SLOVO OD PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY V.

SLOVO OD PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY PRO TOMÁŠKA JANDU

 

Milovaný Tomášku,

Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina ti děkuji za to, že jsi jednou z nejjasnějších stálic v Týmu Boží Rodiny, která mou ženu Janičku a její nejbližší spolupracovníky, mezi něž bezpochyby sám patříš, provází už od počátků formování našeho Týmu. Jsi příkladným reprezentantem pozitivního stavu a je mi ctí s tebou úzce pracovat na vyvádění padlých bytostí do mé náruče.

Jakožto božího stvořence jsem tě obdařil specifickým úkolem, který spočíval ve zkušenosti inkarnovat se do rodiny ateistů, kde tě díky tomu pohltila hmota a s tím spojené zevnější způsoby typické lidské existence. Na rozdíl od svého okolí a vrstevníků jsi však nežil zcela povrchně a nenechal ses matrixem pohltit do hloubky. Již během prvních dvou desetiletí života na Nule sis uvědomoval určitou nepřirozenost tohoto světa, nicméně tento pravdivý pocit jsi ještě nedokázal více rozvinout a zabývat se jím detailněji. Díky tomu, že jsi sice žil materialisticky, ale nikdy jsi svou duši nenechal prosáknout lákavostí mamonu a vyžívání se v požitcích negativního stavu, zachoval sis tak ve svém nitru na základě domluveného plánu zvláštní druh napojení na mě. Jakožto velvyslance a diplomata mého věčného Království, který se jel vydat na dlouhodobou misi na Nulu, jsem tě tak mohl ochraňovat od první vteřiny tvého pobytu v hrubohmotném těle, a následně tě vést přes všechny zkušenosti až k tvému opětovnému rozpomenutí na Pravdu a Lásku, kterou odjakživa nosíš ve svém srdci. Přestože jsi na mne po určitou část života v této realitě zapomněl, tvé skutečné Já ve formě duše a jejího ducha si bylo dobře vědomo toho, kým je a jaký je jeho účel. Zatímco tedy tvoje hmotná část zakoušela nevědomý život, tvá duše, která získávala potřebné zkušenosti prostřednictvím fyzického nosiče, se kromě toho angažovala v různých realitách a pomáhala všude tam, kde jsem tě potřeboval. Jinak tomu není ani v těchto časech, kdy se mnohé okolnosti ve tvém osobním jsoucnu a bytí změnily, avšak podstata tvého předurčeného poslání zůstala stejná.

Po škole jsi rychle skočil do rodinného procesu a začal jsi budovat slibnou kariéru. Do pracovního a posléze i rodinného života jsi investoval značnou energii, proto jsi dokázal vybudovat stabilní hmotné zázemí a vydělat více než dostatek finančních prostředků, ke kterým tě tvé pilné úsilí přivedlo i za účelem toho, abys v nadcházející fázi své existence mohl zvolnit a věnovat se také něčemu jinému než bezduchému honění se za metami pracovní kariéry. Právě zvolnění jsi potřeboval už jako sůl. Než se tak stalo, z prvního manželství jsem tě přivedl k Simonce, se kterou jste založili fungující a prosperující rodinu. Ta ovšem vzešla z kráčení po stezce lemované mnohým trním a ostrými skalisky, po kterých jste šli oba dva, každý jiným způsobem. Čekaly vás mnohé zkoušky, ze kterých jste ale vyšli vždy nakonec posíleni a obohaceni o zcela nové zkušenosti, z jejichž prožití a následného pochopení se učí a nadále budou učit i miliardy dalších bytostí.

Nejtěžší období ve tvém životě započalo krátce poté, co ses začal seznamovat s druhou dávkou Nového Zjevení, které jsi od roku 2014 četl v přímém přenosu. Protože jsi měl sdělované boží slovo ukryté ve svých genech, nedělalo ti žádný problém nechat tuto nejvyšší dostupnou Pravdu na planetě prostoupit svým nitrem. Tehdy z tebe byl stržen závoj, jímž jsi musel být obalen v zájmu zažívání typického lidského života s příměsí ateismu, jehož aspekty jsi překonáním této matrixové doktríny do značné míry očistil. Během čtení Nového Zjevení se tvá vnější mysl propojila s nitrem, tedy s tvou duší a se mnou, Pánem Ježíšem Kristem Boží Rodinou. Během krátké chvíle tvé dlouho potlačované světlo začalo zářit a ty jsi nasedl na mohutnou vlnu Lásky, která tě přivedla do blízkosti Janičky a dalších jejích nejbližších. Pozitivní dosah na Stvoření, jaký máš, se od té doby stále zesiluje.

Tehdy jsi s radostí přijal to, po čem jsi tak dlouho toužil a co jsi tak dlouho hledal. Střípky, tvořené úvahami nad podstatou toho, co tě celou dobu tvé pozemské pouti obklopovalo, se začaly skládat v ucelený obraz, a neměl jsi pochyb, že díky tomuto obrazu disponuješ tím nejsprávnějším poznáním, oproštěným od zavádějících pseudonauk, kterými je tak hojně prostoupena zóna vymístění, planetu Nula nevyjímaje. Došlo k rychlému přehodnocení tvých priorit a zaujetí nového, pozitivního stanoviska vůči sobě samému, vůči okolí a vůči jedinému Zdroji pravého bytí. Bylo pro mne nádherné sledovat, jak se stále více otevíráš mojí Lásce a jak se tvé srdce navrací do původní kondice, která tvé dočasně lidské hmotné Já propojuje s tvým věčným pravým Já, jemuž se i v těchto omezených podmínkách stáváš více a více podobným. Jsem rád za to, že nejturbulentnější období v osobním životě máš navždy za sebou a nyní už tě netíží břímě, jaké jsi musel donedávna nést. To se týkalo především rodinných neshod, tak vypjatých, že si to jen stěží dovede představit někdo, kdo toho nebyl svědkem. Já jsem však svědkem byl a prožíval jsem si tu bolest z nepochopení nejbližšího okolí s tebou. I když jsem absolutně pozitivní a neznám žádné negativní pocity, z hlediska mojí přítomnosti v tobě jsem plakal s tebou, a držel jsem tě v náručí nejen ve chvílích, kdy jsi padal na zem a už jsi neměl chuť se znovu postavit. Oporou ti však byla tvá hluboká víra a důvěra ve vše, co je se mnou spojené, proto jsem svou pomoc mohl vždy co nejlépe přizpůsobit okolnostem tehdejšího dějství. Skálou, o kterou ses vždy mohl opřít, bylo nejen mé absolutní, ale i relativní božství – Janička, z jejíchž slov jsi rovněž čerpal dostatek sil a mohl tak pokračovat dál. Přestože ses mnohdy cítil sám, a někdy sis připadal, jako by na tebe dopadla tíha celého antivesmíru, dobře sis uvědomoval, že sám ve skutečnosti nejsi nikdy. Kromě nás, tvých věčných Rodičů, stále s tebou byli a jsou i tví přátelé, bráškové a sestřičky z Boží Rodiny, s nimiž táhneš za jeden provaz, kterého se chytají ti, co si přejí vyvést z hlubin temnot do měkkého a přívětivého světla Tatínka a Maminky.

Jsi nositelem řady pozitivních aspektů, mezi nimiž své hlavní místo zaujímá především tvá pokora. Ta se jasně zobrazovala například ve chvílích, kdy jsi zažíval soužení jsoucí na hraně snesitelnosti. Ale ani v těch nejbouřlivějších chvílích, kdy jsi musel své duševní síly vypnout až na maximum, jsi nepropadal stížnostem na mou adresu, nepotýkal ses se zlobou na Boha, a díky své odolnosti, uvědomění a otevřenosti srdce jsi byl dotován vždy takovou měrou mé energie, která tě vždy rychle vyvedla z počínajícího zoufalství, deprese a frustrace. Ve všech možných i nemožných peripetiích sis nikdy Janičce či komukoli jinému z Týmu nestěžoval, svou tehdy svízelnou situaci jsi nijak zvláště nekomentoval a když už na to přišlo, zmínil jsi ji jen na okraj, protože jsi věděl, že tak jako tak se s mojí pomocí z nitra přes všechno přeneseš, veškerý tlak ustojíš a včas se posuneš do bodu, kdy z tebe podstatná část onoho břímě spadne. Tímto jsi bytostem v obou stavech Multivesmíru živě ilustroval, jak úžasný účinek tvá víra a pokora má. Věz, že způsob, jakým jsi své duchovní zkoušky uplynulých let i měsíců zvládl, má ohromný dopad na Stvoření a pomáhá řadě sentientních entit najít tu správnou cestu. Jsi velkým příkladem pro mnohé, aniž by sis to uvědomoval. Děláš mi velikou radost, milý Tomášku, a to každý den v různých aspektech svého duchovně-pozemského života.

Děkuji ti za to, že v Misi Boží Rodiny jsi pevný jako skála a nic tě nevyrve z mojí náruče, do které spolu přivádíme ty, kdo v ní chtějí spočinout. Vím, že se na tebe mohu za všech okolností spolehnout a nikdy se nestane, že bys sešel z té správné cesty. Jsi můj úžasný syn, kterého velice miluji, a těší mne, že na další své věčné děti, na Terezku, Barunku, Kubíka i Viktorku, které jsou nyní v roli tvých pozemských dětí, mohu pohlížet i prostřednictvím tvých očí. Jsi skvělý táta, který pro svou rodinu vždy chtěl jen to nejlepší. Tři ze svých čtyř potomků, které máš na starosti, vedete se Simonkou k upřímnosti, k čestnosti a svobodě, kterou jim poskytujete a díky níž mohou rychleji postupovat na své individuální cestě. Velmi ti, Tomášku, děkuji za to, že právě Terezce jsi tak významně pomohl na její stezce životem a už v jejím raném dětství jsi pomohl vybudovat silné spojení mezi ní a mnou. Velmi jsi přispěl k tomu, že nám nyní dělá radost právě takovým způsobem a pomáhá svým světlem vyvažovat energie, které obklopují tento svět. Takového tatínka, jakým jsi ty, by si přály mnohé děti.

Moc tě miluji, objímám a těším se další plodnou spolupráci s tebou. Přináší to nejlepší ovoce.

S láskou tvůj

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina

Zdroj:  https://www.facebook.com/Novezjevenipjkbr/

 

 

 

 

Print Friendly, PDF & Email