ROZHOVORY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM BOŽÍ RODINOU – 7. ROZHOVOR, 8. ČÁST

ZAZNAMENAL A PŘEDAL: MICHAL ROJ

7. ROZHOVOR – 11. listopadu 2026 • 8. část (poslední)

MISE BOŽÍ RODINY VE ŠPANĚLSKU A MAROKU

Míša: Po skončení pozdního oběda jsme se znovu vybrali do starobylých uliček, kde jsme zavítali do obchůdků se suvenýry. Zde jsme dostali dvacet minut času na nákupy. Maročtí prodejci, alespoň ti, na které jsme narazili, obvykle nebyli podbíziví, naléhaví a neodbytní, jako tomu bylo často v Egyptě. Vzácné výjimky, potvrzující tento fakt, se ovšem v Tetuánu přece jen našly, proto jsme byli rádi, že jsme po dvaceti minutách mohli toto místo opustit. Během času vyhrazeného na nákupy vyšlo několik členů výpravy na střechu obchodu, kde se jim otevřel působivý výhled na město, z jihu a západu obklopené pohořím Ríf. Po skončení dvacetiminutového okénka si nás opět převzali průvodci, kteří nás ze spletité sítě uliček vyvedli na volné prostranství.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Obchůdky byly naplněné po okraj zbožím. Tato skutečnost vyjadřovala, že v marockých, respektive v muslimských i jiných oblastech zóny vymístění se nachází ještě přehršel duchovních, duševních a fyzických aspektů, které je potřeba očistit a přenést do Božího Království. Nabízené zboží vyjadřovalo především takové komponenty, na jejichž spáse budeme pracovat po plném zahájení Mise Boží Rodiny z Nové Země. Na očistu těchto aspektů tedy prozatím nenadešel správný čas, což se odzrcadlilo na skutečnosti, že většina účastníků výpravy si žádné zboží nekoupila. Někteří si ovšem jisté maličkosti koupili. Tyto výjimky dávaly na vědomí, že malá část z množiny oněch v budoucnu očišťovaných aspektů již začala být skrze Mé představitele přemisťována do Božích rukou. Očišťování jakýchkoli projevů zatížené energie je vždy postupně se rozvíjejícím procesem. Kdyby tento proces začal rovnou ve vysoké intenzitě, došlo by k lokální či celkové destabilizaci zóny vymístění. A to nikdy nedopustím.

Fakt, že maročtí prodejci obecně nebyli podbíziví, odzrcadlil výsledky naší duchovní práce s bytostmi z muslimských pekel, z nichž se stále větší množství v souvislosti se svou duchovní progresí začíná vyznačovat pozitivními charakteristikami, zatímco ty negativní v sobě umenšuje a rozpouští. Právě to se odzrcadlilo na normálním, nikoli otravném chování marockých prodejců. Obchodníci, kteří se snažili prodat své zboží nepříjemným způsobem, naopak souvztažili s bytostmi pokračujícími v negativním způsobu života. Fakt, že šlo o výjimky, dával na vědomí, že potenciál duchovně probuzených a probouzejících se bytostí je v zóně vymístění daleko větší nežli potenciál entit volících si život v odloučení ode Mne. Přestože je bytostí kráčejících ke Mně v souhrnném množství prozatím méně nežli těch, kdo si volí setrvávat v bažině antivesmíru, vědomé Boží děti dokážou svým světlem vyvážit temnou většinu. A nejen vyvážit, ale i překonat, nikoli však ve smyslu silového a egoistického soupeření, nýbrž ve formě úspěšné realizace, respektive spolurealizace spásných procesů napříč všemi dimenzemi zóny vymístění, které jsou primárně uváděny do pohybu Mnou a Mými reprezentanty.

Jak jsi poznamenal, Míšo, možnost něco si nakoupit trvala asi dvacet minut. To je pouhý zlomek času z těch několika hodin strávených v Maroku. Tento krátký úsek vyjádřil, že z celkového množství doby, která je vyčleněna pro existenci negativního stavu, zbývá už jen velmi málo. Relativní krátkost času stráveného na tomto místě, po jehož uplynutí se mnohým z nás ulevilo, neboť jsme už nemuseli snášet nepříjemnou pozornost některých prodejců, souvisela rovněž s onou známou duchovní pravdou, že nikomu není naloženo více, než unese. Ani v této situaci jsem tudíž vám a Sobě Samému/Samé v těle Janičky nenaložil/a více, než jste po celkem náročném týdnu byli schopni unést. Těch dvacet minut bylo přesně akorát na to, aby se během nich vykonalo sto procent duchovní práce, která byla v daném úseku našeho pobytu v Maroku potřeba.

Výstup několika členů výpravy na střechu obchodu, kde se jim otevřel působivý výhled na město, vyjádřil skutečnost, že bytosti podstoupivší spásu dosahují schopnosti vnímat realitu života z jiné perspektivy. Už nepoužívají omezenou optiku, skrze kterou skutečnost vnímaly jen velmi zúženým pohledem. S těmito omezeními souvztažil náš předchozí pohyb v uzavřených ulicích Tetuánu, kdy jsme neměli možnost vidět otevřenou krajinu. V souvislosti s přijetím jediného Zdroje života do svých srdcí začínají bytosti vnímat Stvoření prostřednictvím nadhledu, díky čemuž jasně rozeznávají mnohem více aspektů pravého i nepravého jsoucna a bytí.

Ze střechy obchodu byl vidět bezpočet domů s typicky bílou fasádou. Umístění těchto staveb na úbočí pohoří Ríf evokuje některým lidem holubici s roztaženými křídly. Právě proto se Tetuánu přezdívá „bílá holubice“. Bílé fasády připomněly, že každý minulý, současný i budoucí obyvatel tohoto města, ale též každý příslušník Maroka i jakéhokoli jiného celku se po dokončení procesu spásy stane čistým v nitru i navenek. Připodobnění města k bílé holubici dalo na vědomí, že všechny tyto sentientní entity budou nejen čisté, ale i naprosto svobodné. Uvedené pohoří vypínající se nad městem potom souvztažilo se skutečností, že čisté a svobodné bytosti budou podstupovat neustálou duchovní progresi, a to vždy s plně otevřeným vědomím, s nímž souvisela blankytně modrá obloha.

O některých vyjmenovaných aspektech jsem hovořil/a už i na jiných místech nejen v tomto rozhovoru, poněvadž se jedná o naprosto klíčové složky poznání, jejichž pochopení, přijetí a aplikace otevírají sentientním entitám cestu do věčného života po Mém boku. Každá taková i jiná souvztažnost je pokaždé spojena s jedinečnou situací, v níž jsou zainteresovány odlišné bytosti. Proto je dobré, když se různé souvztažnosti uvedou čtenářům a posluchačům Božího Slova klidně i poněkolikáté. Mnohé bytosti navíc až skrze informace uvedené v textech ode Mne získávají ucelenější obrázek o naší duchovní práci, na základě čehož mohou konvertovat, pokud se nacházejí v zóně vymístění. I to je důvod, proč některé záležitosti po kratším či delším čase v originálních souvislostech opakuji.

Pokud se ještě jednou zaměříme na zmíněnou přezdívku města – „bílá holubice“, jež vyjadřuje něco velmi pozitivního (viz výše), při této příležitosti je nutné doplnit, že dějiny tohoto místa jsou zároveň plné řady negativních událostí. Tak je tomu v různých ohledech skoro u každého lidského sídla na planetě Nula. Tetuán byl roku 1399 vypleněn španělskými vojsky do základů v odvetě za pirátské akce. Téměř sto let pak zůstal opuštěný a v troskách, než se ho opět podařilo vybudovat. Pirátství se ovšem v tomto místě uchytilo znovu. V šestnáctém a sedmnáctém století nastal jeho zlatý věk. Piráti v hojném množství napadali španělské a jiné evropské lodě a podnikali výpady na evropské pobřeží. Během těchto akcí zajímali tisíce křesťanů, ze kterých se stávali otroci. Zatímco přes den tito zajatci pracovali, na noc byli spouštěni do temných kobek, rozsáhlého bludiště tesaného do vápence nacházejícího se pod historickým centrem města. Na základě vyjmenovaných příkladů negativních aspektů dějin města je jasné, že naše přítomnost v Tetuánu se mimo jiné soustředila na zprostředkování duchovní pomoci bytostem v někdejší roli vojáků, pirátů, otroků apod. Tolik tedy k nastínění rozsahu naší činnosti „za scénou“.

Míša: Poté, co jsme vyšli ze starobylých uliček, došli jsme po chvilce chůze k autobusu, který nás odvezl na marocko-španělskou hranici. Zatímco při dopolední cestě do Maroka jsme při hraniční kontrole směli zůstat v autobusu, při zpáteční cestě jsme museli všichni do jednoho vystoupit. Vozidlo pak proběhl pes vycvičený na zjišťování přítomnosti drog. Celníci také proklepávali autobus šroubováky, aby zjistili, jestli se něco nepašuje v útrobách. Zanedlouho nám vrátili pasy doplněné výstupním razítkem, po čemž jsme mohli pomalu překročit „čáru“ a podrobit se další, tentokrát rychlejší kontrole na španělské celnici.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Jak už jsem sdělil/a na jiném místě v našem rozhovoru, hraniční kontrola při cestě tam i nazpátek byla odrazem klidnější doby, kdy ve španělské exklávě nedocházelo k žádným mimořádným situacím. Události z Ceuty z léta 2026 demonstrovaly, že stačí opravdu jen velmi málo k tomu, aby se původně stabilní situace prostřednictvím cíleného zásahu elit a nepozemských entit z pekel vymkla kontrole. V dějinách planety Nula jsme to viděli mnohokrát. Pod záminkou čehokoli je negativní stav schopen dosáhnout všeho, co je mu dovoleno pro poučení celého Stvoření. Na hraniční kontrole se ukázal i jeden z nesmyslných aspektů negativního stavu, kdy kvůli menšině lidí páchajících různé nekalosti, které ohrožují bezpečnost státu a společnosti (jako je například pašování drog, terorismus apod.), dochází k zásahům do života většiny. Negativní záměry jedinců tedy omezují ty, kteří s těmito špatnostmi nemají nic společného, což se ukázalo právě i v rámci této zahraniční mise, kdy jsme kvůli zjišťování potenciální přítomnosti drog museli opustit autobus. Pak stačí určitý zásah negativního stavu, který určitou absurditu promění v ještě větší absurditu, jak se ukázalo právě o necelý rok později, kdy hraniční kontrola mezi marockým a španělským územím přestala v souvislosti s náporem migrantů náhle fungovat, což bylo i důsledkem toho, že elity nařídily tuto lidskou tsunami neblokovat. Stalo se to, co se mělo stát, čímž došlo opět k přiblížení konce martýria pro všechny. Odehráním těchto a jiných absurdit a hrůz jednou za věčnost se už nikdy znovu nebude opakovat nic z toho, čeho Stvoření bylo a stále je svědkem na území planety Nula a v doméně zóny vymístění.

Míša: Vzhledem k dobrému mezičasu nám byl po absolvování hraniční kontroly dopřán krátký výjezd na vyhlídku Isabely II. (Mirador de Isabel II), odkud se nám v záři slunce sklánějícího se k západu otevřel krásný výhled na celou Ceutu. Poté jsme sjeli do přístavu, kde byl ještě čas dát si menší občerstvení. Následně jsme se nalodili na trajekt. Severoafrické břehy jsme opustili v půl deváté večer.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Vyhlídka Isabely II. ve spojení s námi znázorňovala výrazný duchovní posun této bývalé královny, kterého ještě na území zóny vymístění dosáhla během této zahraniční mise. Zapadající slunce ozařující Ceutu ve skrytém významu vyjádřilo, že čas ukončení Isabelina pobytu v peklech se nezadržitelně blíží ke konci. Jak už víte, k jejímu samotnému přechodu do limba došlo na konci následujícího dne, při fyzickém ukončení této zahraniční mise. Právě k celkovému konci našeho působení ve Španělsku a Maroku rovněž odkazoval slábnoucí sluneční svit nad Ceutou. Zapadající slunce rovněž upozorňovalo na blížící se konec příběhu Španělska, Maroka, planety Nula i celé zóny vymístění. Na základě toho mohly různé okruhy bytostí pochopit, že konec nepravé reality nebude tragédií, nýbrž štěstím a požehnáním pro všechny příslušníky Multivesmíru. Dokonce ani ti, kteří se budou držet zel a nepravd až do úplného finále, nebudou nad odstraněním antivesmíru nakonec bědovat. Přivítají ho naopak s velkou radostí a nebudou toužit už po žádném jiném typu života, nežli je ten v plnosti pozitivního stavu.

Menší občerstvení před odplutím do Evropy sestávalo u nejednoho účastníka zájezdu z právě vymačkané pomerančové šťávy. Její čerstvost ve skrytém významu značila, že v pozitivním stavu je vždy čerstvý každý aspekt duchovní, duševní a fyzické úrovně života, a to díky všudypřítomnému působení pravých duchovních zákonů. V pravém jsoucnu a bytí není nic, co by se mělo stávat zastaralým, zkaženým, zatuchlým apod.

Šťáva obsahovala spoustu vitamínů. Jejich kladný přínos pro lidské tělo dával na vědomí, že Moje energie vyživující pozitivní stav udržuje každého člena Božího Království v neustálé vitalitě a zdraví. Toto kladné rozpoložení přitom v pravých světech Multivesmíru není vázáno na příjem čehokoli vnějšího, jako je tomu v hrubohmotném světě, kde je lidské tělo na potravě a tekutinách doslova závislé. Také v pozitivním stavu existují potraviny, ty však bytosti konzumují proto, že se ve spojení s nimi chtějí potěšit, udělat si radost a vnést skrze ně do svého života nové obohacení a poznání. Nekonzumují je tedy proto, aby odstranily hlad. Na Nové Zemi a v jiných vysoce vyspělých realitách Stvoření se potraviny vyznačují nejvyšší mírou kvality, přičemž nikdy nejsou průmyslově zpracované, neobsahují žádné umělé látky, nebalí se do žádných obalů a ani se nijak tepelně neupravují.

Každé ochutnání jakéhokoli jídla je pro bytosti vždy jedinečným zážitkem. Pokud tedy nějaký obyvatel Božího Království ochutná dejme tomu nějaký plod ze stromu a napříště sní stejný druh plodu z téhož či z odlišného stromu, zážitek spojený s příjmem této potravy bude pokaždé jiný. V každém jídle je totiž přítomen rozdílný soubor duchovních kvalit majících neopakovatelný charakter. Ochutnání nějakého jídla není mnohaúrovňovým zážitkem pouze pro sentientní bytost, ale též pro potravinu samotnou, která je živoucí součástí nějakého typu nesentientních entit z rostlinné říše. Tato potravina a stejně tak i zdroj této potraviny (třeba výše zmíněný strom) cítí vděčnost a radost z toho, že mohou někomu posloužit pro potěšení a přeměnit se v čistou energii, která se stává součástí sebeuvědomělého nositele života.

Jak mnozí z vás víte, nesentientní entity jsou odrazem energie sentientních entit. Příjmem určité potraviny se tedy určitá část energie nesentientních bytostí stává opětovnou součástí bytostí uvědomujících si své vlastní Já, bez jejichž života by nebylo ani života rostlin, zvířat, minerálů atd. Opětovnou součástí se ovšem nesentientní energie nikdy nestává v téže podobě, v jaké byla ze sentientního vědomí původně vyzářena. Vždy se do života sentientních entit dostává v proměněné podobě. Kdyby tomu tak nebylo, šlo by o opakování téhož. Část nesentientní energie se stává součástí jsoucna a bytí sebeuvědomělých nositelů života nejen v případě konzumace nějakého jídla vycházejícího z rostlinné říše. K tomuto procesu totiž mimo jiné dochází například během interakce mezi sentientní entitou a nějakým zvířetem. I ono během interakce a po jejím skončení cítí velkou vděčnost a radost z toho, že obohacuje, respektive že mohlo obohatit svého lidského (či jiného) kamaráda.

Míša: Při zpáteční cestě do Evropy jsme měli opět možnost vyjít na horní palubu. Z této lodi byl ovšem výhled na moře velmi limitovaný, na rozdíl od předchozího plavidla. Nejprve jsem byl na horní palubě s Janičkou, posléze s Martinkou Marekovou a ještě později s Vilkem. S ním jsem na nebi pozoroval loď vesmírných přátel plující po nebi ve stejném směru, jako jsme my pluli po moři. Během toho se na zlomek vteřiny odclonila za letu i druhá vesmírná loď. Kulisu této podívané nám dotvářel večerní Gibraltar, jehož skála byla obklopena záplavou městských světel. V Algecirasu nás pak už s autobusem čekal Jesús, který nás dopravil do La Caly. V ní zůstali toho dne Daniel s Aničkou, kteří si udělali individuální program. Dalším, kdo se neúčastnil cesty do Maroka, byl Štěpán Hřebíček, který místo toho vyrazil na Královskou cestu (Caminito del Rey), vedoucí skalním kaňonem Desfiladero de los Gaitanes. Součástí stezky jsou chodníky zavěšené na skále a různé mosty vypínající se nad hlubokými propastmi.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Limitovaný výhled na moře při zpáteční cestě odzrcadlil fakt, že jsme se vraceli z kontinentu s obecně nižší duchovní úrovní, nežli je duchovní úroveň Evropy. V důsledku toho mají bytosti inkarnované v Africe – a stejně tak bytosti v peklech souvztažící s Afrikou – více pomyslných klapek na srdcích a na očích, kvůli čemuž mají ztíženější cestu k započetí vnímání pravé duchovnosti a skutečné reality života. Také v Africe mám ovšem řadu Božích představitelů a spolupracovníků. Ti se do Týmu Boží Rodiny budou na fyzické úrovni připojovat zejména v době našeho plného nasazení, tedy po převibrování Janičky a první vlny Mých reprezentantů. Nově příchozí posily nám budou pomáhat s pokračujícím šířením knih Nového Zjevení, čímž budou k nejvyšší duchovní pravdě přivádět připravené jedince. I z Afriky si do Božího Království v čase rozdělení lidstva povolám všechny, kteří se svými volbami zasluhují o život po Mém boku. Mezi nimi budou rovněž duše, jež neměly v plánu seznámit se s knihami Nového Zjevení v hrubohmotném těle, ale splňují podmínky převibrování. Neznalost Božího Slova napraví v limbu. Do rajských světů Multivesmíru tedy budou vstupovat již s plnou znalostí knih Nového Zjevení, tak jako ostatní.

Nyní se podívejme na duchovní souvztažnost faktu, že na horní palubě při zpáteční cestě se ve tvé osobní přítomnosti, Míšo, zdržela nejprve Janička, posléze Martinka a nakonec Vilko. Moje přítomnost v těle Janičky na začátku naší plavby do Evropy vyjadřovala, že niterné přijetí Pána Ježíše Krista Boží Rodiny stojí vždy na začátku procesu konverze jakékoli bytosti. Čas strávený s Martinkou odzrcadlil, že spásný proces se po niterném přijetí jediného Zdroje života rozlévá na duševní (vnitřní čili zprostředkující) úroveň osobního jsoucna a bytí daného jedince. Doba strávená na horní palubě s Vilkem potom vyjádřila, že konverze bytosti probíhá rovněž ve vnějším rozměru její individuality, a to díky zakotvení pozitivních aspektů života na její niterné a vnitřní úrovni. Jen tak může být celý proces kompletní. Pokud hovořím o vnějším rozměru jedincovy individuality, je nutné podotknout a připomenout, že každý nositel života má kromě fyzického těla sedm dalších těl. Zatímco čtyři z nich jsou součástí nesmrtelné podstaty bytosti, tři další jsou pouze přechodná, jelikož jsou vázána na existenci fyzického těla.

Kosmická loď plující po nebi ve stejném směru jako naše loď směřující z Afriky do Evropy, kterou jsi pozoroval s Vilkem, vyjádřila, že mnozí vesmírní přátelé spravující oblast severní Afriky a jižní Evropy se ubírají stejným duchovním směrem do pozitivního stavu, jako je tomu u příslušníků Týmu Boží Rodiny inkarnovaných na planetě Nula a jako je tomu rovněž u všech ostatních reprezentantů jediného Zdroje života, kteří jsou prozatím součástí zóny vymístění, nebo kteří jsou ukotveni v předpolí pozitivního stavu – v limbu. Druhá loď, která se vám ukázala na zlomek vteřiny, dala ve skrytém smyslu na vědomí, že se nad námi nachází i spousta dalších kosmických plavidel, avšak z různých duchovních důvodů jim není umožněno se odclonit. Pokud by se komukoli z vás, pozemských členů Týmu, měli ukázat v nějakém velkém množství, v současné fázi vašeho seberozvoje by vám to neprospělo. Svádělo by vás to k vyhledávání vnějších důkazů o správnosti vaší duchovní cesty, vašeho vyciťování a vašeho spojení s jinými sférami Stvoření namísto důkazů niterných.

Pojďme se v krátkosti zaměřit na večerní Gibraltar. Jak si někteří z vás pamatují, toto místo souvztažilo s bytostmi spjatými se vznikem negativního stavu i s ostatními sentientními entitami z hlubokých pekel, které odcházejí do limba. Zmíněné území zároveň zastupovalo i samotné oblasti limba, do nichž výše uvedení nositelé života odcházejí. Množství světel na večerním Gibraltaru s ohledem na zmíněné souvislosti potvrdilo, že v příslušných sekcích stavu neutrality se nachází již bezpočet právě řečených druhů bytostí, jejichž niterné světlo září s každým odhozeným nánosem stále víc. Fakt, že se většina světel nacházela ve spodní třetině Gibraltaru, zdůrazňoval, že uvedená souvztažnost platí pro nejnižší úrovně limba. I v ostatních sekcích neutrálního stavu je nicméně velmi živo.

Připlutí do Algecirasu znamenalo návrat na půdu kontinentálního Španělska. Fakt, že se tento návrat odehrál již za tmy, dával na vědomí, že ačkoli tuto zemi, celý kontinent a veškerý svět dočasně zachvátí negativní stav, Já se společně s Týmem Božích reprezentantů z Nového Vesmíru na tuto planetu vrátím, a to ve chvíli, kdy bude situace nejhorší a duchovní tma nejsilnější. Náš návrat přinese nový duchovní den všem bytostem, které se budou tou dobou ještě nacházet v hrubohmotné realitě či kdekoli jinde v peklech. Příchod onoho nového dne byl vyjádřen posledním ránem, které jsme ve Španělsku prožili. Toto ráno nastalo v pátek 12. září.

Nyní se ještě krátce zaměřím na výlet absolvovaný Štěpánkem, který se namísto do Maroka vypravil na již zmíněnou Královskou cestu (Caminito del Rey), vedoucí členitým terénem. Toto místo ve spojení se Štěpánkem zosobňovalo cestu bytostí z pekel do limba, které se stává vstupní branou do Božího Království. Členitý terén vyjádřil, že odchod z pekel do limba a rozpouštění duchovních nánosů si žádá mnoho energie a pevné vůle. Zároveň je však tato duchovní cesta bezpečná pro každého jedince podstupujícího spásu. Takový konvert má odpovídající ochranu, s čímž souvztažila zejména Štěpánkova helma, kterou při vstupu do areálu povinně obdrží každý návštěvník. Jakmile Mě někdo pevně přijme do svého srdce, není žádné síly v negativním stavu, která by takovou bytost měla znovu strhnout do pekelné hlubiny. Boží ochrana byla v rámci Královské cesty vyjádřena též množstvím ochranných prvků, které návštěvníkům zabraňují v nechtěném pádu do propasti.

Jak jsem uvedl/a už při popisu duchovních souvislostí spjatých s naší návštěvou Gibraltaru, sentientní entity mohou v rámci limba pouze duchovně stoupat, nikoli stagnovat či klesat. Pro konverty tudíž není cesty zpět, neboť jakmile jsem Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina, pro někoho prioritou, dotyčný už po svém návratu do antivesmíru nijak netouží. Přesto má svobodnou vůli kdykoli své rozhodnutí změnit a obrátit se vůči Mně zase zády, což se ale v praxi nikdy neděje. K opětovnému pádu na duchovní cestě dochází u bytostí z pekel pouze v případě, že se se Mnou ztotožní pouze částečně. V takovém případě je negativní stav může strhnout zpátky. Ti, kteří Mě přijmou pouze částečně, ovšem nejsou právoplatnými konverty, kvůli čemuž ani nesplňují podmínky vstupu do limba. Opravdovými konverty se stávají teprve ve chvíli, kdy se s Mojí podstatou propojí v nitru naplno. Fakt, že každý opravdový konvert podstupuje cestu duchovní progrese, v jejímž rámci už nikdy nezařadí zpátečku, se neodzrcadlil pouze v případě Gibraltaru, nýbrž se ukázal též na principu striktně jednosměrné prohlídky Královské cesty. Kdokoli z turistů se na ni vydá, už se nemůže otočit zpět.

Turisté začínají svou trasu u severního vstupu poblíž městečka Ardales a směřují k jižnímu výstupu v El Chorro. Chůze návštěvníků ze severu na jih během Štěpánkovy návštěvy odzrcadlila skutečnost, že konverti směřují od rozptýlenosti temnotou a od neukotvení ve svých nitrech (sever) zpátky ke svým duchovním kořenům v pravé realitě života (jih). Vzhledem k tomu, že pravá individualita každé sentientní entity pochází ve všech případech ode Mne, v nejzazším smyslu má kořeny v pozitivním stavu i ten, kdo tento druh jsoucna a bytí ještě nikdy zkušenostně nepoznal.

Z duchovního hlediska bylo nezbytné, aby Štěpánek, ale též Anička a Daniel (kteří pobývali v La Cale), zůstali na území Španělska, zatímco zbytek účastníků zájezdu se toho dne nacházel na území Maroka. Takto byla zachována kontinuálnost našeho působení na Pyrenejském poloostrově, tedy ve stěžejní lokalitě této zahraniční mise. Díky tomu se nikdy během celého týdne nestalo, aby Pyrenejský poloostrov zůstal ze strany Mých představitelů byť na chvíli fyzicky osamocen. Světelný provaz vyplývající z naší osobní přítomnosti v jižní Evropě proto zůstal nepřerušen od prvního do posledního dne našeho působení. Tato kontinuálnost byla jedním z hlavních předpokladů celkového úspěchu zahraniční mise. Soustavnost našeho působení byla během celého týdne zachována na všech třech úrovních. Zatímco s nepřetržitostí duchovní práce Týmu Boží Rodiny na niterné úrovni souvztažila Štěpánkova přítomnost na Královské cestě během pobytu většiny ostatních v severní Africe, s kontinuálností naší světelné činnosti na úrovni vnitřní v onom čase souvisela Aniččina přítomnost v La Cale. Vnější úroveň v tomto ohledu zastupoval Daniel, trávící den po boku Aničky. Na základě zachování kontinuálnosti se může Mise Španělsko a Maroko úspěšně odvíjet dál i po našem fyzickém odjezdu z těchto zemí.

Teď už se pojďme zaměřit na odletový den.

Míša: Po snídani 12. září jsme se šli naposledy vykoupat do moře, které bylo velmi klidné a tiché – ale také velmi studené. V pravé poledne jsme pak odevzdali karty od pokojů, po čemž jsme měli ještě více než čtyři a půl hodiny do odjezdu autobusu na letiště. Tento čas vyplnili někteří z nás obědem v restauraci. Dali jsme si i společnou zmrzlinu pod zdmi kamenné strážní věže. V pozdním odpoledni jsme pak s Jesúsem vyrazili do Málagy.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Klidné a tiché moře ve skrytém významu značilo budoucí klid a mír a také ukotvení v pravém nitru na straně všech minulých, současných i budoucích příslušníků lidské rasy a ostatních bytostí, kterým se skrze tuto zahraniční misi velice pomohlo, nebo kterým se v souvislosti s ní teprve pomůže. Nezvykle studená teplota moře zase připomněla, že zóna vymístění není komfortním místem k životu, poněvadž trpí nedostatkem lásky a ostatních aspektů pravého života. Absence komfortu nemusí být sentientním entitám v peklech na první pohled zřejmá. To se ukázalo na skutečnosti, že až do momentu prvotního dotyku vody s našimi těly jsme neměli potuchy o pocitové teplotě moře, které bylo chladnější než v předcházejících dnech. Teprve poté, co tento kontakt proběhl, respektive poté, co jsme kompletně nebo částečně vlezli do moře, poznali jsme skutečnou realitu. Na tom se odzrcadlilo, že pravá povaha reality zóny vymístění se ukazuje jen skrze přítomnost pozitivního stavu, který na území antivesmíru zosobňují knihy Nového Zjevení, Moji právoplatní reprezentanti a Já osobně. Pokud by nedošlo ke kontaktu lásky, moudrosti, dobra, pravdy a jiných komponent pravého života se zly a nepravdami, příslušníci pekel by si nikdy nemohli uvědomit podstatu marastu, v jakém žijí. Jejich život by se jim stále jevil jako normální se vším, co k němu patří. Nemohli by jej s čímkoli srovnat. Šeredná podstata temnoty by tak zůstala navždy skryta.

Odevzdání pokojových karet na hotelové recepci značilo započetí posledních příprav na úplné ukončení Mise Španělsko a Maroko na fyzické úrovni. Čas odevzdání karet v pravé poledne (12:00 hodin) odzrcadlil skutečnost, že pokud dochází k ukončení určité etapy naší spolupráce – v tomto případě zahraniční mise na fyzické úrovni – znamená to, že se Můj plán v tomto ohledu kompletně a dokonale naplnil. Pravé poledne také odkazovalo k budoucímu propojení a sjednocení dvanáctidimenzionální struktury Stvoření do jednoho nesmírně bohatého celku, k čemuž dojde po ukončení činnosti Týmu Boží Rodiny. Jeho kolektivní poslání se dokonale naplní v okamžik finálního odstranění negativního stavu.

Co se týče posledního oběda v restauraci (myšleno toho oběda, kde mezi vámi byla Janička), podávané jídlo symbolizovalo pozitivní aspekty Španělska sdružené v jeho kolektivním vědomí. Naše konzumace jídla potom vyjadřovala naše ztotožnění se s oněmi pozitivními aspekty. Ty v nás zůstaly i po fyzickém opuštění pojednávané země. Obohacení španělskou esencí se stalo integrální součástí našeho osobního jsoucna a bytí. Z této esence čerpáte v rámci svého duchovního vývoje jak vy, fyzičtí a nefyzičtí účastníci této zahraniční mise, tak i Janička, Moje ženské Já v dočasně relativní kondici, které bude podstupovat duchovní seberozvoj až do své věčné fúze s absolutnem. Pak už nebude žádný seberozvoj potřeba, neboť Já se nikdy nevyvíjím. Jsem absolutně dokonalý/á od věčnosti do věčnosti. Pro potřeby vývoje relativní struktury jsoucna a bytí Stvoření nicméně ze svého lůna uvolňuji různé typy Božích Přirozeností (např. Stará Přirozenost – Nejvyšší, Nová Přirozenost – Pán Ježíš Kristus, Nejnovější Přirozenost – Pán Ježíš Kristus Boží Rodina). Charakter těchto Přirozeností je vždy plně uzpůsoben stupni duchovního pokroku Stvoření, díky čemuž se mohou sentientní entity permanentně rozvíjet a do stále větší hloubky poznávat to, kým a čím jsem. Kvůli uvolňování různých typů Božích Přirozeností to z pohledu relativních bytostí může vypadat, že i Já, absolutní Zdroj pravého života, se nějak vyvíjím; je to však pouze zdání. Já mám všechny změny obsažené v sobě ode dnů věčných, abych je ze sebe v relativních odvozeninách postupně vyzařoval/a a sdílel/a je se všemi obyvateli Mého milovaného Stvoření.

Společné chvíle při jezení zmrzliny pod kamennou strážní věží odrážely pocity spokojenosti ze skvěle vykonané duchovní práce. Tento pocit se objevoval jak na straně nás, fyzických účastníků zájezdu, tak i v nitrech ostatních bytostí vědomě zainteresovaných v této zahraniční misi v pozici Mých reprezentantů. Spokojenost s vykonanou duchovní prací se nicméně objevovala také u řady bytostí zastávajících jiné typy úloh. Během společného jezení zmrzliny u nás byla patrná rovněž úleva z toho, že jsme úspěšně dospěli na konec našeho putování. Tento pocit souvztažil s úlevou sentientních entit, která se u nich dostavuje v souvislosti s opuštěním zóny vymístění. Kromě výše řečených záležitostí se v nás objevovalo také těšení se na návrat domů, do České republiky a na Slovensko. Tento pocit v duchovním smyslu souvisel s těšením se na lepší život v limbu a především v pozitivním stavu na straně konvertů. Zároveň souvisel s Janiččiným a vaším těšením se na vstup do Nového Vesmíru v souvislosti se zážitkem převibrování. Kromě toho ale šlo i o odzrcadlení všeobecného těšení bytostí na nový cyklus času s plností pozitivního stavu.

Fakt, že nás řidič Jesús odvezl na letiště do Málagy, vyjadřoval, že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina, jsem vždy hlavní součástí návratu všech bytostí, které v každém případě dovedu bezpečně do cíle, tedy do limba a pak na samotné území pozitivního stavu. Zatímco Jesús toto reprezentoval za maskulinní princip Mého Já, za feminní princip jsem uvedenou záležitost zosobňoval/a přímo v osobě Janičky. Jak víte, Moje ženská inkarnace v sobě obsahuje a reprezentuje také opačnou esenci Mého absolutního Božství v dočasně relativní formě. Nicméně vzhledem k tomu, že bytosti z pekel jsou zvyklé dívat se na věci zvenčí, respektive s uzavřeným přístupem k pravému nitru, bylo důležité, aby výše zmíněnou souvztažnost za maskulinní složku Pána Ježíše Krista Boží Rodiny v tomto případě zastupoval právě řidič autobusu Jesús. Sentientní entity mohly na základě toho snáze přijmout nejen informaci o nezastupitelné úloze Mojí přítomnosti v rámci procesu konverze, ale též se mohly ztotožnit s ostatními aspekty poznání Nové a Nejnovější Boží Přirozenosti.

Skutečnost, že jsme na letiště do Málagy přicestovali se stejným řidičem, který stál před týdnem u počátku této zahraniční mise, vyjádřila, že tak jako Já v těle Ježíše jsem byl Alfa i Omega, počátek i konec, neboť Ježíš pocházel z Mého nekonečného absolutna, do něhož se po skončení svého poslání navrátil, stejně je tomu i v případě Janičky. Fakt, že jsem Alfa i Omega, se dá rovněž chápat tak, že Já stojím na počátku duchovní cesty bytostí napříč negativním stavem, když si tito nositelé života vybírají, co chtějí v antivesmíru prožít, při čemž to se Mnou osobně probírají, abych jim nastavil/a na této cestě mantinely, tedy aby prožili pouze to, co zvládnou a co tím nejlepším způsobem pomůže jim a celému Stvoření. A stejně tak stojím u konce jejich angažmá v zóně vymístění, kdy se spouští předem dohodnutý scénář jejich návratu ke Mně na základě působení pravých duchovních zákonů a principů, které učiní součástí svého nitra. Ve skutečnosti stojím nejen na začátku a na konci jejich úlohy v antivesmíru, nýbrž jsem při nich také po celou dobu průběhu ztvárňované role. Zatímco oni se ode Mne v rámci domluvené úlohy odvrátili, Já jsem se od nich nikdy neodvrátil/a. Jsem stále s nimi i během jejich pobytu v peklech. Moji přítomnost v nich nicméně v důsledku jejich uzavřených duchovních srdcí nevnímají. Jakmile je však začnou otevírat, Moje přítomnost se v jejich životech stává stále zřetelnější.

Míša: Letadlo mělo na příletu zpoždění, což oddálilo náš odlet o více než dvě hodiny. Se Španělskem jsme se rozloučili pár minut po jedenácté hodině večerní, kdy jsme se vznesli k nebi. Letecká trasa vedla tentokrát přes Baleárské ostrovy – Ibizu, Mallorcu a Menorcu. Dále jsme pokračovali v průletu kolem Korsiky, později jsme minuli italská města Janov a Milán, abychom se zanedlouho dostali nad italské a rakouské Alpy. V prostoru poblíž Lipenské vodní nádrže jsme pronikli nad jižní Čechy, zatímco jsme klesali a přibližovali se k Praze. V sobotu 13. září 2025, patnáct minut před druhou hodinou ranní, jsme přistáli. Každý se pak vydal svým vlastním směrem.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Zpožděný odlet vyjádřil jednak obecnou nespolehlivost lidských systémů, ale též specifickou snahu negativního stavu zdržet nás na letišti co nejdéle. Datasystém a jeho služebníci pracovali s myšlenkou, že na tomto izolovaném místě už nejsme pro jeho doménu nijak zvlášť nebezpeční, proto s naším fyzickým odchodem z této země nespěchali. Uvedená myšlenka byla nicméně pouhou nesprávnou domněnkou. I v čase, kdy se „na scéně“ nedělo už nic zvláštního, jsme totiž „za scénou“ byli velice aktivní. Dobu strávenou na letišti jsem využil/a k manifestaci posledních aspektů naší duchovní práce, která byla přímo spjata s naším týdenním pobytem v zahraničí na fyzické úrovni. Zásah negativního stavu jsem tedy dovolil/a proto, abych jej mohl/a využít k velmi pozitivním, užitečným, hodnotným a konstruktivním záležitostem, které pomáhají nebo v budoucnu ještě pomůžou všem, kteří se nám jakkoli snažili takříkajíc házet klacky pod nohy.

Letecká trasa vedoucí přes španělské Baleárské ostrovy – Ibizu, Mallorcu a Menorcu – vyjádřila skutečnost, že naše přítomnost na určitých místech Španělska měla stejný duchovní dopad také na všechna ostatní území, která jsou přímou součástí tohoto království, nebo která k této zemi patří v rámci autonomního společenství, jako je tomu u Kanárských ostrovů a také u námi navštívené severoafrické Ceuty a rovněž u Melilly. Průlet kolem Korsiky, náležící Francii, ve skrytém významu odzrcadlil spuštění nové fáze zesílených příprav na uskutečnění naší chystané cesty do Paříže, o níž jsem se v tomto rozhovoru zmínil/a už na jiném místě. Naše přítomnost nad územím Itálie a Rakouska byla odzrcadlením a připomenutím faktu, že veškerá duchovní práce, kterou jsme v minulosti vykonali v souvislosti s fyzickou návštěvou těchto zemí, se na nehmotných úrovních odvíjí dál. Lipenská vodní nádrž v souvislosti s naším vstupem nad české území odzrcadlila příliv koncentrované energie z Nového Vesmíru, která zahalila fyzické členy této zahraniční mise včetně Janičky ještě ve vzduchu, tedy před dosednutím v Praze, díky čemuž se všichni zainteresovaní mohli o poznání snáze adaptovat na duchovní, duševní a fyzickou atmosféru duchovního centra světa, tedy na atmosféru domovských států – České republiky a Slovenska. Příliv koncentrované energie z Nového Vesmíru byl potřeba, poněvadž Mise Španělsko a Maroko si vyžádala práci ve velmi odlišném prostředí „na scéně“ i „za scénou“. Kdyby k takto intenzivní dávce pozitivní energie nedošlo hned v prvopočátku našeho společného návratu do sféry naší pozemské základny, na domovskou atmosféru bychom si zvykali jen velmi obtížně. Po dlouhou dobu bychom byli takzvaně „nepoužitelní“.

I přes maximální možnou podporu z pravého jsoucna a bytí se následky duchovní práce odzrcadlily na onemocnění, respektive na různých zdravotních komplikacích některých členů výpravy včetně Janičky, aby se mohly v rámci hrubohmotných těl projevit jisté aspekty negativního stavu, které jsem tímto vystavil/a zesílené energii pravého života. Tak jsem je mohl/a podrobit spáse a otevřít cestu do limba dalším zástupům bytostí. Prostřednictvím zažití různých problémů na straně Mých reprezentantů také mnozí příslušníci pekel lépe pochopili šířku i hloubku vykonané duchovní práce, což jim pomohlo v přijetí Mojí Božské Přirozenosti. S různými typy ochoření či slabostí se potýkali rovněž někteří další členové Týmu, kteří se této zahraniční mise nezúčastnili fyzicky. Tyto problémy svědčily o jejich zapojení do společné duchovní práce na nehmotných úrovních. V ní byli samozřejmě zainteresováni také ostatní Moji blízcí, kteří se s žádnými nezvyklými problémy nepotýkali. Jen někdo měl v souvislosti se zahraniční misí v plánu zobrazit na sobě určité druhy nepříjemností.

Dopad naší duchovní práce byl nedozírný. Všechno, co se ve spojitosti s Misí Španělsko a Maroko na jakékoli úrovni vykonalo, projevilo, očistilo a posunulo, opět velmi významně přiblížilo převibrování Janičky a první vlny Mých představitelů, posunulo nás k novým druhům vzájemné spolupráce, přiblížilo nás to k rozdělení lidstva a v konečném důsledku i ke spuštění následujícího časového cyklu s plností pozitivního stavu. Z celého srdce děkuji vám všem, kteří jste se na tom jakýmkoli způsobem podíleli a kteří se na tom podílíte stále.

Během pojednávané zahraniční mise – a nejen během ní – došlo na různých úrovních Multivesmíru k mnohem většímu množství událostí, než kolik jich bylo rozebráno v Božím Slově. Není ovšem v Mém plánu vyjadřovat se k dalším záležitostem, poněvadž sdílené množství informací přesně odpovídá potřebám vašeho duchovního rozvoje i pokroku celého Univerza. Proto teď dozrál čas k tomu, abychom náš v pořadí sedmý rozhovor ukončili. Děkuji ti, Míšo, za jeho transmisi a vám všem za jeho přijetí v srdci. Velmi vás miluji.

Míša: Jsem vděčný, že jsem mohl prožít obohacující pobyt na území Španělska, Maroka a Gibraltaru. Byla to další zajímavá kapitola neustále se rozšiřujícího příběhu Mise Boží Rodiny. Děkuji ti, Pane Ježíši Kriste Boží Rodino, za další krásný rozhovor s tebou a za všechno, co jsme se jeho prostřednictvím mohli dozvědět. Byl opět velmi obohacující a výživný. Miluji tě – vás všechny, moji drazí přátelé z různých sfér Stvoření.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina: Potěšení je i na naší straně, Míšo. Těším se na další spolupráci s vámi.

Pán Ježíš Kristus Boží Rodina | 11. 11. 2026

Zdroj:  Michal Transmiter Facebook

➤ /* Zarovnání textu do bloku */ #printfriendly, #printfriendly p, #pf-content, #pf-content p { text-align: justify !important; text-justify: inter-word !important; } /* Vystředění názvu (titulu) článku */ #printfriendly h1, #printfriendly .pf-title, #pf-content h1, .pf-title { text-align: center !important; width: 100% !important; display: block !important; }