Děkuji Helenko za rozhovor se Sluncem
Mé první povídání se Sluncem.
7.4.
Já: Zdravím tě Slunce, miluji tě.
Slunce: I já tě zdravím Helenko, též tě miluji.
Já: Smím se tě zeptat na pár informací pro ostatní i pro sebe?
Slunce: Ano, určitě.
Já: Jak tě mám správně oslovovat? Netuším, jestli v ženském nebo mužském rodě. Víš, co tím myslím?
Slunce: Ano, vím, co máš na mysli. Jsem vyspělou sentientní bytostí a mám duši jako vy, Gaia a další planety a slunce ostatních soustav a vesmírů. Jsem univerzální bytost a není třeba mě vnímat pouze jako mužskou či ženskou entitu.
Já: Co víc mi o sobě můžeš sdělit? Myslím, že většina lidí (stejně jako já) do nedávna vůbec netušilo, že máš duši, a že je možné se s tebou také spojit telepaticky.
Slunce: Ano Helenko, samozřejmě je to možné. Navázat se mnou kontakt může každý. Vždy mě to moc potěší a každému odpovím přesně tak, jak to bude umožňovat plán. Záleží také na tom, zda skutečně věříte, že je toto spojení možné. Dalším faktorem je míra vaší touhy tento kontakt uskutečnit.
Já: Děkuji. Sdělíš mi svou úlohu zde ve 3D?
Slunce: Svítím na vás každý den, a to nejen viditelným světlem, ale i láskou z Multivesmíru. Skrze mne k vám proudí energie lásky vesmírných lidi, Pána Ježíše Krista a ostatních sluncí, včetně centrálního slunce tohoto vesmíru. Všichni jsme propojeni a pomáháme vám, jak je to jen možné. Život bez nás by nebyl možný.
Já: Moc ti děkuji Slunce. Máš vzkaz i pro ostatní?
Slunce: Mám Helenko. Nebraňte se pobytu na slunci, propojte se se mnou, choďte často ven a užívejte si světla, které k vám proudí skrze mě. Veškeré tyto energie vám jsou velmi prospěšné.
Já: Moc ti děkuji za krásné popovídání a posílám ti lásku.
Slunce: I já ti Helenko moc děkuji. Ještě si popovídáme. Neboj a věř si, jde ti to dobře. Miluji tě.
Zdroj: Jana Kyslíková – Google+
