Odhalení charakteristiky nevěstky Babylonské – charakteristika 9-11

Děkuji Lukáši

 

9. VE SVÉM SRDCI PRAVÍ: „SEDÍM (HOVÍM SI TU) JAKO KRÁLOVNA A VDOVA NEJSEM A HOŘE NIKTERAK NEUVIDÍM“

   (Zjevení Janovo 18:7 )Protože ve svém srdci praví: „Sedím (hovím si tu) jako královna a vdova nejsem a hoře nikterak neuvidím (vidí sebe jako tu, kterou nikdy nelze srazit) – pro tuto příčinu přijdou v jeden den na něj jeho pohromy, smrt, hoře a hlad a bude spálen v ohni“.

   Přečetli jste to pozorně? Královna „nebes“ o sobě mluví v ženském rodě – „sedím (hovím si tu) jako královna“, avšak hle, je souzena v mužském rodě – „bude spálen v ohni“. Proč? Protože to není rozhodně Marie, nýbrž je to démon. Všude, kde se zjeví s tváří laskavé Marie, vyzývá k modlitbám za pokoj a mír, prý aby tam nevypukla válka. Lidé toho démona poslechnou a modlí se, jak to žádal. Avšak války a masakry tam přijdou i přesto, nebo přesněji řečeno – „právě proto“. Je to kvůli tomu, že tito lidé se ve skutečnosti neobracejí s modlitbami k Bohu (PJK), ale v tomto modlářství, když prosí o pomoc „Marii“ (která ve skutečnosti ani není Marie, nýbrž démon, který se za Marii vydává), úplně na opačné duchovní spektrum. Ohledně modliteb ke „královně nebes“ Pán důrazně napomínal svůj lid už skrze proroka Jeremjáše (Jeremjáš 44:15-30). Tehdy sdělil, že lidé, kteří se klanějí „královně nebes“, se řítí do záhuby. Královnu nebes uctívají pouze tam, kde je falešná církev. Avšak její modlářství zasahuje celý svět. Tam, kde se to děje ve velkém, vidíme obrovskou chudobu (smrt, hoře a hlad), války, korupci, kriminalitu a násilí.

10. “NIKDY UŽ V TOBĚ NEZASVITNE SVĚTLO LAMPY, NIKDO UŽ V TOBĚ NEZASLECHNE HLAS ŽENICHA A NEVĚSTY“

   (Zjevení Janovo 18:21) A jeden silný anděl pozvedl balvan, těžký jako mlýnský kámen, vrhl jej do moře a zvolal: „Tak rázem bude svržen Babylon, to veliké město, a nebude po něm ani památky, nikdy více nebude nalezen“.

   Je dosti pravděpodobné, že prudký pád falešné církve nastane v hodině Vytržení té pravé (anebo „krátce poté“ v tzv. Době Jákobova soužení pozn.). Ukazují na to verše, které mluví o tom, co všechno v Babylonu bylo a co už tam nikdy více nebude. „Nikdy už v tobě nezasvitne světlo lampy, nikdo už v tobě nezaslechne hlas ženicha a nevěsty“. Světlo lampy je Boží slovo. Hlas ženicha je slovo Pána Ježíše Krista. Hlas nevěsty jsou modlitby pravých oddaných věřících. Toto může nastat jednoznačně a pouze po Vytržení, protože nevěsta bude ze země vzata (na Beránkovu svatební večeři na Novou Zemi v 5D pozitivního stavu pravého stvoření = zahrady Eden) a v Babyloně už nikdo více neuslyší její hlas ani hlas jejího ženicha (PJK). Ne proto, že by PJK vytrhl věřící ze středu Babylonu, ale proto, že ti, kteří v něm zůstanou, jednou provždy ztratí privilegium nazývat se nevěstou. V soužení světa se sice budou kát, ale ranám, které přijdou na svět, se už nevyhnou. Dostanou z jejich ran, jak jim to Pán řekl, když je napomínal, aby z Babylonu zavčas vyšli.

   (Zjevení Janovo 18:9-10) Pak budou naříkat nad ní a bědovat králové světa, kteří s ní smilnili a hýřili, až uvidí dým hořícího města (víme z bodu č.7, že Babylon je Vatikán – tedy Řím); z hrůzy nad jeho zkázou neodváží se přiblížit a budou naříkat: „Běda, běda, ty veliký Babylone, město tak mocné, jak v jedinou hodinu byl nad tebou vykonán soud!“

   Řím bude v plamenech a bude vypleněn – otázkou je pouze – kdy.

11. „JEJÍMI KOUZLY BYLY SVEDENY VŠECHNY NÁRODY“ (Zjevení Janovo 18:23)

   Na celé zemi je pouze jeden blud, o kterém můžeme prohlásit, že svedl kouzly všechny národy – zjevení „Marie“. Zázraky mariánského kultu a všechny národy, které se k tomu přidaly. Bůh (PJK) ale své pravdy nehlásá skrze zjevení mrtvých nýbrž živých.

   (Leviticus 19:31) „Neobracejte se k duchům zemřelých a nevyhledávejte vědmy a neposkvrňujte se jimi. Já jsem Pán, váš Bůh“.

   V tom spočívá mmj. ta obrovská tragédie nepravé církve. Víra, která se neopírá o slovo Stvořitele, ale o učení démonů.

   (1. Timoteiovi 4:1) Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odpadnou od víry a přidrží se těch, kteří svádějí démonskými naukami.

   Všechny národy jsou jimi svedeny do bludu mariánského kultu. Ochotně se tomu otvírají, protože jejich víra není postavena na Písmu, ale na zázracích démonů. Ježíš ale příběhem o Lazarovi a boháči (Lukáš 16:19-31) prozradil, že pokud někdo nevěří Božímu slovu, neuvěří, ani kdyby někdo vstal z mrtvých. A Bůh nedělá věci či kompromisy proti svému slovu. K Bohu vede nejpřímější cesta skrze jeho slovo. Žádné zjevení mrtvých ani zjevení „Marie“. To není Marie Bible. Ta se raduje v nebesích a společně s jinými přivítá věřící u Beránkovy svatební večeře. Královna nebes neexistuje. Je to démon a jeho modlářský kult. Zjevení „Marie“ jsou jednou z nejsilnějších démonických sil na světě. Zavedly do bludu všechny národy. Srdce a víru tolika lidí. Pokud někdo vstoupí do duchovního světa a není pod autoritou PJK a jeho Písma, je ohrožený. Je úplně jedno, jestli je to katolík nebo tibetský mnich či kdokoli jiný. „Moje slova jsou Duch a jsou život“, řekl Ježíš. Co je potom to všechno ostatní? Je nějaký život mimo PJK a jeho slovo? (Ano, leda tak mrtvý život negativního stavu).

   (Jan 14:6) Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne“.

Text je výtažkem z knihy Sergej Mihál – Vytržení + doplnění Tyrona pod vedením PJK.

Zdroj:  Jana Kyslíková – Google+

Print Friendly, PDF & Email