ZAZNAMENAL A PŘEDAL: MICHAL ROJ
4. ROZHOVOR – 3. března 2026 • 4. část
MISE BOŽÍ RODINY V EGYPTĚ
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Než se vyjádřím k dalším výletům, které jsme v Egyptě absolvovali, rád/a bych se nyní zaměřila na několik událostí spjatých s vaším pobytem v Hurghadě. Ta první se týká předání osobního Božího Slova pro Ivanku Potůčkovou, Lukáška Hlaváče a Jasmínku Lukšovou. Díky tomu, že tito Moji představitelé obdrželi Boží Dopisy na egyptské půdě, mnohým bytostem to pomohlo v získání ještě osobnějšího, individuálnějšího a intimnějšího niterného vztahu s jakýmkoli Božím Slovem, které lidstvu a celému Multivesmíru předávám v obou dávkách Nového Zjevení. Sentientní entity tak pochopily, že knihy naplněné Mojí láskou, moudrostí, dobrem, pravdou a dalšími pozitivními charakteristikami jsou psány a předávány tak, aby v nich mohl každý příjemce života nalézat osobní poselství pro sebe, protože Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina promlouvám skrze tyto texty ke každé jedné bytosti. Přestože je například jedna určitá stránka nějaké konkrétní kapitoly ve své formě na první pohled stejná, při niterném průniku Božím Slovem čtenář zjišťuje a pociťuje, jak se mu Moje ideje stávají takzvaně „šitými na míru“. Moje Slovo je tedy maximálně přizpůsobené jedinečnosti dané bytosti, její duchovní úrovni a povaze jejích zážitků a zkušeností vycházejících z její přijaté role.
Další záležitost spojená s Hurghadou se týká dívky, která kousek od našeho hotelu prodávala na ulici náramky. Jasmínka si od ní náramek koupila, v kontextu čehož proběhla mezi ní a onou dívkou důležitá interakce, do které byli zapojeni i někteří další členové Týmu na hmotné i nehmotné úrovni. Koupením ozdoby Jasmínka ve skrytém smyslu demonstrovala solidaritu, kterou s egyptským lidem mám Já a členové pozitivního stavu. Všem obyvatelům této země a oblastem antivesmíru provázaným s Egyptem přejeme z duchovního hlediska jenom to nejlepší, a přistupujeme k nim tak, aby co nejsnáze dosáhli přijetí daru spásy. Uplatňujeme vůči nim principy Božího soucitu a milosrdenství, jež se projevují nepřeberným množstvím způsobů. Jedním z nich byla právě i výše zmíněná interakce, v jejímž rámci se obě děvčata nakonec objala. Během toho mezi nimi došlo k výměně energií a k rozlití zesílené dávky světla do zóny vymístění. Jednou to pomůže i ke spáse samotné mladé prodejkyně, jež zastupovala vybrané pozitivní charakteristiky sentientních entit provázaných se zemí, v níž jsme se nacházeli. Tato Egypťanka se totiž chovala daleko přirozeněji, klidněji a pokorněji než jiní pouliční prodejci, u nichž se více projevovalo ego, které používali zejména v rámci snahy prodat své zboží. Situace s uvedenou dívkou byla důležitá také v tom, že podpořila proces očisty ženského principu. Tato prodejkyně zastoupila společně s několika málo dalšími ženami, s nimiž jste/jsme přišli v Egyptě do kontaktu, vybrané komponenty zatížené feminity, které byly vystaveny multidimenzionální očistě. Propojení obou děvčat rovněž otevřelo snazší cestu do limba těm dětem, na něž dopadaly či stále dopadají důsledky špatných sociálních poměrů, neblahé ekonomické situace a pseudoduchovních náboženských a společenských pravidel. Ti, kdo přijali dar spásy, už proto nemusejí jakýmkoli způsobem strádat. Nyní jsou u Mě, v náruči věčného Rodiče, díky čemuž se už nikdy nebudou cítit opuštěně a přežívat ve zdeformované realitě „odpadkového koše Multivesmíru“.
Zatímco nositelky ženského principu, s nimiž jsme přišli v Egyptě do kontaktu, zastupovaly vybrané komponenty zatížené feminity, tamní muži zase reprezentovali komponenty zatížené maskulinity. I do nich jsme v multidimenzionálním měřítku vpustili esenci pozitivního stavu. Oba dva principy se tudíž podrobily stejnému charakteru očisty. Žádný z nich v tomto procesu nebyl upřednostněn nebo upozaděn, a to ani navzdory faktu, že na fyzické úrovni jsme častěji naráželi na muže.
Prodejci na ulici poblíž hotelu čekající na příležitost k tomu, aby mohli směnit své zboží za peníze, vyjadřovali skutečnost, že negativní stav se snaží využít jakékoli šance k tomu, aby se mohl vmísit do života Mých reprezentantů a vložit jim do náruče (rozuměj do nitra) nějaký jeho produkt, a to výměnou za životní energii těchto reprezentantů. Záleží potom na každém z nich, do jaké míry si negativní stav připustí k sobě. Někdy je ovšem nutné, aby si Boží představitel připustil negativní stav k sobě navzdory svým správným volbám, což je forma oběti, kterou podstupuje z bezpodmínečné lásky k celku. V takovém případě si ovšem negativní stav nepřipustí k sobě v pravém slova smyslu, poněvadž jeho nitro se s temnotou neztotožňuje. Negativním stavem je v tom případě ovlivněn pouze zevnějšek jeho osobnosti. Vaše/naše odmítání prodejců souviselo s uplatněním principu lásky s moudrostí, jehož prostřednictvím jste/jsme byli schopni používat své peníze, tedy svou životní energii pouze na nákup něčeho, co jsme doopravdy chtěli, nikoli toho, co nám bylo vnucováno či podbízeno. Pokud by se výjimečně mělo stát (nebo pokud se snad doopravdy stalo), že někdo z našeho Týmu výjimečně koupí (či koupil) něco pod vlivem negativního stavu, odehrálo by se to (nebo se tak odehrálo) za účelem důležitého poučení, a to jak poučení daného jedince, tak i celého Stvoření.
Koupě toho, co doopravdy chceme, jsme v největším rozsahu docílili v kamenných obchodech s fixními cenami, jejichž atmosféra byla mnohem klidnější než okolní ulice. Tyto obchody měly vyšší vibrace, a tudíž lepší energii, která obsahovala určitou škálu aspektů pozitivního stavu. Proto kamenné obchody souvisely s duchovně umístěnými sférami Stvoření. Naše přítomnost na těchto místech a nakupování zboží souvztažily ve skrytém významu s tím, že je bohulibé a žádoucí používat svou životní energii ve svobodě a nezávislosti na příjem, užívání a rozvoj pozitivních, nikoli negativních aspektů jsoucna a bytí, z čehož má prospěch nejen dotyčná sentientní entita, ale i ostatní obyvatelé Multivesmíru. Kdokoli si volí pozitivní stav a přijímá jej za svůj, zvyšuje své osobní blaho, jakož i blaho celého Univerza, ve kterém je všechno propojeno.
Při jednom z nákupů v obchodech jsme se setkali s prodejcem, který uměl mluvit česky. To odzrcadlilo skutečnost, že pravá duchovnost Nového Vesmíru i pozitivního stavu starého cyklu času stále více rezonuje v obyvatelích antivesmíru na jejich vědomé úrovni, díky čemuž dokážou snáze nalézat společnou řeč s Mými vyslanci. Martinka Mareková jako rodilá Slovenka žijící přes dvě dekády ve Velké Británii nicméně použila při komunikaci s prodejcem raději angličtinu. Z tohoto jazyka pak tlumočila prodejcova slova zpět do mateřštiny, přičemž se tak dělo po celý zbytek naší interakce s tímto mužem. Používání angličtiny v duchovním smyslu bylo vyjádřením toho, že i bytostem v peklech souvisejících s Egyptem je nutné lásku, moudrost, dobro a pravdu podávat za působení zmírňujících faktorů, které přizpůsobují sílu této energie duchovní úrovni jejích příjemců. Tím je zajištěno, že vše, co vychází z Mého srdce a z niter Mých reprezentantů, je pro členy pekel, obtěžkaných temnotou, maximálně bezpečné, léčivé, povzbuzující a umožňující jim vyvázat se z utrpení, ve kterém přebývají.
Jak jste si všímali, v Hurghadě se poměrně často vyskytovaly na obchodech ruskojazyčné nápisy. To ve spojitosti s naší přítomností vyjadřovalo skutečnost, že Renegáti, s nimiž Rusko souvztaží, se dostávají skrze naše působení v nejhlubších peklech do stále větší pozornosti sil pozitivního stavu v čele se Mnou, díky čemuž k nim může pronikat pořád více lásky a všeho, co jim chybí. Tak se mohou měnit, napravovat se a odcházet tam, kam je jejich otevírající se srdce táhne. To mělo a nadále má blahodárný dopad i na samotné Rusko, na jeho kolektivní vědomí a na bytosti s ním spojené. Na pozadí nejen této spojitosti s Renegáty na území Egypta došlo navíc k tomu, že struktura zóny vymístění i duchovně umístěné části Stvoření se dostala do větší připravenosti na naši jednodenní návštěvu Ukrajiny v srpnu 2025, s níž jsou Renegáti také zásadně provázáni.
V Hurghadě byla ovšem patrná i česko-slovenská esence, protože například u jedné mešity byl k dispozici volný odběr brožurek psaných v řeči, která je Čechům a Slovákům vlastní. Mezi brožurami se vyjímal svazek s názvem „Ženy v islámu“. To, že byly u mešity k mání texty psané jazykem, který má svou doménu ve státech tvořících pozemské zázemí Mise Boží Rodiny, bylo vyjádřením faktu, že naše působení má v arabském světě a jeho peklech značný dosah, jak se různými způsoby manifestovalo i během Mise Jordánsko. Mezi pozemským zázemím Mise na jedné straně (které je zároveň duchovním centrem planety Nula) a arabskými sekcemi antivesmíru existuje silná spojitost. Brožury byly vyšisované od slunce, čímž bylo zjevné, že se zde nacházejí již dlouho. Tento fakt souvisel zase s tím, že uvedená spojitost mezi oběma celky není něčím novým, ale děje se již nějaký čas i nečas, přičemž dosah české a slovenské esence provázané s energií Nového Vesmíru a pozitivního stavu ve starém cyklu času významně proniká i do ostatních pekel spojených s africkým kontinentem. Brožury v mateřském jazyce umístěné u mešity také vyjádřily jistotu, že každá bytost spjatá s Egyptem, s arabským světem i s celou Afrikou se ve správný čas dozví, že čeština byla stvořena Mnou, Pánem Ježíšem Kristem Boží Rodinou, aby jako nejdokonalejší a nejvýstižnější jazyk sloužila obyvatelům Nové Země ke komunikaci. Ta ovšem bude posunuta na zcela novou úroveň, daleko vyspělejší, než je tomu v hrubohmotném světě. Přítomnost domovského jazyka u mešity také ve skrytém významu odzrcadlila skutečnost, že členové pekel podvědomě inklinují k tomu, co pochází ode Mne, třebaže tomu zatím nedokážou porozumět a ztotožnit se s tím. To, že o brožury v pojednávané řeči nebyl zájem, pak vyjadřovalo realitu, že o život v pozitivním stavu není v peklech ještě takový zájem, jaký o něj bude po plném zahájení naší Mise. Z jiného úhlu pohledu, při zaměření se na samotný obsah těchto svazků, to ale na druhou stranu souvztažilo s klesajícím zájmem bytostí v peklech o zla a nepravdy, jimiž byly brožury prošpikované, nehledě na jazyk, v jakém byly psány. Samotná kombinace obsahu brožur s použitým jazykem pak odzrcadlila snahu negativního stavu špinit a deformovat pozitivní aspekty přicházející na jeho území. Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina jsem ovšem garantem toho, že jakákoli snaha negativního stavu nemůže zvrátit proces jeho eliminace. Ve skutečnosti jej naopak urychluje, čímž si pod sebou temnota podřezává pomyslnou větev. To, že mám všechno pod kontrolou, se ukázalo především na přítomnosti Mojí Modlitby mezi popisovanými svazky, kam ji umístil Vilko. Samotný moment přinesení a umístění Modlitby na toto místo souvisel se skutečností, že společně se Svými reprezentanty jsem přišel/přišla do pekel vzít si zpátky to, co Mi patří, a že proces tohoto návratu postoupil v souvislosti s Misí Egypt na ještě vyšší a důslednější úroveň, kterou přímo i nepřímo registruje neustále rostoucí počet sentientních entit. Modlitba v kombinaci s názvem brožur („Ženy v islámu“) rovněž ukazovala na důležitost očisty feminního principu na takovém území a v takových peklech, kde je silně přítomen islámský element. Šlo též o vyjádření toho, že proces očisty uvedeného principu značně postoupil vpřed.
Každý z členů výpravy do Egypta zažil na území Hurghady i na jiných místech této země specifické zážitky, jejichž duchovní analýza by vzhledem k počtu účastníků zájezdu vydala na další stovky stran rozhovoru. Zachycení všech z nich na platformě této knihy by ovšem nebylo účelné. Proto vyjmenováváme a rozebíráme pouze ty zážitky a události, které se z různých důvodů musejí dostat do pozornosti vás i jiných sentientních entit na různých stupních Multivesmíru. Tím může úspěšně pokračovat výstavba předpokladů pro budoucí spuštění nového cyklu času. Přestože vám do pozornosti uvádím pouze vybrané aspekty toho, co se v souvislosti s Misí Egypt odehrálo, neznamená to, že by nezmíněné záležitosti měly menší duchovní hodnotu než ty vyjmenované a zanalyzované. Každý je naprosto stejně cenný a přínosný jako kdokoli jiný, proto mají i jeho vlastní, tedy osobní zážitky, zkušenosti a s nimi spjatá duchovní práce stejnou váhu, jakou mají zážitky, zkušenosti a s nimi spjatá duchovní práce ostatních zainteresovaných příslušníků Mise. Když tedy zmiňuji některé Mé představitele, někdy dokonce i opakovaně, s láskou při tom myslím také na všechny ostatní, kteří se podíleli a stále podílejí na naplňování Mého velkolepého plánu spásy. Bez nikoho z vás by se tento plán neobešel. Děkuji proto bez rozdílu všem, kdo jste toho všeho součástí, ať už jste přítomni na planetě Nula, nebo se nacházíte v jiné sféře Stvoření. Každý je tam, kde ho nejvíc potřebuji.
S tím, jak se Mi přibližujete, přibližujete se i sobě navzájem. Pro vaše přibližování se jeden druhému není podstatné, jaká je vaše duchovní úroveň a původ, nýbrž záleží na vaší samotné snaze, touze, ochotě a vůli s čistým a dobrým úmyslem být si navzájem stále bližší, přátelit se, navazovat mezi sebou láskyplné vztahy a sdílet mezi sebou osobní dary a talenty, které jsem do vás vložil/a. Pokud necítíte, že se s někým máte propojovat, je to tak v pořádku, ovšem jen v případě, že je toto (ne)cítění prostoupeno záměry s kladným nábojem. To každý pozná na základě poctivé sebereflexe, která mu potvrdí či vyvrátí, že si stojí dobře, tedy ve shodě s principy Nového Zjevení. Nyní se pojďme věnovat dalším výletům.
Míša: Další cesta se uskutečnila po dni volna, ve středu 9. dubna. Velká část účastníků zájezdu se vypravila lodí k Giftunu, podlouhlému, plochému písečnému ostrovu, vzdálenému jen pár kilometrů od břehů Hurghady. Hlavní náplní výletu bylo šnorchlování nad korálovými útesy nacházejícími se kolem ostrova, na kterém pak členové výpravy zakotvili. Šlo o místo zvané „Eden Island“, vedle nějž se ještě nacházela lokalita ostrova zvaná „Paradise Island“. Přestože názvy měly evokovat ráj, na místě se nacházela jen jednoduchá dřevěná stavení pokrytá rákosovou střechou a rákosem pokryté slunečníky. Jinak zde nebyly žádné květiny, palmy a trávníky, pouze písek. Ostrov byl tedy doslova kouskem pouště uprostřed moře. Někteří jiní členové výpravy si udělali svůj vlastní program. Například já, Marcelka a Romča jsme toho dne vyrazili taxíkem do Sahl Hasheesh, moderního turistického letoviska nacházejícího se přibližně dvacet kilometrů jižně od Hurghady. Cílem naší cesty byla Marcelčina známá osoba, klientka z pojišťovny – paní Hanka Aboubasha, která je Češkou žijící v Egyptě, kam se kdysi provdala za místního muže. Hanka, jež má svůj druhý domov zároveň v České republice, byla velmi milá, přátelská a pohostinná. Na balkoně jejího apartmánu jsme strávili část pozdního odpoledne a podvečera. Pak jsme s Hankou absolvovali ještě okružní jízdu po Sahl Hasheesh. Chtěli jsme se také vydat na poušť pozorovat západ slunce, tato myšlenka se ale neuskutečnila, protože původně jasné nebe se zatáhlo kvůli vzedmutému písku. Místo toho jsme si prošli uličky letoviska, které na nás dýchalo klidem a čistotou. Bylo tomu tak proto, že se zde nacházelo mnohem méně lidí než v běžných odpočinkových resortech, kde panuje mnohem dynamičtější atmosféra. Po celou dobu našeho pobytu v Sahl Hasheesh jsme proto nebyli vyrušováni žádnými nepříjemnými vnějšími podněty, přičemž jsme narazili pouze na pár lidí. A když jsme zavítali do pekařství nebo do samoobsluhy, připadali jsme si spíš jako v Evropě. Za fixní ceny jsme si pak koupili pár místních produktů. Již za tmy (blíž rovníku se stmívalo mnohem dřív než v našich podmínkách) jsme se pak s paní Hankou rozloučili. Její asistent nás následně odvezl zpět do Hurhgady. Při cestě ze Sahl Hasheesh jsme museli projet kontrolním stanovištěm, jak tomu bylo i při vjezdu do tohoto letoviska, které bylo hlídáno před „nezvanými“ hosty. Hlídaná byla dokonce i samotná bytovka, v níž paní Hanka přijala naši návštěvu. Místní ostraze jsme po našem příjezdu museli oznámit účel naší přítomnosti, po čemž si naše tvrzení ověřila. Teprve pak jsme byli vpuštěni dále.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Vaše návštěva Sahl Hasheesh byla důležitá proto, že jste skrze ni pomohli spustit duchovní očistu dalších aspektů falešných rájů. Moje světlo proniklo především do aspektu speciálního dohledu negativního stavu vykonávaného nad těmi, kdo jsou falešných rájů součástí. Každý příslušník těchto sekcí pekel je bedlivě kontrolován, přestože sám si to obvykle neuvědomuje. Duše v těchto nepravých realitách žijí v bedlivě skrývané nesvobodě, totalitě, která se navenek tváří úžasně a bezchybně. Ve skutečnosti jsou duše svázány spoustou omezení, které však skrze krásné vnější prostředí neregistrují nebo si je připouštějí jen v naprosto minimální míře. Členové falešných rájů žijí v různých typech jakýchsi důmyslně maskovaných policejních států či vojenských režimů. Dokud se nacházejí v iluzi, kterou si volí ze svobodné vůle, nemohou prohlédnout lest, v níž jsou zabřednutí. Pokud se však otevřou pravé lásce a dalším pozitivním skutečnostem, iluze se začíná rozpouštět, díky čemuž začínají vnímat opravdovou realitu. Právě kvůli výše uvedeným souvztažnostem jste museli v Sahl Hasheesh projet kontrolním stanovištěm a absolvovat interakci s ostrahou ubytovacích kapacit, aby se skrze vás bytostem názorně ukázalo, že za krásou, klidem a čistotou tohoto místa, které je navíc právem považováno za velmi exkluzivní letovisko pro náročnou klientelu, stojí režim zesílené kontroly. Ten se však manifestoval různými způsoby v podstatě na všech místech, kam jste/jsme se v průběhu celého týdne vydali. V Sahl Hasheesh byl nicméně režim kontroly prostoupen takovými specifiky, které nejlépe vystihovaly záludnost a podlost praktik negativního stavu v sekcích falešných rájů. Skrze váš pobyt na tomto místě mohly zainteresované sentientní entity snáze přijmout fakt, že v Božím Království se za vnější krásou, čistotou, harmonií a klidem neskrývá žádná neviditelná prohnilost systému. V pozitivním stavu nikdo nikoho nekontroluje jakýmkoli způsobem. Na udržování vnější pozitivity prostředí Božího Království navíc nemusí být vynakládána žádná specifická energie, jak je tomu třeba právě ve zmiňovaném Sahl Hasheesh, jehož iluze kousku ráje vyrostla na poušti, stejně jako ostatní resorty u moře, v důsledku čehož potřebují zvláštní péči mnoha lidí. V pozitivním stavu se vnější kvality odvozují ze stavu a kondice nitra. A protože jsou v pravých realitách všichni láskyplní, je láskyplné i samotné fyzické prostředí.
Přítomnost paní Hanky, která Egypt považuje za svůj domov, ve spojitosti s vámi vyjádřila skutečnost, že energie pravé duchovnosti, jež má spojitost s Českou republikou a Slovenskem, v Egyptě takzvaně zdomácněla, tedy silně a trvale v něm zapustila své kořeny, ze kterých vyrůstá a nadále bude vyrůstat svěží duchovní les plný šťavnatých plodů. Egypt sice bude i nadále pouštní zemí, v nehmotných realitách se ovšem budou jeho elementy stávat obrazně řečeno stále zelenějšími, a to s tím, jak bude pokračovat spása mnohých bytostí a navracení zprzněných aspektů do Mých rukou. Pozitivní charakteristiky paní Hanky (milá, přátelská, pohostinná, …) pak ve skrytém významu souvisely s konkrétními projevy energie pravé duchovnosti. Sentientní entity na základě toho snáze dokázaly rozlišit, co u nich samotných je a co naopak není v souladu s povahou pravého života, jelikož si to dokázaly porovnat s tím, co vnímaly u někoho jiného. Kromě toho ve vybraných aspektech snáze pochopily, jací jsou obyvatelé Mého Království a jaké budou i ony samy, až se zbaví svého zamoření.
Už na začátku návštěvy apartmánu v Sahl Hasheesh se na Marcelku napojil Hančin bývalý egyptský manžel. Tento kontakt položil základ pro jeho pozdější vstup do limba. Na základě toho jsme zároveň vpustili zesílenou dávku Mého světla do takových oblastí negativního stavu, které stojí za produkcí smutku z odchodu blízkých osob prostřednictvím smrti jejich fyzického těla. Tento fenomén je na planetě Nula hojně rozšířený a zasahuje určitým způsobem v zásadě každého člověka v hrubohmotném světě. V zóně vymístění postihuje tento druh smutku také bytosti, jejichž blízké duše sice neprošly smrtí těla, avšak odebraly se na jiné místo (úroveň) zóny vymístění, která pro smutnící sentientní entity není dostupná. Uvedený druh negativního rozpoložení mohou zakoušet ale též v případě, že se jejich blízké duše přemístily do limba. Boží energie vpuštěná do uvedených záporných aspektů pseudojsoucna a pseudobytí dala všem připraveným nositelům života na vědomí, že v žádném z případů nemusejí nad odchodem svých bližních smutnit, protože z pohledu pravé duchovní reality o ně nepřicházejí. Ať už totiž odejdou z těla či se přemístí do jiné sféry antivesmíru nebo konvertují do limba, existují jako sebeuvědomělé individuality dál, přičemž kdokoli z „pozůstalých“ bytostí se s nimi může po opuštění pekel (k němuž musí dojít na obou stranách) opětovně setkat na území neutrálního či pozitivního stavu. Nejeden Můj syn a nejedna Má dcera v peklech byl/a skrze duchovní práci v Sahl Hasheesh schopna svůj smutek rozpustit, povznést se nad své bolesti a odejít do Mé náruče, v níž už je netrápí nic, co se týká „ztráty“ jejich milovaných.
V limbu a pravých realitách Stvoření nikdo nikoho neztrácí. Pokud se dva jedinci v důsledku změny vzájemné role od sebe odloučí, aby poznávali jiné bytosti a aspekty života ode Mne, nezažívají kvůli tomu nic negativního. Místo toho zakoušejí velice pestrou škálu pozitivních pocitů, jako jsou například pocity hlubokého duchovního naplnění, uspokojení, vděčnosti a radosti, plynoucí z obohacení, které si bytosti mezi sebou v určité roli předaly.
Co se týče ideje podívat se na západ slunce na poušti, její neuskutečnění souviselo s tím, že v tomto případě nebylo nutné upírat pozornost na to, s čím západ slunce na poušti souvztaží, respektive nebylo potřeba jeho manifestací ve spojitosti s vaší přítomností něco konkrétního zrcadlit. Samotné zastření slunce prachovými částicemi pak vyjadřovalo skutečnost, že negativní stav nechce být viděn ve svém úpadku, kdy obrazně řečeno klesá za obzor, do nebytí a věčného zapomnění. Místo toho se snaží všemožně podporovat iluzi svého věčného trvání, rozptylovat své obyvatele přísunem různých podnětů a dokázat, že se stále těší vynikající kondici. Realita je však zcela opačná. Pekla se okamžik za okamžikem smršťují a jejich oblasti se jedna po druhé ruší. Na planetě Nula sice probíhají pečlivé přípravy na dočasné vítězství zel a nepravd v rámci Nového světového řádu (NWO), nezbytná realizace tohoto scénáře nicméně povede k definitivnímu vyčerpání negativního stavu – a tedy k jeho permanentnímu zrušení.
Okružní jízda po Sahl Hasheesh, na kterou vás paní Hanka vzala, byla odzrcadlením faktu, že vy, Moji představitelé na planetě Nula i mimo ni jste zainteresováni v očistě nepřeberné škály aspektů falešných rájů, a to ve spojitosti s tím, jak jste ponořeni do jejich rozličných projevů a jak se „za scénou“ pohybujete na různých úrovních těchto rájů. To, že paní Hanka okružní jízdu iniciovala a naplňovala ji svými komentáři, které následně pokračovaly i během vaší pochůzky místními uličkami, pak souviselo s tím, že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina vás bezpečně provázím všemi potřebnými sekcemi falešných rájů a vytvářím vám podmínky pro stále větší porozumění tomu, co se v těchto částech pekel odehrává. Jsem absolutní znalec/znalkyně celého Stvoření, takže se Mnou se nikde neztratíte, přičemž v každém okamžiku pochopíte požadovaným způsobem a do požadované míry přesně to, co máte chápat pro naplnění svého poslání.
Vaše nakupování egyptských potravin v obchodech, které byly v Sahl Hasheesh svojí koncepcí blízké tomu, co znáte z Evropy, pak mělo velmi pozitivní konotaci, poněvadž zrcadlilo skutečnost, že ze Mě vychází vždy něco nového a neotřelého, co vám činí potěšení. To nové a neotřelé souviselo s egyptskými produkty, které pro vás byly do té doby v praxi neznámé. Princip potěšení pak vyjadřovala vaše pozdější konzumace těchto potravin.
Váš návrat zpět do Hurghady za tmy byl odzrcadlením toho, že falešné ráje přicházejí v souvislosti s naší kolektivní duchovní prací o svůj potenciál, tedy pohružují se postupně do svého nebytí stejně, jak je tomu i u ostatních sekcí negativního stavu. Duchovní úpadek falešných rájů se nejvíce projevuje v souvislosti se završením nějaké dílčí etapy naší práce pro celek, kdy dochází k pozitivnímu zúročování našeho kolektivního úsilí. Právě proto došlo k příchodu tmy v době, kdy se končil váš pobyt v Sahl Hasheesh. Samotný moment vašeho příjezdu do Hurghady pak za těchto okolností symbolizoval váš návrat na domovskou základnu, který přichází po splnění úkolů na území pekel. Stejná symbolika panovala i v případě návratu účastníků ostatních výletů. Příjezd zpět do Hurghady byl svým způsobem úlevou pro všechny, kdo byli v popisovaném dni na některé z výprav. Ty obnášely zajímavé, hezké, ale i náročné zkušenosti, po jejichž prožití se jejich účastníci těšili opět na návrat do důvěrně známého prostředí, které jim nabízelo možnost se do sytosti najíst, smýt ze sebe fyzické nečistoty, uskutečnit rozhovory ve společenských prostorách hotelu v duchu vzájemného přátelství a pospolitosti – a také si v klidu odpočinout a načerpat síly do dalšího dne.
Dalším výletem uskutečněným dne 9. dubna byla výprava na ostrov Giftun, jak jsi, Míšo, uvedl výše. Na tom, že ostrov nenabízel fakticky nic k vidění kromě písku, jednoduchých dřevěných stavení a slunečníků, se v kombinaci s názvy lokalit vyjadřujících ráj („Paradise Island“ a „Eden Island“) zrcadlila skutečnost, že s příchodem pozitivní energie do falešných rájů dochází k odhalení pravé, syrové podstaty zel a nepravd, tedy ke konci iluze, díky čemuž se bytostem dostává možnosti podívat se pravdě do očí a pochopit podstatu toho, co jim bylo až do té chvíle skryto. Na charakteru ostrova se také ukázalo, že falešné ráje nemají v současné fázi posunů svým obyvatelům už tolik co nabídnout, protože jejich struktura se stává vyčpělou, fádní, omšelou a suchou. Můj osobní vstup na ostrov v těle Janičky souvisel nejen s tím, že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina vás ve falešných rájích vždy provázím v nitru, nýbrž vyjadřoval i Můj osobní vstup v dočasně relativní kondici do falešných rájů v nejhlubších peklech, která jsou na přítomnost Mého ženského prvku již připravena. Prostřednictvím Mého působení v podobě Janiččina ducha, duše a těla v těchto oblastech negativního stavu dochází k ještě rychlejšímu a efektivnějšímu odhalování pravé reality, k rozpouštění duchovní mlhy, v níž je ponořena skutečná povaha zel a nepravd, na kterou společně vrháme světlo. Fakt, že ostrov byl pouští uprostřed moře, ve skrytém významu značil, že iluzorní ráje leží uprostřed moře zel a nepravd, které tyto pseudosvěty obklopují, aby je izolovaly od ostatních sekcí zóny vymístění a zároveň vytvářely a podporovaly iluzi jejich vnější krásy a úžasu. Naše připlutí na ostrov pak odráželo skutečnost, že pro Mě a pro Mé představitele neexistují žádné překážky pro osvobození duchovně připravených bytostí přebývajících (nejen) ve falešných rájích. Proto vždy ve správný moment bezpečně doputujeme i na ta nejizolovanější místa pekel, abychom přinesli spásu těm, kdo touží odejít do věčné lásky. Skutečnost, že se ostrov nacházel jen pár kilometrů od pevniny, pak vyjadřovala, že Já a Moji reprezentanti máme do falešných rájů i do jiných sekcí antivesmíru snadnou přístupnost. Z jiného úhlu pohledu to zároveň značilo, že limbo a pravé rajské světy leží bytostem chyceným do pasti takzvaně „na dosah ruky“, a to v případě, že do svého života vpustí ideje Božího Slova, kterých se budou držet a rozvíjet je.
K ostrovu Giftun jsme se přiblížili nejprve větší lodí, mělké vody jsme pak zdolali na malé bárce. Moje plutí na bárce k ostrovu a z ostrova nazpátek společně s těmi, kdo se výletu zúčastnili, bylo odzrcadlením toho, že Já jsem s vámi takzvaně na jedné lodi ve všech životních situacích a při vykonávání veškeré duchovní práce na jakékoli úrovni Stvoření, a to jako dočasně relativní i jako absolutní Pán Ježíš Kristus Boží Rodina. Všechno tedy zažívám s vámi, ať už ve formě vlastního relativního a absolutního Já, nebo prostřednictvím vašich vlastních individualit. Můj pobyt na větší lodi pak ve spojitosti s přítomností Božích reprezentantů vyjadřoval totéž, pouze s tím rozdílem, že zatímco malá bárka souvztažila s Mojí přítomností s vámi a ve vás v kontextu falešných rájů, větší loď souvisela s Mojí přítomností s vámi a ve vás v kontextu našeho působení v ostatních oblastech pekel. Malá bárka také souvisela s principem skromnosti a pokory, která je Mi vlastní, stejně jako všem, kdo jsou úzce provázáni se Mnou. Větší plavidlo naopak odráželo princip duchovní stability, vyváženosti a ochrany. Poslední vyjmenovaný faktor se odzrcadlil zejména na tom, že konstrukce lodi nabízela pasažérům možnost vyhnout se přímému dopadu ostrých slunečních paprsků. Boží ochrana ovšem nemůže být na území antivesmíru a planety Nula nikdy stoprocentní, aby se zobrazily vybrané aspekty působení negativního stavu. Tak tomu bylo i v kontextu tohoto specifického výletu. Pouze velmi výjimečně bylo některým členům Týmu umožněno v rámci přípravné fáze Mise Boží Rodiny prožít odpojení od vlivu Datasystému s možností hlouběji si uvědomit a pocítit svoji pravou podstatu a vnímat svět z pozice nadhledu. Takovýto stav mohli vybraní příslušníci Mise prožít jen na zlomek okamžiku, jelikož delší trvání něčeho takového by nebylo v souladu s plánem jejich duše, a tedy se způsobem vykonávání úkolu, pro který se do hrubohmotného světa narodili.
Pokud se vrátím zpět k popisu našeho výletu v souvislosti s uvedenou informací o tom, že Moje ochrana nemůže být stoprocentní, během plavby na moři se působení vlivů negativního stavu projevovalo tak, že někteří členové výpravy pociťovali duševní nebo fyzický diskomfort. Já v těle jsem se těmto nepříjemnostem také nevyhnul/a, jelikož v určité fázi našeho pobytu na lodi se Mi udělalo špatně od žaludku. Tomu předcházelo snězení oběda, jenž ve skrytém významu souvztažil s konfrontací s těmi nejhoršími aspekty zel a nepravd. Tyto aspekty ovšem odráželo nejen jídlo, ale i okolní vody moře, což dávalo na vědomí, že jde o mimořádně zákeřnou kombinaci temné energie, s níž mám tu čest. Samotné okamžiky konzumace egyptského oběda vyjadřovaly vstup těchto zel a nepravd do hlubokých struktur duchovního, duševního a fyzického rozměru Mého Já za účelem jejich intenzivní očisty a navrácení do náležité kondice.
Po obědě jsme naskákali do vody, abychom mohli z bezprostřední blízkosti pozorovat korálový útes. Před zahájením prohlídky podvodního světa jsem obsah žaludku odevzdal/a moři, což v duchovním smyslu vyjadřovalo Moje odmítnutí zel a nepravd, tedy Moje neztotožnění se s nimi v nitru. Tím jsem názorně ukázal/a, že to, co do Mě vešlo za účelem očisty, není v záporně nabité kondici součástí Mojí přirozenosti, nýbrž je to záležitostí zóny vymístění. Zobrazená událost ovšem neznamenala, že bych zla a nepravdy vyvrhl/a zpět do pekel. Na pozadí Mého názorného odmítnutí temnoty, které jsem tímto způsobem podstoupil/a kvůli sentientním entitám za účelem jejich snazšího pochopení, že Já se neztotožňuji s jejich způsobem života, se „za scénou“ odehrávala intenzivní duchovní očista negativních prvků, a to jak v Mém duchu, tak souběžně i v Mojí duši a v Mém těle. Výsledkem této očisty bylo navrácení původně zprzněných elementů zóny vymístění do pravé reality Stvoření. V souvislosti s tím došlo ke konverzi velkého množství Pseudotvůrců, Renegátů a jim podřízených bytostí. Okamžik Mých krušných okamžiků ve vodě byl svým způsobem vyvrcholením Mise Egypt, protože během toho se začaly dávat do pohybu další multidimenzionální posuny, které se nesou na vlně pokračujícího přílivu Mojí lásky, moudrosti, dobra, pravdy, soucitu, odpuštění a milosrdenství, vylévané do nejhlubších pekel, jakož i do méně zatížených dimenzí antivesmíru. Tím, že jsem nechal/a zla a nepravdy vejít tak intenzivně do Sebe Samého/Samé v podobě Mého dočasně relativního Já, aniž bych se s nimi ztotožnil/a, o to rychleji a účinněji mohly pozitivní aspekty odstranit ze zprzněných elementů negativního stavu jejich záporný náboj. Návrat ukradené duchovní energie do náležité kondice měl širokospektrální charakter se specifickým dosahem na všechny a všechno v pravých i nepravých realitách Stvoření. Jako vždy jsem se při tom mohl/a spolehnout i na zapojení ostatních, kdo Mě provázeli na hmotné i nehmotné úrovni. O kolektivní práci jde ve všech případech, což bylo vyjádřeno tím, že oběd jsem jedl/a nejen Já, ale i ostatní účastníci výletu, kteří zároveň – opět stejně jako Já – posléze naskákali do moře, abychom se mohli z bezprostřední blízkosti podívat na korálové útesy.
Během našeho pobytu na lodi jsme cítili houpání způsobované mořskými vlnami. To ve skrytém významu souviselo s destabilizací zavedených pořádků v nejhlubších peklech. Zároveň tím negativní stav už poněkolikáté dával jasně najevo, že naše přítomnost v jeho doméně není vítaná. Proto se snažil houpání využít k vyvolání nevolnosti či určitého druhu diskomfortu u těch, kdo to měli v plánu duše. Zmírnění nevolnosti mělo být v Mém případě docíleno skrze konzumaci citrónu, to nicméně nemělo „požadovaný“ efekt, aby se zobrazilo, co bylo potřeba. Situace s citrónem v duchovním smyslu měla ukázat, že projevy zel a nepravd nelze řešit (léčit) prostředky a metodami negativního stavu, a proto je nutné radikální, avšak zároveň šetrné a nikoho nepoškozující řešení v podobě odstranění/vyjmutí samotných zel a nepravd ze struktury, v níž způsobují potíže, čímž se zdroj určitého problému/bolesti/strádání eliminuje, načež dochází k úlevě. Kyselá chuť citrónu také dala bytostem na vědomí, že kyselý může být pouze život v odloučení ode Mne, kdežto se Mnou, v realitách pravého jsoucna a bytí, je život pouze sladký. To se odráží mimo jiné i na tom, že v pozitivním stavu nejsou k mání potraviny s negativní konotací a chutí, která by měla někomu způsobovat jakoukoli nepříjemnost, svíravý pocit v ústech nevyjímaje.
Naše pozorování korálů a mořských živočichů z bezprostřední blízkosti odráželo další etapu intenzivní duchovní práce v říši nesebeuvědomělých bytostí. Duchovní komponenty, z nichž různí živočichové, rostliny i takzvaná „neživá“ příroda sestává, se podrobují stále většímu přílivu světla z pozitivního stavu, což má za následek jejich transformaci do náležité kondice. Děje se tak navzdory tomu, že kolektivní vědomí nesentientních entit budou přebývat v zóně vymístění do konce cyklu času, pokud ovšem nenaplní účel své existence v antivesmíru dříve, než tento konec nastane. Řada kolektivních vědomí nesebeuvědomělých bytostí napříč celou zónou vymístění již do limba přemístěna byla. Samotné plavání (šnorchlování) nad korálovými útesy ve velmi slané vodě (připomínám, že Rudé moře je nejslanější moře na světě, pokud nepočítáme Mrtvé moře, které je ve skutečnosti jezerem) pak bylo vyjádřením skutečnosti, že Moji reprezentanti v sobě mají přítomen princip nadhledu, díky němuž jsou schopni neztotožňovat se se závažnými zly a nepravdami, a tak nebýt dlouhodobě stahováni ke dnu. Když je to potřeba, mohou se nacházet v blízkosti dna. Někdy se tohoto dna dokonce mohou po určitý čas dotýkat. Díky nadhledu jsou nicméně schopni vyhnout se tomu, aby na dně zapustili kořeny. Pokud se stane, že Moji reprezentanti na samotné dno z důležitých duchovních důvodů klesnou, děje se tak mimo jiné proto, aby se od něho mohli zakrátko odrazit a vystoupat zpět nad hladinu, čímž ukazují cestu do Mé náruče. Potěšení, radost a další kladná rozpoložení, ve kterých jsme se nacházeli při pozorování korálů a ryb, pak ve skrytém významu odrážela naše pozitivní pocity plynoucí z naší duchovní seberealizace – z naší práce pro celek. Sluneční svit pronikající ke korálům a mořským živočichům zase dával „za scénou“ bytostem na vědomí, že i příslušníci nesentientní říše čelí vskutku intenzivnímu přílivu již výše řečeného světla z pozitivního stavu. To, že se podvodní svět nacházel jen pár metrů pod hladinou, potom značilo, že s probíhajícími posuny se stále více kolektivních vědomí nesebeuvědomělých bytostí dostává takzvaně „na dosah ruky“ svému odchodu ze zóny vymístění, přičemž i ta kolektivní vědomí, která ještě mají za úkol setrvat v peklech, se nyní nacházejí svému přesunu do limba mnohem blíž než kdykoli předtím. Během našeho objevování podmořského světa se nejedné duši v peklech také odhalilo či připomenulo, že život v mořích a oceánech na Nové Zemi i na ostatních planetách v pravé realitě Stvoření je neporovnatelně rozmanitější a krásnější, přičemž nikdo v nich neloví žádné živočichy a nedrancuje jejich přírodní bohatství. Co se týče situace v hrubohmotné realitě, není třeba, aby byl někdo rozmrzelý z devastace zdejších moří a oceánů. Je nezbytné, aby vše probíhalo tak, jak to probíhá, abychom mohli v budoucnu spustit plnost života v pozitivním stavu. Zatímco na planetě Nula bude přírodních krás neustále ubývat, v pozitivním stavu tomu bude přesně naopak. Těším se společně s vámi na objevování všeho, co jsem pro vás přichystal/a.
Další významnou cestu dne 9. dubna uskutečnil na fyzické úrovni Štěpán a Libor. Jak už jsem uvedl/a mnohem výše v tomto rozhovoru, jejich cílem byla Káhira. Štěpánova a Liborova turistická skupina čítala celkem devět osob z České republiky a Slovenska. O významu čísla devět jsem v patřičném kontextu hovořil/a už na jiném místě. V případě cesty do Káhiry tato číslovka v duchovním smyslu potvrzovala, že Moje Božská energie, která je alfou a omegou veškerého jsoucna a bytí, je vskutku všudypřítomná, tedy že je ukotvena na všech úrovních pravého, ale i nepravého Stvoření. Zatímco s niternou úrovní antivesmíru v tomto ohledu souvztažila Hurghada, se zprostředkujícím stupněm pekel souvisel Luxor. S přírodní sférou zóny vymístění pak souvisela Káhira. Ve skutečnosti nezáleželo na tom, v jakém počtu jste/jsme se nacházeli na tom či onom místě, protože Boží energii roznášel po různých místech v Egyptě každý z Týmu v jakémkoli okamžiku. Avšak na základě Štěpánovy a Liborovy návštěvy Káhiry v devítičlenné skupině se bytostem na různých úrovních Multivesmíru uvedla v pozornost výše zmíněná skutečnost, tedy to, že není žádného místa v pravé i nepravé realitě Stvoření, kam by Moje přítomnost nedosahovala. To bylo velmi podstatným zjištěním pro řadu bytostí souvztažných s egyptskými, respektive se severoafrickými i jinými pekly, které díky tomu snáze přijaly fakt, že Já jsem absolutní a zároveň jediný Zdroj života. Přítomnost členů Týmu v Hurghadě a jejím okolí, v Luxoru a v Káhiře také potvrdila a aktualizovala skutečnost, že Já jsem opanoval/a celou zónu vymístění. Kromě uvedené záležitosti šlo rovněž o vyjádření toho, že Moje přítomnost v Egyptě a v oblastech s ním souvisejících je silnější než kdykoli předtím. Duchovní světlo se v této zemi a jejích peklech silně uchytilo, aby se mohlo rozvíjet do stále krásnějších forem, čímž bude společně se svými nositeli pomáhat v očistě bezpočtu negativních elementů.
Toho dne bylo v Káhiře částečně zamračené nebe, které zajistilo zhruba o pět stupňů nižší teplotu než v Hurghadě. To ve skrytém významu znamenalo, že do sféry Egypta a nejhlubších pekel vnášíme principy zklidnění a uvolnění, které v tomto případě zastupovala právě nižší hodnota teploty vzduchu, ve kterém se molekuly pohybují pomaleji. V uvedeném kontextu měl pomalejší pohyb molekul pozitivní konotaci, protože nižší teplota vzduchu v pouštní zemi vytvořila příjemné a osvěžující klima, které tělo Středoevropana nezatěžuje a nevyčerpává. Nižší teplota proto souvisela rovněž s principem osvěžení, které do pekel přinášíme po boku výše uvedených principů. Zároveň vyjadřovala princip tělesné, duševní i duchovní vitality, kterou se v pozitivním stavu vyznačují jak bytosti, tak i jimi obývané prostředí.
Cesta do Káhiry z Hurghady trvala zhruba šest hodin, jelikož bylo nutno urazit vzdálenost kolem 450 kilometrů. Tato vzdálenost v duchovním smyslu vyjádřila vzdálenost, kterou členové Boží Mise musejí v zóně vymístění urazit, aby se přiblížili i těm nejzatíženějším bytostem. Při tom, jak se v rámci poskytované pomoci obalují duchovními nánosy, vzdalují se Boží reprezentanti Mojí podstatě navenek, nikoli však v nitru. Přesně tak to bylo i u Štěpána a Libora. Každá vykonaná práce ve jméně nejvyššího dobra obohacuje členy Týmu o nové zkušenosti a zážitky a posouvá je na duchovní cestě, čímž se Mi stávají podobnější. I toto hledisko Moji dva výletníci sami na sobě zobrazili a živě ho pocítili. Štěpánův a Liborův návrat zpět do Hurghady, kde jsem se nacházel/a v lidském těle, pak souvisel s manifestací návratu bytostí z pekel zpět ke Mně, do vyšších sfér bytí, kde na ně „čekám“ s otevřenou náručí. Návrat do Hurghady zároveň uvedl do opětovného souladu niternou blízkost, jakou ke Mně oba Boží chlapci přechovávají, s blízkostí vnější, tedy s tou, která se projevuje v rozměru hrubohmotné reality. Bytosti díky tomu pochopily, že být dobrý přítel se Stvořitelem/Stvořitelkou s sebou přináší možnost rozvíjet tento vztah i na úrovních navenek od srdce, díky čemuž láska určitého nositele života ke Mně a Moje láska k němu nevynechává žádnou úroveň. Vztah sentientních entit se Mnou je po nabytí Mojí konkrétní podoby prostřednictvím Božích inkarnací do lidských těl a v souvislosti s ustanovením Mojí Nové Přirozenosti navíc daleko osobnější a intimnější, než byl kdy dřív. Pro interakce s milovanými Božími dětmi napříč celým Multivesmírem používám nepřeberné množství podob, které jsem získal/a prostřednictvím přímých vtělení i do jiných částí Stvoření. Moje lidská podoba má však mezi ostatními podobami specifické postavení, které vyplývá z toho, že lidská rasa – ta pravá i ta zfabrikovaná Pseudotvůrci, jejíž prvky jsem inkarnací na planetu Nula očistil/a a zahrnul/a do Svého absolutna, má úzkou spojitost se všemi existujícími sférami Multivesmíru. Lidská podoba je tedy pro Mě při Mojí sebeprezentaci před Stvořením tou nejuniverzálnější ze všech. Lidstvo sehrává příběh spojený s aktivací a trváním negativního stavu a je rovněž klíčem pro jeho ukončení, čímž se při konci starého a začátku nového cyklu času nastolí v celém jsoucnu a bytí podmínky pro plnost života v lásce.
Co se ještě týče niterného a vnějšího vztahu ke Mně, lidé se srdečným přístupem k Bohu nemají na planetě Nula možnost komunikovat s Mým hmotným Já. Tato možnost zde existuje pouze pro Tým Boží Rodiny, tvořený těmi, kdo znají a přijímají Moji podstatu v souvislosti s knihami Nového Zjevení. V pozitivním stavu nicméně niterný vztah k věčnému Rodiči automaticky přináší možnost interagovat se Mnou rovněž na fyzické úrovni. Na Nové Zemi a v dalších světech pravé reality Stvoření jsem každému neustále dostupný/á, a to právě i ve vnějším rozměru existence. Nedělá Mi problém se souběžně objevovat na libovolném počtu míst Multivesmíru v různých podobách. Pokaždé Mi přináší velkou radost, když se Mnou někdo touží něco probrat, chce se na něco zeptat, nebo si jen přeje vyslat Mi svou lásku, kterou z celého srdce rád/a opětuji. Ostatně, Moje láska proudí ke každému permanentně, od okamžiku jeho duchovního zrodu až na věky věků.
Štěpán a Libor při projíždění Káhirou pozorovali jeden velký chaos. Na čtyřproudové silnici viděli, jak přecházejí lidé, všímali si toho, jak auta předjíždějí z obou stran, a nikde neviděli semafory a dopravní značky na místech, kde by to běžný Evropan očekával. Při tom všem ale vnímali, že místní lidé jsou všudypřítomnému chaosu přizpůsobení a že v něm nemají problém fungovat. Káhira souvztažila ve zhuštěné formě se situací panující v nejhlubších peklech Renegátů, v nichž je také jeden velký chaos, ve kterém je ovšem jistý řád, díky němuž jsou tyto úrovně antivesmíru schopny fungovat. Jejich stabilita je ale velmi chatrná. Mimo výše řečené v sobě Káhira koncentrovala také mnoho negativních aspektů souvisejících se všemi kouty Egypta, s nimiž je jakožto hlavní město velmi provázána. Stejně tak je silně spjata se samotným kolektivním vědomím Egypta. Káhira v sobě tedy obsahovala i širokou škálu aspektů reprezentujících nejhlubší pekla Pseudotvůrců včetně jimi vytvořených konceptů falešné duchovnosti, která v tomto velikém a lidnatém městě s postupujícím časem stále více vzkvétá. To s sebou přináší pokroucený pohled na život, na svět, na okolní Stvoření, vede k zaměření se na zevnějšnosti i k dalším projevům zel a nepravd. Návštěva Káhiry ze strany členů Mého Týmu silně podpořila a významně urychlila transformační procesy týkající se této země a s ní souvisejících pekel.
Před obědem uskutečnili členové výpravy zastávku v parfumerii, kde si někteří koupili parfémy za nižší cenu než v Hurghadě. Nanášení parfémů za přítomnosti členů Mého Týmu ve skrytém významu vyjádřilo, že duchovní očista se týká i těch nejjemnějších aspektů negativního stavu. Proces spásy se totiž dotýká také samotných esencí vůní (a pachů) spojených s Egyptem a s jakýmikoli jinými celky. V souvislosti s tím se do náležité kondice uvádějí duchovní komponenty, jež s vůněmi (a pachy) souvisejí. Duchovní komponenty jsou jejich nosnou konstrukcí a zároveň jim dávají různé duchovní významy. Nižší cena parfémů pak souvisela s tím, že Já a Moji představitelé získáváme aspekty negativního stavu za účelem jejich spásy mnohem snáze, než tomu bylo dříve. Jinými slovy řečeno, aspekty určené ke spáse jsou pro nás mnohem přístupnější, stejně jako ony jsou zase přístupnější naší lásce.
Jedno z dalších míst, kam Štěpán s Liborem zavítali, bylo Národní muzeum egyptské civilizace (The National Museum of Egyptian Civilisation). Jeho návštěva vyjádřila skutečnost, že v rámci duchovní očisty zprzněných elementů není a nebude zapomenuto na žádné dávné relikty minulosti, a to ani na ty, které jsou pro běžné lidské poznání dávno ztracené v moři času.
Pak už se účastníci výletu přesunuli na západní břeh Nilu do Gízy, za jejímž okrajem se nacházejí ony ikonické, špičaté stavby vypínající se k nebi. Zde Štěpán a Libor viděli například Chufuovu, Rachefovu či Menkaureovu pyramidu, zastávku podnikli též u Velké sfingy. Na těchto místech nevnímali nic zvláštního, uvědomovali si však významnost celé návštěvy. Pyramidy z určitého duchovního pohledu vyjadřovaly dvanáctidimenzionální strukturu zóny vymístění, kdy jejich základna (nejspodnější část) zrcadlila nejhlubší pekla, zatímco špička (nejvyšší část) souvisela s nejméně zatíženými úrovněmi antivesmíru. Fakt, že oba příslušníci Týmu Boží Rodiny stáli u samotné základny pyramid, bylo dalším potvrzením zaměřenosti Mise Egypt na již mnohokrát řečené nejhlubší struktury pseudojsoucna a pseudobytí. Čím více se blíží plné zahájení Mise Boží Rodiny, tím více pozornosti koncentrujeme na ty sféry, kam prozatím Moje energie v zesílené míře donedávna příliš nepronikala. Tak v zóně vymístění vytváříme pro lásku vhodnou základnu, přívětivé podloží, příhodnou duchovní atmosféru, díky čemuž se po plném spuštění Mise bude Moje energie snadno rozvíjet do stále krásnějších podob. Síla lásky bude tehdy narůstat zcela novým způsobem, jenž navede do Mé náruče do konce cyklu času všechny Mé děti. Pak už bude pozitivní stav kompletní a nic nebude bránit spuštění nového cyklu času.
Jak správně Štěpán vycítil z nitra, návštěva tohoto místa souvisela rovněž s propojováním nebe (pozitivního stavu) a země (planety Nula a zóny vymístění). Zatímco pyramidy, jak bylo právě řečeno, souvisely s antivesmírem, obloha nad nimi vyjadřovala v tomto kontextu vyšší sféry jsoucna a bytí – pozitivní stav, ale též limbo. To, že se pyramidy vypínají k nebi, symbolizovalo skrytou touhu obyvatel zóny vymístění po návratu do pravého duchovního Domova. Stejně tak to zrcadlilo již probíhající směřování mnohých sentientních entit vzhůru. Pohled na pyramidy v kombinaci s vnímáním oblohy rozprostřené nad nimi rovněž vyjadřoval, že pozitivní stav včetně Nového Vesmíru je mnohem větší, než je zóna vymístění. Na pozadí propojování nebe a země dochází i ke stále se prohlubující integraci Mě, absolutní/ho Stvořitelky/Stvořitele se všemi částmi Multivesmíru. Čím více se Mi bytosti kdekoli v Univerzu přibližují, tím se Já mohu přibližovat jim. Je to oboustranně dějící se proces. Posuny ve vzájemné blízkosti mezi Mnou a Mými dětmi se manifestují i na změnách v Mé Přirozenosti. Dříve ve Stvoření figurovala Stará Přirozenost („Nejvyšší“), nyní je řízeno Přirozeností Novou („Pán Ježíš Kristus“), na kterou navazuje Nejnovější Přirozenost („Pán Ježíš Kristus Boží Rodina“), jež řídí Nový Vesmír a která bude v novém cyklu času řídit celý Multivesmír. Naše vzájemná blízkost se pořád více prohlubuje, aniž by tento proces měl nějaký konec. Pokračuje na věky věků. Při návštěvě Gízy se tak kromě právě uvedených souvislostí odhalila nebo připomněla také informace, že v novém cyklu času už bude existovat jen jeden směr plynutí života sentientních entit, a to směr „ke Mně“, nikoli „ode Mne“, který bytosti jednou provždy odmítnou. V celém Stvoření už proto nebude nikoho, kdo by se Mi jakýmkoli způsobem – třebaže jen přechodně – vzdálil. Všichni už si budou volit jenom duchovně správně. Nikdo neučiní přešlap, který by byl proti zákonům a principům pravého života. Dokonce i ti nejzapřisáhlejší odpůrci Boha/Bohyně budou v novém cyklu času v každém jednotlivém kroku svých životů stále bližší Mojí podstatě. Uvedení tohoto faktu do pozornosti příslušníků antivesmíru bylo pro mnohé z nich velkým povzbuzením, protože si uvědomili, že nikdo z nich není ztracený případ, pro něhož by mělo být nemožné nejenže napravit své špatné volby, ale zároveň je už nikdy neopakovat.
Štěpán měl návštěvu pyramid spojenou také s myšlenkami na ideu vzniku, trvání a eliminace negativního stavu. Tyto stavby totiž na nehmotné úrovni skrze své vyjádření struktury antivesmíru souvztažily se souborem duchovního poznání obyvatel pekel o tom, proč se negativní stav ve Stvoření objevil a jaké jsou důvody zobrazování jeho hrůz, tedy v čem spočívá jeho smysl a přínos pro celé Univerzum. Pojednávané stavby souvztažily také s poznáním faktorů vedoucích k odstranění negativního stavu. Soubor tohoto poznání i jeho jednotlivé aspekty nejsou ničím jiným než samotným Božím Slovem – jeho ideami a principy. Všichni členové pekel v sobě mají tyto ideje a principy vštípeny, do doby svého duchovního procitnutí si je nicméně neuvědomují. Do popředí jejich sentientní mysli se dostávají až v souvislosti s otevřením duchovního srdce. Návštěva členů Mého Týmu u pyramid v tomto kontextu na multidimenzionální úrovni vyjádřila a všem sentientním entitám na jejich vědomé či nevědomé úrovni připomenula, že výše uvedenou problematiku o výskytu, trvání a eliminaci zel a nepravd v pravý čas každý bezezbytku bezpečně pochopí a odebere se do Mé náruče. Šlo tedy o připomínku slibu, který jsem dal/a každému nositeli života před spuštěním experimentu s temnotou. Nemůže se stát, že by někdo nedorazil Domů.
Pyramidy také vyjadřovaly soubor všech zkušeností a zážitků, jakých bytosti dosáhly, dosahují nebo do konce cyklu času ještě dosáhnou na základě přímé i nepřímé zkušenosti s negativním stavem. Ve skrytém významu tedy souvztažily s kolektivním vědomím zóny vymístění, ale zároveň i s kolektivním vědomím celého současného cyklu času. V souvislosti s tím se různým bytostem v antivesmíru odhalilo nebo připomenulo, že nic z toho, co v rámci svých pseudoživotů zobrazily z lásky k celku, nepřijde v novém cyklu času vniveč, a to ani přes fakt, že u nich i u všech ostatních sentientních entit dojde k výmazu jejich vzpomínek na negativní stav, poněvadž ty budou po extrahování z jejich bytostné podstaty umístěny do takzvaného „jezera ohně a síry“, multivesmírného archivu – databanky, kde budou sloužit pro budoucí poučení všech, kdo to budou potřebovat. Archiv bude sloužit zároveň jako pojistka pro to, aby se už nikdy nemuselo zobrazit nic podobného. Ti, kteří měli srdce k cítění, oči k vidění a uši k slyšení, tak měli možnost lépe poznat jeden z projevů Mého milosrdenství, kterým se zajistí, že nikdo nebude už nikdy více nucen na základě své svobodné volby žít v odloučení ode Mne. Idea toho, že by Mne měl někdo odmítnout za jediný Zdroj života, už nebude od nového cyklu času v sentientních entitách přítomna, čímž bytosti uchráním od možnosti upadnout do nesvobody a zároveň zajistím, že jejich život bude do věčnosti plynout v maximální možné svobodě, odvozené od Mé vlastní absolutní svobody.
Fakt, že oba uvedení výletníci nepociťovali u pyramid nic zvláštního, byl výsledkem zintenzivněné Boží ochrany, jelikož šlo o velmi zatížený prostor, přičemž v tomto případě nebylo jednoduše v plánu, aby Štěpán a Libor na sobě demonstrovali nějaké specifické energetické vlivy negativního stavu a dění probíhající „za scénou“. To je k výletu do Káhiry/Gízy a k celému dni 9. dubna všechno. Nyní pojďme na další témata.
Zdroj: Michal Transmiter Facebook
