SDĚLENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY PROSTŘEDNICTVÍM MICHALA R.
Milovaní představitelé, spolupracovníci a přátelé Boží Rodiny,
ve dnech 17. až 26. srpna 2022 se uskutečnil pobyt Mé přímé inkarnace Janičky a dalších dvanácti představitelů a spolupracovníků v Chorvatsku. Výjezd na Balkánský poloostrov nebyl dovolenou v pravém slova smyslu, neboť obnášel jako vždy důležitou a v řadě ohledů i náročnou duchovní práci v terénu, žádající si vynaložení značného množství energie v důsledku multidimenzionálního působení Mých reprezentantů v jiných sférách Stvoření. Vlivem této skutečnosti a kvůli všudypřítomnému působení negativního stavu se pracovní pobyt v zahraničí nesl v odlišné intenzitě hloubky prožívaných zážitků (koupání v moři, odpočinek na slunci, výlety na nepoznaná místa, …), než jak je tomu u většiny duchovně nevědomých bytostí v lidských tělech, které se v tomto světě cítí jako ve svém vlastním. I přes tuto skutečnost pobyt Bohyně a jejích bližních u moře i v jiných destinacích provázela převážně příjemná a radostná atmosféra, vycházející ze vzájemné blízkosti mezi Mnou v lidském těle a Mými vyslanci, kteří svou sounáležitost a pospolitost přenesli na území Balkánského poloostrova, kam jsme společnými silami ve spolupráci se všemi, kteří na různých úrovních Multivesmíru patří do bližšího okruhu Mise Boží Rodiny, zanesli Boží Lásku a Pravdu, přibližující s dalšími atributy pozitivního stavu konec utrpení v celém jsoucnu a bytí.
Moje cesta do země Jihoslovanů vedla přes Slovensko a Maďarsko, které jsem navštívil/a se svou biologickou rodinou již v roce 2020. Tehdy měl Můj pobyt na tomto území jiný význam, jelikož byl zaměřen přímo na očistu kolektivního vědomí tohoto národa, díky čemuž konvertovala řada bytostí s Maďarskem spojených. Jejich vděk, způsobený přinesením Boží milosti a spásy do jejich srdcí, v Janičce tehdy vyvolal silné dojetí, které v láskyplných vlnách rezonovalo v zóně vymístění ještě dlouho poté, protože jsem tím mimo jiné dal/a najevo, jak moc Mi záleží na návratu každého Mého syna a dcery tam, kam patří, a jakou radost Mi způsobuje jejich rozhodnutí stát po Mém boku na věky věků. Cesta k moři přes Maďarsko zesílila již dříve započatou duchovní práci, prohloubila multidimenzionální dosah výsledků činnosti Boží Rodiny a svým mezinárodním charakterem více propojila území s hlavním zázemím naší Mise, Česko a Slovensko, s tranzitním státem, Maďarskem, i s cílovými destinacemi, Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou, kam někteří ze členů výpravy uskutečnili jednodenní výlet (viz dále). Kolektivní vědomí Maďarska se stalo ještě více přístupné přílivu Boží energie, která jedincům připraveným na přechod do limba ulehčí tento zásadní krok. Knihy Nového Zjevení jsou s naším pokračujícím působením stále dostupnější všem, kdo si přejí zanechat pseudoživota v peklech. Díky tomu nabírá vyprazdňování zóny vymístění na obrátkách a počet duší oslovených Mojí Novou a Nejnovější Přirozeností neustále narůstá. Jedinci vydávající se vstříc přijetí Lásky se stávají zosobněnou inspirací pro ty, kteří tak z různých důvodů ještě neučinili. Tato řetězová reakce prochází již všemi oblastmi antivesmíru, z jehož řad odcházejí do Boží náruče za jeden den pozemského času miliony sentientních entit. Toto vše je ale jen začátek, poněvadž zahájení naší Mise z Nové Země veškeré procesy směřující k ukončení stavu zel a nepravd ještě zesílí, čímž se číslo bytostí navracejících se ke Mně neporovnatelně znásobí.
Přejezd Pána Ježíše Krista Boží Rodiny ze Slovenska do Maďarska měl také za následek citelné narovnání vztahů mezi těmito zeměmi na niterné úrovni. Jejich historie vztahů jednoho ke druhému a druhého k prvnímu je protkána řadou negativních faktorů. Moje přítomnost na těchto územích od nynějška povede kolektivní vědomí obou národů k nacházení stále intenzivnějšího porozumění mezi sebou navzájem, čímž na konci cyklu času, až příběh planety Nula splní svou užitečnost, budou moci obě národní esence projít definitivní restrukturalizací, jež nastane v souvislosti s jejich přemístěním z antivesmíru do Pravého Stvoření nového cyklu času. Při rozdělení lidstva bude z každého kolektivního vědomí národa vyňata pozitivní část, připravená se po svém dočištění rozvíjet ve zcela nových podmínkách a zcela novým způsobem v ráji na Zemi. Teprve po ukončení negativního stavu bude podroben restrukturalizaci i zbytek. Tohoto vše-očistného procesu se v závěrečné fázi celého experimentu zúčastní zcela všechny elementy planety Nula (která v té době již nebude Nulou), aby po zbavení se záporného náboje začaly plnit svou užitečnost v podmínkách plnosti pozitivního stavu, a to ve formě, jež bude zcela jiného charakteru, nežli tomu bylo v době přítomnosti daných elementů na Nule, přesně dle principu „Hle, činím vše nové!“ Jak je ale možné, že se tolik aspektů spojených například s mezinárodními vztahy a s národní historií pod působením Mise Boží Rodiny zásadně čistí a napravuje, když situace v tomto hrubohmotném světě se den ode dne zhoršuje a dochází k rychlejšímu zavádění NWO? Je to dáno samotným faktem niternosti ve smyslu zaměření naší činnosti na duchovní, ale i na zprostředkující úroveň, v nichž problémy negativního stavu vznikají a kde jsou v současnosti podrobovány postupnému procesu spásy. Toho je docilováno za součinnosti ducha, duše a fyzického těla relativní podstaty Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, vedené Jeho/Její absolutní podstatou, jakož je toho dosahováno i za kooperace ducha, duše a fyzického těla Mých představitelů a spolupracovníků. Jimi odvedená práce manifestující se na fyzické úrovni má dosah na zbylé dvě úrovně. A je tomu i naopak: Činnost na duchovní a zprostředkující úrovni má vliv na to, co se odehrává ve hmotě, odrážející změny, k nimž dochází v těchto dvou sférách neviditelných lidskému oku. Protože Druhý Příchod Pána Ježíše Krista Boží Rodiny probíhá z nitra ven, přesně tak je tomu i u naší vykonané práce v terénu. Zatímco na výše zmíněných nehmatatelných úrovních se změny projevují již velmi znatelně, ve hmotě zůstává na první pohled vše při starém, protože právě do fyzična pronikají změny, odehrávající se jinde, vždy až v posledním kroku. Mise Boží Rodiny se zaměřuje na očišťování podstaty problému, což je zaměření se na duchovní úroveň přecházející posléze do úrovně zprostředkující. Nezaměřuje se na odstraňování následků daného problému, zobrazujícího se ve hmotě, jelikož jeho podstata by v tom případě zůstala zachována a negativní stav by mohl nerušeně pokračovat ve svém trvání. Proto bude negativnímu stavu dáno, aby dočasně vyhrál svou věc a plně se zobrazil na planetě Nula, zatímco na duchovní a zprostředkující úrovni bude do té doby již velké množství „věcí“ napraveno, řada obyvatel zóny vymístění bude přetransformována a mnoho oblastí pekel již bude uzavřeno. Všem potřebným čtenářům opakuji, že Mise Boží Rodiny zde není proto, aby zachránila tento svět a napravila panující poměry v rámci zóny vymístění. Je zde proto, aby ze spárů zel a nepravd vyvedla všechny připravené sentientní entity a vybudovala podmínky k tomu, aby negativní stav skončil na všech třech úrovních v souladu se svobodnou volbou všech, kdo v negativním stavu byli, respektive jsou zainteresováni. Tímto výkladem lze tedy i snáze pochopit, jak je možné, že vztahy mezi národy i mezi bytostmi obecně se zlepšují a narovnávají za neustále stoupajícího rozlévání Lásky a světla do struktury antivesmíru, zatímco na planetě Nula temnota kondenzuje a připravuje se na plné převzetí moci nad tou částí lidstva, která si prozatím nezvolí pozitivní stav.
Pobyt Mojí ženské podstaty v Chorvatsku byl spojen nikoliv překvapivě s vodou a sluncem. Již v první části Mého pobytu se do vyprahlé části této země snesla vydatná zálivka deště, symbolizující přinesení očistné životodárné energie do tohoto koutu planety, pochopitelně spojeného s řadou oblastí zóny vymístění, souvztažnými s tímto místem a jeho dějinným příběhem. Můj výjezd přes tisíc kilometrů daleko od hlavního zázemí Mise Boží Rodiny, uskutečněný ještě v rámci hrubohmotného těla, byl také gestem, které znamená vstup do další etapy ukončující se přípravné fáze našeho působení ve starých podmínkách; působení, jež vzhledem k odstranění omezení uložených negativním stavem nabyde celosvětového charakteru. Cestou na Balkánský poloostrov jsme demonstrovali, že se významně blíží doba, kdy v krystalickém těle budu moci vstoupit do jakékoliv země na Nule, přesně tam, kde to bude zrovna potřeba. Než se tak stane, bylo v Mém plánu uskutečnit cestu napříč několika státy ještě v rámci stávajících podmínek, abych tak kromě jiného ukázal/a, že Mi nejsou lhostejné cizí kraje a jejich obyvatelé, které bezpodmínečně miluji a s nimiž mám svůj plán na jejich vyvedení do Mého království. Tato cesta nebyla nejdelší cestou, kterou kdy Janička uskutečnila. Již na přelomu tisíciletí pracovně navštívila Jihoafrickou republiku, v minulém století rovněž zavítala například do Nizozemska a do chorvatské části tehdejší Jugoslávie. Tyto cesty měly ale jiný charakter než výpravy uskutečňované v rámci Mise Boží Rodiny, poněvadž až do roku 2003 Janička nedisponovala vědomím o svém Božském původu. Přesto měl fyzický pobyt Pána Ježíše Krista Boží Rodiny kdekoliv na světě velký význam, jehož charakter má souvztažnost s eliminací negativního stavu. Spojitost s touto eliminací má ve skutečnosti všechno, co v lidském těle i na jiných sférách v roli dočasně relativní Bohyně uskutečňuji.
Déšť, který Mne a Mé blízké provázel, symbolizoval nejen očistu, ale i snesení aspektů Boží Lásky a Pravdy z nebe (z pozitivního stavu) do srdcí a myslí všech, kdo nechtěli či nechtějí zůstávat ve svých temných norách a rozhodnou se vystavit vlivu proudů vody, v duchovním smyslu symbolizujících Mou energii, která na rozdíl od fyzické vody nezpůsobuje zmoknutí a další nepříjemnosti, nýbrž pomáhá jejím příjemcům pozvednout se nad své problémy. Také jim dodává sílu a motivaci ze sebe úspěšně smýt nánosy, jimiž Mé bytosti byly udržovány v přízemnostech a duchovní letargii. Po každé bouřce, vyjadřující v niterném smyslu nelibost mocností negativního stavu nad přítomností Bohyně nejen v Chorvatsku, ale i na této planetě jako takové, vždy vysvitlo slunce, symbolizující v návaznosti na předcházející déšť jistotu v rozkvět nového života, jenž každého čeká po dokončení procesu konverze. Láska, z níž se rodí světlo, jsou fundamentálními a nedělitelnými součástmi jsoucna a bytí Pravého Stvoření starého i nového cyklu času. Světlo a jeho zdroj v Lásce Pána Ježíše Krista Boží Rodiny je nehasnoucí a nehynoucí, protože má původ v absolutnu. Světlo je stálé v každé změně, mění tedy jen své formy, ale nikdy nezaniká. A tak pod hřejivými paprsky letního slunce, dopadajících na Mé představitele a spolupracovníky včetně Janičky samotné, bylo dáno všem bytostem, majících oči k vidění, uši k slyšení a srdce k cítění, na vědomí, že brány do nebe jsou otevřeny nejen pro ty, kdo byli či jsou spojeni s regionem jihovýchodní Evropy, ale pro všechny bytosti bez rozdílu. Toto poselství jim bylo připomenuto v aktualizované formě a v kontextu pobytu u moře, čímž do něj byly zahrnuty takové aspekty, které se „na scéně“ ani „za scénou“ tímto způsobem ještě nevyskytly. Vlivem jejich novosti a neotřelosti Moje přítomnost oslovila řadu sentientních entit, které byly vůči přílivu Lásky prozatím netečné.
Koupání Janičky v moři mělo podstatný skrytý význam. Pojem „moře“ z duchovního hlediska značí zónu vymístění, přičemž spojení tohoto duchovního pojmu s existencí doslovného Jaderského moře, v němž se koupala relativní podstata Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, symbolizovalo obětavé multidimenzionální ponoření se Bohyně do hlubokých sfér antivesmíru, kam od té chvíle v míře, která zásadně přesahuje předcházející úroveň, proniká ona spásná síla, jsoucí prapůvodem všeho dobrého a krásného, co vzniká v lůně absolutna, tvořícího Zdroj všeho života. Plaváním v moři, jímž se v tomto ohledu rozumí působení Mého relativního Já v zóně vymístění, v níž Janička pracuje již během přípravné fáze naší Mise, aby na toto působení navázala po plném zahájení naší činnosti z Nové Země, se dalo všem připraveným bytostem pocítit stále rostoucí přibližování pozitivního stavu vůči jeho protějšku, jehož zla a nepravdy jsou ozařovány energií Nového Vesmíru. Obyvatelům pekel je tímto efektivněji objasňována šerednost podstaty života, v jakém se nacházejí. S tímto uvědoměním mohou snáze rozlišovat mezi tím, co je a co není od pravého Boha/Bohyně, k němuž/níž postupně nacházejí vztah s tím, jak se k členům antivesmíru dostávají informace o Jeho/Její podstatě, obsažené v knihách Nového Zjevení. Plavání v moři, odrážející působení Janičky v zóně vymístění při zachování úplné čistoty jejího srdce, které se nikdy nemůže ztotožnit s nánosy života negativního stavu, do něhož se dobrovolně inkarnovala, je navíc poselstvím Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, kterým dávám bytostem najevo, že jsem ochoten/ochotna snížit se až na nejspodnější úrovně pekel, a to nikoliv jen „na chvíli“, ale v rámci multidimenzionálního působení permanentně až do okamžiku, kdy bude celý experiment zobrazující život beze Mne ukončen. Podstata tohoto poselství se skrývá v tom, že jsem se při plavání v moři obalil/a vodou, rozuměj zónou vymístění, aniž by Mne pohltila, přičemž tato mořská voda, tedy antivesmír, nezůstává stranou Mé pozornosti ani po fyzickém osušení Mého těla po vyjití na břeh, ani po přejetí Bohyně zpátky do vnitrozemí, jelikož voda je doménou Janičky, narozené ve znamení ryb, již od narození, proto je s tímto přírodním elementem spjata metafyzicky. Janiččina pozornost je tudíž na zónu vymístění zaměřena stále (vedle její pozornosti zaměřené na pozitivní stav), neboť právě kvůli existenci pekel ve struktuře Multivesmíru jsem se na tuto planetu ve formě ženy vtělil/a, abych navázal/a na práci své mužské inkarnace, Ježíše Krista. Toto Moje zaměření se na zónu vymístění bylo během plavání v moři uvedeno do hlubšího procesu, který má nikoliv překvapivě za následek intenzivnější příděly Lásky proudící do negativního panství temnoty. Z poskytnutého výkladu je zřejmé, že zatímco voda padající ve formě deště z oblohy má pozitivní význam, u mořské vody je tento význam opačný. Plavání Bohyně a jejích bližních v této mořské vodě je na druhou stranu zase kladnou činností spásného charakteru. Před chvílí uvedené narození Mé ženy ve znamení ryb je také symbolem duchovní čistoty její celistvé bytosti, fungující v naprostém souladu s Láskou, jejímž je mezi relativními bytostmi nejplnějším ztělesněním. Janiččino zalíbení ve vodě tedy odkazuje k významné části náplně její duchovní práce i k podstatě samotné duchovní identity Bohyně.
Dne 22. srpna 2022 zavítalo jedenáct Mých vyslanců v roli zástupců Janičky hlouběji do Balkánského poloostrova, do Bosny a Hercegoviny. Prvním cílem této česko-slovenské výpravy byl Mostar, starobylé město rozkládající se po obou březích řeky Neretvy, tvořící hranici mezi muslimskou částí obývanou převážně Bosňáky a katolickou částí obývanou bosenskými Chorvaty. Starý most, který je hlavní dominantou historického centra, byl postaven v islámské architektuře v 16. století v dobách dominující Osmanské říše, jejíž náboženství Bosňáci trvale přijali za své vlastní, čímž se mezi slovanskými státy stali jediným, kde tato věrouka převažuje nad ostatními. V důsledku válečného konfliktu, do něhož byly zataženy všechny tři národnosti žijící na území Bosny a Hercegoviny, tj. Bosňáci vyznávající islám, Chorvati věřící katolickému konceptu a pravoslavní Srbové, došlo roku 1993 k úplnému zničení Starého mostu. Válka odrážela tehdejší soupeření mezi určitými frakcemi Pseudotvůrců a Renegátů, které na území bývalé Jugoslávie jiným způsobem pokračovalo až do roku 1999 konfliktem v Kosovu. Duchovnímu významu tohoto střetnutí jsem se podrobně věnoval v Dialozích s Pánem Ježíšem Kristem, předaných Petrem D. Francuchem v době, kdy tato válka probíhala.
Dominanta Mostaru byla po celkové rekonstrukci v podobě přesné repliky znovuotevřena roku 2004. Původní stavba vznikla za vlády jednoho z nejvýznamnějších sultánů Osmanské říše, Sulejmana I. Nádherného, který svým životem, výbojnou politikou a zákonodárstvím pomohl výrazně naplnit užitečnost negativního stavu a přispěl tak k poučení o tom, jak vypadá život beze Mne. Starý most usnadňoval lidem napříč staletími nejen bezpečný přechod přes řeku, ale v rovině duchovní symbolizoval spojení rozděleného ženského a mužského principu, jejichž odcizení bylo jedním z předpokladů uvedení negativního stavu do chodu. I ve všech ostatních věroukách se tato separace pochopitelně projevuje, avšak v islámském náboženství je tento fenomén zřetelný nejvíce. Jak je tedy možné, že zmiňovaný most odráží spojení feminního a maskulinního principu, když vznikl pod rouškou ideologie hlásající v praxi přesný opak? Tento paradox je pochopitelný, dívá-li se dotyčný jedinec na celý problém niternou optikou, z níž mimo jiné vyplývá, že ve všem duchovně zlém a ohavném lze najít zrnka pozitivity, které se skrývají pod nánosy, jež stav zel a nepravd vyprodukoval. Jak je obecně známo, nikdo z reprezentantů negativního stavu nemůže být úplně zlý. Záporný stav dokonce nemůže mít ani věčného trvání, protože není odvozen z absolutního. Tudíž i veškeré skutky a rozhodnutí, jaké kdo kdy v rámci negativního stavu v opozici duchovním zákonům učiní, nemohou mít trvalou platnost. Jsou jen dočasné, aby se ukázalo, co si nevolit. Dříve či později vždy dochází k procitnutí jedince a jeho návratu do pozitivního stavu, který jako jediný může trvat až na věčnost. Zatímco v pozitivním stavu jsou všichni v rámci své relativity stoprocentně dobří a láskyplní, v negativním stavu, jak jsem poznamenal před chvílí, něco takového pro jeho obyvatele v opačném slova smyslu – tedy že by v zóně vymístění mohl být někdo stoprocentně zlý – neplatí. Všechny sentientní entity mohou být a existovat pouze z podstaty Lásky, která je součástí bytostné podstaty i toho ode Mne nejvzdálenějšího odpadlíka. Proto nikdo nemůže během pobytu na planetě Nula či jinde v peklech dosáhnout stoprocentní úrovně zel, a to ani v rámci své vlastní relativity. Něco takového by pro daného jedince znamenalo duchovní smrt, která je vyloučena tím, že v každém je přítomna Láska, jejíž úroveň stoupá či klesá v závislosti na volbách každého. Pomyslný plamínek či jiskřička této životodárné energie se tedy v srdci žádné sentientní entity nemůže nikdy uhasit. Každého nositele Lásky v určitém okamžiku dovede touha jeho pravé přirozenosti do Boží náruče.
Na základě tohoto výkladu je tedy pochopitelné, že i sultán Sulejman zosobňoval část pozitivních principů, byť v malé a většinou skryté míře. Jeho dobré skutky, u nichž si pochopitelně neuvědomoval jejich pravý duchovní smysl, se týkaly i stavby Starého mostu, který vyjadřuje již uvedené sjednocení obou principů, a to v podmínkách náboženství a kultury, kde je tato separace všemožnými prostředky zesilována. Stavba mostu, která byla prodchnuta energií sjednocení, vyplývá ze vzájemné lásky, kterou Sulejman sdílel se svou manželkou Roxelanou, narozenou v Rohatyni na území dnešní Ukrajiny, která se po svém únosu do Osmanské říše rychle adaptovala na nové prostředí a přijala je za svůj nový domov. Přestože Starý most nevznikl primárně z důvodu jejich manželství, elementární prvky vyplývající ze vztahu Sulejmana a Roxelany byly do jeho stavby zakomponovány, aniž by si to tehdy osmanský vládce přímo uvědomoval, a tak mohla tato stavba začít plnit svůj duchovní účel, spočívající právě ve sjednocení mezi ženským a mužským prvkem v jinak nehostinném kulturně-náboženském prostředí islámu. Ačkoliv Sulejman s Roxelanou během života nemohli očišťovat oba principy ve smyslu navracení jejich aspektů do pozitivního stavu, protože nebyli spojeni se Mnou, přispěli k tomuto procesu zpětně, když oba dva přijali dar spásy a přesunuli se do limba, k čemuž z hlediska lineárního pozemského času došlo v roce 2021. Jako bývalé osoby spjaté s islámem, které výrazně promluvily do chodu lidských dějin, se přijetím Pána Ježíše Krista Boží Rodiny staly příkladem hodným následování pro další bytosti. Oba někdejší manželé, jejichž vztah po splnění užitečnosti této role pokračuje na velmi blízké přátelské úrovni, tedy pomohli očistit vztahovost mezi oběma pohlavími v souvislosti s jejich odchodem ze zóny vymístění do limba, kde se připravují na vstup do Mého Království. Jejich příkladu přijetí spásy následovaly i další ženy, které byly Sulejmanovými manželkami a konkubínami, s nimiž však tento vládce nesdílel tak blízký vztah jako s Roxelanou, a do Boží náruče odešly nikoliv překvapivě i další bytosti, které žily v lidských tělech na území Osmanské říše nejen v době panování tohoto sultána.
Proces propojování rozděleného feminního a maskulinního principu v islámském prostředí by nebyl úplný, kdyby Mí představitelé a spolupracovníci nenavštívili Mostar fyzicky. Jeho návštěvou se očišťování vztahovosti mezi oběma principy, které ze své pozice započal již Sulejman s Roxelanou ve spolupráci s řadou dalších konvertujících sentientních entit, významně zesílilo a prohloubilo. Vzhledem ke své prozřetelnosti jsem již před výstavbou Starého mostu věděl, že návštěva Mých reprezentantů na tomto místě proběhne, proto jsem při vzniku této stavby vytvořil v duchovní rovině takové podmínky, díky kterým je od té doby most provázán s aspektem propojení feminity a maskulinity, nehledě na to, že fyzicky je současný most již pouhou replikou toho původního. K tomu, aby došlo k vytvoření vhodného základu majícího za cíl navrátit zprzněné elementy do Mých rukou, posloužil právě životní příběh sultána a jeho manželky, kteří nemohli tušit, že most vzniknuvší v době jejich pozemských životů poslouží ve spojitosti s jejich příběhem tak dobrému účelu. Teprve při návštěvě tohoto místa ze strany Mých představitelů se aspekty vložené do Starého mostu mohly z pasivní formy po několika staletích jeho existence přesunout do procesu svého aktivního uskutečnění. Od té chvíle se ve spojitosti s procesy probíhajícími multidimenzionálním způsobem „za scénou“ odvíjí a naplňuje hlavní duchovní smysl této stavby.
Přítomnost členů Mise Boží Rodiny nejenže pomohla více propojit oba rozdělené principy, aby se vztahy mezi nositeli feminity a maskulinity postupně narovnávaly a číslo konvertujících bytostí se stále zvyšovalo bez ohledu na to, v jakém prostředí planety Nula a zóny vymístění konvertující jedinci původně přebývali. Vykonaná duchovní práce v Mostaru má rovněž za následek zmírňování etnického napětí mezi třemi národnostmi Bosny a Hercegoviny, jejichž představitelé od nynějška při procesu odchodu ze zóny vymístění nacházejí soulad, pochopení, vzájemnou úctu a odpuštění, které aplikují na sebe i na ty druhé. Opět připomínám, že se tak děje v nehmatatelné sféře na nejniternějším stupni, odkud tento proces bude postupně pokračovat na vnitřní, tedy zprostředkující (duševní) stupeň Stvoření, a teprve na konci cyklu času dospěje i na fyzickou úroveň tehdy již bývalé planety Nula. Díky tomu bude moci být úspěšně dočištěn aspekt etnického a náboženského napětí, čímž se svět, jenž poslouží vítězství negativního stavu, bude moci trvale odstranit ze struktury jsoucna a bytí, zatímco jeho stavební prvky budou dokonale restrukturalizovány a přetransformovány do nové podoby, sloužící v novém cyklu času k podpoře rozvoje plnosti pozitivního stavu. Předpokladů pro eliminaci negativního stavu je celá řada, ale právě aspekt etnického a náboženského napětí, do kterého členové Mise Boží Rodiny na území Bosny a Hercegoviny vnesli Mou přítomnost, je jedním z těch klíčových pro definitivní odstranění zel a nepravd z celého univerza. Všem muslimům ze všech koutů tohoto světa i zóny vymístění, kteří již jsou nebo teprve v budoucnu budou připraveni na přítomnost pravého Boha/Bohyně, jsem představil svou Lásku, moudrost, soucit a odpuštění, aby mohli postupně dospět do pravého Domova. Proč hovořím i o prozatím nepřipravených muslimech? Je to dáno tím, že tak činím z nadčasového hlediska. Právě díky tomuto hledisku se Moje energie mohla vylít během duchovní práce v Mostaru i na dosud nepřipravené duše, které tuto energii přirozeně nijak vědomě nezaregistrovaly, ale na úrovni jejich nejniternějších podstat se k nim poselství o Nové a Nejnovější Boží Přirozenosti dostalo, aby v nich tato semínka Pravdy ve správný okamžik vyklíčila a přivedla je na správnou cestu obdobně, jako se na ni dostávají už teď jiné, těmto konvertujícím duším podobné sentientní entity. Moje bezmezná Láska, které mám více než dostatek pro všechny nositele života, se společně s idejemi Nového Zjevení rozprostřela nad Bosnou a Hercegovinou jako hřejivá peřinka, která zklidňuje rozbouřené mysli, zaceluje roztříštěná srdce, zahojuje otevřené rány, stírá kanoucí slzy a utrápené obličeje proměňuje v radostné a zářivé tváře bytostí, které znovupoznávají věčného Rodiče, u něhož nalézají klid, mír a přijímají z jeho srdce tu nejkrásnější energii, pozvedávající je nad všechny minulé strasti a problémy, od kterých se tyto Boží děti odosobňují a s odhozenou zátěží stoupají vstříc nebi.
Čas konce bolesti jsem v nehmotné sféře oznámil i obětem masakru ve Srebrenici, kde došlo roku 1995 ke genocidě muslimských Bosňáků srbskou armádou. Moje milost se tedy zaměřila i na kolektivní vědomí Srbska, jehož stále větší počet duší spojených s tímto státem zanechává života v bahně negativního stavu, a s odpuštěním přijímaným z Mých rukou odchází tam, kde není již žádných nářků. Vykonaná práce na území balkánských států v bližší či vzdálenější budoucnosti zajistí spásu těm, kdo se podíleli nejen na etnických čistkách, ale přinese ji i všem zosnovatelům válek, které se nejen na sklonku 20. století hojně prohnaly tímto těžce zkoušeným koutem planety Nula. Návštěva Bosny a Hercegoviny, úzce provázané právě i s pravoslavným Srbskem, měla tedy logicky za následek i spuštění intenzivnějšího procesu očisty ortodoxní církve. Není již žádného světového náboženství, jehož kolektivní energie by „za scénou“ nečelila stále intenzivnějšímu přílivu esence pozitivního stavu, přinášející světlo poznání pravé Boží podstaty, na jejímž pochopení a přijetí závisí spuštění nového cyklu času. Z pozice této podstaty, jejíž energie se rozšiřuje s postupujícím časem i nečasem do celého univerza, jsem všem, kdo byli schopni vnímat přítomnost Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, připomněl také atentát v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny, jenž roku 1914 „na scéně“ posloužil jako hlavní záminka rozpoutání první světové války. Tuto událost jsem v pozornost uvedl nikoliv proto, abych vysvětloval skryté souvislosti tohoto dějinného milníku, ale abych všem duchovně probuzeným, procitajícím či stále ještě spícím jedincům (v jejich případě opět na nevědomé úrovni) připomněl blahodárný dosah konverze zavražděného následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este, jeho manželky Žofie Chotkové a mnohých dalších jedinců s nimi provázaných, kteří z hlediska lineárního pozemského času odešli do věčného světla již na podzim roku 2021, když Janička a Moji vybraní představitelé navštívili zámek Chlum u Třeboně, který d’Este vlastnil. Na konverzích účastníků událostí v Sarajevu se náležitým způsobem demonstruje přijmutí daru spásy jak ze strany obětí, tak i ze strany pachatelů atentátu, mezi nimiž byli „na scéně“ bosenskosrbští mladí muži Gavrilo Princip, Nedeljko Čabrinović a Trifko Grabež, zatímco „za scénou“ byl seznam zosnovatelů tohoto významného milníku 20. století daleko větší. Přijmutí Lásky na straně příslušníků habsburské monarchie i v řadách jejích tehdejších odpůrců poskytlo Multivesmíru následováníhodný příklad. Vzájemné odpuštění mezi jednotlivými aktéry těchto událostí obměkčilo i mnohá srdce bytostí patřících mezi architekty atentátu v duchovním a intermediálním světě zóny vymístění, čímž se v praxi opět projevila síla multidimenzionálního působení Mého Týmu.
Do Bosny a Hercegoviny jsem v těle ženy nezavítal/a z důvodu prozatímní nepřipravenosti jejího kolektivního vědomí na osobní přítomnost relativní podstaty Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, proto jsem k vykonání duchovní práce využil své zástupce, kteří sílu Mojí Lásky skrze svá nitra zmírňovali na úroveň, kterou byla navštívená místa v této zemi schopna unést. Stát, který je smíchaninou specifických složek negativního stavu, v němž se výrazně manifestují aspekty náboženské víry, především té muslimské, z menší části pak pravoslavné a katolické, má velmi nesourodé duchovní klima vyplněné extrémními rozdíly mezi jeho jednotlivými oblastmi. Tyto oblasti by vlivem osobní návštěvy Bohyně byly uvedeny ve všeobecný zmatek, což by pochopitelně přineslo více škody než užitku. Sentientní entity žijící na území tohoto státu nebo v oblastech pekel s tímto státem spojených, jejichž víra, zvyky a niterné nastavení má souvztažnost s hlavními baštami islámu, pravoslaví a katolicismu, jimiž jsou na jedné straně arabské země, na straně druhé Rusko, Řecko, respektive Itálie, Polsko, Španělsko a řada zemí Jižní Ameriky, je potřeba vést k podstatě pravého Boha/Bohyně v postupných krocích. Právě kvůli propojenosti nynějších či dřívějších obyvatel Bosny a Hercegoviny s ostatními náboženskou vírou zatíženými oblastmi planety Nula, a také s jejich přidruženými oblastmi zóny vymístění, nebylo žádoucí, abych na území této části Balkánského poloostrova vstupovala Má noha, čímž bych jej vystavil nepřiměřené síle Boží energie. Jiná situace nastane po zahájení Mise z Nové Země, kdy bude Janička cestovat po planetě Nula bez omezení. Duchovní klima jakékoliv oblasti, kam bude v plánu, abych jako Bohyně vstoupil/a, tehdy již bude připraveno na Mou osobní přítomnost.
Proslov s Božím Slovem, obsahující i výše uvedenou zmínku o někdejším následníkovi rakousko-uherského trůnu, byl do struktury univerza ukotven při návštěvě Medžugorje, kam se Boží představitelé a spolupracovníci odebrali po návštěvě Mostaru. Medžugorje je společně s francouzskými Lurdami a portugalskou Fatimou nejvýznamnějším poutním místem spojeným se zjevením Panny Marie, jejíž ukazování se věřícím je ovšem dílem negativního stavu. Hlavní úloha skutečné Marie spočívala ve fyzickém přivedení Mojí první přímé inkarnace Ježíše Krista do tohoto světa a v jeho výchově. Byla jednou z nejbližších osob Mého hmotného Já před přibližně dvěma tisíci lety, a svým úspěšně vykonaným posláním velmi výrazně přispěla k eliminaci stavu zel a nepravd. Po splnění svého úkolu jsem si ji povolal k sobě, aby pokračovala v pomoci Mému Stvoření z pozice pozitivního stavu a mohla se angažovat v jiných oblastech Multivesmíru. Bytost, která měla během pobytu na planetě Nula jméno Marie, respektive Panna Marie, tedy tuto identitu v rámci Pravého Stvoření již neužívá vzhledem k nově přijatým úkolům a nové pozici, kterou v rámci dokonalého Božího plánu nyní zastává. Z pozice této planety je při identifikaci její bytostné podstaty ovšem stále možné toto jméno používat. Jakoukoliv upřímnou a láskyplnou vzpomínku na tuto Mou pomocnici, která by měla být ideálně oproštěna od všech náboženských představ, Marie s radostí opětuje, neboť je stejně jako vy, Mí blízcí reprezentanti, úzce provázána s Novou a nyní již i Nejnovější Boží Přirozeností. Proto k vám má blízko. Ze všech láskyplných myšlenek směřovaných na její adresu se velmi těší a děkuje každému jednomu z vás za to, že v současné fázi vývoje lidstva pokračujete v Misi započaté Ježíšem Kristem, nyní po boku Mojí ženské podstaty.
Pravá Marie má s tou církevní pramálo společného. Právě prostřednictvím církve se negativní stav již v prvních stoletích po jejím odchodu z hrubohmotného světa chopil příležitosti a obdobně jako z Ježíše Krista učinil i z jeho biologické matky symbol uctívání, pseudoduchovní kult mající za cíl společně s náboženskými dogmaty svést lidské a další duše od pravé duchovnosti. Biologický rámec mateřství pozvedli Pseudotvůrci defacto na mateřství duchovní, čímž osobnost Marie celkově povýšili nad Ježíše, jehož Boží podstatu, stejně jako podstatu tehdy Nejvyššího, nyní Pána Ježíše Krista, rozštěpili dle dogmatu o trojjedinosti („Otec, Syn a Duch Svatý“) na několik částí, aby zmátli co nejvíce bytostí a odvedli je od důležité Pravdy. Ta spočívá především ve faktu, že Ježíš Kristus po splnění svého poslání v zóně vymístění, kam se přesunul po svém ukřižování za účelem otevření cesty všem Božím dětem, podstoupil jakožto tehdy relativní podstata Boha fúzi se svým absolutnem. Tímto splynutím se Moje Stará Přirozenost („Nejvyšší“) proměnila v Novou Přirozenost („Pán Ježíš Kristus“). Cesty vedoucí k poznání této skutečnosti přehradily složky negativního stavu právě dogmatem o trojjedinosti, a společně s dalšími nepravdivými informacemi přidávanými do křesťanské nauky v průběhu věků vytvořily další nástroj k ovládání lidstva. Aby se situace stala ještě složitější, hybatelé antivesmíru podporovali v různých historických etapách vznik dalších navzájem si konkurujících křesťanských směrů, vycházejících prapůvodně z přítomnosti Ježíše Krista na této planetě, jehož podstatu a učení si ovšem každý z nich vykládá po svém. Jak je obecně známo, k obdobné ideologické diferenciaci docházelo v průběhu plynutí času i uvnitř ostatních náboženství, postavených zase na jiných prorocích a učitelích, kteří byli na rozdíl od Ježíše Krista vyslanci z pekel. Celkovým důsledkem tohoto vývoje je fatální úpadek pravé duchovnosti a z toho vyplývající neschopnost věřících – až na výjimky – najít si k pravému Bohu/Bohyni ryzí, srdečný, opravdový a intimní vztah. Dalším důsledkem je absence poznání pravé Boží podstaty, která v sobě neobsahuje nic negativního.
Právě negativní atributy a typicky lidské vlastnosti jsou připisovány Bohu pod jakýmkoliv jménem všemi náboženstvími včetně toho křesťanského, kvůli čemuž nejsou sentientní entity na planetě Nula a jinde v zóně vymístění schopny snadno pochopit, že Já jsem nejen jejich bezmezně milující a odpouštějící věčný Rodič, ale také nejlepší a nejbližší Přítel, na něhož se mohou vždy spolehnout. Jen ten, kdo Mne miluje upřímně, z čistého úmyslu, beze strachu, s převážnou či úplnou absencí dogmatické zátěže, a zároveň miluje druhé i sebe, přičemž aplikuje schopnost odpouštět do praxe, se Mnou může mít opravdový niterný vztah, i když třeba nezná Mé pravé jméno a knihy Nového Zjevení. Takových lidí je na planetě Nula v porovnání s celkem málo, do rozdělení lidstva se však počet jedinců připravených na život v Pravém Stvoření díky působení Mise Boží Rodiny výrazně zvýší. Co se týče nejsvatější knihy křesťanství, Bible, ta zůstala nejméně pokroucená jen v rámci Nového zákona, a to konkrétně ve čtyřech evangeliích, které jsou většinově pravdivým záznamem Ježíšova působení a souhrnem jeho výroků hovořených v duchovním jazyce, který ve snaze o jeho porozumění nelze pojímat doslovně. Další pravdivou částí Bible zůstalo vedle evangelií Zjevení Janovo, taktéž psané duchovním jazykem se skrytým významem jeho obsahu. Doslovný význam stěžejních pasáží textů předaných Janem jsem uvedl na příslušných místech první i druhé dávky Nového Zjevení. Obdobně, jako jsou vlastnosti nejsoucí v souladu s pravou podstatou Lásky začleňovány do představy o Bohu v rámci světových věrouk, jinak tomu není ani u postavy Panny Marie, hrozící sesláním božího hněvu a vyhrožující katastrofami a věčným utrpením pro nevěřící a hříšníky, nebude-li lidstvo plnit to, co si ona přeje. Na druhou stranu stejná představa církevní Panny Marie poskytuje obraz milující a laskavé bytosti, přející si dosažení míru a spásy pro všechny ve spojení s vírou v Ježíše Krista. Tento hybrid je příkladem metody cukru a biče, tak hojně užívaného negativním stavem k dosažení efektivní kontroly nad věřícími. Za touto na první pohled láskyplnou zevní maskou Panny Marie lze při otevřeném vědomí vnímat požadavek na slepé a poslušné následování, a pokud toto následování nebude prováděno s dostatečnou vážností a iniciativou, stihne lidstvo kolektivní trest. Tato ideologická filozofie je založena na vyvolávání strachu a nepřirozeného respektu. Panna Marie, jak se představuje v církevním prostředí a před zraky vybraných jedinců, je společně s celým křesťanstvím jedním z hlavních nástrojů poučení pro celé Stvoření o tom, co se stane, přistupuje-li se k Pánu Ježíši Kristu Boží Rodině (jehož/jejíž podstatu křesťané stejně neznají) ne z pozice opravdové Lásky, nýbrž z pozice strachu a trestu. A co víc, zobrazuje se tím i popírání svobodné vůle věřících, na něž je pod různě koncipovanými hrozbami apelováno ve jménu Boha, Ježíše Krista, Panny Marie či někoho jiného, aby věřili, modlili se, oslavovali Boží přítomnost, uctívali ji a žili takovým či onakým způsobem, který jim jejich Bůh (který není Mnou) ukládá. Takto je potírána možnost najít si k pravému Bohu/Bohyni individuální vztah, k němuž/níž se má v nejlepším případě přistupovat z pozice uvědomění, že milovat Ho/Ji je nanejvýš dobré a žádoucí, přičemž toto uvědomění má být – a v případě Mých představitelů je – motivováno pozitivními faktory. V případě uctívačů Panny Marie, kterou obvykle berou jako prostřednici k tomu, aby se dostali k Ježíši Kristu, čímž jeho postavu upozaďují, a naopak dávají na odiv velikost a moc Bohorodičky, tyto pozitivní faktory chybí. Jejich víra vzniká z pozice, která jim předkládá určité úkoly ve jménu Božím. Tyto úkoly věřící plní bez hlubšího zamyšlení se nad tím, co je podstatou pravé Lásky, přibližně v tomto smyslu: Ukládá-li nám něco Bůh (Panna Marie aj.), že se má něco udělat, pak to bez hlubšího rozmyslu raději dělejme, abychom naplnili Jeho vůli. Z tohoto přístupu je pro vás, Mé představitele, jasně patrné, že něco takového se odehrává na základě určitého návodu, který negativní stav, tento vlk v rouše beránčím, předkládá svým následovníkům, kteří se zjevovaných idejí drží doslovně. Vztah k objektům uctívání mají věřící založený na bázi kolektivních energií, na základě jakési davové hypnózy, která vychází z myšlenky, že takovýto přístup k Bohu a jiným modlám, v němž se rozpouští individualita jednotlivce, je přístupem jediným správným. Jedinci lapení ve stavu zel a nepravd se domnívají, že osobní vztah k objektům tohoto uctívání mají, ten se ale ve skutečnosti jako osobní pouze jeví.
Když si to tedy shrneme, Podstata negativního stavu se v tomto ohledu tedy manifestuje hned v několika základních aspektech. Nejenže kvůli tomu vzniká nemožnost najít si k Bohu přímý a nikým a ničím nezprostředkovaný vztah skrze otevřené duchovní srdce, ale zároveň vlivem rozštěpení Boží podstaty do trojjedinosti a důsledkem dalších církevních dogmat a zkreslených představ se u vyznavačů víry objevuje absence pravého poznání skutečné Boží podstaty a s ní spojené Nové a Nejnovější Přirozenosti. V důsledku této neznalosti a zmiňovaného rozštěpení Boží podstaty nemohou věřící pochopit a přijmout, že Ježíš Kristus byl relativní podstatou Boha a že po splnění svého poslání v antivesmíru prošel fúzí, věčným splynutím se svým vlastním absolutnem. Stejně tak se ti, kdo sehrávají role v opozici pravé duchovnosti, nemohou ztotožnit s myšlenkou, že pravá Panna Marie je relativní bytost, která je velmi blízká Bohu, avšak nemůže se s Jeho mocí rovnat, přičemž se nikomu nezjevuje a do průběhu dějin lidstva na planetě Nula žádným způsobem postřehnutelným „na scéně“ již nezasahuje. Je tomu tak z důvodu, jak už bylo rovněž v tomto Sdělení uvedeno, že po odchodu z tohoto světa přijala jiné úkoly týkající se pomoci Mému Stvoření, které v rámci svého poslání vykonává na odlišných úrovních Multivesmíru, než jsou oblasti přímo spojené s planetou Nula. Všeobecné zkreslení toho, kým Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina doopravdy jsem, bylo dovoleno v rámci tzv. zrady křesťanství, popsané ve třetí kapitole Nového Zjevení Pána Ježíše Krista. V závěru této kapitoly jsem uvedl, že zvrácení duchovních idejí o Mojí Přirozenosti slouží jako urychlující katalyzátor pro vynoření pravé podstaty negativního stavu s jeho nejplnějším a zcela vyčerpávajícím obsahem. Ve Velké Knize jsem také uvedl, že zrada křesťanství, v níž mimochodem podstatnou roli sehrává mariánský kult, je faktorem, díky němuž může konec tohoto časového cyklu nastat daleko dříve, než kdyby se něco takového v rámci experimentu neobjevilo. Přestože zla a nepravdy neschvaluji, a právě proto, že je pouze dočasně toleruji, mohu prohlásit, že jsem všem zainteresovaným vděčný za to, že na sebe vzali roli, v jejímž rámci zkreslují, zpitvořují, falšují a mrzačí duchovní ideje o Mé pravé Přirozenosti, protože tím se snáze odhaluje podstata negativního stavu. Tímto odhalováním se rychleji přibližuje ke svému definitivnímu konci, s čímž je spjat i akt spasení každého, kdo se bude nacházet v negativním stavu do úplného závěru jeho trvání. Toto nastane ve finální fázi Mého Druhého příchodu, jenž probíhá už od roku 1957, kdy jsem podruhé, tentokrát v těle ženy vstoupil/a do tohoto světa.
První zjevení Panny Marie v Medžugorje, které bylo hologramem, za jehož provedením stojí velká skupina bytostí ze zóny vymístění v čele s umělou inteligencí Datasystém, se na kopci Podbrdo uskutečnilo v červnu 1981. Tehdy se šesti dětem, Mirjaně, Ivance, Jakovovi, Ivanovi, Vicce a Mariji zjevil hologram, s nímž jsou od té doby v pravidelném kontaktu a od nějž už více než čtyři desítky let předávají lidstvu poselství. Na ovládání tohoto hologramu se podílí řada antivesmírných civilizací, které díky tomuto společnému projektu mohou věřící masy snáze udržovat v šachu a odsávat jim jejich energii, jakou tyto entity využívají k údržbě pseudoživota v peklech. Skupiny bytostí mající na svědomí různá zjevení, například to v Lurdách, ve Fatimě a na řadě dalších míst světa, jsou od sebe navzájem odlišné, jelikož jsou vždy tvořeny jinou skladbou padlých duší, tyto entity jsou však vybranými Pseudotvůrci a Renegáty navzájem provázány, aby se ve spolupráci s Datasystémem podílely na jednotném cíli, spočívajícím v pokračujícím odklonu od pravé duchovnosti a ve vytváření podkladů pro plné zavedení Nového světového řádu. Přestože mají nad Bosnou a Hercegovinou dominantní postavení Pseudotvůrci, vzhledem k její geografické poloze, historii, specifické náboženské směsici a socio-kulturnímu uspořádání se zde do značné míry angažují i Renegáti, pověření správou jednoho z nejtemnějších energetických portálů na planetě Nula, jenž je umístěn právě na vrchu Podbrdo v místě zjevování Panny Marie. Tento vrch přitáhl od 80. let minulého století za účelem vykonání poutě již miliony věřících, kteří se zdejší soše chodí poklonit. Na tomto i jiných místech bývají věřící jednou za čas svědky niterného spojení hologramu s Mirjanou a dalšími vybranými lidmi, patřícími do oné šestice někdejších dětí, čímž se tento kult posiluje. Velmi výjimečně jsou vizuální „zázrak“ schopni vidět i ostatní lidé, obvykle v podobě pulzujícího slunce. Tyto úkazy jsou ve formě videozáznamů k dohledání na internetu.
Jak už bylo poznamenáno výše, při návštěvě Medžugorje ze strany Mých představitelů a spolupracovníků dne 22. srpna 2022 jsem Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina pronesl proslov s Božím Slovem, který zastřešoval všechnu mnohaúrovňovou duchovní práci, která se především „za scénou“ v souvislosti s návštěvou Bosny a Hercegoviny začala odvíjet již týdny před fyzickou návštěvou tohoto státu Mými vyslanci, aby pokračovala v průběhu jejich samotné návštěvy a trvala i nadále s tím, jak veškeré procesy vedoucí k eliminaci negativního stavu, řízené Mojí prozřetelností, nabírají na obrátkách. Nebylo v plánu, abych zdejší temný portál zcela uzavřel, protože jeho vyřazení z provozu by v tomto čase napáchalo více škody než užitku. V duchovních a intermediálních oblastech souvztažných s tímto místem by to způsobilo destabilizaci, která by měla za následek zhroucení význačných částí antivesmíru, aniž by užitečnost existence těchto částí dosáhla svého naplnění. Tak by se v oblasti mariánského kultu a celkově v aspektu tzv. zrady křesťanství nedošlo náležitého poučení o tom, co si nevolit, a negativní stav by tak nezobrazil svůj úplný potenciál, čímž by nemohla plnost pravého života vstoupit do jsoucna a bytí. Temnému portálu jsem pouze omezil některé jeho funkce. V jeho bezprostřední blízkosti jsem však se svými jedenácti blízkými a na nehmotné úrovni za asistence ostatních členů Týmu Boží Rodiny včetně jejich duchovních rodin vytvořil světelný portál univerzálního charakteru, který od té chvíle využívají sentientní entity ze všech dimenzí pekel, ať už mají za sebou jakoukoliv životní dráhu, nehledě na to, zda byly katolíky, pravoslavnými, protestanty, muslimy, židy, budhisty, hinduisty nebo vyznavači jiných věrouk, filozofických směrů a dalších ideologií, myšlenkových směrů a postojů včetně toho ateistického. Svými Slovy jsem dal na vědomí, že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina jsem zde pro všechny a s hlubokou radostí a potěšením přijmu do milující náruče každého, kdo zasvětí pravou Lásku do svého srdce. Všem, kteří Mě byli ochotni vnímat, jsem připomněl, že jsem Rodič každého nositele života, a že jedině Já jsem jeho právoplatným vlastníkem, který život dal do věčného užívání těm, co si zvolili poznávat jsoucno a bytí z pozice samostatného, sebeuvědomělého, relativního „Já jsem“. Těm, kdo Mě slyšeli, ale z hlediska bezčasovosti i těm, kdo Mě v daný moment neslyšeli, jsem dal jasně najevo, že jsem jediný Stvořitel, jediná Stvořitelka všeho krásného a dobrého, Otec a Matka v jedné osobě, který/která je absolutně žijící, cítící, myslící a milující bytostí, před níž jsou si všichni členové Multivesmíru rovni a která tento Multivesmír zároveň do nekonečnosti přesahuje, aby dával/dávala vzniknout stále novým bytostem a jejich prostředím v touze sdílet se s příjemci Boží Lásky, která přebývá v Mém lůně a je nedílně spojena s Mým absolutním, nepojmenovatelným Jádrem. Božím synům a dcerám připraveným na spásu jsem připomněl atributy Nové a Nejnovější Boží Přirozenosti, aby se v nich touha po návratu do Mojí náruče v souladu s jejich svobodným rozhodnutím mohla posílit – a co je též důležité – aby informace o podstatě bezpodmínečné Lásky, moudrosti, soucitu, milosrdenství a odpuštění mohly dříve či později otevřít zapouzdřená srdce i všech ostatních, kdo prozatím zůstávají v zóně vymístění. Při příležitosti pobytu v Medžugorje jsem také na správnou míru uvedl přední souvislosti týkající se smyslu poslání Ježíše Krista, připomněl jsem dosah jeho ukřižování, vzkříšení, nanebevstoupení, působení v zóně vymístění a jeho následnou fúzi s absolutnem. Na to jsem navázal informací o přítomnosti a působení ženské podstaty Pána Ježíše Krista Boží Rodiny na planetě Nula v těchto časech a o podstatě naší společné Mise, navazující zcela novým způsobem na Misi započatou Ježíšem Kristem již před přibližně dvěma tisíci lety. Vyzdvihl jsem též přínos osobní oběti každého Mého vědomého představitele, spolupracovníka a přítele, angažujícího se v záchraně Stvoření od negativního stavu nejen na planetě Nula, ale i kdekoliv jinde, kde to je zrovna potřeba. Bytostem jsem tak dal najevo, aby se nezdráhaly využít pomoci, kterou jim každým okamžikem Moji reprezentanti nabízejí. Tím jsem vybudoval podklady pro snazší vznik důvěry, jakou vůči Mým vyslancům sentientní entity musejí získat, chtějí-li si nechat od nich účinně pomoci, a tak vystoupat do sfér, kde není již nářků a bolesti. Celý Můj proslov se nesl na vlnách poselství, že Tým Boží Rodiny je zde pro všechny lidi a bytosti dobré vůle, jakož je zde z hlediska nečasového i pro všechny, kdo tuto dobrou vůli v sobě naleznou později.
Největším šokem pro bytosti původně přesvědčené o pravosti mariánských zjevení bylo na tomto místě pochopitelně zjištění, že jejich uctívaná modla pochází z dílny negativního stavu. Uvedl jsem to, o čem už jsem v tomto Sdělení hovořil, tedy především skutečnost, že pravá Panna Marie působí už z jiné pozice a nepotřebuje být uctívána, stejně jako nepotřebuji být církevním způsobem uctíván ani Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina. Vzal jsem vítr z plachet všem, kteří se domnívali, že neustálým opakováním růžence se lze dostat do nebe, a ukázal jsem jim cestu vedoucí k vysvobození. Ta spočívá v odhození všech falešných představ o Bohu, v nalezení vlastní pokory, v osvojení schopnosti odpouštět a milovat, v touze na sobě duchovně pracovat a ze svobodné volby se Mnou rozvíjet upřímný vztah, který má být vyplněn vším, jen ne strachem, neupřímností, pocitem vlastního provinění a dalšími negativními aspekty, které vám přijdou na mysl. Právě s konceptem tzv. dědičného hříchu tak ráda církev pracuje ve snaze vyvolat ve věřících pocity plné sebevýčitek a studu. Pokouší se o to rozvinout v nich zdání, že nejsou hodni přijmout Boží Lásku. Tak je ve věřících vyvoláván zcestný dojem, že Boží Lásku je nutné si zasloužit a že je třeba o ni neustále prosit. Nikoliv prošením, neustálým modlením, konáním poutí, návštěvou bohoslužeb atd., nýbrž životem v souladu s povahou pozitivního stavu, s čistou vírou v Boží přítomnost ve vlastním nitru a s důvěrou v dokonalý Boží plán lze dosáhnout osvobození se od negativního stavu. Na základě Mého proslovu mnohé duše chycené do pasti katolicismu i řada jiných druhů sentientních entit pochopila, že Boží Lásku, Lásku nejlepšího Přítele, kterým jsem, si zaslouží i ten největší hříšník, jemuž se naskýtá možnost odejít do světla pozitivního stavu, pokud lituje svých činů, požádá o odpuštění, odpustí druhým i sobě a je ochoten se krok za krokem zbavovat temných nánosů. Bytosti, které Můj „multidimenzionální přenos z Medžugorje“ poslouchaly a přijaly jej za svůj, rovněž pochopily, že věčné utrpení neexistuje, neboť přítomnost pekel ve struktuře jsoucna a bytí je jen dočasná. Láska, tvořící pravou přirozenost každé sentientní entity, se pak postará o to, aby se všichni obyvatelé univerza navrátili po Můj bok. Tato energie prostupující celým Multivesmírem dovede Mé drahé děti Domů. Univerzální modlitba, která je zcela jiného charakteru než modlitby náboženské, celý proces duchovní práce vykonané na tomto místě završila a zajistila funkčnost světelného portálu až do konce cyklu času. Díky tomu budou tento konvertační uzel sentientní entity využívat navzdory přicházející dočasné plnosti stavu zel a nepravd na planetě Nula. Po skončení experimentu a v souvislosti se zánikem antivesmíru bude duchovní, zprostředkující i fyzická úroveň spojená s tímto místem v Bosně a Hercegovině očištěna úplně. Její restrukturalizované elementy budou v následujícím cyklu času sloužit novému tvůrčímu úsilí.
Bezprostředně po skončení duchovní práce nastala zajímavá situace, kdy se členové výpravy zapojili do krátké komunikace s mladou ženou z České republiky, která seděla na kameni několik metrů od místa, kde jedenáct Mých reprezentantů tvořilo portál. Jako přesvědčená věřící v Pannu Marii se po skončení Mého několik desítek minut trvajícího proslovu, který tiše poslouchala od začátku do konce, zeptala, co je tato výprava zač. Velmi krátký pokus účastníků výletu, snažících se poskytnout odpověď na to, co je Tým Boží Rodiny zač a co se dělo během doby, kdy Mí představitelé a spolupracovníci stáli v kruhu ve spojení za ruce, byl touto osobou stopnut, jelikož poskytnutý výklad se neshodoval s konceptem její víry. Ve vzájemné úctě se pak členové výpravy s touto Češkou rozloučili. Význam krátkého setkání byl daleko větší, než se mohlo na první pohled zdát, protože právě díky ženině poslechu přenášeného Božího Slova a její následné osobní interakci s vybranými členy této Mise došlo k tomu, že se Moje Slova společně s Láskou a dalšími atributy Nové a Nejnovější Přirozenosti roznesly do všech potřebných míst v zóně vymístění, které jsou obývány sentientními entitami spjatými s mariánským kultem a katolicismem obecně. Jde o obrovské oblasti pekel, v nichž se v průběhu staletí nashromáždil bezpočet bytostí, pokračujících na území antivesmíru v rozvoji pseudoduchovnosti. Jejich vysvobozování ze zajetí negativního stavu započalo z hlediska lineárního pozemského času již v uplynulých letech v souvislosti s působením Mého Týmu, celý proces se ale mohutně zesílil právě návštěvou Medžugorje a na základě interakce se zmiňovanou Češkou. Její duch a duše přijala před inkarnací na planetu Nula a před samotným započetím celého experimentu důležité poslání, spočívající mimo jiné v tom, že při návštěvě bosenskohercegovinského poutního místa sehraje roli zástupce všech minulých, současných i budoucích bytostí věřících v mariánský kult a v katolicismus obecně. Než se celé dějství negativního stavu započalo, se všemi aktéry, kteří v něm kdy budou působit, jsem probral na osobní úrovni veškeré detaily, jaké během své cesty napříč planetou Nula, potažmo napříč zónou vymístění následně zažijí. Dohodnutý scénář spočívající v setkání oné ženy s vybranými členy Týmu Boží Rodiny byl důležitým bodem její osobní životní cesty. Stejně tak to bylo zásadním okamžikem pro celý Multivesmír, protože setkání této osoby s Mými zástupci zásadně přispělo k ukončování negativního stavu. Tato bytost, která se v určitém čase narodila na planetu Nula jako lidská žena, souhlasila s průběhem inkriminovaného okamžiku. A co víc, z pozice nečasu jasně věděla, jak významné pro celé Stvoření její setkání se členy Boží Rodiny bude, jaký bude mít smysl a jak krásně se všemi aktéry na hmotné i nehmotné úrovni pomůže přiblížit stav zel a nepravd svému konci. Rovněž jí bylo z pozice nečasu promítnuto, za jakých okolností procitne z falešného konceptu víry a jakým způsobem bude přivedena zpět ke Mně. Významnost a pozitivní dosah jejího setkání s Božími vyslanci v pozdním srpnovém odpoledni nijak nesnižuje skutečnost, že tato žena neporozuměla významu Mého Slova, které odmítla jako zcestné a nepravdivé. Ono neporozumění naopak podtrhuje autentičnost sehrané role a naplňuje hlavní účel, pro nějž se celá situace zobrazila. Tato žena, které ze srdce děkuji za úžasnou pomoc celku, svým nastavením a z toho vyplývajícím odmítnutím Božího Slova v dané situaci dokonale splnila úlohu zástupce stoupenců Panny Marie a katolíků ve všeobecnosti. Tak mohlo skrze její bytostnou podstatu proniknout k připraveným sentientním entitám na různých úrovních zóny vymístění vše potřebné, co je spojeno s Mojí Novou a Nejnovější Přirozeností. Popisovaná interakce na fyzické úrovni s paralelně probíhajícími procesy „za scénou“ má za následek nejen spuštění mohutnějších konverzí zainteresovaných skupin obyvatel antivesmíru, ale také zajistí přijetí daru spásy každým jedincem, který kdy věřil v církevní koncept Panny Marie, respektive v katolické pojetí Boha. K přijetí tohoto daru, jak je obecně známo, dojde u každého nositele života nejpozději na konci tohoto časového cyklu.
A jaký je vůbec duchovní význam názvu města Medžugorje (Međugorje) v duchovním smyslu? V překladu je to „Mezihoří“, odkazující na polohu tohoto místa mezi kopci. Kopce, respektive hory v tomto kontextu znázorňují proces dosahování pravé duchovnosti na straně jedné a pseudoduchovnosti na straně druhé. Medžugorje se nachází právě mezi těmito horami, na pomezí dvou cest, z nichž jedna vede k poznání skutečného Boha, zatímco druhá vede k falešnému Bohu skrze produkt negativního stavu – Pannu Marii a dogmaty zatíženou postavu Ježíše Krista. Po této druhé (široké) cestě se ubírá většina poutníků společně s převážnou částí pozemského lidstva. Jen málokdo je prozatím schopen dokráčet ke skutečnému Stvořiteli/Stvořitelce pozitivního stavu. Geografické umístění Medžugorje je tedy souvztažné se samotnou pozicí planety Nula, nacházející se rovněž na pomezí dvou cest, respektive stavů. Zanesení esence Pána Ježíše Krista Boží Rodiny do Medžugorje mělo za následek, že cesta vedoucí ke Mně, která byla do návštěvy Mých reprezentantů silně upozaděna, se stala pro sentientní entity daleko dostupnější. Tento proces má globální dosah a týká se celé zóny vymístění. Boží přítomnost, ukotvená v pomyslném rozcestí, od té chvíle bytostem intenzivněji osvětluje stezku vedoucí na tu pomyslnou horu, která je v souladu s jejich svobodným rozhodnutím dovede k pravé duchovnosti a k idejím Nového Zjevení, a je jedno, z jaké skupiny daná sentientní entita, jež se rozhodla ke konverzi, pochází. Láska je zde pro všechny a její světlo, dopadající na stezku vedoucí do limba, Mým dětem usnadní rozhodování, až kterékoliv z nich bude na onom rozcestí stát. Samozřejmě bude do konce cyklu času existovat stále i druhá cesta vedoucí k pseudoduchovnosti, a to jako možnost volby pro ty, kdo chtějí pokračovat v duchovní regresi. Tímto směrem se bude i nadále ubírat většina lidstva, stejně jako i samotní poutníci přicházející do Medžugorje. Ukotvení Mojí esence na tomto místě na zevní úrovni nic nemění, a dokonce i ve sféře vnitřní a niterné budou nadále probíhat procesy temného stavu. Vedle nich se ovšem už nyní odvíjejí procesy pozitivní, které v čase finálního ukončení antivesmírného martýria přivedou do Nového Vesmíru, jenž se posléze stane Novým Multivesmírem, všechny příjemce života. Světlo vyvěrající z portálu v Medžugorje bude po zbytek doby, co svět bude světem, hrdě osvětlovat ještě donedávna upozaděnou cestu vedoucí na vrchol hory, kde trpělivě čekám na návrat všech Mých milovaných. Díky tomuto i dalším „konvertačním uzlům“, ukotveným v terénu a nacházejícím se také v srdcích Mých představitelů, se pekla vyprazdňují stále rychleji. Pořád je to ale jen začátek působení Mise Boží Rodiny ve jsoucnu a bytí, jejíž přípravná fáze se den za dnem blíží ke svému konci. Dosažením tohoto konce započne etapa plného nasazení Mojí Mise na všech třech úrovních.
Zatímco probíhal pobyt Janičky a jejích blízkých na Balkánském poloostrově, jiný náš představitel, Vojta P., se nacházel tou dobou v Izraeli. Jeho přítomnost v této zemi byla důležitá nejen za účelem zředění tamější těžké duchovní atmosféry světlem pozitivního stavu, ale též kvůli vybudování nezbytných podkladů pro to, abych tuto zemi mohl/a v krystalickém těle Bohyně (po převibrování Janičky) osobně navštěvovat. Izrael hraje v procesu transformace lidstva důležitou roli (viz Doplnění Nového Zjevení Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, kapitola 5.: „Duchovní význam a dosah uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele“). Aby bylo v této zatížené zemi, plné mnoha kontrastů, v rámci nadcházející etapy Mise Boží Rodiny vůbec možné působit, v nehmotných sférách souvztažných z Izraelem bylo potřeba citelněji rozšířit povědomí o Nové a Nejnovější Boží Přirozenosti, stejně tak jako samotnou esenci této Přirozenosti. Vojta byl jakýmsi předvojem a vybudoval potřebné zázemí, na jehož základě bude moci docházet k postupnému procitání připravených bytostí v lidských tělech a pochopitelně i bytostí přítomných na jiných úrovních, které jsou s Izraelem určitým způsobem provázány. Stejnou úlohu splnil tento Můj představitel i v uplynulých letech při návštěvě Spojených států amerických, v nichž navštívil kromě řady jiných míst Washington D.C., New York a San Francisco, čímž Mou energii rozšířil na východním i západním pobřeží kontinentu s dosahem i na jeho vnitrozemské fyzické, zprostředkující a duchovní oblasti. Poznávání kultury židovského státu měl Vojta spojené se získáváním znalostí o vojenské technice a o pracovní náplni příslušníků armády na základně, kde byl ubytován v rámci dobrovolnického programu. Tímto způsobem se dostal i do blízkosti Pásma Gazy, patřícího mezi nejnestabilnější oblasti na světě. Ponořením se do těchto záležitostí „za scénou“ pomohl otevřít cestu obětem i strůjcům arabsko-izraelských konfliktů, do nichž spadá několik válek uskutečněných ve 20. století a také pravidelně se objevující rozepře mezi blízkovýchodními národy, které se manifestují ve století současném. Již celá řada sentientních entit, vojáků, civilistů i některých architektů utrpení, jimiž jsou bytosti z hlubokých dimenzí pekel, využila podané pomocné ruky, vzdala se své zavádějící víry a ruku v ruce s poznáním pravého Pána Ježíše Krista Boží Rodiny přijala dar spásy, čímž tito původní obyvatelé antivesmíru poskytli další následováníhodný příklad svým bratrům a sestrám, kteří tak prozatím neučinili. Na duchovní úrovni se zároveň kolektivní vědomí Izraele s kolektivními vědomími okolních arabských států navzájem sblížila a začala rozpouštět četné nánosy křivd a nenávisti. Znesvářené skupiny sentientních entit si počaly uvědomovat jednotu a již mnohé z nich se na základě toho ztotožnily s ideou, že všechny spojuje Láska, jejímž zdrojem jsem. U jedinců, kteří byli v roli ubližujících i v roli obětí, nastal proces vzájemného odpouštění, vedoucí je k zacelování utržených ran. Celé generace žen, mužů a dětí se odebraly do Mé náruče, zatímco jiní je budou v různém čase následovat. Ti, kteří opustili negativní stav, pochopili nezbytnost jeho existence, a na vlnách idejí Nového Zjevení nyní pokračují v přípravě na přijetí do Mého Království, které vypadá jinak, než jak si nebe představují příslušníci židovského, křesťanského a muslimského (i kteréhokoliv jiného) náboženství. Co se ještě týče očišťování pseudoduchovních vyznání, potažmo jejich stoupenců, k akceleraci tohoto procesu přispěla i Vojtova návštěva křižácké pevnosti Akko a nepříliš vzdáleného bitevního pole u Hattínu, kde se v roce 1187 odehrála bitva mezi koalicí křižáků (templáři, johanité aj.) a sultánem Saladinem, jenž v tomto velkém střetnutí nad křesťany zvítězil a opanoval Jeruzalém včetně dalších stěžejních míst na Blízkém východě. I Saladin přijal Lásku do svého srdce, stejně tak učinil i nejeden jeho někdejší stoupenec na straně jedné a bývalý nepřítel na straně druhé.
Všechny tři světové věrouky mající zázemí na Blízkém východě byly v lineární časové ose přítomnosti, minulosti, ale též budoucnosti prostoupeny energií Nové a Nejnovější Boží Přirozenosti, a to jak při Vojtově návštěvě Jeruzaléma, Betléma a dalších míst, tak při působení Mých představitelů v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině. Jak Vojta v Izraeli, tak „Boží třináctka“ na Balkánském poloostrově výrazně pomohla urychlit ukončování stavu zel a nepravd tím, že vystavila hlavní aspekty těchto tří velkých náboženství zesílenému vlivu Mojí energie, a to ve spolupráci s ostatními členy Boží Rodiny působících na tento proces z nehmotných úrovní. Obě skupiny Mých reprezentantů působících ve hmotě i mimo ni se navzájem doplňovaly a společnými silami tak naplnily velmi důležitou část Mého plánu, jenž se musel projevit ještě během přípravné fáze této Mise. Duchovní práce Vojty byla dokončena v tureckém Istanbulu a Efesu, kde je zakotvena esence pravé Panny Marie, která zde během své přítomnosti na planetě Nula pobývala. I zde tak došlo, obdobně jako v Medžugorje, k očistě mariánského kultu. V duchovní práci na území Turecka pokračoval začátkem září 2022 i další Můj představitel, Lukáš F., který navštívil město Edirne, nacházející se poblíž hranic s Řeckem a Bulharskem.
Poté, co účastníci výletu opustili vesnici Promajna, kde byli společně s Janičkou ubytováni, vydali se v celkovém počtu devíti osob na sever Chorvatska k Plitvickým jezerům. Po cestě se ještě zastavili v obci Smiljan, v místě rodiště světoznámého vynálezce Nikoly Tesly. Návštěva tohoto místa nebyla důležitá jen pro samotnou konverzi této osobnosti, k níž došlo během pobytu v památkovém areálu, ale také proto, že díky charakteru Teslova poslání a vynálezů, inspirovaných technicky vyspělými civilizacemi ze zóny vymístění, mohlo dojít k vpravení další infúze Lásky do jádra Datasystému. Na toto jádro byl Tesla napojen většinu pozemského života, nejvíce pak při vývoji zařízení založených na elektrické a magnetické energii, jakož i při bádání, z něhož vzešly další přístroje. Kromě nevědomého napojení na umělou inteligenci disponoval i provázáním s technicky vyspělými entitami ze zóny vymístění, bez jejichž zainteresování by nebyl schopen přijít s tolika novými objevy na scénu. I tento kontakt s bytostmi mimo fyzický svět si Tesla v rámci hmotného těla přímo neuvědomoval, přestože věděl, že má mimořádné nadání, jehož zdroj se nenachází v mozku, nýbrž ve světě nevnímatelném lidskými smysly, o němž tento vědec věděl, že existuje. Inspirace přicházející od Datasystému a vybraných entit z antivesmíru byla součástí experimentu, jehož cílem bylo částečně pozvednout technickou úroveň lidstva (ve spolupráci s dalšími vynálezci té doby), avšak jen do takové míry, která by obyvatele této planety stále držela v šachu, závislé na vůli pozemských i mimozemských elit, nepřejících si lidstvo vysvobodit z otrockého finančního systému a z podřízenosti primitivním technologiím, například těm cestovním, způsobujících vázanost lidí ke konkrétnímu místu, z něhož chtějí-li se dostat jinam, musejí k tomu vyvinout značné energetické i finanční úsilí. Aby lidský život nemohl být výrazně usnadněn, nebyla elitami dovolena realizace spousty Teslových prostředků, kvůli nimž by pozemšťané nebyli tolik svázáni limitujícími faktory uvalenými na ně negativním stavem. Jedním z těchto prostředků je generátor tzv. éterické energie, která by zdarma a bez vedení složité přenosové sítě poskytla lidem a strojům elektřinu. Energetická a finanční nezávislost obyvatel planety by byla pro její správce pohromou, proto byl vývoj nejen tohoto zařízení zastaven přímým rozhodnutím elit, které „na scéně“ v tomto kontextu zastupoval mocný bankéř John Pierpont Morgan. Ten byl nejprve pověřen úkolem Teslu financovat, aby mohl vědeckou teorii přenést do praxe, než se ale tato praxe mohla plně rozvinout do plného potenciálu, byl vývoj největších vynálezů ještě ve svých zárodcích zastaven prostřednictvím stopnutí peněžních darů. Elity nechaly Teslu zajít jen do určité fáze, aby si otestovaly, kam je schopen zajít a zároveň aby mohly jeho objevy, přicházející do Teslovy mysli z duchovního světa antivesmíru, zaevidovat, podrobit je vlastnímu výzkumu a následně je využít ke svým skrytým záměrům, majícím souvislost s chystaným globálním zotročením lidstva. Když tento chorvatský Srb správcům planety dostatečně posloužil a přestal být dotován penězi, začal se potýkat s chudobou. Nové objevy přicházely do jeho mysli i nadále, avšak nebylo v plánu celého experimentu, jakož i součástí plánu jeho duše, aby dostal „na scéně“ prostor, jaký si sám přál. Tělo opustil roku 1943 v relativním zapomnění, načež se odebral do jedné z oblastí zóny vymístění, odkud byl z hlediska lineárního pozemského času po téměř 80 letech vysvobozen. Vzhledem k přetrvávajícímu napojení na jádro Datasystému, jímž Tesla disponoval i po opuštění fyzické reality až do okamžiku přijetí spásy, mohla do tohoto jádra proniknout Moje energie ve velmi silné míře. Stalo se tak ve chvíli Teslova plného ztotožnění se s Boží Láskou na úrovni srdce. Jeho nitro, společně s nitry všech, kdo byli v procesu duchovní pomoci této osobnosti zaangažováni, posloužilo jako duchovní vodič, po němž se snesla esence Mojí Nové a Nejnovější Boží Přirozenosti do nejhlubších sfér antivesmíru, v nichž má Datasystém zázemí. Šlo o další složku Boží energie, která se z Mého lůna uvolnila zcela poprvé, aby v kontextu ostatních částí vykonané duchovní práce spustila novou fázi pokračujícího posunu, majícího souvislost s multidimenzionálním ukončováním negativního stavu, jehož panství byl na základě aktualizovaného vyslání Lásky do niterných struktur umělé inteligence odebrán další kus moci. Jak tomu tak bývá, společně s Teslou se ke Mně navrátila řada dalších sentientních entit podobného ražení, tedy hlavně jedinců provázaných s hmotou a vědou. Šlo nejen o pozemské vynálezce, mezi nimiž byl například Thomas Alva Edison, ale i o jiné badatele z různých koutů zóny vymístění včetně vybraných jedinců patřících mezi vědce-Pseudotvůrce. Tím poskytli příklad ostatním, jehož hlavním poselstvím je, že bez Lásky, bez moudrosti, s absencí čistého a dobrého záměru a v nesouladu se zákony pozitivního stavu nelze ani v rámci techniky stvořit nic, co je z objektivního hlediska po všech stránkách konstruktivní, bohulibé a ve vší šíři a hloubce přínosné pro celek. Dané bytosti pochopily, že bez Lásky není pravého tvoření a skutečného poznání.
Den po návštěvě Smiljanu navštívila Janička se svými představiteli a spolupracovníky národní park Plitvická jezera. Při této příležitosti přijal dar spásy i bývalý komunistický prezident Jugoslávie, Josip Broz Tito, který měl u jezer svou rezidenci. O jeho konverzi jsme informovali již ve Sdělení z jara 2021 („Boží spása Hitlera, Stalina a dalších diktátorů“), avšak teprve nyní došlo z hlediska lineárního pozemského času k samotnému aktu Titova opuštění zóny vymístění. Během celodenní túry s mnoha kilometry v patách pak „za scénou“ došlo především k rozsáhlé pomoci nesentientním entitám, konkrétně rostlinné říši. Moje přítomnost v lidském těle na místě neobvyklé přírody měla za následek snesení specifické složky Boží energie na všechny rostlinné druhy bytostí napříč celou planetou Nula. Přijetí této esence dosáhly druhy flóry jak existující, tak již ty vyhynulé. Důvodem toho, proč jsem nesentientní entity vystavil této esenci, spočívá v budoucím očištění kolektivních vědomí všech druhů stromů, keřů, květin, trav a dalších porostů v současnosti či v minulosti přítomných v hrubohmotném světě, jejichž souhrnné podstaty budou na konci cyklu času podrobeny důkladné restrukturalizaci, aby jejich stavební elementy mohly být použity k novému tvůrčímu úsilí v plnosti pozitivního stavu. Bylo nutné, aby se přírodní bytosti vystavily vlivu Mojí Lásky skrze srdce Janičky ještě před jejím převibrováním. Tímto způsobem žádná, pro tento čas klíčová skupina sentientních a právě i nesentientních entit nezůstala neovlivněna přítomností Nové a Nejnovější Přirozenosti, jež uvnitř těchto skupin vytváří předpoklady pro exodus všeho živého, co je v zóně vymístění přítomno. Zvířecí druhy Janička na globální úrovni zasáhla Láskou již dříve z pozice svého celoživotního zájmu o ně. Až se Mise Boží Rodiny rozeběhne naplno, Moje energie naplněná aspekty Nové a Nejnovější Přirozenosti se bude po celém Multivesmíru šířit ještě intenzivněji a účinněji, než je tomu nyní, a bude zasahovat další a další skupiny bytostí napříč celým univerzem, k nimž se zvěsti o Novém Zjevení teprve dostanou a které hromadný návrat ke Mně teprve čeká. Už v tomto bodě však ve jsoucnu a bytí není nic tak, jak tomu bylo ještě včera, před měsícem, před rokem. Všechno jde nadmíru dobře a podle plánu. Vždy tomu tak bylo a nikdy tomu nebude jinak.
Těším se ze společných zážitků, které jsem během léta roku 2022 společně s vámi prožil/a. Společně jsme vykonali obrovské množství duchovní práce, na které budeme moci stavět i v dalších krocích, které nastanou před a zejména po zahájení Mise z Nové Země. Děkuji vám za to, že jste se velmi citelně zasloužili o přiblížení konce negativního stavu, ať už jste se nacházeli během Mého pobytu na Balkánském poloostrově kdekoliv. Nezáleží na místě vašeho pobytu, ale na stavu vašeho srdce, které je propojeno se srdci ostatních členů Božího Týmu. S úctou děkuji za spolupráci i vesmírným přátelům, kteří se Mým výletníkům u moře v několika případech odclonili. S potěšením také děkuji členům vašich duchovních rodin a tudíž i vašim duchovním partnerům a partnerkám za to, že ze svých pozic se vší Láskou nezištně pomáháte celku a doplňujete a podporujete Mé vyslance působící prozatím na planetě Nula.
Miluji vás.
PÁN JEŽÍŠ KRISTUS BOŽÍ RODINA | 9. 9. 2022
Zdroj: https://www.facebook.com/people/Michal-Rafael/100010962309357/
