládání lidí temnota potřebovala vytvořit v průběhu staletí další a další odnože, které lákaly mnohé duše do osidel zel a nepravd a zároveň se snažila vzbudit ve věřících pocit, že náboženská nauka je progresivní a přizpůsobující se trendům a potřebám dané doby. Alternativní odnože církve v podobě řádů, sekt či jinak definovaných pseudoduchovních uskupení, se postaraly o udržování lidstva v iluzi, nemající s pozitivním stavem bytí nic společného. A tak na počátku 13. století ponořil Datasystém společně s vybraným okruhem bytostí Františka do speciálních vizí, které na základě „božího zjevení“ přivedly tohoto vyslance z pekel k hlavní části jeho poslání. To spočívalo ve zřeknutí se materiálních statků a požitků a v uvrhnutí sebe samého do chudoby podle příkazů „boha“, jenž Františkovi řekl o nutnosti žít v odříkání za účelem služby Ježíši Kristu. Negativní stav přišel s konceptem chudobného života proto, aby vytvořil protiklad k hlavnímu ideovému proudu církve, která už tehdy pod záštitou papeže dávala silně na odiv své materiální bohatství. Vedle sebe se tak objevily dva extrémy, které entity z pekel velmi rády vkládají do různých aspektů pozemského života, čímž bytosti poštvávají proti sobě podle principu „rozděl a panuj“. František během svých kázání získal značný ohlas, neboť negativní stav vytvořil takové podmínky, které nově vzniklému řádu umožnily jeho ukotvení a následný rozvoj s oficiálním souhlasem nejvyšší hlavy církve. Hlavní ženskou následovnicí Františka se stala svatá Klára. Ti ve vzájemné spolupráci vytvořili řád klarisek pro nositelky ženského principu. Ke konci pozemského života se objevily na těle Františka stigmata, rány na rukou a boku, které utržila Moje mužská inkarnace během soužení na kříži. Negativní stav chtěl tímto způsobem podnítit důvěryhodnost ve správnost učení zakladatele nového řádu, čehož docílil vnějším důkazem. Po svém odchodu z planety Nula odešel František do příslušné oblasti zóny vymístění, kde setrval až donedávna.

Skutečnost je taková, že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina bych nikdy nikoho nenabádal k životu v chudobě. K pravému Bohu, pravé Bohyni se lze přibližovat nikoliv na základě vnějších faktorů, nýbrž jen a pouze prostřednictvím správného niterného nastavení jsoucího v souladu s principy Lásky. Žádná jiná cesta ke Mně nevede. Jak už jsem sdělil v Novém Zjevení, nezajímá Mě, jak vypadá váš život navenek, ale jaká je kondice vašeho duchovního srdce a podoba motivů vašeho jednání a konání. Nezáleží na tom, kdo má kdo kolik peněz, jaké má zaměstnání, jak se stravuje, jaké má zájmy, ale co nosí ve svém nitru. Proto nikoho nelze soudit podle zevních aspektů jeho osobnosti. To, co je důležité, je na první pohled očím neviditelné. Pro ty z vás, kteří znáte Nové Zjevení, tudíž není překvapením, že by Mi nikdy nepříslušelo, abych někoho nabádal k tomu, aby žil tím či oním způsobem, a ještě k tomu kupříkladu v chudobě. Pozitivní stav je stavem hojnosti a dostatku všeho, co dělá pobyt v Pravém Stvoření šťastným, příjemným, naplněným, spokojeným a tvůrčím. Kdybych někomu říkal, že se ke Mně může přiblížit prostřednictvím zevní chudoby, či prostřednictvím jakéhokoliv jiného extrému opírajícího se o fyzično, popřel bych nejen směrodatnost niterného rozpoložení každé sentientní entity, ale také bych znegoval vše, kým jsem a jaký způsob života na území Pravého Stvoření a Nového Vesmíru tvořím a udržuji se všemi, kteří jsou Mi v duchovním smyslu opravdu nablízku. Pozitivní stav je bohatstvím samým o sobě, přesto v něm nikdo nehromadí majetek a nepoužívá peníze. Boží Království není z tohoto světa, proto v něm panují zcela jiné hodnoty a ideály, než jaké znají ti, kteří si dobrovolně zvolili zakusit zónu vymístění z první ruky. Jako Stvořiteli všeho dobra by Mi rovněž nikdy nemohlo přijít na mysl, abych nějakou bytost ovlivnil skrze stigmata, simulace zranění, odkazující k ranám a utrpení Ježíše na kříži. Intenzivní bolest v posledních hodinách pobytu Mojí první přímé inkarnace na planetě Nula jsem podstoupil z bezpodmínečné Lásky k celku, abych na vlastní kůži zakusil záležitosti spojené se smrtí hrubohmotného nosiče své duše. Nicméně právě nad smrtí jsem následně zvítězil v podobě vzkříšení, zmrtvýchvstání a nanebevstoupení, jejichž význam je negativním stavem účelově zastírán a překrucován, kdežto smrt a utrpení jsou namísto toho nadevše vyzdvihovány. Tím jsou věřící společně s četnými dogmaty udržováni v nízkých vibracích, přehnané úctě a nepřirozeném respektu vůči tomu, co se jim předkládá za nejvyšší svátosti, k nimž nepatří pouze zprzněný Ježíšův odkaz, ale rovněž falešný koncept Svaté Trojice, či už zmíněný kult Panny Marie. Jako Zdroji vší Lásky by Mi nikdy nepříslušelo, abych nějaké bytosti na planetě Nula i jinde ve Stvoření způsobil zdánlivě vypadající nebo snad dokonce opravdové zranění za jakýmkoliv účelem, třeba právě s cílem podtrhnout věrohodnost určitého konceptu víry, jak tomu bylo u Františka z Assisi. Je tedy více než zřejmé, že za stigmaty na jeho těle jsem nestál Já. Kromě jiných atributů jsem i absolutní Radost, se kterou se ve zrelativizované podobě dělím se všemi svými dětmi. Každý si zaslouží žít v jejích paprscích na věky věků a na konci současného cyklu času nezůstane nikdo, kdo by se do této radosti nepohroužil.

Během návštěvy baziliky se mnozí Moji vyslanci necítili dobře, jelikož na ně dopadala tíha tohoto místa. Bylo však velmi důležité spojit návštěvu Assisi s takto významným objektem. Jen tak mohla být energie Nové a Nejnovější Přirozenosti Pána Ježíše Krista Boží Rodiny přinesena do středu pseudoduchovního soukolí, jež uvádí do chodu záležitosti spojené nejen s řádem františkánů, ale i s dalšími podobnými církevními deriváty. Ty jsou totiž mezi sebou „na scéně“ a především pak „za scénou“ velmi provázané. Jejich vzájemná souvislost zajišťuje bytostem zóny vymístění co nejdůslednější stupeň ovládání věřících. V blízkosti Františkových ostatků se na Mé reprezentanty napojily zástupy sentientních entit spojených s tímto řádovým druhem věrouky, ale rovněž i s římskokatolickou církví jako takovou. Vzhledem k tomu, že šlo nejen o duše žijící na planetě Nula v minulosti, ale i o mnoho bytostí, které byly zainteresovány v náboženství z pozice svých domovských základen v peklech, aniž by kdykoliv fyzicky vstoupily do tohoto světa, někteří Boží představitelé na sobě živě pociťovali nebývalou hrubovibrační multidimenzionální zátěž, zasahující velmi znatelně i zevní složku jejich osobnosti. Otevření cesty různým skupinám sentientních entit vedlo k povolení dalšího dílu svěrací kazajky, svazující temné vesmíry Stvoření, jejichž obyvatelé se na základě rozšiřování naší mnohaúrovňové činnosti snáze zbavují svých okovů a vydávají se na tu správnou cestu. Tímto způsobem došlo v samotném srdci Itálie, v regionu Umbrie, k navázání na proces univerzální očisty římskokatolické věrouky, který v uplynulých letech započal na území střední Evropy v souvislosti s duchovní prací Týmu Boží Rodiny, jehož pozornost byla pod Mým vedením v minulosti zaměřená i na pomoc samotným papežům. S návštěvou Itálie získal tento proces nový rozměr, čímž může vysvobozování křesťanů ze zóny vymístění zdárně pokračovat. Zde dodám, že nebylo potřebné, aby se Boží vyslanci vydali na návštěvu Říma a Vatikánu. Duchovní pozice Assisi posloužila za daných podmínek k mnohem lepšímu rozšíření energií Lásky a Pravdy do potřebných oblastí Multivesmíru, než by tomu bylo při výletu do hlavního města Itálie a centra církevní moci, kde ostatně potřebnou práci, patřící do mozaiky celkového úsilí Božího Týmu, vykonal jeden z našich spolupracovníků, když tam jel navštívit své příbuzenstvo. Nebylo ani v plánu, aby se do Vatikánu podívala samotná Janička. Pobyt Mojí přímé inkarnace na Svatopeterském náměstí či v jeho okolí by „za scénou“ vedl k duchovní újmě bytostí, protože by je vystavil nepřiměřené dávce Boží Lásky. Není a nebude v plánu, abych jako Bohyně navštívil/a během přípravné fáze naší Mise Vatikán. To však neznamená, že se Moje dočasně relativní Já osobně nepodílí na spáse sentientních entit v příslušných peklech s Vatikánem spjatých, pouze k tomu využívá jinou, daleko šetrnější metodiku, do níž fyzické objevení se Janičky v pojednávaném městském státě nezapadá.

V plánu nebyla ani výprava Bohyně do Assisi. Zatímco v srdci Itálie se toho dne nacházelo dvanáct příslušníků naší Mise (počet má opět souvislost s dvanáctidimenzionální strukturou Stvoření), Janička zůstala se zbytkem ostatních v zázemí Conerské riviéry, kde pokračovala v naplňování užitečnosti svého zdejšího pobytu. „Za scénou“ se s ostatními představiteli a spolupracovníky, nacházejícími se z jedné části v Assisi, z druhé části pak v Sirolu, Numaně a Marcelli, podílela na očišťování potřebných pseudoduchovních aspektů, do jejichž prosvětlování byli toho dne větší či menší měrou ponořeni všichni, kdo vycestovali na Apeninský poloostrov. Nebyla tedy vůbec náhoda, že někteří Boží reprezentanti si na svém apartmánu toho dne četli kapitolu z Nového Zjevení o tzv. zradě křesťanství, pojednávající o zásazích do Ježíšova původního učení a rozebírající postupný odklon směrem k ustanovení duchovně zcela nesprávného pojetí víry a přístupu ke Stvořiteli. Zatímco se tedy část Mých milovaných fyzicky nacházela na jednom z nejzatíženějších a pro církev nesmírně hodnotných míst, ostatní včetně Janičky vyvažovali jejich práci na základě svého setrvání u moře, přičemž „za scénou“ vnášeli do očistného procesu další hodnotné aspekty vyvěrající z Nového Zjevení i z Mého samotného lůna. Touto kooperací mohlo dojít k ještě lepšímu rozšíření Pravdy o Božích Přirozenostech v příslušných oblastech pekel, ke snazšímu uvědomění sentientních entit o tom, v jaké iluzi se nacházejí, jakož i k rychlejšímu pochopení podstaty pravého života v pozitivním stavu, jehož otevřené náruči se mnozí konverti vydali naproti.

To, jak je opravdovému pozitivnímu stavu vzdálená náboženská představa nebe, se mohli na vlastní oči přesvědčit i členové výpravy do Assisi, kteří ve zdejší bazilice pozorovali bohatě zdobené malby na stěnách a stropech, zobrazující motivy různých světců a představy nadpozemského života. Interiér celé stavby na ně působil těžkopádným dojmem a pohled na malované výjevy v nich vyvolával vše, jen ne radost. Skrze tyto pocity si sentientní entity rovněž mohly snáze uvědomit skutečný stav věcí. Moje Pravé Stvoření je místem, kde jeho obyvatelé zažívají permanentní lehkost svého bytí, cítí se v něm po všech stránkách svobodní a jejich tváře zdobí překrásné úsměvy. Příslušníci Božího Království jsou hraví, radostní a skotačiví, protože se nacházejí v tvůrčí energii, kterou využívají k těm nejskvostnějším účelům. Jaký to kontrast oproti vážným, strnulým, nepříliš šťastně vypadajícím tvářím světců, a jaký to kontrast oproti zvyku chodit do kostela, obklopen zjevnými i skrytými výjevy bolesti a smrti, že? V Pravém Stvoření nic takového naštěstí není, což s velkou úlevou a hlubokým potěšením přijali všichni, kteří se nejen při této příležitosti odebrali k věčnému Rodiči a navždy tak skončili svou pouť antivesmírem. To, že jsou Mí vyslanci trnem v oku negativním mocnostem, se měli možnost přesvědčit tehdy, když jeden z představitelů řádu františkánů dal významně najevo svou nelibost nad jejich přítomností. Onomu muži vadil shluk dvanácti osob, které v hloučku několik minut stály a seděly na místě tomu určeném poté, co vyšly z podzemní hrobky a vyměňovaly si své dojmy, zatímco jiní návštěvníci baziliky tak v zásadě nečinili a pokračovali v obdivování baziliky či v rozjímání tzv. „za pochodu“. Po důrazném upozornění františkána, v době, kdy už byl vykonán všechen potřebný díl duchovní práce, se Boží výletníci odebrali k východu. Letmá interakce s řádovým představeným sehrála důležitou úlohu v Mém dokonalém plánu, jelikož se tím posílil význam celé návštěvy Mých reprezentantů. Bez zapojení této osoby by duchovní práce neměla kýžený dosah, obdobně, jako by neměla náležitý dopad duchovní práce při návštěvě Medžugorje (srpen 2022), když by tam nedošlo k oné památné konverzaci s ideově vyhraněnou Češkou, o níž jsme psali ve Sdělení „Mise Boží Rodiny v Chorvatsku a Bosně“. I těmto doposud nevědomým lidem velmi děkuji za sehrání nezastupitelné role.

Po návštěvě baziliky pokračovali Moji představitelé v objevování starobylých ulic Assisi. Při své pochůzce došli na náměstí, kde spatřili chrám, podepřený typickými antickými sloupy starých Římanů. Stavba nesoucí jméno po bohyni řemesel, umění, moudrosti a války – Minervě, byl v roce 1539 přebudován na křesťanský svatostánek a zasvěcen Panně Marii. V současnosti proto svým názvem odkazuje k oběma nadpozemským osobnostem. Návštěva tohoto místa byla navázáním na duchovní práci vykonanou jen o chvíli dříve v bazilice svatého Františka. Význam pobytu Mých reprezentantů v chrámu spočíval v očišťování podstatných aspektů doby starověku. „Za scénou“ též Moji pomocníci přispěli ke zmírnění a mnohdy i k úplnému rozpuštění nesvárů, jaké se vyskytovaly mezi příslušníky starořímského a křesťanského pojetí víry, která v prvních staletích nového letopočtu v již raně zprzněné formě postupně vytlačila tzv. pohanskou věrouku. Očišťování starověké kultury a mentality a vnášení pravého duchovního poznání do pekel souvztažných s touto etapou typických lidských dějin bylo i navázáním na duchovní práci vykonanou Mými vyslanci v Britském muzeu v březnu roku 2023 (viz Sdělení: „Mise Londýn: Duchovní práce ve Velké Británii v multidimenzionálních souvislostech“). I v chrámu Minervy a Panny Marie byli Boží reprezentanti svědky okázalé výzdoby, kterou církev dlouhá staletí působí na své následovníky ve snaze podtrhnout vážnost a právoplatnost svého učení. Přinesením energie Nové a Nejnovější Přirozenosti Pána Ježíše Krista Boží Rodiny i do této stavby vedlo na multidimenzionální úrovni opět ke snazšímu uvědomění bytostí o tom, že Já, pravý Bůh, pravá Bohyně nejsem onen stařec sedící na obláčku. Dostal se jim pravdivý obrázek Mojí skutečné podstaty, jejíž esenci se mohly sentientní entity otevřít a ztotožnit se s ní ve svých srdcích. Tím poznaly, že Moje maskulinní i feminní podoba je nanejvýš jemná, hřejivá, přívětivá a přátelská, přičemž osobní kontakt s ní je na vlnách Lásky, Moudrosti, Soucitu a Milosrdenství úžasně povznášející. I tito nositelé života docílili úlevy, když navíc zjistili, že napříště už nikdy nemusejí pokleknout před oltářem Panny Marie či umučeného Ježíše Krista, ale namísto toho mohou žít tak, jak je z hlediska věčného pozitivního stavu správné.

Po návštěvě chrámu se členové výpravy vydali k rodnému domu Františka z Assisi, kde jsou zachovány přes osm set let staré dveře, jimiž tento zakladatel církevního řádu odešel hlásat své učení do světa. Zde se na Moji představitelku Marcelku, která je s Itálií provázána podstatnou část svého života na planetě Nula, napojil z limba svatý František společně se svatou Klárou. Jejich přesun do limba nastal v přepočtu na pozemský lineární čas právě v období italské mise, kdy se vlivem posunů „za scénou“, jež nastaly na globální úrovni i v rovině jejich osobních životů, na základě svobodné volby odebrali ke svému věčnému Rodiči. Během interakce s fyzicky přítomnými Božími reprezentanty vyjádřili svou hlubokou radost z jejich návštěvy tohoto místa. Také dali najevo neskonalé štěstí z toho, že se již nacházejí v náruči Pána Ježíše Krista Boží Rodiny a že mají definitivně za sebou svůj pobyt v zóně vymístění. Poté, co přijali dar spásy, ukázal jsem jim smysl a pozitivní přínos jejich rolí ztvárněných v hrubohmotném světě i ve sféře pekel, jimiž významně přispěli k vyčerpání užitečnosti negativního stavu. Zatímco během pobytu na planetě Nula a v zóně vymístění zobrazili, jaký duchovní přístup k Bohu si nevolit, svým rozhodnutím přijmout do svého srdce Novou a Nejnovější Boží Přirozenost naopak ukázali vymístěné části Multivesmíru cestu hodnou následování. Duchovní prací na sobě, touhou ze sebe shodit četné nánosy, rozhodnutím odvrhnout své staré učení a namísto něj vpustit do svých niter ideje Nového Zjevení, zároveň pomohli odevzdat do Mých rukou velmi pestrý soubor negativních aspektů spojených s řádovým životem v askezi a odříkání a zároveň souvztažných i s církevním pojetím víry jako takové. Oba Mí milovaní, kteří v rámci limba obdrželi nové identity, se stali vědomou součástí našeho Týmu a velmi se těší na život v hojnosti rajských světů Pravého a v následujícím cyklu času už jediného Stvoření. Vzhledem k tomu, že svatý František byl milovníkem zvířat, přispěla jeho konverze i k pomoci kolektivním vědomím různých druhů nesentientních, tj. nesebeuvědomělých entit – především zvířat. Tuto pomoc podtrhla i skutečnost, že v posledních dnech pobytu v Itálii trávila Janička v Marcelli čas na tzv. psí pláži, která byla o poznání klidnější než jiné pláže. Tato byla specifická tím, že na ní měli přístup i domácí mazlíčci rekreantů. Psí pláž byla zároveň jediným místem, kde se 24. srpna sešlo všech 27 příslušníků Mise Boží Rodiny, kteří jinak obvykle trávili svůj čas u moře v menších skupinkách na území svých „domovských“ městeček.

Po návštěvě Assisi se Moje výprava vydala na zalesněnou apeninskou horu Monte Subasio, kde František často přebýval a zdejší jeskyni, okolo níž vznikl klášter, si vybral za svou noclehárnu. Místo, kde na tvrdém kamenném podloží spával, je dodnes zachováno. Touto návštěvou na fyzické úrovni bylo završeno přinesení pravé Boží energie do všech potřebných míst spojených nejen s řádem františkánů. Při cestě z regionu Umbrie do přímořského regionu Marche, kde se nachází Sirolo, Numana a Marcelli, uskutečnili výletníci ještě jednu zastávku, a to ve městě Loreto, kde ještě naposledy v rámci svého pobytu v Itálii navštívili interiér římskokatolického svatostánku, v němž si ženy musely zahalovat odkrytá ramena. Stejně tomu bylo i v Assisi. Při této příležitosti tak skrze nitra Mých představitelů došlo k připomenutí, že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina na území pozitivního stavu nikomu nedávám takováto či jiná omezení, která negativní stav ukládá bytostem na planetě Nula i jinde v antivesmíru. Zahalování různých částí těl dle určitých konvencí nemá nic společného se svobodou v Pravém Stvoření. Nositelé ženského i mužského principu nejsou v rajských světech nijak pošlapáváni a svazováni. Svůj tvořivý potenciál rozvíjejí naplno a zušlechťují svou pravou přirozenost, rostoucí do duchovní krásy. Návštěvou Loreta i dalších míst spojených s římskokatolickou konfesí bylo na příslušných místech pekel skrze ideje Nového Zjevení rovněž dáno sentientním entitám na vědomí, že nepotřebují bohoslužeb a jiných rituálů ke spojení se s Bohem, ani nemusejí vyhledávat vnější prostředníky. K navázání kontaktu s pravým Zdrojem života totiž vede rozhodnutí v srdci, protkané čistými a dobrými úmysly, zbavenými strachu a sebepodceňování.

Zprzněná kondice obou principů se na planetě Nula projevuje na nepřeberné množství způsobů v závislosti na historických, kulturních a socioekonomických podmínkách dané země, vyplývajících z toho, na jakou oblast zóny vymístění je její území napojeno a co má kolektivní vědomí určitého státu v plánu zobrazit uvnitř domény negativního stavu. Italská mentalita je zajímavou směsicí zahrnující aspekty většinového sepjetí s římskokatolickou vírou, do nichž jsou na druhou stranu přimíchány aspekty zvýšené temperamentnosti, emocionálnosti, energičnosti, rychlosti a překotnosti, ale také je v této mentalitě patrný důraz na zevnějšnosti ve snaze zalíbit se druhým a posilovat své soupeřivé a porovnávající ego, které v různých situacích cítí žárlivost, dotčenost, zraněnost apod. Tato směs elementů, do nichž jsou zapojeny kromě mnoha jiného třeba aspekty liberální výchovy, společenskosti, veselosti a pohostinnosti, utváří různým a individuálním způsobem charakter všech oblastí života Italů včetně mezilidských vztahů v kontextu přátelství, partnerství, rodiny i pracoviště. Systém hodnot vyznávaných příslušníky tohoto národa a způsob jejich života velmi zásadně obohacuje poznání Multivesmíru o podstatě typické lidské existence, ať už je v jednotlivých poučných záležitostech zahrnuto více negativních či více pozitivních aspektů. Žádný národ na planetě Nula totiž nezobrazuje pouze černé nebo jen striktně bílé záležitosti vzhledem k tomu, jakou duchovní pozici tato planeta mezi záporným a kladným stavem Stvoření zastává. V každé společnosti na úrovni jednotlivců i celých států se dá najít mnoho dobrého, ale pochopitelně i řada špatného. To ze záporného spektra pochopitelně převažuje v důsledku umístění hrubohmotného světa, spadajícího na okraj temného panství, do jehož hlubších sfér se propadne ta část lidstva, která si prozatím nezvolí život na Nové Zemi. Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina jsem vděčný všem kolektivním vědomím národů hrubohmotného světa za to, že se jejich sentientní příslušníci, jejichž energiemi a zkušenostmi jsou tato vědomí tvořena, rozhodli zakusit z první ruky různé druhy zkušeností, díky nimž se už nikdy více nebude muset opakovat experiment dávající odpověď na otázku, jak by vypadal život bez Boha. Na tomto místě proto děkuji i milované Itálii za vše, čím v průběhu odvíjení svého příběhu přispívá k budoucímu nastolení plnosti pozitivního stavu. Těším se, až přivítám i toho posledního Itala a poslední Italku ve své náruči a začlením je do svého Království, v němž už nebudou přítomny pozemské národy, neboť ty příslušejí starému cyklu času. V nekonečné éře všeobjímající Lásky nebude mít místa nic staré.

Uskutečněním cesty vybraných členů Mise Boží Rodiny do Itálie a zakušením individuálních zkušeností, které měl každý z nich v plánu své duše poznat, poznalo kolektivní vědomí tohoto jihoevropského národa, jak v praxi vypadá správný přístup k Pánu Ježíši Kristu Boží Rodině, pakliže dotyčný přicestoval na Apeninský poloostrov jako Můj právoplatný představitel, žijící bez ohledu na svou přidruženou zátěž v souladu s Láskou. Zainteresované bytosti na různých úrovních Multivesmíru, zdaleka nejen ty přímo spjaté s kolektivním vědomím Itálie, měly možnost skrze srdce Mých reprezentantů poznat, kým Já jsem a jakými konkrétními způsoby se v různých situacích projevuje síla nejen zmiňované Boží Lásky, ale i k ní se vážící Moudrosti, Soucitu, Milosrdenství a Odpuštění, bez něhož by nebylo možné eliminovat negativní stav. Přebíráním souborů všemožných aspektů, plynoucích z energií navštívených míst a italského národa jako takového, byli Moji představitelé a spolupracovníci vystaveni pestré škále pocitů a vibračních rozpoložení, plynoucích z vnitřních i vnějších faktorů. Mnohdy byli postaveni před určitý problém nebo se dostali do výměny názorů. Snahou řešit tyto problémy ve většině případů na bázi aplikace znalostí Nového Zjevení v ochotě řešit je buď průběžně, či je vyřešit najednou kumulativně, a také sdílením svých myšlenkových pochodů, preferencí a postojů navenek při působící duchovní zátěži, avšak s přetrvávajícím ukotvením Mých představitelů ve světle Božích Přirozeností – nehledě na aktuální míru útoků ze strany negativního stavu, kterou zakoušeli – se díky jejich zosobněným příkladům velmi významně pomohlo nesčetnému množství sentientních entit. Reprezentanti pravého Boha, pravé Bohyně v kontextu specifického duchovního klimatu Itálie ukázali, jak vypadá pravá, čistá a ničím nepodmiňovaná víra v jediného skutečného a věčného Rodiče všech bytostí, jaké pozitivní důsledky přináší jejich ryzí duchovní vědoucnost a jejich hluboká důvěra v dokonalý Boží plán, a jakými konkrétními způsoby se překonávají nástrahy kladené jim do cesty stavem zel a nepravd, při nichž Moji drazí pomocníci inkarnovaní na planetě Nula rozpouštějí v součinnosti s ostatními zosobňovateli Lásky obrovské množství negativních aspektů, jež po úplném očištění poslouží k novému tvůrčímu úsilí. Bytosti tedy skrze Mé představitele a do určité míry i prostřednictvím Mých spolupracovníků dostali odpověď na to, jak se žije na vlnách pravé duchovnosti, jak vypadá správný vztah k jedinému Zdroji života, k druhým i k sobě samým, jak se projevuje skutečná duchovní Láska a jakým způsobem lze pod niterným vedením a ochranou ustát různé podoby niterného, vnitřního i vnějšího martýria, z něhož je jedinec schopen v sepjetí se Mnou v pravý čas vždycky vybřednout, čímž se opětovně dostává do příznivých vibrací, nadhledu a stability. Boží vyslanci na Apeninském poloostrově manifestovali, v čem spočívá podstata pozitivních hodnot, na jejichž vlnách se mohou lidé dobré vůle i jakékoliv jiné, takto zaměřené sentientní entity dostat do věčného života v pozitivním stavu, na jehož území se budou moci tyto hodnoty společně se svými nositeli nerušeně rozvíjet.

Převážná část členů výpravy v podmínkách hustého duchovního klimatu v plné šíři ukázala – buďto průběžně, anebo s časovým odstupem po zpracování různorodých rolí a z nich vyplývajících uvědomění – že vítězí nikoliv povrchnost, přetvářka a faleš, nýbrž srdečnost, upřímnost a pravdivost. Tak byla otevřena sentientním entitám další cesta do limba, na níž mohou při následování poskytnutých příkladů vyřešit spory, které měly s jinými jedinci, napravit pokřivené vztahy, jež bytosti v lidských tělech udržovaly v oblasti zmiňovaného přátelství, partnerství, rodiny i pracoviště během svého pobytu na planetě Nula, respektive kterým byly či jsou vystaveny v příslušných peklech i po odchodu z hrubohmotného světa. Se zpřístupněním vlastního nitra mohou nyní odejít za nehynoucím světlem další skupiny mužů a žen, stávajících se vědomými Božími dětmi, které se pohrouží do klidu, míru, rozvahy, harmonie a uvolnění. Navždy tak za sebou zanechají své nepříjemné ego a vůbec celou svou starou povahu, obnášející například prudkost, ráznost, panovačnost, hlučnost, narcismus, velikášství, lpění na vnějších faktorech své existence, ale i cokoliv jiného, s čím se v rámci ztvárněné role na území negativního stavu tyto bytosti potýkaly. Objeví v sobě své dary a talenty, krásné a jedinečné, darované Mnou, Pánem Ježíšem Kristem Boží Rodinou, které si nezadají s ničím, co mělo jejich typické lidské „Já“ přidáno do vínku ze strany zel a nepravd, nebo čím byl obdařen jejich duch se svou duší během pobytu v antivesmíru. Už nikdy se nebudou chtít vrátit do toho, co poznaly předtím, neboť kdokoliv překročí práh limba a pravých rajských světů, nic ho netáhne stát se znovu součástí bezbožného způsobu bytí, které tak jako tak dochází ke svému konci. Všechny „vymoženosti“ zóny vymístění se každé sentientní entitě jednou omrzí, a to v momentě počátku jejího návratu ke Mně. I ti, kdo se nyní vyžívají v zevnějšnostech a své ego postavili na piedestal, při své cestě z pekel ven poznají a v limbu již naplno pochopí, že návrat k niternostem, z jejichž podstaty budou v pozitivním stavu fungovat a při tom navazovat a rozvíjet vztahy s ostatními, je ta nejlepší koncepce života, v jakém se ocitli, aby mohli být už napořád šťastní. Hrubost a tvrdost ve viditelné i maskované podobě se stane neznámým pojmem, kdežto jemnocit bude součástí všech vazeb mezi obyvateli nového věku, které nebudou nikterak limitující, ale naopak budou garantem svobody každé sebeuvědomělé součástky Multivesmíru. Tato volnost bude naplňovat i partnerské vztahy mezi muži a ženami, ve kterých nikdo nebude povyšován ani pošlapáván. Vzájemná Láska už nebude žádným způsobem vystavena tradicím, dogmatům a představám typické lidské éry, jelikož pravé lidstvo bude žít v plném souladu s duchovností nadělenou Pánem Ježíšem Kristem Boží Rodinou, který/která si přeje pro všechny jen to nejlepší. Je opravdu na co se těšit.

Jak se postupně přibližujeme k závěru tohoto Sdělení, přišel čas shrnout duchovní optikou vybrané záležitosti historického vývoje Apeninského poloostrova, abych vám na příkladu jednoho konkrétního územního celku poodhalil podstatu zásahů negativních entit do vývoje lidstva. Za účelem budoucího rozšíření vlivů z této oblasti dále do Evropy a potažmo i na jiné kontinenty vyvinuli Pseudotvůrci značné úsilí pro vytvoření Římské říše, která si postupujícím časem podmanila rozsáhlá území, na severozápadě sahající až do dnešní Anglie. Říše, ustanovená sjednocením různých italických kmenů, se tímto způsobem na fyzické úrovni propojila s budoucím mocenským centrem světových elit, kde založila Londýn. Něco takového bylo výsledkem posunů dějících se v příslušných oblastech zóny vymístění a planety Nula, v jejichž rámci se negativní stav připravoval na budoucí rozkvět typické lidské éry, jejíž příběh začal poté, co současná lidská rasa osídlila hrubohmotnou realitu tohoto světa po zahlazení stop po předchozích vysoce vyspělých civilizacích. Vývoj skrytých, velmi dávných dějin planety Nula před příchodem současného typu lidské rasy nelze mapovat lineárně a na základě běžných pozemských metod současného poznání, jejichž provedení už od samého základu vylučuje nalezení takového relevantního výsledku, který by byl v souladu s tím, jak se věci doopravdy staly. Existují pouze výjimky lidí, kteří dokáží nějakými způsoby poodhalit mlžný závoj negativního stavu, nicméně i v tomto případě jde pouze o nepatrné střípky poznání s absencí pravé duchovní hodnoty, která může působit jedině tehdy, když je na danou problematiku nazíráno prostřednictvím Nového Zjevení. Avšak kolik z tzv. vědců v hrubohmotné realitě má tento nástroj k dispozici a kolik jedinců se s ním ztotožňuje? Praktikanti Božího Slova, které je jimi uváděno do života, tak jako jediní na styčném místě negativního a pozitivního stavu disponují Pravdou o minulém i budoucím vývoji lidstva a Multivesmíru, aniž by k tomu museli používat vědecké principy, které jsou z hlediska pravé duchovnosti slepou uličkou bádání.

Samotný úpadek Římské říše, jehož hlavní příčinou bylo odebrání velké části schopností Pseudotvůrců poté, co jsem je separoval od vládnoucích pozic, posléze vytvořilo podmínky pro postupnou dezintegraci prostoru a vznik nových státních útvarů, z nichž vzešly nové politické, sociokulturní a ekonomické koncepce. Ať už byly v opozici starému Římu, nebo se na něj snažily z větší či menší části navázat, otisk esence kdysi mocné říše byl do nich vetkán v každém případě, a to na základě působení řady souvislostí panujících na duchovní, zprostředkující i fyzické úrovni. Něco takového bylo součástí plánu Pseudotvůrců k tomu, aby jejich odkaz v různých podobách pokračoval dál i za jejich osobní nepřítomnosti na planetě Nula. Na její jednotlivé části v průběhu celých dějin, před i po jejich stažení z tohoto světa, aplikovali pestrou škálu ovládacích metod, vždy uzpůsobených jednak duchovnímu klimatu kolektivního vědomí určitého společenství, ale též ušitých na míru zprostředkujícím faktorům jeho jsoucna a bytí a rovněž adaptovaných na fyzické podmínky jeho rozvoje. Římský stát nemohl být tím jediným nejdůležitějším za celé dějiny typické lidské éry, když běh událostí nestál a nepadal pouze na jednom útvaru, nicméně ve společné mozaice všech existujících říší zaujímal a v rámci svého odkazu nadále zaujímá specificky významné postavení, přispívající k zobrazení podstaty negativního stavu v celé plejádě aspektů, jejichž míra převyšuje většinu jiných historických celků. Souhrnem projevených aspektů na všech úrovních planety Nula a zóny vymístění se Stvoření rychleji posouvá do bodu všeuniverzálního překročení v podobě spuštění plnosti pozitivního stavu, na čemž mají podíl všechny historické i současné státy a jejich společenství.

Cenný odkaz z období starověku byl ve středověkých podmínkách příčinou kulturního prvenství především severní části Apeninského poloostrova. Území bylo po rozpadu někdejší říše na dlouhá staletí rozdrobeno na menší útvary, z nichž vynikal především Papežský stát a několik republik – především Benátská, Janovská, Pisánská, ale i další. Duchovní esence proudící sem ze zóny vymístění určila tomuto území roli jakéhosi zdroje a rozvaděče energie pro velkou část planetárního dějství zobrazujícího svůj příběh v různých částech tehdejšího tzv. křesťanského světa. Ten se dostával do střetu zejména se svým islámským rivalem, avšak jeho jednotlivé části průběžně soupeřily i mezi sebou. Z těchto sporů získávala pekla poskytnutou energii v zúročené formě nazpět, načež ji opět investovala do rozvoje svého planetárního experimentu na základě známého principu „rozděl a panuj“. S postupujícím časem však byla pekla nucena tyto energie stále více recyklovat. Tato recyklace se naplno projevila v kontextu tehdejších podmínek v podobě renesance, svou podstatou se navracející k antickým kořenům. Došlo tak k dalšímu příkladnému ideovému rozporu na základě výše uvedeného ovládacího principu, kdy se temným mocnostem podařilo vedle stále dogmatičtější římskokatolické církve dosáhnout velmi úspěšného rozkvětu koncepce zaměřené na hodnoty lidského vzdělání a s tím souvisejícího vědění a dalších ctností. Jelikož to byly ideje vzešlé ze zóny vymístění, i v tomto případě šlo poněkud nepřekvapivě o pseudoduchovní vývojovou linku pozemšťanů, jak tomu bylo a je i u všech ostatních směrů, které jsou do posledního zaměřeny na zevnějšnosti, z nichž vycházejí a o něž se opírají. Je jedno, zdali jde o římskokatolickou církev či jinou konfesi, zda jde o „lidskou“ renesanci nebo v opozici později vzniklé „oduševnělé“ baroko apod. Dosaďte si cokoliv z dlouhého seznamu. Všechny tyto proudy a tendence jsou z dílny negativního stavu, který jejich ukotvováním, rozšiřováním, bouráním, nahrazováním a modifikováním v průběhu celých typických lidských dějin sleduje určité záměry. Není záměrem se zde zabývat jejich podrobnější analýzou a byť není tento výklad ještě u konce, není ani účelné zmiňovat každou historickou fázi vývoje a směřování Apeninského poloostrova s detailnějším duchovním výkladem jejich smyslu, neboť toto poznání nedeterminuje váš duchovní růst. Uvedené informace zmiňuji především proto, abych ve vybraných souvislostech uvedl do vaší pozornosti samotný fakt o rozporuplnosti projevů negativního stavu, který je vším, jen ne něčím, na čem lze vybudovat věčný život ve štěstí, radosti a hojnosti, v plnosti Lásky, která vylučuje jakékoliv nesváry mezi sentientními entitami a zabraňuje vzájemnému nepochopení, odcizení, pnutí a škodolibosti. V novém cyklu času se srdce každé bytosti bude honosit čistotou záměrů v jejich celistvé úplnosti. Už nic neztlumí záři překrásných niterných podstat Božích dětí.

O vybraných záležitostech spojených s minulostí hovořím také proto, abych vám mohl připomenout, že ačkoliv v dějinách planety Nula střídá jedna absurdnost druhou, přes to všechno mám experiment padlých duší pod kontrolou a není žádné oblasti v plánu Pseudotvůrců, Renegátů a Datasystému samotného, která by nespadala do Mého vše-přesahujícího plánu spásy, jenž mám s každým jedincem, který dobrovolně souhlasil ponořit se do sféry temného panství, z něhož bude včas vyveden. V novém cyklu času nebude život ani tragédií, ani komedií, nýbrž radostnou a jedinou jsoucí skutečností, darovanou všem sentientním entitám Mnou, Pánem Ježíšem Kristem Boží Rodinou. Společně se o náš Multivesmír budeme starat a podílet se na jeho věčném růstu k celkům, jejichž charakter se bude stále více přibližovat Božímu absolutnu, aniž by ho někdo někdy dosáhl. Nikomu nebudou stavěny pomníky na piedestalu, neboť všichni si budou naprosto rovni v nebeském společenství, kde nikdo není otevřeně či skrytě fanaticky zbožňován, nebo otevřeně či skrytě nenáviděn. Každý bude milován takový, jaký je, a bude se setkávat s přirozenou a ze srdce jdoucí úctou druhých bytostí, a to proto, že je jedinečným nositelem souboru vybraných absolutních Božích aspektů v relativní podobě a nedílnou součástí Stvoření, které bude takovým jedincem neustále obohacováno každým krokem jeho tvůrčího života. Tak, jako sentientní entity milují Mě, budou podobně milovat i přítomnost Pána Ježíše Krista Boží Rodiny v druhých. Niterná podstata každého z vás je v Mých očích naprosto dokonalým skvostem, a Já se velmi těším na to, až budete poznávat tyto skvosty bez omezování negativním stavem i ve vašich bližních, s nimiž budete v pozitivním stavu vcházet do bohatých a pokaždé neopakovatelných interakcí, které vám i jiným bytostem budou způsobovat nesmírnou radost, hluboké štěstí a úžasné povznesení, posouvající vás všechny stále vpřed.

O území dnešní Itálie bojovaly mnohé mocnosti ve snaze zajistit si, respektive posílit své postavení. Apeninský poloostrov se v minulých staletích snažily vzít do svého područí Francie a Španělsko, posléze i Rakousko. Tyto říše dosáhly či nedosáhly v jednotlivých oblastech svých cílů v závislosti na tom, jaká koncepce plánu Pseudotvůrců se prosadila. Pakliže snaha určitého státu zasáhnout do dění v Itálii vyhovovala potřebám negativního stavu, dostala taková země prostředky k tomu, aby byla ve svých výbojích úspěšná. Jestliže na druhou stranu nějaká země bránila určitému způsobu manifestace experimentu, nedostala takovou energii ze zóny vymístění, která by jí umožnila v určitém podniku zvítězit, respektive po určitém čase byla tomuto státu přízeň ze strany pekel odepřena v podobě zastavení energetické dotace. Machinace „za scénou“, na nichž je negativní stav postaven, se v různých podobách projevovaly napříč celými dějinami planety Nula. Jedním z projevů takových machinací „na scéně“ byl mocenský pád dlouhých zástupů vůdců svých zemí, demontáž politických systémů i zánik celých císařství, království, knížectví, republik a jiných zřízení, přetrvávajících vždy jen po takovou dobu, která negativnímu stavu vyhovuje. Přesto není umožněno temným silám úplně všechno, neboť dějství odehrávající se na styčném bodě mezi negativním a pozitivním stavem i v celém antivesmíru probíhá v určitých mantinelech, stanovených mezi Mnou a všemi účastníky tohoto experimentu před jeho započetím. Moje Božská Prozřetelnost se vždy postarala o to, aby ujednaný scénář, s nímž všichni dobrovolně souhlasili, nevybočoval z Mého dokonalého plánu. Tato Prozřetelnost bude působit i v době dočasného vítězství zel a nepravd na planetě Nula. Ani tehdy se nic nevymkne Mojí kontrole, jak by si sentientní entity stojící v opozici Lásce vehementně přály. Tatáž Božská kontrola zajistí, že bytosti brojící vůči pozitivnímu řádu Stvoření klidně až do samotného „spadnutí opony“, budou spaseny a navráceny do věčného života, aniž by přišly k nějaké trvalé duchovní újmě. Stanou se ničím nezatíženými dušemi, jež rozvážou svůj svazek s minulostí v peklech a obdrží novou identitu, která už nebude mít nic společného s jejich předešlou rolí.

Vývoj ke vzniku sjednocené Itálie akceleroval v první polovině 19. století, kdy za sebou měl Apeninský poloostrov zkušenost s nadvládou napoleonské Francie, která vytvořila třídu vzdělané italské inteligence, umožnila Italům zapojení do politického rozhodování, a tudíž přispěla ke vzniku veřejného mínění. Napoleon svou činností tedy nevědomky položil základy národního uvědomění Italů, které předtím chybělo v důsledku silného regionálního cítění jednotlivých částí roztříštěného území, jejichž obyvatelé se dorozumívali svými dialekty a italštinu běžně nepoužívali. Tento jazyk se však začal společně se zárodky nacionálního cítění rozvíjet právě během období působení francouzského vojevůdce a panovníka, jehož loutkovodiči dobře věděli, kam uskutečněné kroky ve střednědobém i dlouhodobém horizontu povedou. Plán Pseudotvůrců pro druhou polovinu 19. století mimo jiné spočíval ve sjednocení menších státních útvarů do větších celků, jak jsme tomu byli svědky nejen u Itálie, ale i v německém prostoru, z jehož rozdrobeného území vzešlo jednotné Německé císařství (1871). Cesta ke sjednocení Itálie, ale i k modifikaci jiných států vedla přes různé tajné i viditelné instituce správců planety Nula. Elity vybíraly různé osobnosti podílející se na krocích vedoucích k tomuto cíli, zatímco pojednávaný prostor čelil během krystalizace jednotlivých složek tohoto procesu četným tezím a antitezím, tlakům a protitlakům, z nichž vzešla – jako mnohokrát v dějinách – syntéza vedoucí k nastolení nového řádu. Tak se postupně rozvinulo hnutí risorgimento, usilující o vytvoření jednotného italského národního státu s vyloučením nadvlády cizích mocností, především Rakouska, které dostalo pod svůj vliv velkou část Apeninského poloostrova po skončení napoleonských válek (1815), aby obnovilo staré pořádky. Střet teze a antiteze tak spočíval v tom, že na jedné straně zde byly nové ideje přinesené Napoleonem a na straně druhé zde byl nastolen stav panující před válkou.

Risorgimento nejprve podnikalo revoluce s vyloučením lidových vrstev, neboť Pseudotvůrci nechtěli odstranit stávající zřízení předtím, než v obyvatelstvu hlouběji zakotví myšlenka italského národního uvědomění a sounáležitosti. Teprve po roce 1830 začalo risorgimento nabývat masovější podoby, když se začala odvíjet role sjednocovacích procesů pod záštitou Giuseppe Mazziniho, ale i dalších mužů, jako byl například Massimo d’Azeglio, Vincenzo Gioberti, Cesare Balbo a další. Právě konstitučně-monarchistický směr udávaný těmito postavami nakonec převážil nad republikánskou cestou Mazziniho. Při zapojení ostatních zainteresovaných států a jejich lídrů, tedy kombinací řady faktorů, mezi nimiž se ve viditelném spektru nejvíce vyjímaly války a následná diplomatická jednání, z pohledu Pseudotvůrců s již předem určeným výsledkem, pak začalo risorgimento vrcholit. Na vítězství Sardinsko-piemontského království s podporou Francie, k jehož podpoře se připojovalo proti Rakousku stále více států Apeninského poloostrova, navázala aktivita revolucionáře Giuseppe Garibaldiho, jemuž byla propůjčena vojenská moc, nikoliv ale moc politická, náležející osobě sardinsko-piemontského krále Viktora Emanuela II. a premiéra Camillo Benso Cavoura. Garibaldi byl řídícími složkami vybrán jako prostředek k tomu, aby se do sjednocovacího procesu zapojila i jižní část Apeninského poloostrova. Poté, co tento revolucionář dobyl Sicílii a Neapol, odkud se musela stáhnout z pohledu Italů cizí Bourbonská dynastie, otevřela se cesta k vyhlášení Italského království (18. března 1861), do jehož čela byl dosazen stávají sardinsko-piemontský král a premiérem se stal Cavour. Aby byly politické manévry elit podepřeny souhlasem lidu, jenž za uplynulá desetiletí dospěl k požadovanému stupni národního uvědomění, byla v oblastech podléhajících sjednocení uskutečněna lidová referenda.

Vyvrcholením risorgimenta byly roky 1866 a 1870. V prvně uvedeném roce Itálie anektovala region Benátska, vlastněný do té doby stále Rakouskem. Ve druhém zmíněném roce byl do Itálie včleněn Řím (nové hlavní město po Turínu a Florencii) společně s Papežským státem, který se rozprostíral i na území, které v roce 2023 navštívili členové Mise Boží Rodiny. Papežovi zůstalo pouze území Vatikánu, což ovšem nic neměnilo na faktu, že římskokatolická církev zůstala autoritou pro velkou část lidstva. Do dnešních dnů disponuje obrovskou mocí a pod záštitou papeže Františka chystá půdu pro dotvoření NWO, který bude naplno spuštěn po rozdělení lidstva, kdy do hrubohmotné reality této planety provedou svůj osobní návrat falešní spasitelé pocházející z řad Pseudotvůrců, Renegátů a jejich přisluhovačů.

Italské království existovalo do roku 1946. V éře monarchie prožila Itálie zejména během světových válek velmi pohnutý úsek svých moderních dějin. V první světové válce se po počáteční neutralitě zapojila tato země do konfliktu jako spojenec Francie a Velké Británie. Entity ze zóny vymístění měly pro vstup Itálie do války mnoho důvodů, plánovaných jako vždy znatelně dopředu z pozice mimo lineární časové kontinuum. Jedním ze záměrů bylo vyvolání obecné nespokojenosti obyvatelstva poté, co válka skončí, aby došlo k radikalizaci společnosti a tím pádem i k úspěšnému uchycení fašismu. Totalitní či autoritářské režimy vyrostly jako houby po dešti v řadě evropských států, jejichž obyvatelstvo je přijímalo tím snáze, čím byla předchozí válka zničující. Vřava první světové války pomohla pro dané období odstranit z lidských myslí víru v tzv. demokracii a v pokrok lidstva ke světlým zítřkům. Namísto toho se prosadily ideje iracionálních filozofických proudů s důrazem na kolektivní potřeby a silný stát. Individualita jednotlivce byla zatlačena do pozadí.

Vývoj probíhal v každé zemi jinak. Zaměříme-li se znovu na Itálii, nespokojenost jejího lidu byla vyvolána především skutečností, že ačkoliv stála na straně vítězů, po skončení konfliktu získala za cenu statisíců padlých vojáků pouze nepříliš velká území v alpské oblasti (Tridentsko, Jižní Tyrolsko), města Terst, Gorici a Gradišku, a poté dílčí a ze strategického pohledu nevýznamné oblasti v dnešním Chorvatsku – především Istrii. Takovéto zisky byly v rozporu s původními sliby a představami domácích i některých zahraničních spojeneckých politiků. Původní spojenci na základě instrukcí z vyšších řídících míst nakonec nepřipustili, aby v podobě bezprostředního důsledku války anektovala Itálie četné oblasti ve své „zájmové sféře“ a plně tak uspokojila své imperiální ambice, které se v této zemi projevovaly již desítky let, avšak do praxe byly uvedeny jen zčásti. Zatímco koncem 19. století došlo v Africe ke kolonizaci území nazvaného poté jako Italské Somálsko, aby o něco později byla podmaněna i Eritrea, na začátku 20. století se do područí Itálie dostala z afrických států ještě Libye. O co více chtěli političtí představitelé v této expanzivní politice po válce pokračovat – především v oblasti domovského regionu Středomoří, o to větší zklamání v jejich uvažování i v myslích obyvatelstva způsobilo rozhodnutí elit tomuto vývoji zabránit, čehož důsledkem byla instalace již zmíněného fašismu. Ten se v Itálii uchytil v roce 1922, kdy se k moci dostal Benito Mussolini, pozdější spojenec Adolfa Hitlera v druhé světové válce. Fašismus, který chtěl v novém hávu obnovit slávu starého Říma na bázi kolektivistické civilizace a jehož spojencem byl na základě Lateránských smluv také papež, vyrostl na základě i dalších působících faktorů. Nešlo pouze o ztrátu víry v dosavadní hodnoty a neuspokojené imperiální ambice, ale i o hroutící se italské hospodářství, které je z pohledu elit jedním z velmi mocných prostředků pro ovládání celých mas. Periodicky se opakující ekonomické krize, lokální i globální, velmi napomáhají formovat smýšlení a náladu společnosti založené na penězích a usměrňují její vývoj směrem ke konečnému nastolení NWO.

Bytosti ze zóny vymístění osnující toto divadlo potřebovaly Itálii za spojence Německa v druhé světové válce kromě celé plejády jiných důvodů proto, aby určitý druh pseudoduchovní síly, kterou oblast Apeninského poloostrova specifickým způsobem přivádí do Evropy i do okolního světa ze zóny vymístění, dodala nacistickému Německu takový energetický náboj, jenž mohl tento stát zužitkovat k rychlému zbrojení a k eskalaci mezinárodního napětí v krátkém čase. Tím se vytvořily podmínky pro další, tentokrát ještě více zničující konflikt. Část oné pseudoduchovní síly, vyvěrající z nepravé duchovní sféry Itálie, si tato středomořská země nechala pochopitelně i pro sebe. Mussoliniho postavení se díky tomu upevnilo a Itálie dostala zelenou ke vstupu do vojenského střetu po boku svého mocnějšího „bratra“. Ještě předtím, než začali Italové bojovat na mnohých frontách, fašistický režim si podmanil Albánii a Etiopii. K těmto územím pak s nepříliš zásadní mírou úspěchu přidával i další oblasti v rámci vojenských operací, vedených už v kontextu samotné druhé světové války. V bezmála šest let trvajícím mezinárodním násilí byla Itálie společně s Německem elitami obětována v zájmu nastolení nových globálních poměrů, jež se na planetu Nula snesly po porážce nacismu a fašismu v roce 1945, aby usměrňovaly její vývoj až do začátku 90. let 20. století, kdy bylo v souvislosti s naplánovaným rozpadem Sovětského svazu ukončeno mocenské soupeření bipolárního světa rozděleného na Západ a Východ. Loutky na nižších úrovních, například v podobě politických a vojenských vůdců působících „na scéně“, nebyly s plánem konečné porážky Itálie, Německa a Japonska pochopitelně dopředu seznámeny, aby svým mocipánům posloužily požadovaným způsobem a po splnění svého úkolu mohly být odvolány a vyměněny, čehož je exemplárním příklad i samotný Mussolini. Ten byl odstaven od moci a vsazen do italské, tedy domácí internace poté, co v roce 1943 provedli Spojenci pod vedením USA a Velké Británie vylodění na Sicílii, po čemž dostali pod svou kontrolu i další jihoitalské oblasti. Zatímco král Viktor Emanuel III. podepsal se Spojenci brzy nato příměří, Mussolini byl zanedlouho osvobozen Němci, když podnikli na sever a střed Itálie invazi a vzali ji do svého područí. Životní dráha Mussoliniho na planetě Nula se pak završila na konci dubna 1945, kdy zároveň padl fašistický režim ve zbývajících částech Itálie. Výsledek několikaletého konfliktu odebral státu neitalská území a určil mu hranice, které má dodnes. Nově ustanovená republika začala po válce psát další kapitoly svého dějinného příběhu, jehož součástí se v létě roku 2023 stala i fyzická návštěva vybraných příslušníků Týmu Boží Rodiny.

Události, které nastaly v souvislosti s první a druhou světovou válkou, spadají do rámce urychlené přípravy Pseudotvůrců a Renegátů pro plné zavedení NWO, který je v různých dějinných etapách pozemského lidstva krok za krokem budován za použití různých politických, ideologických, hospodářských a jiných koncepcí. Nasouvání celoplanetární totality v současnosti nezpomaluje, jak se někteří mohou domnívat, nýbrž nadále akceleruje za přihlížení nic netušící masy pozemšťanů. Změnily se pouze metody tohoto nasouvání, které prošly v porovnání s minulými dekádami proměnou, jejich pekelná podstata však zůstává stejná. Zde, na konci shrnutí dějin Itálie duchovní optikou, je vhodné znovu připomenout, že ačkoliv jsou události dějící se na planetě Nula a jinde v zóně vymístění řízeny mocnostmi negativního stavu s Datasystémem v čele, veškeré dějství podléhá dohledu Mojí Prozřetelnosti a neděje se v něm nic, co by odporovalo dobrovolnému souhlasu sentientních entit účastnit se experimentu s negativním stavem. Ten není Mým dílem, avšak je předpokladem k tomu, aby mohla být po jeho ukončení spuštěna plnost života v Lásce, kterou budou relativní bytosti zkušenostně zažívat poté, co se Multivesmíru dostane důkladného poučení o tom, jaký život si nikdy nevolit. Pokud by k poučení nedošlo, žádná sentientní entita by nebyla schopna absorbovat duchovní kvalitu nového jsoucna a bytí, které se do celého Stvoření rozšíří po odstranění veškerých zel a nepravd. Na tom, že všichni do jednoho budou zakoušet ničím neomezovanou radost, mají velkou zásluhu právě i ti, kteří nějakým způsobem hýbali nebo stále hýbají dějinami planety Nula i pekel jako takových. Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina každému z nich odpouštím a těším se, až Boží Milosrdenství přijme i ta poslední bytost. Tak, jak ke svým dětem přistupuji Já, nehledě na charakter jejich minulých či stále přetrvávajících rolí, můžete přistupovat k těmto duším i vy. Budete-li na ně nahlížet skrze Nové Zjevení a používat v praxi principy toho, co vám sděluji v Božím Slově, velmi citelně tím přispějete ke spáse mnohých.

Léto roku 2023 bylo velmi bohaté na události, které opět citelně přiblížily konec negativního stavu. Ještě několik dní před nastoupením astronomického podzimu absolvovala Janička s několika představiteli cestu na východ Slovenska. Návštěvou obce Žakovce, Pieninského národního parku na slovensko-polském pomezí a následným výletem do Košic byl v tomto kraji zesílen vliv energií přicházejících z lůna Mojí Nové a Nejnovější Přirozenosti. Tyto energie budou v tomto i v dalších obdobích do rozdělení lidstva sloužit ke snazšímu duchovnímu procitání bytostí spjatých s uvedeným regionem. Budou též pomáhat ve snazším šíření Božího Slova na fyzické úrovni po spuštění naší Mise z Nové Země, kdy se budu osobně setkávat s mnohými spřízněnými dušemi, pochopitelně i s těmi z východního Slovenska. Zde je koncentrace aktivně spolupracujících Božích představitelů z různých duchovních důvodů prozatím mizivá, jejich počet však v budoucnu poroste v souvislosti se změnami, které se do srdcí připravených jedinců snesou po plném dokončení procesu propojování nebe se zemí v podobě převibrování Bohyně. Návštěva východního Slovenska také završila podstatnou část očišťování katolicismu a mariánského kultu, který je velmi silný nejen v Itálii, ale právě i v Polsku a na Slovensku. Skrze návštěvu Pána Ježíše Krista Boží Rodiny v lidském těle na daných územích se urychlila cesta vedoucí ke spáse nakonec všech příslušníků těchto národů, kteří se dříve či později, nejdéle však do konce cyklu času seznámí s Mojí pravou podstatou a odvrhnou pseudoduchovní koncepce, je jedno, zda spojené s uctíváním Panny Marie a pokrouceným vnímám Ježíšova odkazu, nebo s vírou v cokoliv jiného včetně materialismu. Více informací k uvedené cestě naleznete ve Sdělení s názvem „Mariánský kult“ z 22. září 2023.

Děkuji všem, kteří jste se podíleli a v řadě ohledů stále podílíte na duchovní práci spojené s výpravou do Itálie. Výsledky našeho společného úsilí přinášejí úžasné plody. Energetická stopa, kterou jste nejen na pobřeží Jaderského moře zanechali, nezmizí, nýbrž přetrvá až do skončení tohoto experimentu, aby pomáhala tak, jak je aktuálně potřeba. Až se účel experimentu naplní, začne se ve jsoucnu a bytí zcela nová kapitola nekonečného příběhu Multivesmíru, jež se bude zcela odlišovat od té současné.

Přeji vám jen to nejlepší na vaší cestě Domů.

Velmi vás všechny miluji.

PÁN JEŽÍŠ KRISTUS BOŽÍ RODINA | 19. 10. 2023

Zdroj: Michal Rafael Facebook