ZAZNAMENAL A PŘEDAL: MICHAL ROJ
3. ROZHOVOR – 1. prosince 2025 /// 3. část
MISE BOŽÍ RODINY V JORDÁNSKU
Míša: Poslední zastávkou před odjezdem z Džaraše byla návštěva restaurace, kde jsme narazili na slovenského průvodce a jeho slovensko-českou skupinu turistů. S nimi jsme se setkali ještě u Mrtvého moře a potom i v letadle při cestě zpět do Evropy. Od průvodce jsme se dozvěděli, že před rozhořením války v Pásmu Gazy na podzim 2023 bývala restaurace, ve které jsme nyní seděli takřka sami, plná turistů. Nejen zde, ale i na jiných navštívených místech Jordánska bylo v čase našich cest turistů poskrovnu.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Setkání s krajany v restauraci, ale též u Mrtvého moře a v letadle při zpáteční cestě odkazovalo k silnému propojení mezi vámi a členy Týmu Boží Rodiny v česko-slovenském zázemí. Skutečnost, že v restauraci v danou chvíli suverénně převažoval česko-slovenský element nad tím arabským, pak odkazovala k tomu, že do Jordánska v souvislosti s touto zahraniční Misí začala velice silně pronikat energie z obou států střední Evropy, kde máme v rámci hrubohmotného světa své hlavní působiště. Tato energie proudila a nadále proudí do Jordánska a do souvisejících oblastí antivesmíru samozřejmě i z jiných sfér Stvoření. O tomto faktu jsem hovořil/a v potřebných souvislostech už na jiném místě našeho rozhovoru. Symbolika malého množství turistů a lidí obecně na různých místech Jordánska (nepočítaje v to turistický kemp v poušti a velká navštívená města) pak zobrazovala ubývání počtu sentientních entit v peklech. Zóna vymístění se neustále vyprazdňuje, čímž se stává pořád pustější. Díky tomu může být uzavírána jedna oblast pekel za druhou.
Na závěr našeho povídání o Džaraši ještě zmíním, že vás doprovázely také bytosti ze starších dějinných období typických lidských dějin, než byla Ježíšova doba před dvěma tisíci lety. Jedním z představitelů dávných věků byl Jákob, třetí praotec izraelského národa, jehož přítomnost cítil Vilko na začátku popisovaného dne cestou do Džaraše. Po Jákobovi byla pojmenována studna u města Sychar, která leží v dnešní Palestině (na Západním břehu Jordánu), kde jsem se v těle Ježíše setkal/a se samařskou ženou Fotinou, která Mne po naší předchozí rozmluvě přijala jako Mesiáše. Jedním z hlavních aspektů Mého rozhovoru s ní bylo vysvětlení rozdílu mezi pozemskou vodou, po které bude každý znovu žíznit, a Mojí vodou, po níž nebude člověk žíznit už nikdy, pokud se z ní napije. Touto vodou není myšleno nic jiného než Boží láska, jež napájí vše živé a která dává bytostem věčný život. Toto svědectví nyní Jákob, Fotina i řada dalších duší ze starozákonních i novozákonních období šíří do různých sfér antivesmíru, a to ve spojení s idejemi nejnovějšího Božího Slova, které už znají a přijímají. Váš kontakt s Jákobem a s dalšími podobnými množinami bytostí z limba umožnil těmto spolupracujícím duším prohloubit efektivitu duchovní práce vykonávané pod Mojí záštitou.
Míša: Po návštěvě Džaraše jsme přejeli zpátky do Ammánu. První zastávkou byl kopec jménem al-Qal’a, jinak známý jako Citadela, odkud jsme měli výhled na velkou část jordánského hlavního města. Vrchol Citadely byl plný starobylých rozvalin, z nichž jsme si některé prošli. Při pohledu na hustou městskou zástavbu zasazenou do kopcovitého terénu jsme z jedné strany kopce viděli obrovský římský amfiteátr pro šest tisíc lidí, který jsme později navštívili. Z druhé strany jsme měli možnost pozorovat vysoký stožár s jordánskou vlajkou, který kdysi býval nejvyšším vlajkovým stožárem na světě. Pokud se náš pohled z Citadely stočil trochu jiným směrem, mohli jsme vidět mrakodrapy v moderní části Ammánu.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Vrchol Citadely je jedním z nejstarších, nepřetržitě osídlených míst na světě v rámci dějin současné typické lidské rasy. Lidé zde sídlili už v pravěku, ve starověku se pak toto místo stalo centrem království Ammón. V průběhu plynutí času se město následně dostalo pod nadvládu mnoha říší včetně Umajjovského chalífátu, jehož území sahalo v době největší expanze od dnešního Pyrenejského poloostrova přes severní Afriku, Arabský poloostrov a dnešní Írán až k branám Indie. Právě z období zmiňované říše se na vrcholu Citadely dochovaly zřetelné pozůstatky, jako například Umajjovský palác. Dalšími pozůstatky na kopci jsou zejména stavby z předcházejícího římského a byzantského období. Skrze vaši návštěvu Citadely, jež je historickým středobodem Ammánu a která souvisí se všemi dějinnými etapami země, obdržel multidimenzionální charakter naší společné duchovní práce pevnou a nezrušitelnou duchovní legitimitu. Součástí tohoto zaštítění byla i vaše krátká návštěva Jordánského archeologického muzea, postaveného na vrcholu Citadely mezi rozvalinami. Vše, co se během vašeho pobytu v Jordánsku vykonalo, tudíž mělo, má a nadále bude mít dosah na každý jeden duchovní, zprostředkující a fyzický aspekt Jordánska i celého Blízkého východu, aniž by do toho mohl negativní stav jakkoli nepatřičně zasahovat. Princip multidimenzionality tedy během vaší návštěvy Citadely dostal Mou nejvyšší ochranu, aby se do konce cyklu času zajistila dokonalá očista všech minulých, současných i budoucích skutečností souvisejících s Jordánskem i s celým Blízkým východem.
Každá z říší, kterých byl Ammán za dlouhé věky svědkem, zastávala rozdílný přístup k pojímání duchovnosti (respektive k pseudoduchovnosti), měla odlišný pohled na život, vyznávala jiný světonázor apod. V této souvislosti dala naše duchovní práce v Ammánu sentientním entitám mimo jiné na vědomí, že Mi nezáleží na tom, kdo měl jakou roli, v co věřil, pro co žil a pro co umíral a jaká specifika života vyjadřoval. Jde Mi totiž ne o dočasné, experimentální role ztvárněné na území antivesmíru, nýbrž Mi jde o samotná duchovní srdce bytostí, v nichž je ukryto pravé Já jejich sebeuvědomělé individuality, z něhož jsem připraven/a ustanovit plnohodnotně znovuzrozenou Boží dceru či Božího syna. Proto z celého srdce bezpodmínečně odpouštím každému, kdo Mě o to upřímně požádá a kdo je připraven sdílet svůj život se Mnou, bez ohledu na to, co bylo kdysi. Filozoficky řečeno, minulost patří multivesmírnému archivu (jezeru ohně a síry), přítomnost a budoucnost ovšem patří lásce, kterou jsem a kterou je každý, kdo ze Mne vzešel.
Hustá zástavba ammánských obytných domů souvisela s principem prostorové, ale i duševní stísněnosti, kterou na mnoho způsobů dobře znají jak obyvatelé hrubohmotného světa, tak i členové jiných pekelných sfér. Na stísněnosti se ukazuje, jak nesvobodný, svazující a frustrující život v odloučení ode Mne je. Během vaší návštěvy Citadely jsem proto mohl/a bytostem oznámit, že v Božím Království nebudou zažívat nic, co by se byť minimálně podobalo těmto nepříjemným rozpoložením, poněvadž pozitivní stav přináší dostatek do každé jednotlivé oblasti, čímž mohou být naplňovány veškeré přání a tužby srdce. Vzhledem k tomu, že přání a tužby bytostí v pozitivním stavu jsou vždy v souladu s plánem jejich duší, které znění tohoto plánu znají, a protože jejich přání a tužby vycházejí z čistých a dobrých úmyslů bez přítomnosti ega, nic nebrání tomu, aby byly naplněny.
Někdejší nejvyšší vlajkový stožár na světě, který jste viděli z Citadely, ve skrytém významu ukazoval na princip lidské (a nejen lidské) samolibosti, egocentrismu, povýšenosti a ješitnosti. Fakt, že v současné době jsou na světě už vyšší vlajkové stožáry, zrcadlil pseudoposuny v esenciálním náboji uvedených vlastností, které se vzhledem ke kondenzaci negativního stavu na planetě Nula stávají oproti dřívějším dobám ještě horšími a prohnilejšími. Zainteresovaným obyvatelům pekel se ve spojení s vaší/naší přítomností v Ammánu uvedené záporné charakteristiky osvětlily, díky čemuž je mohli v rámci své konverze snáze odvrhnout ze svého nitra. Ammánské mrakodrapy pak souvisely s pseudotvořivým úsilím negativního stavu a s jeho snahou expandovat v duchovním smyslu směrem vzhůru, do nebe – pozitivního stavu. Ti, kdo měli oči k vidění a uši k slyšení, tedy kteří byli ochotni vnímat ideje Božího Slova prostřednictvím nitra, obdrželi v této souvislosti informaci, že negativní stav ztrácí dech, nehledě na jeho chystané krátké vítězství na planetě Nula. Den za dnem a okamžik za okamžikem trvale přichází o svůj potenciál, jelikož se blíží čas naplnění jeho užitečnosti. Temnota proto nebeských oblastí nikdy nedosáhne. Podařilo se jí to pouze jednou, v prvních fázích současného cyklu času, kdy jí pro poučení bylo dovoleno dočasně obsadit nižší oblasti Pravého Stvoření. O vpád do pozitivního stavu se temnota pokusí na konci své existence ještě jednou, její snahy ovšem selžou. Ztráta iluzí o moci a síle negativního stavu přivedla nejednoho příjemce života k rozhodnutí přejít na vítěznou stranu Světla. Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina tímto všem, kdo toto budou číst, oznamuji, že po uzavření tohoto cyklu času nebude žádných poražených, nýbrž pouze vítězů. Nebude ani nikoho, kdo by litoval permanentního zrušení negativního stavu. Všichni jeho konec přivítají s nadšením, dokonce i současní největší milovníci zel a nepravd, pro něž je tento scénář prozatím nepředstavitelný.
Míša: Po návštěvě Citadely jsme sjeli dolů k amfiteátru, kde jsem s Inguškou a Alenkou v prostorech hlediště vylezl vzhůru. Vilko mezitím zůstal dole.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Zanesení Mojí zesílené přítomnosti skrze vás a ostatní naše pomocníky do prostor amfiteátru dalo příslušníkům pekel na vědomí, že hra (divadlo) negativního stavu se nezadržitelně blíží ke konci. Po zrušení zel a nepravd už nebude hra života v žádném případě bolestivá, strastiplná, absurdní, rozporuplná, paradoxní a plná šíleností všemožných druhů. Toto poselství bylo dalším motivačním faktorem, který jim pomohl vydat se na cestu ke Mně. To se odzrcadlilo ve vašem výstupu po schodech vzhůru. Jeho uskutečnění mimo jiné souviselo s procesem povznesení se nad všechny pomíjivé přízemnosti a pochybné druhy zábavy, kterých je stav zel a nepravd plný. Výstup také symbolizoval skutečnost, že čím výše se někdo v duchovním smyslu nachází, tím větší přehled a rozhled má. Tím se myslí především stoupající úroveň chápání zákonů a principů lásky, což je propojeno i se vzrůstajícím chápáním veškerého dalšího obsahu Božího Slova. Čím je Mi někdo blíže, tím více rozumí Boží podstatě, dynamice života, struktuře Stvoření, povaze pravého jsoucna a bytí, nezbytnosti aktivace stavu nelásky apod.
Vilko už od návštěvy Citadely pociťoval na svém těle duchovní zátěže, které se projevovaly zejména těžkostí nohou. Proto se s vámi na vrch amfiteátru nevydal. Bylo to však správně. Jeho pobyt u dna amfiteátru totiž zastupoval světelné spolupracovníky vykonávající svá poslání v nejhlubších úrovních zóny vymístění. Vy jste v tomto kontextu zase zastupovali Boží pomocníky pracující v méně zatížených sférách antivesmíru, čímž jste zosobnili fakt, že Moji vyslanci jsou potřební jak v nejvíce, tak v nejméně zatížených oblastech antivesmíru, a samozřejmě i v oblastech mezi tím, které jste zastoupili v momentech, kdy jste se během výšlapu po schodech nacházeli ve středových částech hlediště. Tím, že jste z vrchu viděli na Vilka a on zase na vás, se pak demonstrovala vzájemná propojenost Božích vyslanců v peklech. Ti, kdo v antivesmíru působí pod Mojí záštitou, o sobě vzájemně vědí – v některých případech přímo, v jiných zase nepřímo. Záleží na tom, jakou úlohu zastávají a na jaké pozici pseudojsoucna a pseudobytí se nacházejí. Moment, kdy jsi, Míšo, fotografoval amfiteátr z vrchu, zatímco Vilko namířil svůj telefon vaším směrem, pak v niterném významu symbolizoval princip vzájemného souladu duchovní práce Mých vyslanců. Tím, že jsou světelní pracovníci koordinováni Mnou prostřednictvím Boží prozřetelnosti, nemůže se stát, že by duchovní pověření jednoho nějak neblaze kolidovalo s duchovním pověřením druhého. Každý dělá to, co je třeba, takže nikdo neleze takříkajíc „do zelí“ někomu jinému. To neznamená, že Moji vyslanci na planetě Nula a v zóně vymístění nepřicházejí do vzájemných rozepří, neshod a neporozumění, vyplývajících z působení negativního stavu v kombinaci s jejich odlišnými rolemi. Občasný nesoulad v jejich interakcích ovšem nijak nenarušuje podstatu vzájemného souladu jejich duchovní práce. I v oněch interakcích se nicméně Boží představitelé dostávají do stále většího souznění, a to na základě svého duchovního vývoje. Čím bližší a podobnější jsou Mně, tím bližší a podobnější (při zachování jejich neopakovatelné individuality) jsou si i mezi sebou navzájem.
Míša: Naší další zastávkou v Ammánu bylo Jordánské muzeum lidových tradic (Jordanian Museum Of Popular Traditions), kam jsme nakrátko zavítali po sestupu z amfiteátru. Zde jsme si mohli prohlédnout kroje rolníků a beduínských kmenů a lépe si představit způsob jejich života.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Lidé v tradičních oděvech byli zastupováni voskovými figurínami. Symbolika figurín v duchovním smyslu vyjadřovala umělost a strnulost života projevovaného na planetě Nula a v různých variacích i ve všech ostatních sférách negativního stavu. Během návštěvy muzea jsem bytostem zaslal/a poselství o kvalitách života v říši pravého jsoucna a bytí, kde nebude už nikdo zažívat umělost a strnulost v žádné podobě, stejně jako v něm nebude muset nikdo věnovat svůj čas a energii na získávání prostředků nutných pro přežití, čímž se myslí například potřeba vydělávat peníze, obstarávat si potraviny, zajistit si obydlí chránící před nepříznivými vlivy zvenčí apod. Všechno totiž bude napájeno Mojí energií, která bude každého vyživovat z nitra. Jak je vám známo, ani peníze nebudou potřeba. Stejně tak ale nebude nutné ani jezení potravin za účelem ukojení hladu. Veškeré jídlo bude konzumováno pouze pro radost a snězené potraviny se okamžitě přemění na energii, z níž nebude zůstávat pražádný odpad. Co se týče zajištění obydlí, ani to nebude nutností, nýbrž – stejně jako všechno ostatní – bude pouhou svobodnou možností. Půjde tedy o doplněk života, nikoli o jeden z nezbytných předpokladů pro zdárné fungování a přežití jedince. To souvisí i s tím, že v pozitivním stavu se člověk (nebo kdokoli jiný) nebude muset před ničím chránit. Niterné, vnitřní i vnější prostředí Mého Království totiž je a bude po všech stránkách bezpečné, stabilní a nepodléhající žádným neblahým výkyvům. Proto nikdo nebude muset kompenzovat nedostatek něčeho nějakým protiopatřením, jak to máte v hrubohmotném světě. Jako příklad mohu uvést vaši potřebu chránit se před zimou teplým oblečením, prostřednictvím zapnutí radiátoru nebo zapálením krbu, či vaši potřebu se v létě ochlazovat například koupáním ve vodě, použitím klimatizace atd. To, co v rámci pozemského života považuje člověk za zcela normální, z pohledu pozitivního stavu normální není. Velmi se těším na to, až poznáte zákonitosti pravého života, ve kterém pocítíte volnost a svobodu, o jaké se vám ani nesnilo. Jak sis, Míšo, všiml, řada voskových figurín v muzeu byla oděna do černých barev, které jsou v arabských zemích populární. V tomto kontextu jsem bytostem uvedl/a v pozornost, že černá barva souvztaží s existencí negativního stavu, proto v Mém Království nemá místa, a to jak v rámci odívání, tak ani v žádném jiném ohledu.
Míša: Když jsme vyšli z muzea, vydali jsme se ammánskými ulicemi na rozlehlé tržiště, kde se prodávala čerstvá zelenina a ovoce, oříšky, oblečení, elektronika i řada dalšího zboží. Toto místo bylo velmi rušné, jako by se zde zhušťovaly energie z celého širokého okolí. Míchaly se zde různé vůně a hlasy prodejců i nakupujících. Na malém prostoru probíhal ustavičný pohyb spousty lidí – mladých i starých, vlídných i vážných, lidí dobře oblečených, ale i vyložených chudáků a žebráků. Těšil jsem se, až toto místo opustíme a ocitneme se opět na běžné ulici.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Tvůj pocit o koncentraci energií ze širokého okolí na jednom místě byl správný. Tržiště totiž vyjadřovalo celou škálu negativních aspektů pozemského života, které jsou typické nejen pro Jordánsko a další arabské země, ale v různých modifikacích i pro všechny ostatní oblasti světa. Navštívené místo bylo zosobněním té nejzevnější zevnějšnosti, v jaké se pozemské lidstvo se svou dimenzí nachází. K nejzevnější zevnějšnosti odkazoval hluk lidských hlasů, pestrá směsice vůní a v neposlední řadě ono nepřeberné množství zboží, které bylo předmětem smlouvání mezi prodejci a nakupujícími. Lokalita také symbolizovala chaotičnost a neuspořádanost poměrů lidského života a hrubohmotného světa. Tržiště zároveň odráželo izolovanou kosmickou pozici planety Nula a jejích obyvatel ve vztahu k okolní zóně vymístění i celému Stvoření. Faktor kosmické izolovanosti se manifestoval na tom, že na tržišti jste se vědomě či podvědomě cítili jaksi odtrženi od okolního světa. Například ty, Míšo, jsi tento pocit vnímal velmi silně. Právě proto ses těšil, až vyjdete opět na běžnou ulici, kde budeš mít znovu větší pocit volnosti i celkového osobního komfortu. Na základě vaší návštěvy popisovaného místa se bytosti mohly v kontextu poskytovaných informací mimo jiné dozvědět, že pozitivní stav je primárně založen na niternostech, které zajišťují přirozené žití života, přičemž niterné je v pravém jsoucnu a bytí vždycky v souladu s tím vnitřním a vnějším. Princip niternosti zajišťuje, že obyvatelé pozitivního stavu jsou schopni interagovat mezi sebou prostřednictvím duchovního srdce, z jehož pozice zároveň udržují a rozvíjejí vztah se Mnou. Proto mezi členy Mého Království nevznikají nepochopení, rozbroje, přetvářky, neupřímnosti, podvody ani nic dalšího, co není v souladu s duchovními zákony a principy. Tudíž i výše zmíněný hluk je v pozitivním stavu neznámým pojmem. Jakkoli nepříjemný soubor zvuků zkrátka do láskyplných dimenzí nepatří. V pozitivním stavu není nikdo vystaven jakékoli nepřirozenosti v žádném myslitelném i nemyslitelném projevu. Vše totiž funguje v multidimenzionální harmonii, symetričnosti, souladu, propojenosti a jednotě.
Pestrá škála různých typů lidí na tržišti byla připomínkou toho, že ať je každý, jaký je, všichni do jednoho se dříve či později ocitnou v Mojí náruči, jelikož podstatou všech bytostí je láska, která je v pravý čas vyvede z jejich úloh, po jejichž skončení budou odměněni věčným životem. Na pozadí vaší návštěvy tohoto místa se na všechny přítomné lidi v hrubohmotné dimenzi, jakož i na ostatní zainteresované sebeuvědomělé entity na jiných úrovních antivesmíru, snášel Můj soucit, pochopení a poděkování za vše, čím přispívají k naplnění užitečnosti negativního stavu a k vybudování předpokladů pro plnost života v lásce v novém cyklu času. Uvedené aspekty pronikly do některých bytostí vědomě, čímž se staly součástí procesu jejich konverze, zatímco do jiných příjemců života se dostaly na jejich nevědomé úrovni, aby léčivý dopad těchto aspektů mohly sentientní entity jasně pocítit v jiné době, tzn. tehdy, až i ony dospějí k duchovnímu procitnutí. Tak tomu bude i u všech lidí, kteří se během vaší návštěvy tržiště nacházeli na tomto místě fyzicky.
Míša: Po návštěvě tržiště jsme se ocitli zpět na běžné ulici, kde jsme natrefili na další prodejce, kteří nás bez nátlaku zvali do svých obchůdků. V jednom místě jsme si od nich nechali za chůze nastříkat na ruku voňavky, které toužili prodat. Zanedlouho jsme museli přejít na druhou stranu silnice. Vzhledem k tomu, že přechody pro chodce nejsou v Ammánu moc rozšířené, bylo nutné do vozovky vstoupit za plného provozu. Řidiči jsou zvyklí v ten moment přibrzdit nebo zastavit. Pak jsme došli na místo, kde nám Chálid koupil jednu z místních specialit. Šlo o jakýsi zákusek se sladkou krustou na povrchu a sýrem uvnitř. Zatímco jsme čekali na toto jídlo, objevily se mezi námi dívky, z nichž jedna se ptala, jestli někdo z nás umí anglicky. Když jsem k ní přistoupil, začala se nejprve smát velmi podobným způsobem, jako ona číšnice ve městě Salt. Pak se mě zeptala, jestli si se mnou může za účelem procvičení angličtiny popovídat. Této větě jsem vlivem rušivých faktorů ulice zpočátku neporozuměl zcela jasně. Pak už jsme se dali do řeči. Sdělil jsem jí, co jsme zač, jaká místa se chystáme navštívit, odkud jsme, jak se jmenuji. Na delší popovídání ovšem nebyl čas. V Jordánsku nám bylo několikrát dáno pocítit, že jako turisté přicházející z daleka jsme pro místní lidi určitým způsobem zajímaví.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Nastříkání voňavky na vaše tělo ze strany prodejců v ammánských ulicích ve skrytém významu odkazovalo ke snaze negativního stavu omámit bytosti navenek líbivou, příjemnou a slušivou energií, která ovšem zastírá prohnilou podstatu zel a nepravd. Celá situace, trvající pouze okamžik, souvisela zejména s arabskou sekcí falešných rájů. I tato oblast antivesmíru začala ve spojitosti s Misí Jordánsko čelit přílivu Mojí zesílené lásky a pravdy. Těsný kontakt falešné lásky a nepravdy se skutečnou láskou a pravdou se zrcadlil na skutečnosti, že voňavka přišla do styku s vaší pokožkou, kterážto zastupovala uvedené pozitivní aspekty. Fakt, že jste se voňavkou nenechali ovlivnit ve smyslu chtění a rozhodnutí si ji koupit, souvisel s vaším odmítnutím energií a hodnot falešných rájů, tedy s vaší věrností zásadám a principům pravého jsoucna a bytí. Jako vždy jste tím reprezentovali i ostatní Boží vyslance pracující ve falešných rájích.
Přejití silnice za silného provozu souvztažilo s vírou a důvěrou, kterou musejí Moji představitelé každý den prokazovat v různých situacích. V tomto případě byla víra a důvěra konkrétně spojena s tím, že vás auta po vstupu do vozovky nesmetou, nýbrž že přibrzdí či zastaví. Samotný silný provoz zrcadlil zejména tok pseudoenergií prostupujících zónou vymístění a ovládajících obyvatele planety Nula i ostatních pekel. Chálid, který do vozovky při přecházení vždy vstupoval jako první, aby zpomalil provoz a dohlédl na vaše přejití, vyjadřoval v tomto kontextu Moji moc, se kterou dokážu zkrotit působení zel a nepravd. Chálid v těchto situacích rovněž zosobňoval Moji ochranu, dohled a podporu, která vám pomáhá ve spojení s několikrát zmiňovanou vírou a důvěrou bezpečně přejít přes všechny nesnadné situace a události. Pro vás neznámý (čili z vašeho pohledu nový) pokrm v podobě oné sladko-slané speciality, kterou vám Chálid koupil, se pak vztahoval k tomu, že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina vám do života rád/a přináším nové, neotřelé a nepoznané aspekty jsoucna a bytí, rozšiřující stupeň vašeho poznání Mojí podstaty a Mého Stvoření, jakož i zlepšující rozsah poznání druhých bytostí i sebe samých.
Interakce s jordánskými dívkami, především s tou anglicky hovořící, souvisela s prohloubením procesu očisty feminního principu v rámci arabského světa. Doposud jste přicházeli do kontaktu zejména s muži, ovšem komunikace s těmito slečnami v hidžábu, v šátku, který nezakrývá obličej, dala bytostem velmi jasně na vědomí, že „za scénou“ se spásné procesy soustřeďují právě i na nositelky ženského principu, což se v následujících dnech odzrcadlilo ještě několikrát i při dalších interakcích s místními ženami. To, že jsi zpočátku přesně nerozuměl, na co se tě ta dívka ptá, ukázalo, že nalézt v hrubohmotném světě společnou řeč není zcela snadné, a to kvůli působícím vlivům negativního stavu, jako byl v tomto případě zejména hluk z ulice zkombinovaný se samotnou podstatou přítomnosti jazykové bariéry. Bytostem se při této příležitosti dalo na vědomí, že v pozitivním stavu si všichni rozumí, a to na všech třech úrovních, protože v niterném, vnitřním i vnějším smyslu tam všichni hovoří jazykem lásky, bez ohledu na to, jakou zevní formu tento jazyk lásky má. Ať už v Mém Království tedy někdo náleží k té či oné rase a ať už se nachází na jakémkoli vývojovém stupni své duchovní cesty, nalezení společné řeči je v pravém jsoucnu a bytí vždycky zaručeno. Počáteční smích té dívky souvisel s kladným stavem, procesem i vnější manifestací toho procesu, jimiž se vyznačuje sentientní mysl obyvatel pozitivního stavu. Ti jsou v tomto rozpoložení neustále, zatímco u pozemšťanů a dalších členů negativního stavu se toto povznesení dostavuje jen někdy a trvá pouze omezenou dobu. Zainteresované bytosti měly možnost porovnat uvedené kladné charakteristiky života, které se v daných chvílích zvýraznily, s charakteristikami zápornými, jež se projevují v negativním stavu, a na základě toho se ve spojení s dalšími skutečnostmi rozhodnout, zda se odeberou do Mé náruče. Smích se u oné dívky spustil poté, co jsi k ní, Míšo, přistoupil, abys s ní začal mluvit. Na tom se odzrcadlila skutečnost, že kontakt Mých vyslanců se členy zóny vymístění pomáhá z těchto bytostí „vytahovat“ to dobré, milé, krásné a láskyplné, tedy aktivovat a přivádět k životu jejich niterné dary a talenty. Samotný zájem dívky o rozhovor, ale i to, že jste byli jako turisti v Jordánsku pro některé lidi zajímaví (a teď tím nemyslím obchodníky, kteří na vás chtěli vydělat peníze), ukazoval na přirozenou chuť sentientních entit poznávat jiné sebeuvědomělé nositele života. Je zřejmé, že v řadě ohledů došlo v ulicích Ammánu k zpřítomnění v zásadě podobných či stejných aspektů, jaké byly zosobněny o den dříve při kontaktu s původně vážnou a později se smějící číšnicí v restauraci ve městě Salt. Přesto byla každá situace sama o sobě jedinečná. Z duchovního pohledu bylo velmi důležité, aby vybrané pozitivní charakteristiky života projevily podobným způsobem hned dvě mladé arabské ženy ve dvou po sobě jdoucích dnech. Vyzáření těchto charakteristik za daných okolností přineslo a nadále přináší mnoho spásných kvalit, a to jak pro feminní princip spojený s arabským světem, tak i pro všechno ostatní, co se váže k muslimskému elementu, k Blízkému východu a k oblastem pekel, které s tím vším souvztaží.
Míša: Cestou na hotel jsme se nakrátko zastavili u Mešity krále Abdulláha I. (King Abdullah I Mosque). Stalo se tak na žádost naší čtveřice, neboť jsme cítili, že máme přijít do její těsné blízkosti. Chálid nám společně s řidičem vyhověl a u mešity nám na pár minut zastavil. Vilko na toto místo přinesl Nové Zjevení Pána Ježíše Krista, které měl u sebe na všech výletech. Po pořízení společného snímku s modrou mozaikovou kupolí, pod níž se může modlit až tři tisíce muslimů, jsme nastoupili zpět do autobusu. Tak se skončila návštěva jedné z nejdůležitějších jordánských mešit.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Návštěva mešity prostřednictvím svého názvu souvisela se zajištěním spásy pro příslušníky vládnoucí dynastie Hášimovců, z nichž někteří přijali dar spásy během vašeho pobytu v Ammánu, zatímco další se odebrali do limba v následujících dnech vašeho pobytu v Jordánsku. Duchovní práce vykonaná na území této země a v souvisejících oblastech zóny vymístění usnadní v pravý čas také konverzi současně žijících členů Hášimovské rodiny. To, že jste u takto významné mešity přišli pouze k jejím branám, ale neměli jste za daných okolností možnost jít dovnitř, souviselo s nutností postupného pronikání Mojí lásky, pravdy a dalších pozitivních elementů do muslimských pekel. Boží energii je i v tomto případě nutné dávkovat přiměřeným a citlivým způsobem, aby nedošlo k duchovnímu poškození současných či budoucích konvertů. Držení knihy Nového Zjevení ve Vilkových rukách a třímání Mojí Modlitby v Alenčiných rukách během pořizování společného snímku vaší čtveřice pak souviselo s tím, že všechny ideje a principy odhalené, formulované a vysvětlené v Božím Slově mám Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina pevně ve Svých rukách – v rukách sjednoceného absolutního mužského a ženského principu, abych prostřednictvím kroků podniknutých Mou prozřetelností seznámil/a do konce cyklu času s životně důležitými informacemi každou bytost. Muslimským sekcím pekel se tedy tímto způsobem dalo kromě řady dalších záležitostí na vědomí, že žádná moc negativního stavu nedokáže Mé ideje a principy odstranit ze struktury Multivesmíru, neboť je v zájmu všech, aby Mé Slovo pronikalo do stále většího počtu srdcí Mých dětí. Tak, jak se tomu stalo už během návštěvy mešity ve městě Salt, ale jak se dělo i v dalších dnech jordánské Mise, také při příležitosti návštěvy Mešity krále Abdulláha I. se bytosti dozvěděly pravdu o islámu a o řadě dalších témat nacházejících se v první a druhé dávce Nového Zjevení. Jedním z hlavních smyslů návštěvy popsaného místa bylo poskytnout dynamice šíření Božího Slova specifickou duchovní kvalitu, která zajistí úspěšné pokračování spásných procesů v blízkovýchodních peklech až do doby, dokud nebude experiment s negativním stavem ukončen. Ona specifická duchovní kvalita bude uvedené dynamice poskytovat neustálou aktualizaci, adekvátně reagující na momentální dění v arabských sekcích antivesmíru. Bude se tak dít s rostoucí intenzitou, která ovšem bude pochopitelně respektovat charakter individuálních rolí a z nich vyplývajících duchovních zátěží zainteresovaných jedinců. Každý muslim proto ve správný čas přejde do Mé náruče bez jakékoli duchovní újmy. To, že se návštěva mešity uskutečnila se západem slunce, ukazovalo na to, že světlo nepravé duchovnosti představované islámem je z Mého pohledu nejenže dávno za zenitem, ale že je již přímo na odchodu z multivesmírné scény, neboť většina jeho aspektů již byla projevena. Ještě před tím, než budou jeho prvky na globální úrovni zrušeny a na konci cyklu času podrobeny finální očistě, v rámci chystaného Nového světového řádu (NWO) bude islám společně s ostatními světovými náboženstvími přetransformován do jednoho pseudouniverzálního světového náboženství. Právě s nástupem NWO a příchodem duchovní temnoty rovněž souvisel zmíněný západ slunce. Jak je totiž známo, každý aspekt zrcadlící se v tomto světě má více významů.
Míša: Po návratu od mešity jsme se vrátili na hotel. Den vyplněný prohlídkou Džaraše a Ammánu se chýlil ke konci. Zatímco jsme večeřeli, stejně jako předchozího večera se do jídelny nahrnuli mladí sportovci z různých národů muslimského světa, kteří měli název svého státu napsaný na triku. Měli jsme tak možnost vidět třeba sportovce ze Saúdské Arábie, Kataru, Bahrajnu apod. Sportovců bylo hodně a byli dost hluční. Také jsme měli možnost pozorovat, jak jedí muslimky v nikábu, který jim zakrývá celou tvář. Před každým soustem šátek trochu nadzvednou a pak zase spustí dolů.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Už jsem sdělil/a, že proces postupné duchovní obrody a z toho vyplývajícího přibližování bytostí Mojí Nové a Nejnovější Přirozenosti není omezen pouze na Jordánsko, ale i na ostatní arabské národy. Právě tuto skutečnost zrcadlil příchod mladých sportovců z různých států regionu, a to v několika specifických aspektech. Tím hlavním byl aspekt nečekaného rozruchu, který se v muslimských sférách antivesmíru rozhořel v souvislosti s naší společnou duchovní prací. Proto se z původní klidné jídelny stal prostor vyplněný pohybem a změtí mnoha hlasů sportovců. To, že sportovci byli velmi mladí a vitální, v duchovním smyslu značilo, že rozruch nastal i v těch částech muslimských pekel, na něž negativní stav doposud velmi spoléhal, neboť v nich měl ukryt značný potenciál pro protahování svého pseudojsoucna a pseudobytí. Boží energie tedy pronikla i do těch sfér antivesmíru a k těm sentientním entitám, které negativní stav považoval za své opory – za to nejcennější, co v rámci muslimské sekce pekel mohl mít. Rozléváním lásky do popisovaných oblastí ztrácí negativní stav ohromné množství potenciálu, který se mu již nepovede obnovit. To je skvělá zpráva pro všechny, kdo jsou na Mé straně, ale i pro všechny, kteří prozatím hrají role odpadlíků. I ti budou po své konverzi nesmírně vděčni za právě probíhající procesy, jimiž se krok za krokem nastolují předpoklady pro věčné zrušení všech zel a nepravd. Jezení dobrého jídla ze strany sportovců zastupovalo princip prchavého vnějšího potěšení. Negativní stav nabízí svým členům spoustu potěšení, které je ovšem vlivem svého charakteru pouze krátkodobou kratochvílí. Zainteresované skupiny sentientních entit měly na základě těchto souvztažností možnost dozvědět se, že v Mém Království není žádné potěšení prchavé, protože vychází vždy z pravých niterností. I vnější potěšení je tudíž v pozitivním stavu vždycky propojeno s niternostmi, ze kterých pramení. Členům pravého jsoucna a bytí proto potěšení jakéhokoli druhu přináší hluboce překrásný prožitek, ze kterého mohou čerpat ještě dlouho po jeho uskutečnění. Jezení jídla muslimkou v nikábu pak ukazovalo na to, jak si negativní stav libuje ve složitostech, v absurdnostech a vůbec ve všech na hlavu postavených záležitostech, jejichž smysl spočívá v zobrazování nesmyslnosti. Jezení jídla pod černým nikábem rovněž souviselo se snahou negativního stavu zakrývat svá zla a nepravdy, tedy neukazovat se v pravém světle. Po večeři jste ještě uskutečnili krátkou procházku v okolí hotelu. Za přítomnosti několika členů vaší turistické skupiny jste šli několik set metrů z táhlého kopce směrem dolů, načež jste se v určitém bodě obrátili a šli jste nazpět. Vaše chůze z kopce a posléze do kopce souvztažila s faktorem vibrační rozkolísanosti, kterou bytosti na planetě Nula i v celém negativním stavu zakoušejí takřka neustále. Při této příležitosti se zainteresovaným sentientním entitám uvedlo v pozornost, že v novém cyklu času už nebude muset vibrační rozkolísanost zakoušet žádný z příjemců života, jelikož v něm nebude už ničeho, co by mělo bytosti stahovat po duchovní stránce jakkoli dolů.
Míša: Dne 11. září jsme opustili Ammán a vydali se na jihozápad k řece Jordán. Cílem naší zastávky byla Betánie Zajordánská, místo pokřtění Ježíše z Nazaretu Janem Křtitelem. Chálid nám pro navození autentičtější atmosféry pustil píseň „Přejdi Jordán“ od Heleny Vondráčkové. Hudební vložka ovšem nekončila výše uvedenou písní. Chálid nám posléze pustil i další tematickou skladbu „Neobzerajte sa, pani Lótová“ od slovenské skupiny Elán. Jedna z pozdějších zastávek v dalších dnech totiž měla vést k solnému sloupu na pobřeží Mrtvého moře, který je připodobňován k manželce starozákonního Lota, jediného muže, který přežil zkázu Sodomy a Gomory. Dle Bible se Lotova manželka i přes varování otočila zpět na hořící město a zkameněla, proměnivše se v solný sloup. Při cestě do Betánie Zajordánské jsme zastavili u informačního kamene označujícího hladinu světových moří. Na tomto místě jsme se nacházeli přesně nula metrů nad mořem a od té doby jsme pak už jen klesali do záporných hodnot.
Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Vaše cesta do Betánie Zajordánské byla pro vaši čtveřici krásným niterným zážitkem. Nejenže jste cítili velké potěšení, že budete moci navštívit tak významné místo, ale zároveň k vám doléhaly příjemné pocity plynoucí od napojených bytostí. Celý tento den jste si zesíleným způsobem uvědomovali propojení s příslušníky první a druhé Boží Mise, umocněné tím, že spojení mezi vámi a nimi bylo obohaceno o nové duchovní složky, které byly nezbytné pro úspěšné vykonání duchovní práce na významných biblických místech. Tato propojenost byla primárně niternou záležitostí vašeho duchovního středu, na což ve skrytém významu odkazoval název dne, ve kterém se návštěva vybraných biblických míst odehrála – středa. Název dne tedy zrcadlil vaše hluboké sjednocení se s těmi, kteří byli ve vašem srdci, a to nejen 11. září 2024, ale i ve všechen ostatní čas, který jste na Blízkém východě strávili. Jak už bylo řečeno jinde, byli s vámi Moji pomocníci z Nového Vesmíru, z limba, z Pravého Stvoření starého cyklu času i ze zóny vymístění, ať už v úloze přímých členů Boží Mise, nebo v roli těch, kteří Mi pomáhají v ukončování negativního stavu jinými způsoby. Ti všichni vědomě či nevědomě investovali své energie do naší společné věci. V srdcích těch, kteří věděli, oč tady běží, se rodila nová radost i vděčnost, které se vám společně s vaší vlastní radostí a vděčností v tento den několikrát připomenuly. Bylo tomu tak již cestou do Betánie, kdy se především u Vilka, Alenky a Ingušky dostavilo silné dojetí, zatímco při tom vzpomínali na Mne v těle Ježíše, na Ježíšovy biologické rodiče Marii a Josefa, na Jana Křtitele a na příběhy s nimi spojené. To vše umocňovala zmíněná písnička „Přejdi Jordán“ od Heleny Vondráčkové. Ve spojení s ideami a principy Nového Zjevení, které jste v Jordánsku reprezentovali – a které společně s vámi zosobňovali i ostatní členové Týmu na nehmotných úrovních – obsahovala tato hudební skladba důležité poselství, které jim pomohlo na cestě Domů. Text písně parafrázuje novozákonní biblický příběh o útěku do Egypta, kam Josef a Marie uprchli společně s novorozeným Ježíšem před králem Herodem I. Velikým, jenž chystal vraždění novorozenců. V textu písně lze zároveň nacházet paralely se situací panující v tehdejší Československé socialistické republice roku 1968, kdy skladba vyšla (viz uvolnění politicko-společenských poměrů v souvislosti s událostmi takzvaného Pražského jara, které byly ukončeny příchodem vojsk Varšavské smlouvy). My si nyní rozebereme obsah skladby duchovní optikou v kontextu Mise Jordánsko.
Úvodní slova písně, znějící „Tak jdi, nebo běž, nebo jeď, vezmi nohy na ramena“, dala během vaší cesty autobusem bytostem na srozuměnou, že k opuštění zóny vymístění je potřeba vyvinout vlastní vůli, iniciativu vycházející z vlastního srdce, k čemuž odkazuje první část souvětí. Jeho druhá část („vezmi nohy na ramena“) jim dala na vědomí, že s rozhodnutím opustit pekla není nutné dlouho otálet, neboť existence negativního stavu spěje tak jako tak ke svému konci.
V další části písně se zpívá: „Jdi, nebo běž, nebo leť, jsi-li hlava otevřená“, což poskytlo členům antivesmíru informaci, že k opuštění jejich sféry je nutné mít sentientní mysl otevřenou přijetí nejvyšší pravdy, k čemuž v prvé řadě musí vést otevření duchovního srdce. Čím více bytost stoupá na své duchovní cestě a zbavuje se svých nánosů, tím hlubší úrovně otevřenosti dosahuje. Slovo „leť“ souviselo v daném kontextu s tou fází procesu konverze, v níž jedinec definitivně opouští pekla a směřuje (čili obrazně letí) do limba. „Jdi, nebo běž“ symbolizovalo předcházející části procesu konverze, kdy se sentientní entita stále ještě nachází v peklech.
Následují slova: „Běž raděj hned, radši teď, broď se třeba po kolena.“ „Běž raděj hned, radši teď“ odkazovalo k tomu, že opuštění antivesmíru je vhodné neodkládat mimo jiné proto, že se život v zóně vymístění pro její obyvatele stává stále náročnějším a tíživějším. Kdo se však podrobí ze svobodné vůle spáse, osvobodí se od veškerého zhušťujícího se dopadu důsledků a následků života ve zlech. Druhá část pasáže („broď se třeba po kolena“) značila, že rozhodnutí opustit pekla je třeba myslet upřímně a vážně a pevně si za ním stát. V takovém případě se konvertující jedinec přes proud zel a nepravd úspěšně přebrodí a ocitne se na druhém břehu, tedy v limbu.
Další slova písně jsou: „Uzlík svůj sbal a nečekej dál.“ „Uzlík svůj sbal“ u konvertujících bytostí vyjádřilo uzavření jejich sebeuvědomělé podstaty před dotíráním negativního stavu, který do doby přijetí daru spásy kontaminoval jejich nitro. „A nečekej dál“ pak odkazovalo k nutnosti nepochybovat o správnosti svého rozhodnutí kráčet v cestě vedoucí do Mé náruče.
Slova „Jdi pryč, všeho nech, cestu znáš, přes ta pole neoraná“ značila, že opuštění zóny vymístění s sebou obnáší zanechání všeho starého a neužitečného, co se neslučuje s pozitivním stavem, přičemž cestu do pravého jsoucna a bytí každý zná díky tomu, že ji má vepsanou do svého nitra. Stačí se do něj ponořit a naslouchat. „Pole neoraná“ konkrétně vyjádřila ty duchovní nánosy, které jedinec na této cestě zdolává a z nichž se vymaňuje.
Další část písně, znějící: „Jdi, nečekej na to, až krutě padneš za tyrana“, se za dané situace dala bytostem přeložit takto: „Vyjdi na základě své svobodné vůle z pekel ven a neodkládej svou přirozenou tužbu po lásce až na samý konec pseudojsoucna a pseudobytí negativního stavu, ve kterém tě stejně nečeká nic jiného než další a další druhy strádání vyplývající z oddělenosti ode Mne.“
Následující části písně zní: „Běž a když chceš, tak se taž, komu zvoní tato hrana – Tobě, tak zachraň, co máš.“ Tato slova souvztažila se skutečností, že součástí procesu spásy je svobodné otevření se otázkám a odpovědím týkajícím se samotné podstaty vzniku, trvání a směřování negativního stavu, na základě čehož se bytost dozvídá, že zla a nepravdy mají jen omezenou dobu existence a že se blíží jejich konec, tudíž je nezbytné odvrhnout ze svého nitra to špatné, iluzorní a dočasné, co tam vložil negativní stav, a naopak začít rozvíjet to, co jsem tam vložil/a Já, tedy uchránit své pozitivní dary a talenty pro život věčný.
Následuje refrén: „Přejdi Jordán (přejdi Jordán), řeku všech nadějí“, což za dané situace vyjadřovalo sjednocení všech rozhodnutí, kroků, činů a událostí, které utvářejí proces konverze každé sentientní entity. Refrén v uvedeném kontextu také odzrcadlil Moje povzbuzení a podporu, které bytostem poskytuji, když se rozhodnou odebrat do Boží náruče. Přejití Jordánu zde rovněž značilo přejití hranice mezi zónou vymístění a limbem, ale symbolizovalo též samotný akt přijetí Mojí lásky, který onomu přejití hranice předchází. Zde je vhodné zmínit, že některé bytosti zůstávají v peklech ještě nějaký čas/nečas i po plném přijetí lásky, aby tam v roli Mých spolupracovníků dokončily své poslání. Jordán, označovaný v písni za řeku všech nadějí, byl v kontextu popisovaných záležitostí také vyjádřením naděje a jistoty Multivesmíru v blížící se příchod nového cyklu času, který započne tehdy, až se pekla zcela vyprázdní a až dělící linii mezi starým a novým věkem Univerza přejdou všechny sentientní entity.
Část písně, znějící: „Ona smyje tvé stopy i rány ti zkropí – A trest ti pomůže nést“, odkazovala během vaší cesty k Jordánu k blahodárnému působení Mojí bezpodmínečné lásky a soucitu, které uzdravují konvertující bytosti ze vší bolesti, utrpení a traumat způsobených pobytem v zóně vymístění. Druhá část pasáže („A trest ti pomůže nést“) souvztažila s působením Mého bezpodmínečného odpuštění a milosrdenství, jež každému spasenému jedinci umožňuje překonat následky trestu a odplaty negativního stavu, které na něj dopadaly během pobytu v antivesmíru jakožto následek a důsledek jeho života ve zlech a nepravdách.
„Snad tam, na břehu druhém, zas rozoráš pluhem – Tu step a sklidíš svůj chléb“ odkazovalo k tomu, že v pozitivním stavu se bude všem spaseným bytostem dařit, neboť v něm budou až na věčnost zušlechťovat svá duchovní srdce, jejichž kondice původně neumožňovala aspektům pravého života produktivní růst. Slovo „snad“ nevyjadřovalo pochybnost, že by tomu tak nemělo být, nýbrž dalo bytostem na vědomí, že k životu v pozitivním stavu nejsou členové pekel nikterak nuceni, neboť Já plně ctím svobodnou vůli každého. Proto se do Mého Království dostávají jen ti, kdo to tak sami chtějí, respektive kteří si tak svobodně zvolí. „Sklidíš svůj chléb“ znamenalo, že si bytosti budou užívat odměny vyplývající ze života po Mém boku, tedy sladkých a šťavnatých duchovních plodů, které budou vzcházet z jejich jsoucna a bytí v lásce, dobru, moudrosti a pravdě. Odměnu v podobě života v Mém Království si budou již brzy užívat i duchovně připravení příslušníci současného lidstva. V této přelomové době, kdy je fyzické rozdělení člověčenstva takříkajíc nadosah ruky, lidé prostřednictvím svých každodenních voleb dozrávají do určité duchovní podoby. V určitý čas pak dojde ke spuštění velké duchovní žně – globální sklizně, která vytřídí duchovně zralé jedince od těch nezralých, kteří ještě nejsou na život po Mém boku přichystáni. U těchto lidí nastane spása z negativního stavu později, přesto však ve správný čas, který bude vyplývat z jejich dalších voleb. Uvedená část refrénu písně tedy souvisela nejen se životem spasených bytostí obecně, ale též se životem spasených pozemšťanů, z jejichž řad přejde do limba a dále do pozitivního stavu nejprve menší část jejich příslušníků, ke které se však do konce cyklu času připojí i zbytek sentientních entit tvořících současné lidstvo.
Další část písně „Chvátej, chvátej, chvátej, vyhnanče, z míst, kde jsi žil“ vyjádřila motivaci pekelných bytostí, která je v rámci procesu konverze pohání na jejich cestě Domů, a to prostřednictvím poznání a přijetí obsahu Nového Zjevení. Samotné slovo „vyhnanec“ pak odzrcadlilo nelibost negativního stavu, jakou v něm vyvolávají sentientní entity opouštějící pekla. Takovéto entity jsou příslušníky antivesmíru vskutku považovány za vyhnance, přestože by je negativní stav paradoxně přivítal s otevřenou náručí zpátky, pokud by se z nějakého důvodu rozhodly vrátit do temnoty, k čemuž však žádný konvert po dosažení limba nikdy nepřistoupil.
Následují slova „Chvátej, chvátej, chvátej na tisíc mil“, kdy třikrát zopakované slovo „chvátej“ odkazovalo opět k výše uvedené motivaci konvertů. „Na tisíc mil“ pak vyjádřilo, že tato motivace provází určitou bytost, která se pevně rozhodla pro lásku, po celou dobu procesu konverze, z čehož vyplývá, že tento faktor má pevný a trvalý charakter, jehož duchovní náboj se navíc zintenzivňuje tím více, čím dále se bytost v procesu konverze nachází.
Následují závěrečná slova písně, znějící: „Přejdi Jordán (přejdi Jordán), řeku všech nadějí – Jednou najdeš snad místečko k spánku – Chleba a slánku, teplo a klid – Vždyť musí se žít.“ Část „Přejdi Jordán (přejdi Jordán), řeku všech nadějí“ na tomto místě souvisela s Mým srdečným pozváním do pozitivního stavu. „Jednou najdeš snad místečko k spánku“ vyjádřilo, že každá bytost má v pozitivním stavu přichystanou jedinečnou pozici (související se slovem „místečko“), do níž se začlení ve správný čas (což souvisí se slovy „jednou najdeš“), aby se mohla na této pozici šťastně seberealizovat. Slovo „snad“ potom dalo opět na vědomí, že ke vstupu do pozitivního stavu není nikdo nucen, protože proces konverze probíhá od začátku do konce na základě svobodné vůle. Princip svobody bylo nutné bytostem zvýraznit v rámci duchovního významu písně hned dvakrát, jelikož byly po celou dobu pobytu v antivesmíru přivyklé nesvobodě. „Spánek“ nesouvztažil s doslovným spánkem, nýbrž s tím, že v pravém jsoucnu a bytí se bude moci každý cítit naprosto uvolněně, bez jakéhokoli rušení zly a nepravdami. Pasáž o nalezení „chleba a slánky, tepla a klidu“ vyjadřovala ztotožnění sentientních entit s konkrétními aspekty vycházejícími ze Mne, a to s Boží láskou („chléb“), moudrostí („slánka“), dobrem („teplo“) a pravdou („klid“). Slova „Vždyť musí se žít“ pak dala na vědomí, že přirozeností každé bytosti je nacházet se v souladu s právě uvedenými principy pravého života. Zároveň šlo o vyjádření vítězství principů pravého života v celém Multivesmíru, které nastane s koncem starého a začátkem nového cyklu času, až každá bytost provede v ohledu přijetí plnosti života v lásce definitivní volbu. Protože je přirozeností každého milovat a žít, uvedenou plnost si nakonec zvolí doslova každý. Tímto pozitivním poselstvím končí naše analýza. Rozbor části písně „Neobzerajte sa, pani Lótová“ si necháme na později.
Bylo velmi důležité, že se duchovní poselství písně od Heleny Vondráčkové rozšířilo společně s dalšími informacemi z novodobého Božího Slova do pekel souvisejících s arabským světem, protože šlo o jeden z klíčových předpokladů úspěšného pokračování spásných procesů. Šíření poselství písně směrem do zóny vymístění zobrazovala na fyzické úrovni vaše cesta autobusem do Betánie Zajordánské, v jejímž rámci jste sjížděli do stále nižších úrovní nadmořské výšky, až jste nakonec překročili nulový bod, po jehož dosažení jste začali klesat do záporných hodnot, tedy pod hladinu světových oceánů. Nulový bod byl označen oním informačním kamenem, u kterého jste zastavili, jak jsi, Míšo, poznamenal. Jeho přítomnost ve spojení s vámi vyjadřovala planetu Nula, kde vznikl a kde bude také ukončen negativní stav. Váš krátký pobyt u kamene souvisel rovněž jak s intenzivním pronikáním Božích energií do hrubohmotného světa ve všeobecnosti, tak odrážel i jejich pronikání na různá místa, která jste během předchozích i následujících dní navštívili, aby uvedené energie doputovaly jejich prostřednictvím do potřebných sfér antivesmíru. Nulový bod v kontextu vaší návštěvy a naší společné duchovní práce byl pro bytosti a pro kolektivní vědomí celého lidstva rovněž ujištěním, že Já nezapomínám v dokonalém plánu spásy na nikoho a že počítám s návratem každého člověka, který se kdy nacházel, nachází nebo bude nacházet v hrubohmotném světě.
/ 4. část bude následovat 4. 12. 2025 /
Zdroj: Michal Transmiter Facebook
