Odhalení a charakteristiky nevěstky Babylonské – charakteristika 12

Děkuji Lukáši

 

„V NĚM BYLA NALEZENA KREV PROROKŮ A SVATÝCH A VŠECH ZABITÝCH NA ZEMI.“ (Zjevení Janovo 18:24)

   Od doby, kdy se Vatikán stal Vatikánem a papežská moc dostala zelenou, vyteklo vskutku mnoho krve pod jejími prsty. Války ve jménu Boha, Inkvizice a její oběti, kolaborace se světskou mocí, to jsou jen drobné výčty skutků nevěstky Babylonu v průběhu její historie.

   Nedávno „zahvězdil“ papež František prohlášením: „Osobní vztah s Ježíšem je nebezpečný a velice škodlivý“, čímž spustil varovný alarm a oranžovou na semaforu i u mnoha svých souvěrců z řad římskokatolické církve. Tímto i jinými „benevolentními“ výroky tohoto „revolučního papeže“ dojde i uvnitř katolické denominace k rozkolu a mnoho Božího lidu „vyjde z jejího středu“. Žel mnozí až po Vytržení a stanou se i oni terčem pronásledování. Nastane paradox – katolíci proti katolíkům. Nevěstka Babylonu bude pronásledovat a zabíjet i své bývalé souvěrce.

   Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by jej soudil: Slovo, které jsem mluvil, to jej bude soudit v poslední den“. (Jan 14:23-24, 12:48)

   Ve vztahu k Bohu rozhoduje mmj. to, jak se postavíme k jeho slovu.

„PODLE PEŘÍ POZNÁŠ PTÁKA A PODLE ŘEČI ČLOVĚKA“.

   To je přísloví, které opravdu platí. Člověk nám může být svým vzhledem sympatický (a mediální obraz papeže Františka pro to dělá maximum), ale vztah k němu si formujeme až podle jeho verbálního projevu a názorů, které zastává. U papeže vidíme totéž – mluví přímo proti Božímu slovu. Každý z nás zastupuje pouze toho, jehož pravdy hlásá. Tak i papež. Nezastupuje ani Pána Ježíše Krista, ani jeho Církev. Zastupuje nevěstku – Babylon. Smilní a cituje otce lži, který od věků zpochybňuje v srdcích lidí Boží slovo a Pána Ježíše Krista. Pokud nám ani takový důkaz (popření autority Písma a Pána Ježíše Krista samotným papežem) nestačí, abychom prozřeli a vyšli zavčas z Babylonu, potom dostaneme z jeho ran. Možná si říkáte: „Tak co se stalo, třeba se jen přeřekl a myslel to ve skutečnosti jinak, prostě se zmýlil.“ Ponecháme-li stranou tzv. dogma o neomylnosti papeže…pak i přesto…. NE! V tak vážných postojích, jakými se papež doslova rouhá Bohu, se lidé nikdy nemýlí.

JSOU V TOM VEDENÍ DUCHOVNÍ MOCÍ, KTERÉ SLOUŽÍ A KTEROU POSLOUCHAJÍ.

   Co by dnes na nevěstku řekli takoví Boží muži jako Mojžíš, Elijáš, Jan Křtitel, apoštol Petr či Jan? Nevíte? Např. Pavel to vyjádřil za všechny jmenované neobyčejným výrazem: „Budiž proklet!“

   (Galatským 1:8-10) Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet! Jak jsem právě řekl, a znovu to opakuji: Jestliže vám někdo hlásá jiné evangelium než to, které jste přijali, budiž proklet! Jde mi o přízeň u lidí, anebo u Boha? Snažím se zalíbit lidem? Kdybych se stále ještě chtěl líbit lidem, nebyl bych služebníkem Kristovým.

   Tak si říkám, o jakou přízeň jde ve skutečnosti papeži Františkovi…?

   (2. list Janův 1:9-11) Mějte se na pozoru, abyste nepřišli o to, na čem jste pracovali, ale abyste dostali plnou odměnu. Kdo zachází dál a nezůstává v učení Kristovu, nemá Boha; kdo zůstává v jeho učení, má i Otce i Syna. Přijde-li někdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho do domu a nevítejte ho; kdo ho vítá, má účast na jeho zlých skutcích.

   Při sjednocování s duchem katolicismu to „chtít se líbit lidem“ zbaví mnohé Boží služebníky privilegia sloužit Pánu Ježíši Kristu. Více totiž poslouchají lidi než Boha. Dělají to, co svého času dělal i prorok Bileám (Numeri 22:10, Jozue 13:22). Sjednocoval se s lidmi, kteří měli vliv, ale neposlouchali Boha.

   Zkoumali jsme na základě identifikačních znaků, jak nám Písmo odhaluje tajemství – Veliký Babylon. Dívali jsme se na to, co o něm říká.

   (2. Korintským 11:3. Obávám se však, aby to nebylo tak, jako když had ve své lstivosti oklamal Evu, aby totiž vaše mysl neztratila nevinnost a neodvrátila se od upřímné oddanosti Kristu. Když někdo přijde a zvěstuje jiného Ježíše, než jsme my zvěstovali, nebo vám nabízí jiného ducha, než jste dostali, nebo jiné evangelium, než jste přijali, klidně to snášíte!

   Klidně to snášíte. Proč nás takto Bible napomíná? Kdykoli se odvrátíme od biblického a historického Ježíše a začneme poslouchat nějaké „jiné pravdy“, něž které nás učí Boží slovo – přijde jiný duch a potom skončíme u jiného evangelia. Není silnější výraz pro to, co Bůh absolutně odmítá jako to, co pověděl Pavel: „Ať je takový nositel duchovních pravd proklet!“ Je to otázka duchovního života a smrti. Jestli z těchto falešných věcí, které odporují evangeliu, neustoupíme a neučiníme pokání, dostáváme se do velice špatné pozice před Bohem. Představme si pramen čisté vody a potom ty, kteří ji podávají dál žíznivým zástupům lidí. Jak bychom reagovali, kdyby někdo vzal tuto vodu a namíchal by do ní jed. Takže to, co mělo původně přinášet život, by se najednou stalo nástrojem nemocí a smrti. Takto je možné popsat, co to je, když někdo převrátí evangelium Pána Ježíše Krista. Nejnebezpečnější lež je vždycky ta, která se nejvíce podobá pravdě. Kapky jedu v poháru čisté živé vody. Falešné duchovní bankovky, kterými se platí v duchovním světě (mnohdy cenou nejvyšší – duchovní smrtí) dnes zaplavily celý náboženský svět a jsou téměř k nerozeznání od těch pravých. Rozezná je pouze ten, kdo zná ty pravé, ten kdo miluje Boží slovo a Boha poslouchá celým svým srdcem.

   Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. (Matouš 7:21)

Text je výtažkem z knihy Sergej Mihál – Vytržení + doplnění Tyrona pod vedením PJK.

Zdroj:  Jana Kyslíková – Google+