Děkuji Lukáši
Dnešní téma je rozšířeným výkladem tohoto místa z Bible:
Jiný z učedníků mu řekl: „Pane, dovol mi napřed odejít a pochovat svého otce.“ Ale Ježíš mu odpověděl: „Následuj mě a nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé.“ Matouš 8:21-22
Toto místo z Bible jsem velmi dlouho nechápal, neboť jsem měl sám kdysi tendence pojímat Bibli doslovně. Říkal jsem si: „Jak může mrtvý pochovávat mrtvého? Vždyť to je z principu docela dosti nemožné. Co za těmito slovy skutečně vězí?“ Pak přišla různá vysvětlení různých kazatelů Božího Slova a už bylo matně zřejmé, o co jde, ale stále „matně“. Pokusíme se nyní toto místo rozklíčovat při znalosti knih Nových Zjevení.
Ježíš Kristus, když chodil po Zemi/Nule, mluvil k lidu často v podobenstvích, jako tomu bylo např. v tzv. stěžejním „kázání na hoře“. Činil tak z důležitých duchovních i bezpečnostních důvodů (v té době byl totiž negativní stav na této planetě v aktivní a dominantní fázi).
Než přistoupíme k samotnému výkladu, podívejme se na kontext, při kterém stěžejní věta padla. Především je třeba pochopit, že toto slovo bylo Ježíšem Kristem sdělováno směrem k věřícím lidem nikoli k davu nevěřích (jako v případě již zmíněného „kázání na hoře“). Mělo navíc co dočinění s principem následování PJK (což je zřejmé ze slov „Následuj mě“, které oné záhadné větě předchází). Mířilo k jednomu z učedníků, který chtěl v tomto případě skutečně řešit a plánovat pohřeb svého otce.
Rozšířený význam/výklad ve vztahu k dnešní době je zhruba tento:
První slovo „mrtvé“ označuje obecně ty lidi, jež jsou pohlceni starostmi o tělo, světské lidské záležitosti, honí a pachtí se za nimi (což jim zabírá většinu času i energie), většinou nevěří v Boha (PJK) ani život po smrti. Jsou doslova UTOPENI NEGATIVNÍM STAVEM, který, jak víme ze znalosti Nových Zjevení, se též nazývá mrtvým životem, jelikož je po duchovní stránce vskutku takovým. Tito lidé defacto nežijí, pouze „přežívají zaživa“ utopeni v konzumním systému „Matrixu“. Asi není nutno popisovat do detailu, že takových je zde na planetě Zemi 3D/Nula většina.
„ať pochovávají své mrtvé“ – neznačí až tak doslovně pochovávání svých zesnulých (i když v případě učedníka tomu tak zrovna vskutku bylo) jakožto důležitý obecný princip: „Nechte je (ty „mrtvé“) být, ať se honí za svými majetky a vším možným i nemožným, žijí si nadále své mrtvé životy tak, jak se jim to zlíbí. Proč? Neboť vy, kdož jste povoláni k účasti na Božím království, máte zcela jiná – mnohem ušlechtilejší a pro Multivesmír důležitější poslání, ta, nechť jsou tedy tou vaší nejvyšší prioritou.“
Nyní vás tedy možná napadne otázka: „A to bychom se jako měli stát zcela lhostejnými (i ke své nejbližší rodině), bezohlednými, nemít srdce, lásku, soucit a nepomáhat kdy je třeba, jak je třeba a kde je třeba, abychom byli světly v temnotách?“
Ne, že bychom se tedy měli stát zcela bezohlednými, ale pokud by se mělo ohlížení se za „nimi a jejich záležitostmi“ stávat zábranou v plnění poslání, přednost by mělo dostat plnění poslání nikoliv „oni a jejich záležitosti“. Záležitosti „mrtvých“ jsou tedy v poměru k plnění poslání druhořadé. Jak se s oblibou někdy říká: „Život je otázkou priorit“. A to je zhruba, o čem je v principu toto místo z Bible.
Sdělení Tyrona pod vedením Pána Ježíše Krista
