Děkuji ti Lukáši za sdělení Pána Ježíše Krista
Minule jsme si ukázali, které že „vlastnosti“ jsou ovocem ducha Pána Ježíše Krista. Jelikož pozitivního opakování není nikdy nazbyt, uvedeme je ještě jednou. Ovoce ducha jest: láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.
LÁSKA OBECNĚ
Sérii začneme tím prvním a nejdůležitějším darem, kterým není nic jiného než-li láska. Láska je základem všeho, právem je nejvyšším darem ducha PJK. Bez ní není totiž možno docílit ničeho v rámci pozitivního stavu. Sám PJK je totiž absolutním jejím zdrojem. Princip lásky nelze zapřít ať se podíváte kamkoli ve stvoření, šíří se celým multivesmírem a je kopírovatelný ve všech jeho aspektech. V samém centru multivesmíru je sídlo absolutního Boha, PJK, z něhož vyzařuje absolutní láska napájející vše ostatní. Z tohoto jeho absolutního středu se pak láska šíří (rozpíná) do všech směrů současně a všemu dává život.Taktéž každá galaxie má své centrální Slunce napájející energií lásky vše v dané galaxii. Každá sluneční soustava má své slunce, dokonce uvnitř téměř každé živé duté planety (tedy i Země) je tzv.vnitřní Slunce. Vidíte, že princip je zcela naprosto kopírovatelný a vše pohání láska. Jako je hvězda (např. Slunce) generátorem životní energie pro celou sluneční soustavu, určuje a odvozuje (derivuje) veškeré hlavní gravitační vztahy a bez Slunce neporoste nic a nebude život, tak ani bez lásky PJK by nebyl život a to dokonce ani ten mrtvý negativního stavu. Vše živé za svůj život vděčí lásce, je živo z lásky, ať už si toho kdo je či není vědom. A absolutní láska, její zdroj, je Bůh, Pán Ježíš Kristus.
Že bez lásky to opravdu nejde, tato skutečnost je velmi dobře popsána v Bibli, 1.listu Korintským kapitole 13.,kde se píše:
„Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru (a schopnosti pozn.), že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe (své tělo) k upálení (abych získal slávu), ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.
Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne. Proroctví – to pomine; jazyky – ty ustanou; poznání – to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost (počínaje DCBR pozn.), tehdy to, co je částečné, bude překonáno. Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské.
Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance (díky blokům Pseudotvůrců v naší duchovní mysli pozn.), potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne. A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.“
K tomuto slovu Bible by už snad nebylo třeba ani cokoli dodávat (můžete si snad pro doplnění přečíst list Římanům, kap. 13. verš 8-13) Budete-li takto aktivovat a aplikovat lásku, jak je zde popsáno, budete jí doslova překypovat a budete z centra srdce zářit láskou jako svícny. Ale přeci jen je nyní třeba cosi doplnit a nastínit tak pokračování linie o ovoci ducha a sice, že existují 2 druhy lásky.
Tzv. zákon lásky s popisem 2 variant lásky je uveden v Bibli ve všech tzv. evangeliích i v Novém Zjevení PJK, kde je popsán velmi podobně.
„Mistře (Ježíši), které přikázání v zákoně je největší?“
On mu řekl: „`Miluj Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.´To je největší a první přikázání.
Druhé je mu podobné: `Miluj svého bližního jako sám sebe.´Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“
Jsou zde definovány ony 2 druhy lásky.
1.) Láska relativní sentientní entity (stvořeného) vůči absolutnímu Bohu Stvořiteli (nyní PJK) zvaná též Agape.
2.) Láska mezi relativními (stvořenými) navzájem – láska k bližnímu, všem a všemu ostatnímu.
Žel, většina lidí zná pouze lásku č.2 a to ještě ve zcela pomyleném pojetí, protože buď neznají Boha vůbec, anebo s ním nemají ustanovený interní vztah niternosti. Je to asi jako zapojit spotřebič do zásuvky bez proudu a čekat, že to bude fungovat. A takto žije většina lidí – jsou jako spotřebiče (kolečka v systému) napojené na zásuvku bez proudu…snaží se, pachtí a plahočí bez Boha, až se ze svých sil úplně unaví a odchází.
Série bude tedy pokračovat popisem lásky AGAPE (relativního k absolutnímu a naopak) a lásky bližního k bližnímu (mezi relativními navzájem).
POZN: Všimli jste si zajímavé paralely textů? A sice, že se v obou biblických knihách (listech Korintským i Římanům) důležité slovo o lásce vyskytuje v kapitole 13.? Dimenzí pozitivního stavu božího stvoření je 13, kdy 13.dimenze je sídlem absolutního stavu Pána Ježíše Krista, který sám o sobě jest absolutní láskou.
Nuže, dítky, aktivujte a uplatňujte lásku ve vašich každodenních životech, protože jen ona je tím pravým motorem a generátorem všeho pozitivního.
Zdroj: Jana Kyslíková – Google+
