SDĚLENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY PROSTŘEDNICTVÍM MICHALA R.
Milovaní představitelé, spolupracovníci a přátelé Boží Rodiny,
ve dnech 15. až 20. 6. 2021 se uskutečnilo setkání mých představitelů v Ludvíkově v Jeseníkách, kterého se účastnil na fyzické, duševní i duchovní úrovni prozatím největší počet bytostí vzhledem k pokračujícímu vývoji současného posunu, jenž zesiluje veškeré vynaložené úsilí vykonané v předešlých letech. Setkání bylo jako vždy zaměřeno na pomoc nepřebernému množství sentientních entit, které se účastnily vzájemných rozhovorů a interakcí mezi mými vyslanci, probíhajících simultánně ve všech třech stupních struktury jsoucna a bytí. Multidimenzionální rodiny božích spolupracovníků opět fungovaly jako jeden harmonický celek a při spojení jejich srdcí došlo k očištění světlem doposud netknutých oblastí negativního stavu. To bylo spojeno i s náležitým, prohlubujícím se poučením obyvatel Stvoření o přirozenosti obou stavů duality, promíchávající se na planetě Nula, čímž pro obyvatele pozitivního stavu došlo k osobnímu obohacení, členy antivesmíru to pak velmi často vedlo k prozření, pomocí nějž pochopili podstatu zel a nepravd a přijali touhu navrátit se ke mně, Pánu Ježíši Kristu Boží Rodině, za svou.
Toto setkání bylo spojeno i s nebývale intenzivním pozorováním kosmických lodí vesmírných lidí spolupracujících vědomě s Misí Boží Rodiny a působících v zóně vymístění jako nezastupitelní pomocníci v roli mých představitelů na různém stupni duchovního uvědomění, k němuž přispěla nedávná konverze civilizačního okruhu Suela a Freily na novou, pozitivnímu stavu bližší úroveň antivesmíru. K tomuto vzestupu se postupně přidávají další skupiny bytostí nejen z falešných rájů, v jejichž nitrech se rozžíná světlo naděje, víry a nového počátku, který je synonymem pro jejich rozvoj pod vedením Zdroje všeho života, jenž navede v pravý čas na správnou cestu i toho posledního jedince, který si zvolil být od tohoto Zdroje nejvíce vzdálený.
Hlavní část přehlídky při pozorování nočních přeletů kosmických lodí nastala v brzkých ranních hodinách 17. 6., kdy se Davídkovi a Míšovi na nebi během asi dvou hodin ukázalo kolem padesáti objektů z jesenické flotily, jejíž známým reprezentantem při spojení s povrchem Nuly je bytost jménem Sára. Jesenická flotila, spřízněná s civilizací Suela a Freily, má základnu na nehmotné úrovni právě v oblasti nad Jeseníky, přičemž má pod správou celé Slezsko a severní Moravu a koordinuje záchranné práce při pokračující transformaci lidstva nejen na Nule, ale i v jiných sférách zóny vymístění, spjatých s touto význačnou planetou. Vzhledem k poměrně řídkému osídlení této horské oblasti se mohou vesmírní lidé ukazovat vybraným jedincům či skupinkám o to častěji, neboť nejsou rušeni „energetickým smogem“, vyzařovaným ze sentientních myslí ovládaných jedinců, kteří jsou obvykle zahleděni příliš do sebe a jejich zraky nejsou upřeny k nebi, nýbrž obrazně i doslovně do země, kde nacházejí zas a jen pokrouceniny a věci neodpovídající skutečnému stavu věcí.
Lodí z jesenické flotily, které na nebi létaly v různých směrech, bylo v reálném počtu méně, než kolik jich bylo za celou dobu na nebi spatřeno. Bylo to dáno tím, že nad Ludvíkovem létaly stále dokola a opisovaly při tom různě velké elipsy a kružnice, které se ovšem pozorovatelům ze země takto nejevily, poněvadž většina lodí během odclonění udržovala kurz přímky. Teprve po zhasnutí plavidla nebo po jeho zmizení za horským hřebenem nabral objekt směr návratu a po určité době se v jiném směru objevil opět ve vysoké výšce nad obcí. Tím vznikl dojem, že lodí bylo několik desítek. Vesmírní přátelé takto znovu demonstrovali soudržnost s božími představiteli na povrchu, solidaritu, ochotu stát při nich, pomáhat jim a podílet se společně na uskutečňování mého dokonalého plánu. Šlo zároveň o jejich vyjádření vděku za to, že se mi nyní už vědomě mohou přibližovat, a tak žít dokonce i na prozatímní pozici v zóně vymístění nesrovnatelně kvalitnější, procítěnější a čistší život, než jaký zakoušeli v dobách jejich předchozích rolí, kdy mě neměli ukotveného/ukotvenou ve svých srdcích.
Přehlídka lodí obnášela rozmanité efekty. Největší zastoupení měly jasné objekty žluto-bílé barvy, plující po nebi konstantním směrem a rychlostí z jednoho konce výseče oblohy na druhý. Tyto objekty o průměru 10 až 35 metrů s živou posádkou dvou až šesti jedinců, z nichž v jednom seděla i Sára, propojená v té chvíli intenzivně s Davídkem, byly střídány o poznání menšími loděmi, jejichž intenzita světla (vyzařované plazmy) byla okem o poznání hůře postřehnutelná. Další objekty vyzařovanou energii zvyšovaly a snižovaly za účelem docílení efektu periodického rozsvícení a pohasínání. Mimořádným a vzácným efektem, jaký byl také použit, bylo extrémně rychle blikání středně až málo jasné pohybující se lodi. Toto blikání lze připodobnit k rozbité žárovce či zářivce. Zajímavým fenoménem byl i rychlý a jasný záblesk světla mezi hvězdami, trvající jen několik setin sekundy, nebo přibližně vteřinové rozsvícení a následné okamžité zhasnutí staticky stojícího či pomalu se pohybujícího objektu. Zajímavým úkazem bylo rozsvícení a pohasnutí lodí plujících za sebou, přičemž na nebi byl ve chvíli objevení se daného objektu vidět pouze jeden objekt, po jehož zhasnutí se ve zcela identickém směru za okamžik objevil objekt další. Tak tomu bylo ještě přibližně osmkrát, než se o pár desítek vteřin později tyto lodě připomněly znovu ve stejné linii, v jaké byly pozorovatelné předtím, ale s tím rozdílem, že nyní se objevily jinde.
Patrně nejzajímavější okamžik nastal tehdy, když Davídek od jisté bytosti „z hvězd“ dostal zprávu, znějící: „Neočekávejte očekávané, ale očekávejte nečekané“. Tato hluboká myšlenka vzešla z touhy Davídka vidět jeden konkrétní úkaz, spočívající v podobě nezvykle jasného a pomalým tempem plujícího objektu, takového, jaký je dopřán jen mizivému procentu lidí, kteří dokáží pozorovat mimozemské koráby. Protože je můj plán naplněn spoustou dobrodružství a nevídanými věcmi, domluvil jsem se se svými vesmírnými představiteli na provedení něčeho, co bude postaveno na myšlence „očekávat nečekané“, která se mezitím Davídkovi rozležela v hlavě a začal se zaobírat tím, co je tím vlastně míněno. Uplynulo sotva dalších několik vteřin a ze zacloněné velitelské lodi jesenické flotily vyšlehl velice jasný, stříbrný paprsek odvrhnuté plazmy, letící rychlostí mnoha desítek kilometrů za vteřinu, jenž na přibližně třetině délky pozorovatelné výseče oblohy vytvořil během asi vteřiny a půl silnou čáru pohasínající plazmy, která byla dobře pozorovatelná do úplného rozplynutí asi další dvě vteřiny. Letící plazma, v této rychlosti vypadající jako protáhlý váleček, letěla přibližně ze severovýchodu od Vrbna pod Pradědem na jihozápad směrem na Karlovu Studánku. Během tohoto úkazu došlo k ještě intenzivnějšímu spojení přes srdce mezi vesmírnými představiteli a Davídkem a Míšou za asistence jejich duchovních rodin. Tohoto propojení se na jiných úrovních účastnili i ostatní členové Mise Boží Rodiny inkarnovaní na Nule i působící mimo ni, proto bylo toto spojení komplexní, všeobsáhlé a rozradostňující srdce i mysli mnohých mých reprezentantů.
Proces pozorování lodí a komunikace s jejich posádkami v reálném čase vybudovala potřebné předpoklady ke spuštění dalších vln konverzí bytostí prozatím nezasažených pravou láskou. Zesilující duchovní obroda, přechod mnoha mimozemských entit na jinou úroveň antivesmíru a u některých rovnou do limba započal při dalším pozorování v brzkých ranních hodinách 18. 6. Počet odcloněných lodí byl tentokrát přibližně třetinový oproti předcházející noci, na druhou stranu byla pozornost na nebeské objekty zesílena proslovem Pána Ježíše Krista Boží Rodiny. Moje promluva se zaměřila především na polosentientní bioroboty bez aktivní svobodné vůle. Pozornost byla zaměřena nejen na ně, ale i na rasu sentientních šediváků patřících pod vesmírné lidi. Nejde o bytosti mající např. černé kapkovité oči, nýbrž jejich rysy jsou dosti podobné člověku. Pokožka těchto entit je daleko hebčí, mají různě tónovanou barvu pleti od šedé, přes fialovou až k modré, uši zašpičatělé, vlasy standardně žádné, výška okolo 1,20 m. Čelní představitelka těchto šediváků jménem ZeeMay působila jako průkopník při pomoci jejímu domovskému civilizačního okruhu, do kterého přivedla skrze své srdce proudy boží lásky, pravdy a duchovní obrody, která se začala rychle šířit v nitrech ostatních jí podobných. Tito šediváci, kteří jsou už dlouho provázáni s civilizací Suela a Freily i s jesenickou flotilou zastupovanou mimo jiné Sárou, podstoupili hromadný exodus z falešných rájů na novou úroveň zóny vymístění, obdobnou, jako tomu bylo u jejich bratrů a sester v uplynulých měsících pozemského lineárního času. Tato konverze do jiné sféry antivesmíru, kde bude tento druh šediváků v mých službách potřebný až do rozdělení lidstva, po čemž se i oni přesunou do limba, vyvrcholila v sobotu 19. 6. večer, kdy se kolektivní vědomí této civilizace prostřednictvím ZeeMay napojilo na našeho představitele Štěpánka, který v sobě koncentroval láskyplné energie proudící ze srdcí mých ostatních představitelů, zastřešených láskou Bohyně Janičky, která Štěpánka – a tímto tedy i samotnou ZeeMay – objala, čímž vlny lásky dosáhly maximální možné úrovně, jakou bylo mým božím dětem v antivesmíru možno v daném okamžiku předat. Následovaly konverze i dalších civilizací napříč celou zónou vymístění. Pro ty, kteří vydrželi venku do pozdějších hodin, byla přichystána decentnější, ale přesto úchvatná přehlídka jesenické flotily vesmírných lidí.
Setkání v Ludvíkově, které probíhalo ve dnech okolo letního slunovratu, kdy světlo během dne je nejdelší a tma během noci nejkratší, bylo dalším důležitým předpokladem pro trvalé vítězství pozitivního stavu v celém jsoucnu a bytí.
Děkuji všem fyzickým i nefyzickým účastníkům za to, že jste dokázali opět něco velkolepého a krásného.
S láskou
PÁN JEŽÍŠ KRISTUS BOŽÍ RODINA | 23. 6. 2021