Děkuji Lukáši
Svět si do poslední chvíle užíval, dokud nevyšel Lot ze Sodomy a Noe do korábu. Ježíš připodobnil dobu konce, když chodil po Zemi v těle, právě k těmto 2 biblickým příběhům s tím, že v posledních časech tomu bude právě tak jako za dnů Noeho a Lota.
„Jedli (hodovali), pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noe vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny. Stejně tomu bylo za dnů Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli, v ten den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, spustil se oheň a síra z nebe a zahubil všechny.“ (Lukáš 17:27-29)
Noemu se navíc lidé posmívali, měli jej za blázna (dnes bychom mohli říci konspiračního teoretika), který ve svých prorockých kázáních „strašil“ tehdejší lidi bláznivou „konspirační“ teorií o zániku tehdejšího světa, jak jej znali, obrovskou potopou. Ach ta podoba se stavem dnešního světa….
Dokud nevejdou věřící do nebeských příbytků ( = Vytržení), nepřijdou na svět negativní události v plném projevu (tzv. DOBA JÁKOBOVA SOUŽENÍ). Připomíná nám to situace Tesalonických:
„Pokud jde o příchod Pána Ježíše, kolem něhož budeme shromážděni, prosíme vás, bratří, abyste se nedali snadno vyvést z rovnováhy nebo vylekat nějakým projevem ducha nebo řečí či listem, domněle pocházejícím od nás, jako by den Páně měl už nastat. Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení. Ten se postaví na odpor a ‚povýší se nade všecko, co má jméno Boží ‘ nebo čemu se vzdává božská pocta. Dokonce ‚usedne v chrámu Božím‘ a bude se vydávat za Boha.“ (2.Tesalonickým 2:1-4)
Oni se kvůli jakési pohromě v blízkém okolí strachovali, že již nastal den Kristův a že nebyli vytrženi a zůstali zanecháni v centru tehdejších negativních událostí. Z tohoto důvodu je jim řečeno „abyste se nedali vyvést z rovnováhy nebo vylekat“. To vystihuje, o čem se zde mluví. Věřící totiž Pánův příchod neleká ani je nevyvádí z rovnováhy. Naopak nás to potěšuje, že takový den nastane. Proto je jasné, čeho se báli a o čem se tady mluví. „Vytržení ještě nebylo, nebojte se. Nenechte se vylekat, že jste byli zanecháni“ Proč? Protože syn zatracení (falešný Mesiáš = Antikrist a Šelma Pseudotvůrců) se zjeví až po Vytržení věřících. Dokud jsou věřící na Zemi/Nule, nemohou Pseudotvůrci se svým královstvím tmy ani Antikristem přijít.
Také proto je Vytržení = Rozdělení lidstva NUTNOU ZÁLEŽITOSTÍ KE SPLNĚNÍ DALŠÍCH NUTNOSTÍ LIDSKÝCH DĚJIN = DOČASNÉHO ÚPLNÉHO VÍTĚZSTVÍ NEGATIVNÍHO STAVU NA PLANETĚ NULA POD NADVLÁDOU PSEUDOTVŮRCŮ.
Podobná podmínka platí i pro 2. PŘÍCHOD PJK. Mezi Vytržením a 2. PŘÍCHODEM PJK musí na Zemi/Nule uplynout čas, kdy Antikrist (= Pseudotvůrci) úplně ovládne svět, rozdrtí jej a pozře celou Zemi/Nulu (Daniel 7:23). O tom se ve skutečnosti píše v listu do Tesaloniky, toť pravý význam toho místa Bible. Navíc se zde rozlišují 2 události:
1. Příchod PJK „na oblacích nebeských“ (nebudeme již dále podrobně vysvětlovat, že se jedná o tehdejší hovorovou symboliku vytržení pomocí jim neznámé „mimozemské“ technologie) k Vytržení věřících – „kolem něhož budeme shromážděni,“
2. Druhý příchod PJK na Olivovou horu – „den Páně“ za účelem posledního soudu, eliminace negativního stavu a ukončení tohoto časového cyklu, kde negativní i pozitivní stav existovali vedle sebe.
Shromážděni „kolem PJK“ budeme v povětří při Vytržení, ale „den Kristův (Páně)“ nastane až tehdy, kdy PJK Antikrista odstaví na vedlejší kolej zjevením svého příchodu (2.Tesalonickým 2:8). Dokud byl v Sodomě Lot, nemohl proběhnout soud nad tímto městem. Podobně nemohlo dojít k potopě starodávného světa, dokud Noe s rodinou nevešel do korábu. Z toho se dá pochopit, že dokud je nyní na Zemi Boží rodina a věřící, negativní stav se plně neprojeví, PJK to prostě nedovolí. Vše se začne odehrávat až v okamžiku, kdy bude ze Země vzato, co patří PJK a není předmětem soudů a důsledků negativních voleb. V případě Sodomy byl pouze jeden jediný člověk shledán spravedlivým – Lot. Pokud tehdy Nejvyšší řekl, že Sodoma nepadne, dokud je tam Lot, tak nedopustí ani velké soužení země (DOBU JÁKOBOVA SOUŽENÍ), dokud je na ní Boží rodina a věřící. Pokud to udělal kvůli jedinému Lotovi, udělá to i kvůli miliónům věřících. Pokud tehdy Nejvyšší (nyní PJK) čekal, až bude Lot v bezpečí v městečku Sóar, počká i nyní, dokud věřící nebudou v bezpečí v jím připravených nebeských příbytcích (na Nové Zemi v 5.dimenzi pozitivního stavu pravého stvoření = zahrady Eden). V kontextu tohoto příběhu nám zní daleko naléhavěji varovná slova Ježíše „pamatujte na Lotovu ženu!“ Jak uvidíme dále, právě v souvislosti s jejím příběhem mluvil o budoucím Vytržení.
„Vzpomeňte na Lotovu ženu! Kdo by usiloval svůj život zachovat, ztratí jej, a kdo jej ztratí, zachová jej. Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude přijat, a druhý zanechán. Dvě budou mlít spolu obilí, jedna bude přijata, a druhá zanechána. Dva budou na poli, jeden bude přijat, a druhý zanechán.“ (Lukáš 17:32-36)
PROČ PAMATOVAT NA LOTOVU ŽENU? VELKÉ VAROVÁNÍ, ABYCHOM NEBYLI ZANECHÁNI.
Není až tak výjimečné, že někteří lidé při evakuacích z ohrožených oblastí (vzpomeňte např. na naše povodně) za nic na světě nechtějí opustit své domovy. Nenastupují do záchranných člunů ani do vrtulníků a do poslední chvíle se skrývají ve svých domovech. Kroky k vlastní záchraně podniknou až ve chvíli, kdy na vlastní oči vidí, že je všemu konec. Tehdy vylézají ze svých úkrytů (jako vyorané myši ze svých „děr“) mávají a křičí o pomoc. Je to proto, že své věci nedokáží opustit ani kvůli vlastní záchraně. Jejich srdce patří jejich majetku. Zdá se, že právě takový byl i příběh Lotovy ženy. Odcházela s Lotem ze Sodomy před pohromou, ale srdcem ji nedokázala opustit. Proto neuposlechla varování anděla, aby se neohlížela zpátky za sebe a ohlédla se. Proměnila se v solný sloup (těžko říci, co tento solný sloup ve skutečnosti znamenal – pravděpodobně šlo opět o důsledek vlivu použité technologie při likvidaci Sodomy a přilehlé oblasti pozn.) (Genesis 19:24-26). Ježíš tímto příběhem nevaruje svět a lidi v něm, ale věřící. Lot i jeho žena představují věřící lidi. Lot ty vzaté a zachráněné a jeho žena ty zanechané. Velké varování ohledně Lotovy ženy je zde právě proto, abychom nebyli zanecháni z důvodů přílišného lpění na věcech tohoto světa a neochoty se jich vzdát pro věci PJK. O noci, kdy bude jeden vzat a druhý zanechán, totiž Ježíš mluvil hned poté, co připomenul Lotovu ženu.
Nuže, dítky, pamatujte na Lotovu ženu! Neohlížejte se za věcmi, které zanedlouho shoří a které jsou už dnes před PJK ničím. Nemilujte tento svět a věci v něm ani se neohlížejte za jeho krásou nebo uznáním.
„Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží“. (Lukáš 9:62)
Dívejme se na PJK a jeho slávu a na to, že už za malou chvíli budeme navždy s ním. Ať je navždy chváleno jeho jméno.
Text je výtažkem z knihy Sergej Mihál – Vytržení + doplnění Tyrona pod vedením PJK
Příští téma série o Vytržení se bude týkat Izraele a varianty, že bude spasen až po Vytržení (naplnění počtu „z pohanů“) a to z určitého pro věc PJK velmi důležitého důvodu.
Zdroj: Jana Kyslíková – Google+
