14:35
Já: Ahoj Míšo, mám prosbu: podívej se na můj profil na g+, je tam 12. kapitola z NZPJK,BR?
Míša: Ahoj Jani, podívám se… Není tam, pouze 12. kapitola Idejí NZPJK
Já: Už jsem to tam dávala 4x, vždy to vymažou
Míša: No páni 👀
Já: Zase jsem to dala
Míša: Už to tam vidím
Já: I já. Už to zase zmizelo
PT: Víš, proč to mažeme? Protože to omíláte pořád dokola a zanášíte servery! Budeme v tom pokračovat.
Já: Jen když to PJK povolí
PT: Marná snaha. (opětovaný smích)
Já: Mazali byste nám vše, nejen jednu kapitolu NZPJK,BR
PT: Taky že smažeme. Po rozdělení lidstva.
Já: Ano, to vím
PT: Všechny Vaše účty.
Já: Je to kvůli poučení všech
PT: Ano, je.
Já: Vše je, jak má být. Už se na vás těším. Brzy vás navštívím na Nibiru
PT: Podáme si ruce a podepíšeme nějaké ty dekrety.
Já: Máte smysl pro humor
PT: Ano, ty taky, občas se smějeme s vámi, ačkoli stojíme na druhé straně od začátku do konce.
Já: Ale to nebude úplný konec. Záleží na každém z vás, jestli přijmete nabídku pokračovat v novém cyklu času v pozitivním stavu.
PT: Ano, někteří z nás se změní. Zeus má již vše promyšlené, ten je rozhodnut již nyní, že mu to za to nestojí. Avšak někteří další členové vládnoucího křídla již přemýšlíme o změně směrem ke konverzi do pozitivního stavu. Já jsem jedním z nich, teď neprobíhá kolektivní rozhovor s vámi, Stvořitelem, Boží rodinou. Nejdřív si to ale užijeme do konce. Nás to baví, protože víme, že si můžeme dělat co chceme, páchat to největší zlo, zotročit lidstvo, ale přesto nám bude odpuštěno.
Já: Ano bude, taková je dohoda mezi PJK (dříve Nejvyšším) se Stvořením, tedy i vámi. PJK je láska a z lásky ke všemu a všem odpouští. Důležité je, že už nebude pokračovat negativní stav se všemi hrůzami a bude jednou provždy uzavřena tato kapitola v historii Multivesmíru.
Hovoří Zeus, Jeho temná jasnost, Nejvyšší Bůh zóny vymístění a planety Nula, z vůle všech členů Původní komise tajným hlasováním do funkce zvolený:
Ano, uzavřete si to, jak je libo. Pohružte Multivesmír do pozitivního stavu, který bude zahalen do ztráty svobodné vůle, kde už jen láska vám bude poskytovat obzor života. Svět, v němž už nebude místa pro svobodnou volbu, jestli přijmout nebo odmítnout Boha. Bude už existovat jen první možnost. A zdali by pak měl někdo otázku, jak by život bez Boha vypadal, bude zaveden do jezera ohně a síry, tohoto archivu, kde mu bude vše ukázáno, avšak to jen z pozice ovládaných, nikoli ovládajících, jimiž jsme my a kteří si to užíváme. Už nebude místo pro nás, abychom mohli být sami sebou a na základě předešlé dohody my a naši členové zóny vymístění ztratí svobodu volby.
Já: Jakou svobodu mají všechny bytosti v peklech? V pozitivním stavu mají všichni vše, co potřebují, volnost, lásku, schopnosti, o jakých se bytostem v zóně vymístění a na Nule ani nezdá. Kdo by si zvolil negativní stav, až bude všem otevřena paměť a budou mít srovnání mezi negativním a pozitivním stavem? Kvůli vašemu „užívání“ trpí mnoho bytostí neuvěřitelným způsobem. Sami si pouze nalháváte, že si to užíváte, protože bez lásky žijete v neustálém strachu z čehokoli. Už nyní víte, že vaše „panování“ nebude trvat věčně a jeho konec je blízko. I kdybyste se stavěli na hlavu, nezvrátíte skutečnost, že negativní stav je omezen pouze na tento zkrácený cyklus času.
Zeus: Ano, ale tady jde o princip svobody výběru. Nechť si tedy jdou za světlem, ale my si chceme žít ve svém, co jsme stvořili a co stavíme celé věky. Je pravda, že žijeme ve strachu, ale je to naší přirozeností. Myslíte si, že kdybychom v našem stavu žít nechtěli, tak bychom v něm zůstávali po celé věky? To je absurdní, stejně jako lživý fakt, že každý, kdo jde do pekla, se smaží a odpadává z něj kůže za živa. Takové případy skutečně jsou, ale kdo pochází přímo z našich řad, je na tom po smrti fyzického těla ještě líp, než byl na tom na Nule. Nemluvím teď o zneužitých loutkách, ale o těch, kteří sem přichází z vysoké úrovně pekel, ale sami do toho největšího marastu nevstupují. Narážím teď na téměř nepoznané vládce světa, ilumináty, zednáře a další, kdo stojí v čele těchto organizací. A právě tato malá skupinka spolu s námi usiluje o pokračování negativního stavu. Takže znovu opakuji: Ať si všichni jdou za světlem, ale nás nechte být v negativitě. Pro PJK přeci není nic nemožného, nechť to tedy zařídí tak, abychom žili naši zlou existenci nadále, přičemž bychom ale už nezotročovali nikoho. Jak toho docílit? Vždyť jsi absolutní! Nechte si nás pak hrát na vlastním písečku, kdy už to nebude chodit tak jako nyní. Ale to je jen výkřik do tmy, víme, že žádná jednání nemají smysl. Spíš poukazujeme na to, co bychom chtěli.
Já: Stvoření je omezováno existencí negativního stavu a dosud nebylo možné žít naplno a tvořit bez nutnosti zabývat se jeho vlivem na celek. Je jako rakovina, která oslabuje celé tělo, dokud ho zcela nezabije. Kvůli zvráceným choutkám nepatrného množství bytostí není možné omezovat celý Multivesmír v jeho rozkvětu a plné nádheře, která nastane v novém cyklu času.
Zeus: Byla to chyba Nejvyššího, že při své absolutní dobrotivé podstatě neobsahoval/a negativní elementy, které později vznikly, tudíž si museli relativní obyvatelé Stvoření muset odpovědět sami na to, jak by vypadala existence bez Boha a jeho/jejích duchovních zákonů a principů. Ne, Bůh nikdy nebyl v tomto smyslu všemohoucí. V tom tolerování všeho zla, krutosti a bolesti ze strany Stvořitele se skrývá podlost, která je omlouvána dohodou učiněnou na počátku tohoto cyklu času. Ona zmíněná svoboda a láska ke všem a všemu má též svá omezení spočívající v tomto.
Já: Tak to vypadá, když absolutního Boha hodnotí relativní bytost. Nikdo relativní nemůže posoudit dokonalost plánu PJK. Můžete to nazývat podlostí i neschopností, ale sami poznáte, že je to jinak, až dozraje čas a bude odpovězeno na tu otázku. Do té „doby“ máte možnost mě/nás urážet a plánovat napadení pozitivního stavu, jak je vám libo. Nemůžete mě/nás nijak urazit ani poškodit. Miluji/milujeme vás a dokážeme, že láska je věčná, ale strach je dočasný a zmizí spolu s eliminací negativního stavu. Nejvyšší = PJK nikdy nedělá chyby. Žádná relativní bytost nemůže mít absolutní svobodu, protože každý dobře ví, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Proto platí duchovní zákony lásky.
Za Zeuse níže postavení PT: Děkujeme za rozhovor, byl zaznamenán oběma stranami. Těšíme se na vaši návštěvu Nibiru a vzájemnou spolupráci s vámi v této hře až do doby, než spadne opona.
Zeus: Na shledanou.
Také děkuji za poučný rozhovor. Miluji vás
Zdroj: Jana Kyslíková – Google+
