Sdělení Aštara Lucii (Lucis = Sinella)

Dnes, 26. 5., mně nejdražší Aštar sděloval několik hodin, co se mi dělo na Atlantidě a Asgardu.

Pokus o únos

   Aby se k tobě dostali, Endriss, Anarví a Sorg, byl jsem vylákán falešnou zprávou na daleké místo, že mě je tam potřeba. Ale když jsem na dané místo přišel a zjistil jsem, že na tom místě je vše v pořádku, uvědomil jsem si, že něco není v pořádku. A po chvíli jsem cítil, že jsi ve velkém nebezpečí. Jelikož jsme spojeni, tak jsem viděl, co se s tebou dělo, ale nemohl jsem s tebou mluvit, ani ti na dálku pomoci, protože kolem tebe udělali neproniknutelnou bariéru.

   Šla jsi po cestě, která vedla k městu, když se před tebou objevil Endriss a s ním Anarví a Sorg. Sorg chtěl po tobě to, co máš v sobě. Ale ty ses na něho nechápavě dívala a řekla jsi mu, že nic nemáš. Říkala jsi pravdu, protože tvá paměť byla PJK vymazána. Ale to oni nevěděli a mysleli si, že je chceš obelhávat. Jak bys jim mohla lhát, když to neumíš? Začali se k tobě blížit. Mezitím jsem se k tobě vracel nejrychleji, jak to šlo a ještě s dalšími. Ale věděl jsem, že to k tobě nestihnu. Ještě pořád jsi nechápala, o co jim jde. Zkoušel jsem se s tebou spojit, ale nepodařilo se mi to. Udělali bariéru, abychom se nemohli navzájem spojit a já ti tak mohl pomoci. Stála jsi tam proti nim sama. Anarví vytáhla zařízení, ve kterém byla látka, která tě měla uspat a oni by tě tak mohli unést a vzít si, co od tebe chtěli. Když jsi viděla, jak Anarví vytáhla to zařízení a ty jsi poznala co to je, chtěla jsi odejít. Ale už bylo pozdě. Byla jsi chycena v bariéře, v pasti. Když jsi to zjistila, věděla jsi, že se musíš bránit a nenechat Anarví, aby do tebe vstříkla uspávací látku. Postavila ses jim na odpor. To od tebe nečekali. Očekávali, že tě lehce polapí, ale mýlili se. Když jsem to viděl, byl jsem v úžasu, jak jsi s nimi bojovala, protože jsi neměla žádný výcvik. Už jsem byl skoro u tebe a věřil jsem, že se ještě udržíš, než ti přijedeme na pomoc. Endriss vycítil, že se blížíme a tak přerušil boj. Byli navztekaní, že se jim to nepovedlo, zrušili bariéru a odešli rychle pryč. Když byla bariéra pryč, spojil jsem se s tebou a cítil jsem, že jsi z toho boje velmi vyčerpaná. Hned jsem ti začal dávat svoji lásku. Mezitím jsme k tobě přijeli a našli jsme tě opřenou, vyčerpanou u jednoho stromu. A měla jsi zavřené oči. Klekl jsem si k tobě a vzal jsem si tě do své náruče a zahrnoval jsem tě láskou, která tě začala léčit. Ostatní, co byli se mnou, zkusili chytit Endrisse, Anarvi a Sorga. Ale bez úspěchu. Měli už náskok. Vrátili se, naložili nás a odjeli jsme do Atlantidy, kde jsem tě mohl naplno léčit. Po tom zážitku jsem tě hlídal a byl jsem stále s tebou, i když se mi to nelíbilo. Ale bylo to nutné. Nechtěl jsem, aby ti ublížili. Popravdě jsem byl rád, když jsme odešli na chvíli z Atlantidy a byl jsem si jistý, že jsi v bezpečí. Jenže pryč jsi nechtěla být dlouho, protože jsi chtěla jít za Gaiou, tvojí přítelkyní a místo, kde tě PJK učil. Gaia ti velice moc ráda vyprávěla o Asgardovi, kterého převelice milovala a miluje.

Dlouhé odloučení

   Věřil jsem, že události, které se ti staly, jsou poslední a neměl jsem tušení, že nás brzy čeká odloučení, které bude trvat věky. A ty se probudíš a vzpomeneš na mě až zde na Gaie, ve 3D. Přesto jsem velmi šťasten za tu chvilku, co jsme mohli být spolu, v lásce.

   Stála jsi nedaleko epicentra, když došlo k pádu Antlatidy a byl vypuštěn virus, který napadl Gaiu a začal se velkou rychlostí šířit. Uslyšela jsi prosbu Gaii o pomoc, protože se začala propadat na místo, které je dnes známo jako zóna vymístění. I když byla nakažena, vzala jsi ji do sebe, i když jsi věděla, že se sama od ní nakazíš a pokusila jsi čelit viru. Tvá láska ke Gaii je nesmírná. Bojovala jsi s tím virem a dařilo se ti, ale najednou jsi ucítila, že celý náš domov, celá galaxie se nakazila a propadla se do zóny vymístění a ty jsi s tím místem ztratila spojení. A to tě začalo ničit, protože jsi byla s celou tamější galaxií velmi úzce spojena a provázaná. Znala jsi každou bytost, rostlinu, živočicha, prostě vše a najednou to bylo pryč. Musel jsem tě z toho místa dostat urychleně pryč. A tak jsem poprosil PJK o pomoc. Věděl jsem, že jsi nakažena a nemohl jsem se tě dotknout. Ale PJK mi dal ochranu, abych se od tebe nenakazil. Ale jen do Asgardu a pak jsem tě musel ihned opustit. Moc jsem chtěl s tebou zůstat, ale PJK mi řekl, že potřebuje moji pomoc, abychom zapečetili místo, které bylo našim domovem, a pomáhal jsem zjišťovat, jaké jsou další škody. Mezitím jsem se dověděl, k mé velké radosti, že Ester, Izák a dalším se podařilo utéci a že jsou v pořádku, ale velmi otřeseni. A tak jsem se vydal za nimi. Vyřídil jsem to nejnutnější a vrátil jsem se na Asgard, kde mezitím se rozšířil vir mezi lidmi a šířil se dál. Dělal jsem, co jsem mohl, abych pomohl, ale cítil jsem se neužitečný a zbytečný. Chodil jsem za tebou velmi často. Cítil jsem velkou bolest, když jsem tě izolovanou viděl ležet a tvůj stav se nelepšil, ale naopak horšil. A pak přišel k tobě PJK, aby ti pomohl. Nejdřív vyléčil v tobě Gaiu, takže byla zdravá, zapečetil v tobě věc, kterou máš v sobě, upravil tvé tělo, díval se, zda je zdroj pro Gaiu v pořádku a dělal s tebou ještě další věci. A když se PJK ujistil, že jsi v pořádku a už ti nehrozí žádné nebezpečí, vzal si z tebe kousek Gaii, aby ji předal Asgardovi do opatrování, aby z ní vznikla Nová Země. I nadále chodil Asgard navštěvovat Gaiu. Také tebe rád Asgard navštěvoval a dával ti lásku. I když jsi byla zdravá, neprobouzela ses. Spala jsi převelice dlouho a já s Asgardem jsme tě zkoušeli probudit, ale nepodařilo se nám to. Popravdě jsem z toho začínal být zoufalý. Když jsem se na tvé probuzení zeptal PJK, PJK mi řekl, že se probudíš, ale nebudeš stejná. Nechtěl jsem tomu věřit. Jednoho dne ses probudila a já jsem po dlouhé době byl velice šťastný. Ale ten pocit vydržel krátce, než jsem se podíval do tvých očí a uviděl jsem v nich, že už nejsi ta, kterou jsem znával. Cítil jsem, že se ti něco stalo, ale nevěděl jsem, co. PJK mi řekl, že události, které se staly, převelice těžce na tebe dolehly a změnily tě. Snažil jsem se ti pomoci všelijakým způsobem, ale nic nezabíralo. Po nějaké době jsem si tě z Asgardu odvedl. Nejdříve jsme šli na Kerm a pak na planetu Nirbua, která se stala naším novým domovem. Dál jsem dělal vše, abych ti pomohl, ale vůbec to nešlo. A špatné bylo, že tvůj zdravotní stav se začal zhoršovat. Poprosil jsem PJK o radu, co mám dělat. PJK mi řekl, že mě čeká úkol a že bude nejlepší, abys byla dána do zařízení, ve kterém by ses dlouhým spánkem léčila. A když jsem se zeptal, jak dlouhým, PJK řekl, že předlouhým a že se uvidíme a setkáme na Gaie ve 3D. Cítil jsem bolest, když jsem se to dověděl, ale viděl jsem, jak se tvůj stav čím dál více zhoršuje, a souhlasil jsem s návrhem PJK. A tak jsem tě vzal do náruče, protože jsi byla velmi slabá a odnesl jsem tě s PJK na planetu, která se měla stát Gaiou ve 3D. Zde PJK z tebe vyndal Gaiu a vrátili jsme se zpět. Ta cesta tě tak vyčerpala, že jsi byla v bezvědomí. Poté jsme šli k tomu zařízení, ale nechtělo se mi tě tam dávat. PJK se na mě chvíli díval a dodával mi odvahy a čekal, jak se nakonec rozhodnu. Rozhodl jsem se, že tě tam dám a PJK mi pokynul, že je to tak správné. PJK za tebou přišel, políbil tě a odešel. Bolelo mě u srdce, že jsem se s tebou měl rozloučit na tak dlouho. Ale věřil jsem PJK, že se s tebou opět setkám. Což se stalo a já jsem převelice šťastný.

   Toto jsem předal mé nejdražší a nemilovanější Sinelle, aby znala pravdu ze své minulosti.

Aštar

Zdroj:  Jana Kyslíková – Google+

Print Friendly, PDF & Email