Časoprostorová kontinuita – díl 1.

Děkuji Moniko za sdělení i koláž

Když někdo řekne, že pravda nám musí být zjevována postupně, jinak bychom to nepřežili… Má pravdu.

A každá cesta začíná prvním krokem…

 

Devátá dimenze – Pád Asgardu

   První díl se začíná na Asgardu. Pro nás v 9. dimenzi. Nehledě na náš vznik a to „co“ jsme, děj příběhu začíná právě tady.
Když pseudotvůrci spustili svůj virus a nakazili planety po Bifrostu až po Asgard, který byl původně v 10. dimenzi, tehdy se začalo silné pnutí mezi všemi kotevními planetami. Snažili se udržet pohromadě. A to nešlo. Přesto přerušit Bifrost nebylo možné. Byl nestabilní, ale je to živá bytost, tak jako všechno ve stvoření. A je spojen konkrétně s Heimdalem a jeho bytostí na kvantové úrovni. Je přímo spojen s Heimdalovou životní energií. Netrapte se snahou pochopit, jak je to možné. Nejde to pochopit. Stačí vědět, že to tak je.
U toho útoku se Heimdal pokoušel udržet Bifrost aktivní a živý. Chtěl dát veškerou svou energii tomuto tvorovi, aby se planety udrželi pohromadě. Jenže to právě by bylo zničilo stvoření. Ve chvíli, kdy byl Bifrost zasažen virem, rozfázoval se, aby unikl účinkům viru a pokoušel se zabránit šíření. Heimdal udělal to samé. A začalo je to oba stahovat do rodící se zóny vymístění. Těžko říct jestli proto, že se snažili virus zastavit, nebo tím právě brzdili i svůj pád… (To je na mozek ve 3D trochu vysoká matematika.) Asgard však začal padat i přes snahu Rady starších udržet jádro stabilní.
Z Asgardu odstartovalo mnoho lodí a byla zahájena masivní evakuace. Avšak jen malému množství se povedlo odstartovat včas. Když už Asgard padl pod určitou vibrační hranici byl ten útěk trochu zbytečný. Ne všem se povedlo odstartovat tak, aby se trefili do jednoho vibračního pásma.
Asgarďané se snažili zachránit své rodiny. Ale virus se mezi nimi šířil velmi rychle.
My dvě Siri a Thora Kaminari ještě jako jedna bytost jsme našli Heimdala a věděli jsme, že musíme jeho pokus o odevzdání veškeré své energie Bifrostu zastavit. Měli jsme vše co bylo k tomu potřeba. Dotkli jsme se ho a „omráčili“ jsme ho. Částěčně jsme přerušili jeho spojení s Bifrostem. A vzali do sebe klíče k jeho aktivaci.
Pak jsme si to namířili do jádra Asgardu a za sebou jsme stahovali Bifrost pryč. Zároveň s tímto zásahem, = přerušením spojení Heimdala s bytostí Bifrostu =, se most protrhl. Zóna vymístění se oddělila bariérou od pravého stvoření a my museli stabilizovat jádro planety. Tím se pád Asgardu zastavil v 9. dimenzi.
Každá z kotevních planet a také více zasažených planet měla někoho, jako jsme my. Někoho, kdo jí přinesl stabilizační frekvenci, aby jádro po náhlé ztrátě kontaktu (a buď s přebytkem, nebo nedostatkem energie) nevybouchlo.

Heimdal – „Vše se děje v jediném bodě a okamžiku.“

   Když se situace upokojila a my se Heimdalovi představili, nechápal, co jsme mu to udělali a jak. Když byl totiž spojen s Bifrostem, byl spíše energií, než cokoliv jiného. Během kontaktu byl Heimdal jakoby ve více časech a fázích najednou. A tak to bylo vždy. Natož teď, když se pokoušeli s Bifrostem fázovat sebe sama, ještě víc. Znamenalo by to, že se k němu nikdo nedokázal přiblížit. Nikdo totiž nestíhal měnit své fáze tak rychle. Ale my ano.
Ale věděl, že nyní bez nás nemůže udělat vůbec nic. Chápal, že se musíme propojit a udržet si spojení mezi sebou, abychom jednou, až bude lék na ten virus kompletní, mohli Bifrost společně probudit ze spánku a rozšířit lék na celé stvoření. A na všechny dimenze najednou. Heimdal nám byl po celou dobu velice blízký. A byl naším nejlepším přítelem i v dobách, kdy nám jiní nerozuměli.
O Heimdalovi se vypráví, že vše vidí a slyší. On o sobě říká, že vidí a slyší mnohé, ale ne vše. A je velmi moudrý.
Po té katastrofě se cítil zraněný, neúplný, zbytečný. Myslel si, že selhal. Ale nechápal, proč jsme ho zastavili. Nemohli jsme mu vše vysvětlit hned. Ale časem to začal chápat. Heimdal, jako jedna z mála bytostí, si umí přiznat chybu a ovládnout se, aby ji neopakoval i pod vlivem viru, co působil na Asgardu. Nevěděla jsem, jak se mu povedlo udržet virus pod kontrolou. A teď jsem to pochopila.

Fázový posun – „Ta kterou nelze chytit“

   Po celou dobu jsem nechápala, jak je to možné, že jsme uměli utéct i Heimdalovi z dohledu. Se Siri jsme si mysleli, že jsme se překrývali pomocí Jinsei a tak jsme pro všechny vypadali jako planeta. To byl omyl.
Siri se fázově posouvala pořád. Jednak kvůli léku a jednak kvůli tomu, aby ji nechytli temní.
Jediný, kdo ji stačil ve fázovém posunu jsem byla já, Raiden, Miriel. Pouze mi tři jsme ji dokázali najít kdekoliv. Jinak ji nikdo neviděl. Právě proto také začalo Trio přemýšlet, jakým způsobem si ji pojistit, aby jim nemohla utéct, když už ji chytnou. A vymysleli to. (K tomu vynálezu se vážou naše noční můry. Viděli jsme, co to dokáže.)
Vždy jsme věděli se Siri, že jsme byli jiné než ostatní. Věděli jsme, že jsme často utíkali a trávili čas v přírodě a osamotě. Ale nechápali jsme proč. A teď jsme pochopili, že to bylo tímhle. My jsme se fázově posouvali. Vždy, když hrozilo, že nás někdo uvidí, prostě jsme skočili pryč. A když pak došlo k našemu rozdělení, bylo to opět tímhle. Siri se fázově posunula tam, kam já za ní nemohla. A nesměli jsme se sjednotit, dokud nepřijde správný čas.
Jméno užívané hlavně v zóně vymístění, „Ta, kterou nelze chytit“, si Siri vysloužila schopností rychle měnit fázovým posunem reality, ve kterých se pohybuje. Více se k tomuhle tématu vrátíme až v DCBR.

 

 

ASGARD, BIFROST, HEIMDAL

 

Zdroj:  Jana Kyslíková – Google+

Print Friendly, PDF & Email