Děkuji Honzíku (Jan Lajda)
Nejčastější fráze většiny lidí, když se dostanou do kontaktu s něčím, co si nedovedou vysvětlit. Něco, co nikdy neviděli nebo o tom neslyšeli, a přesto jim někdo říká, že je to tak. Vítr také nikdo neviděl, a přesto věříme, že existuje. Gravitaci, elektřinu, magnetismus a podobné síly také nevidíme a víme, že existují.
Vše kolem sebe považujeme za samozřejmost, protože to můžeme okusit svými fyzickými smysly. Život prý podle evolucionistů vznikl náhodou, takže zabývat se něčím „víc“ je ztráta času a nesmysl. Stvořitel? Nesmysl! Nikdo ho nikdy neviděl. Život ve vesmíru? Také nesmysl. Nikdo je neviděl a ti, co píšou různé zprávy o jejich výskytu, mohou být senzacechtiví lidé, honící se za slávou nebo penězi. Je to ale opravdu tak? Pak chce ale většina lidí DŮKAZY.
Vznikl život opravdu náhodou? Bez zásahu nějaké vyšší inteligentní síly? Stačí se rozhlédnout kolem sebe, kolik divů se nachází jen na této planetě a to nemluvím o vesmíru, jehož velikost nejsme schopni pojmout. Západ slunce, při němž se obloha na západě mění v barevnou nádheru. Noční obloha plná hvězd. Sluneční paprsky pronikající korunami stromů. Duha na obloze. Horské hřebeny, jejichž sněhem pokryté vrcholky se třpytí na slunci. Drobný ptáček, pěnice černohlavá, letí na své cestě ze severní do jižní Ameriky jen pomocí vzdušných proudů, a přesto se neztratí. Netopýři, kteří se orientují pomocí ultrazvuku. Světlušky se zabudovanými „svítilnami“. Fotosyntéza, kdy rostliny přijímají oxidy uhličitý a vydávají kyslík a živí tvorové zase obráceně přijímají kyslík a vydechují oxid uhličitý. Začneme-li o takových věcech přemýšlet, jak můžeme věřit, že taková nádhera vznikla náhodou, omylem?
Kdysi panoval názor, že je Země plochá. Dnes víme, že je kulatá. Kdysi panoval názor, že je Země středem vesmíru a že se nebe otáčí kolem Země. Dnes víme, že se Země otáčí na oběžné dráze kolem Slunce. Před nedávnem lidé věřili, že jsme ve vesmíru jediná inteligentní forma života a dnes probíhají způsoby hledání dalších vesmírných civilizací i přes to, že jich je plný vesmír. Neustále se falešně přesvědčujeme, že jsme vrcholem evoluce.
Vědcům se nikdy nepodařilo reprodukovat experimenty a vytvořit z neživé hmoty živou, aby podpořili své teorie o evoluci. Jen si vezměte stavbu oka nebo mozku – i nejmodernější přístroje dnešní doby nedokáží plně nahradit jejich funkci. I když se evoluce snaží vysvětlit svou teorii na základě mutací, přirozeného výběru „přežití nejsilnějšího“, pořád to nevysvětluje, proč je např. lev lvem. Dobře to popisuje známý problém, co bylo dříve? „Slepice nebo vejce“?
A když přejdeme do vesmíru? I tam panuje dokonalý řád. Od sluneční soustavy, přes celou galaxii a přes kupy galaxií až po celý multivesmír. Vše je řízeno pevně stanovenými fyzikálními zákony, které jsou částí mnohem vyšších zákonů, principů. Tak jako dům má logicky svého stavitele, je rozumné předpokládat, že i vše kolem nás (včetně nás), má nějakého „stavitele“. Pouze napodobujeme to, co už někdo vytvořil před námi. Termiti mají klimatizaci ve svých termitištích. Letadla jsme napodobili podle ptáků. Sonar netopýrů a delfínů daleko předstihuje napodobeninu, kterou vytvořil člověk.
Důvod, proč lidé mají problém věřit něčemu „víc“, je v selhání většiny náboženství tady na Zemi. Jejich dějiny jsou plné útlaku, pokrytectví a válek. „Vyznávají, že znají Boha, ale svými skutky ho zapírají.“ (Titovi 1:16) „Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci, protože se podobáte obíleným hrobům, které se zvenčí zdají pěkné, ale uvnitř jsou plné kostí mrtvých a veškeré nečistoty. Tak i vy se navenek zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste plni pokrytectví a bezzákonnosti.“ (Matouš 23:27,28) Dalším důvodem je, že je všude kolem tolik utrpení a kdyby existoval Stvořitel, nic takového by přece nedopustil. Důležité je si uvědomit, že to není Stvořitel, Pán Ježíš Kristus, který vytváří toto utrpení.
Jsou tu síly, které jsou nad chápání většiny lidí, protože ani nemají zájem něco takového chápat nebo se tím zabývat. Nejsme jedinou civilizací ve vesmíru. Jsme účastníci „experimentu“ jedné civilizace, pseudotvůrci, která se vzepřela Stvořiteli a rozhodla se vytvořit život, který by byl nezávislý na jakýchkoliv principech lásky. To, co vidíme kolem sebe, je výsledek jejich snažení. Živí se naší negativitou, nenávistí a strachem. Důvod, proč toto Pán Ježíš Kristus dovolil, je ten, aby všichni viděli, kam taková malichernost může zajít a aby se už nikdy na věčnost něco podobného neopakovalo. Je na nás, zda o tom začneme alespoň přemýšlet nebo to hodíme za hlavu a zase budeme chodit dál do práce a z práce a honit se za otročením pro systém.
Zdroj: Jana Kyslíková – Google+
