Děkuji ti Anetko za životní příběh
Tak jako mnozí, jsem si prošla nelehkými zkouškami. Dříve jsem nechápala, proč se mi to děje. Posléze jsem na to zapomněla a nechala se v přesvědčení, že asi to tak má být a přestala na to myslet a žila jsem si životem podle pseudotvůrců. Plno hněvu, poukazování na všechny okolo, jen ne na mě. Už jako malá holka jsem věřila, že je někdo vyšší než my, jelikož se mi stávaly různé zážitky. Od zastavení času a přehrání blízké budoucnosti, sny které se plnily či lucidní snění. Avšak stále jsem nevěděla jak tu vyšší moc mám pojmenovat. Bibli jsem nikdy nečetla, do kostela jsem chodila jen se školou. Slovo Bůh mi nešlo do pusy. Veškeré náboženství mě přišlo divné.
Poté se psal rok 2015 a ve mně se něco změnilo. V té době jsem byla nejvíce na dně. A začala jsem pátrat a hledat odpovědi na mé otázky. Hledala si souvislosti a skládala dílky do skládačky, avšak stále mi něco chybělo. Přestěhovala jsem se a začala od znova. Přišlo ještě pár nelehkých dní, ale vše jsem překonala a získávala sílu. Po přestěhování se mi začaly objevovat noční návštěvy. Paralyzující vibrace, kde jsme se cítila jako v pasti, byly nepříjemné. V té době jsem tomu ještě nepřikládala takovou váhu. Objevovaly se zřídka. Čím více jsem hledala a nacházela odpovědi na tuto planetu, tím byly častější. Nejdříve mě navštěvovali pouze doma, později už úplně všude, kde jsem přespala.Jakmile jsem něco napsala, co se jim nelíbilo, přišli. Čím víc se jim to nelíbilo, tím byly paralyzující vibrace silnější. Došlo to do stavu, kdy jsem byla unavená, nevyspalá, vystrašená co se mi to vlastně děje. Nikde jsem se nedočetla, že by se tohle někomu stávalo a spánkovou apnoi jsem vyvrátila. V tomto stavu, kdy mé tělo se nemohlo bránit, ale mysl fungovala, se mi zjevovaly různé bytosti. Někdy černý mrak, jindy černá silueta hubené postavy, která měla dlouhé vlasy podobné dredům. Někdy se neukázaly vůbec. Ptala jsem se jich, co po mně chtějí, odpovědí byla pouze intenzita vibrací. A jednou tedy jsem slyšela hlas, který mně připomínal morzeovku. Jednou mě škrábali po nohou, jindy mě tahali ruce za záda. Nemohla jsem se bránit. Nechtěli mne pustit. Zanedlouho jsem dostala kontakt na Janičku Kyslíkovou a tak jsem si jí přidala. Ze začátku jsem koukala na Boží rodinu jako z jara. Nechápala jsem totiž, oč tu běží. Když jsem začala vstřebávat informace a začínala tomu rozumět, návštěvy byly už denodenně. Díky Boží rodině jsem dostávala odpovědi na své otázky. Vnitřně jsem cítila, že dělám dobře. Učím se každým dnem a každý den mi přijde další odpověď. A můj prozatímní život na zemi se změnil. Vzpomínám si, jak moje dcerka byla nadšená ze školního výletu jednoho kostela v Praze. A tak jsme se šli podívat. Když jsme vstupovali dovnitř, obklopil mě nepříjemný mrazivý oblak. Koukala jsem okolo a pronesla nahlas, že tento kostel nemá nic společného s Pánem Ježíšem Kristem. A večer přišla opět návštěva, podle intenzity vibrací jsem zjistila, že se jim nelíbil můj výrok a tudíž mě drželi dlouho v jejich moci. V tom stavu jsem pak začala promlouvat k PJK a vibrace se snižovaly, až mě pustili ze zajetí. A od té doby jsem při každém tomto stavu volala PJK. Když přišli znovu, prosila jsem PJK o pomoc, v tu chvíli jsem říkala, že mám velkou sílu se od nich odpoutat a tak se stalo. Vydechla jsem tak, že jsem cítila v sobě klid a viděla, jak ze mě vychází bílá záře, která později měnila barvu na fialkově zelenou. Celá tato energie šla směrem k té návštěvě. V tu chvíli se vazby přetrhaly. A mně se zjevilo velké lidské oko. Bylo krásné a jeho duhovka byla naše nová planeta.Byla krásná, jen voda a zelená zem. Žádná poušť, jak vidíme v atlasech. Po tomto zážitku jsem pochopila, proč se mi vše dělo a proč jsem dostávala takovéto zkoušky a velice se mi ulevilo, že v tu chvíli bych objala celý svět. Až jsem brečela štěstím. Další zážitek nenechal na sebe dlouho čekat. Začalo to vibracemi po celém těle, ale byly jiné, nešel z nich už strach. Mluvila jsem k PJK a začala jsem se hýbat, což předtím nešlo. Uslyšela jsem ženský zpěv a při tomto jsem si začala strhávat černou hmotu z hlavy, kterou jsem trhala na malé kousky. Ta hmota, když jsem jí strhala z hlavy, byly černé ruce, hubené s dlouhými prsty. Poté ve mně vibrace začaly být teplé a nejsilnější byly uprostřed zad. A nyní můj poslední zážitek, kdy vibrace přišly s mým svolením. Opět jsem mluvila k PJK a po chvilce se mi začaly třpytit ruce. Byla jsem velice lehká, jako bych se vznášela. Poté celé tělo se třpytilo a mělo zeleno-modro-stříbrnou barvu. Děkuji PJK a Boží rodině. Že moje cesta nabyla tím správným směrem.
Doufám, že tento příběh pomůže dalším, kteří se ocitli a nebo ocitnou v podobné situaci.
Aneta
Zdroj: Jana Kyslíková – Google+
