Jan, 18. kapitola – Bible kralická – https://www.etf.cuni.cz/~rovnanim/bible/nbk/J18.php
1. Když to Ježíš řekl, vyšel se svými učedníky přes potok Kedron, kde byla zahrada, do které vešel on i jeho učedníci.
2. To místo však znal i Jidáš, jeho zrádce, protože se tam Ježíš často scházel se svými učedníky.
3. Jidáš tedy vzal oddíl vojáků a služebníky od velekněží a farizeů a přišel tam s lucernami a s pochodněmi a se zbraněmi.
4. Ježíš, který věděl všechno, co na něj mělo přijít, tedy vyšel a řekl jim: „Koho hledáte?“
5. Odpověděli mu: „Ježíše Nazaretského.“ Ježíš jim řekl: „Já jsem to.“ A stál tam s nimi i Jidáš, jeho zrádce.
6. A jak jim řekl: „Já jsem,“ ustoupili nazpět a padli na zem.
7. Zeptal se jich tedy znovu: „Koho hledáte?“ A oni řekli: „Ježíše Nazaretského.“
8. Ježíš odpověděl: „Řekl jsem vám, že to jsem já. Jestliže tedy hledáte mě, nechte tyto, ať odejdou.“
9. (Aby se naplnilo slovo, které řekl: „Z těch, které jsi mi dal, jsem neztratil nikoho.“)
10. Tehdy Šimon Petr, který měl meč, ho vytasil, zasáhl služebníka nejvyššího kněze a usekl mu pravé ucho. Ten služebník se jmenoval Malchus.
11. Ježíš tedy řekl Petrovi: „Schovej svůj meč do pochvy. Nemám snad pít kalich, který mi dal Otec?“
12. A tak oddíl s velitelem a s židovskými služebníky zajali Ježíše a svázali ho.
13. A přivedli ho nejdříve k Annášovi; byl totiž tchánem Kaifáše, který byl toho roku nejvyšším knězem.
14. (A Kaifáš byl ten, který Židům poradil, že je užitečné, aby jeden člověk zemřel za lid.)
15. Petr a ještě jiný učedník ale šli za Ježíšem. Ten učedník byl známý nejvyššího kněze, a tak vešel s Ježíšem do veleknězova dvora.
16. Ale Petr stál venku u dveří. Ten druhý učedník, který byl známý nejvyššího kněze, tedy vyšel, promluvil s vrátnou a uvedl Petra dovnitř.
17. Ta služebná u brány však Petrovi řekla: „Nejsi snad i ty z učedníků toho člověka?“ On řekl: „Nejsem.“
18. A protože bylo chladno, stáli tam otroci a služebníci, kteří rozdělali oheň, a ohřívali se. A Petr tam byl s nimi; stál a ohříval se.
19. Nejvyšší kněz se tedy Ježíše zeptal na jeho učedníky a na jeho učení.
20. Ježíš mu odpověděl. „Já jsem mluvil ke světu veřejně. Vždycky jsem učil v synagogách nebo v chrámu, kde se Židé vždycky scházejí, a nic jsem nemluvil tajně.
21. Proč se ptáš mě? Zeptej se těch, kteří slyšeli, co jsem k nim mluvil. Hle, ti vědí, co jsem říkal.“
22. A když to řekl, jeden ze služebníků, který tam stál, udeřil Ježíše holí se slovy: „Takhle odpovídáš nejvyššímu knězi?“
23. Ježíš mu odpověděl: „Jestliže jsem mluvil zle, vydej svědectví o zlém, jestliže však dobře, proč mě biješ?“
24. Annáš ho tedy poslal svázaného k nejvyššímu knězi Kaifášovi.
25. Ale Šimon Petr stál a ohříval se. Řekli mu tedy: „Nejsi snad i ty z jeho učedníků? On ho však zapřel a řekl: „Nejsem.“
26. Jeden ze služebníků nejvyššího kněze, příbuzný toho, kterému Petr usekl ucho, řekl: „Copak jsem tě s ním neviděl v té zahradě?“
27. Petr ho tedy znovu zapřel. A vtom zakokrhal kohout.
28. A tak Ježíše vedli od Kaifáše do vladařova paláce; a bylo jitro. Sami však do paláce nevešli, aby se neposkvrnili, aby totiž mohli jíst beránka.
29. Pilát k nim tedy vyšel a řekl: „Jaké obvinění vznášíte proti tomuto člověku?“
30. Odpověděli mu: „Kdyby to nebyl zločinec, nevydali bychom ti ho.“
31. Pilát jim tedy řekl: „Vezměte si ho vy a suďte ho podle svého zákona.“ Židé mu tedy řekli: „My nemáme dovoleno nikoho zabít.“
32. (Aby se naplnilo Ježíšovo slovo, které řekl, když naznačoval, jakou smrtí má zemřít.)
33. Pilát tedy znovu vešel do paláce, zavolal Ježíše a řekl mu: „Ty jsi ten židovský král?“
34. Ježíš mu odpověděl: „Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní?“
35. Pilát odpověděl: „Jsem snad já Žid? Tvůj národ a velekněží mi tě vydali. Co jsi udělal?“
36. Ježíš odpověděl: „Mé království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům. Teď ale mé království není odsud.“
37. Pilát mu tedy řekl: „Takže jsi král?“ Ježíš odpověděl: „Ty říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“
38. Pilát mu řekl: „Co je pravda?“ A když to řekl, vyšel znovu k Židům a řekl jim: „Já na něm žádnou vinu nenalézám.
39. Je u vás zvykem, abych vám na Velikou noc propustil jednoho vězně. Chcete tedy, abych vám propustil toho židovského krále?“
40. A všichni znovu vykřikli: „Ne jeho, ale Barabáše!“ A ten Barabáš byl zločinec.
Jan, 19. kapitola – Bible kralická – https://www.etf.cuni.cz/~rovnanim/bible/nbk/J19.php
1. Tehdy Pilát vzal Ježíše a nechal ho zbičovat.
2. Vojáci upletli korunu z trní a nasadili mu ji na hlavu. Potom mu oblékli purpurový plášť
3. a říkali: „Buď zdráv, židovský králi!“ A tloukli ho holemi.
4. Pilát tedy znovu vyšel ven a řekl jim: „Hle, vyvedu vám ho ven, abyste poznali, že na něm nenacházím žádnou vinu.“
5. Ježíš tedy vyšel ven. Měl na sobě trnovou korunu a purpurový plášť. Pilát jim řekl: „Hleďte, člověk!“
6. A jakmile ho velekněží a jejich služebníci uviděli, vykřikli: „Ukřižuj ho, ukřižuj!“ Pilát jim řekl: „Vezměte ho vy a ukřižujte, neboť já na něm žádnou vinu nenalézám.“
7. Židé mu odpověděli: „My máme zákon a podle našeho zákona musí zemřít, protože se dělal Božím Synem.“
8. A když Pilát uslyšel ta slova, bál se ještě více.
9. Vešel tedy znovu do paláce a řekl Ježíši: „Odkud jsi?“ Ale Ježíš mu nedal odpověď.
10. Pilát mu tedy řekl: „Nemluvíš se mnou? Nevíš snad, že mám moc tě ukřižovat a mám moc tě propustit?“
11. Ježíš odpověděl: „Neměl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti to nebylo dáno shůry. Proto ten, kdo mě tobě vydal, má větší hřích.“
12. Od té chvíle ho Pilát usiloval propustit. Ale Židé křičeli: „Jestli ho propustíš, nejsi císařův přítel! Každý, kdo se dělá králem, staví se proti císaři!“
13. Když tedy Pilát uslyšel ta slova, vyvedl Ježíše ven a posadil se na soudné stolici, na místě zvaném Kamenná dlažba, hebrejsky Gabbatha
14. (a byl den připravování před Velikou nocí, okolo šesté hodiny) a řekl Židům: „Hle, váš král.“
15. Oni však vykřikli: „Pryč s ním, pryč! Ukřižuj ho!“ Pilát jim řekl: „Mám ukřižovat vašeho krále?“ Velekněží odpověděli: „Nemáme krále, jen císaře!“
16. A tak jim ho vydal k ukřižování. Vzali tedy Ježíše a odvedli ho.
17. Nesl svůj kříž a vyšel na místo jménem Lebka, hebrejsky nazývané Golgota.
18. Tam ho ukřižovali a s ním dva jiné z obou stran a Ježíše uprostřed.
19. Pilát však také napsal nápis a dal ho na kříž. Bylo tam napsáno: „JEŽÍŠ NAZARETSKÝ, ŽIDOVSKÝ KRÁL.“
20. A ten nápis četli mnozí z Židů, neboť to místo, kde byl Ježíš ukřižován, bylo blízko města. A bylo to napsáno hebrejsky, řecky a latinsky.
21. Židovští velekněží tedy řekli Pilátovi: „Nepiš ‚Židovský král‘, ale ‚on řekl: Jsem židovský král.'“
22. Pilát odpověděl: „Napsal jsem, co jsem napsal.“
23. Když potom vojáci Ježíše ukřižovali, vzali jeho šaty a udělali z nich čtyři díly, každému vojákovi díl. Vzali mu i košili a ta košile byla nesešívaná, odshora utkaná vcelku.
24. Řekli si tedy mezi sebou: „Netrhejme ji, ale losujme o ni, čí bude,“ aby se naplnilo Písmo, které říká: „Rozdělili si mé šaty mezi sebou a o mé roucho házeli los.“ A tak to ti vojáci udělali.
25. U Ježíšova kříže však stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdaléna.
26. Když tedy Ježíš spatřil matku a učedníka, kterého miloval, jak tam stojí, řekl své matce: „Ženo, hle, tvůj syn.“
27. Potom řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka.“ A od té chvíle ji ten učedník přijal k sobě.
28. Když potom Ježíš věděl, že je již všechno dokonáno, řekl, aby se naplnilo Písmo: „Žízním.“
29. A stála tam nádoba plná octa. Naplnili tedy houbu octem, dali ji na větev yzopu a podali k jeho ústům.
30. A když Ježíš okusil ten ocet, řekl: „Je dokonáno!“ Sklonil hlavu a odevzdal ducha Otci.
31. A protože byl den připravování, požádali Židé Piláta, aby odsouzeným byly zlámány nohy a byli sňati, aby těla nezůstala na kříži do soboty (tu sobotu byl totiž velký den).
32. A tak přišli vojáci a zlámali nohy prvnímu i druhému, který byl ukřižován s ním.
33. Když ale přišli k Ježíši a uviděli, že je již mrtev, nelámali mu nohy,
34. ale jeden z vojáků probodl jeho bok kopím a hned vyšla krev a voda.
35. A ten, který to viděl, vydal svědectví a jeho svědectví je pravdivé. On ví, že říká pravdu, abyste vy uvěřili.
36. Neboť toto se stalo, aby se naplnilo Písmo: „Jeho kost nebude zlomena.“
37. A opět jiné Písmo říká: „Pohlédnou na toho, kterého probodli.“
38. Potom tedy Josef z Arimatie (který byl Ježíšův učedník, ale tajný, kvůli strachu před Židy) poprosil Piláta, aby mohl sejmout Ježíšovo tělo. Pilát svolil, a tak přišel a sňal Ježíšovo tělo.
39. A přišel i Nikodém (který předtím přišel k Ježíši v noci) a nesl směs myrhy a aloe, okolo sta liber.
40. Vzali tedy Ježíšovo tělo a zavinuli ho do pláten s těmi vonnými věcmi, jak je u Židů zvykem pochovávat.
41. A na tom místě, kde byl ukřižován, byla zahrada a v té zahradě nový hrob, v němž ještě nebyl nikdo pochován.
42. Tam tedy Ježíše pochovali kvůli židovskému dni připravování, protože ten hrob byl blízko.
